V době, kdy vyšel první díl Left 4 Dead jsem byl ještě na střední škole a užíval si studentského života se vším všudy. To znamená, že jsem jen seděl u PC nebo konzole a hrál hry. XBOX 360 mi zaručoval kvalitní tituly pro jednoho hráče, kdežto počítač zase pro multiplayer. Perfektně rozdělené. Kromě Counter-Strike, Guild Wars 1, LOTRO (stále mu fungují servery!) nebo World of Warcraft mě vlastně všechno ostatní z tohoto žánru minulo. Dva měsíce nudy ve Star Wars Galaxies mě utvrdilo, že je lepší být v daném průchodu čistě sám. Nikdo mi nemůže omylem nebo z úmyslu zkazit zážitek, jaký si odnáším pokaždé, když vidím závěrečné titulky. Hodněkrát jsem narazil na puberťáky, kteří neměli nic lepšího na práci než dělat v co-opu naprostý bordel. Pak tu byla skupina „odcházečů“. Ti z ničeho nic odešli z týmu během rozehrané hry. Náš postup tím pádem většinou končil nezdarem. Nemám moc pevné nervy, proto je mé zaměření čistě offline. Raději. Změna přišla až s Concord – titulem, na nějž všichni ihned zapomněli, já si betu naprosto užil. Czechgamer.com, web, na kterém jsem jako patnáctileté pivo začínal, mi po mnoha letech pauzy od psaní poslal předčasný vstup. Já se do Concordu plně ponořil a napsal pochvalný text. Ten se nikdy nevydal, protože ta hra nikoho nezajímala. Během bety šlo celkem vše, jak mělo, ale po prvních dvou týdnech ostrého provozu se zjistilo, že to nikdo nehraje. Kromě mě. Já si z nouze následně vyzkoušel Back 4 Blood, starší záležitost, jíž už nikdo nehrál. Fakt mě provází smůla. Pak přišel do redakce RespawnPoint kód na předčasný vstup do John Carpenter’s Toxic Commando. Z videí to vypadalo na další podobnou záležitost, neváhal jsem ani chvíli. Čekalo mě však dost nemilé překvapení…
Zdíša Bonz
Úplně nenávidím bonzáctví. Kromě okrádání starých lidí je toto to nejhorší, co může být. Deník N je pro mě naprostá žumpa, ale bohužel i já musím své evropské kolegy napráskat. Během tří dnů od zaslání kódu se mi povedlo celou hru dohrát, aniž bych narazil na jediného živáčka. Neustále se mi honilo hlavou, jestli jsem tedy opravdu jediný v Evropě, kdo dostal možnost předčasného vstupu, protože první mise byla mou osobou zdárně dokončena v pátek (dvacátého sedmého února). Teď je neděle, já mám odehráno dvacet hodin čistého času a zkuste si tipnout, kolik jiných novinářů se mi povedlo celkově potkat? Ještě podotýkám, že mám zapnutou funkci All-cross platform. Odpověď: tři. Jen jedinkrát se mi povedlo najít na jeden z levelů celou partu. Zbytek z celkového odehraného času jsem trávil s NPC. Jaké to vlastně bylo? Rozdíl. Umělou inteligencí ovládané postavy nemají bohužel speciální atributy, takže pokud čekáte od medika vyléčení, uzdraví vás jen dočasně, což je platné, jak mrtvému zimník. Skutečný hráč, co má „vyexpenou“ třídu doktora je ultimátní rozdíl. Já totiž očekával stejný přístup, jaký mám k videoherní novinařině já sám – věnuji tomu titulu, co mám na recenzi veškerý svůj volný čas. Moji kolegové? Pokud se budou zaštiťovat důkladným průchodem, lžou vám. Pokud to nezkouší v off-line režimu (také možnost, ale kdo by to u co-op typu hry vlastně dělal, že?).
Samotný zážitek je vlastně neúplný, protože John Carpenter’s Toxic Commando nefunguje tak úplně v singleplayer módu. Na normální obtížnost je vlastně všechno v pořádku, ale na vyšší už se to nedá dokončit. Bez vylepšených tříd všech postav se prostě nikam nehnete. Já to zkoušel, hodinu strávil v mapě a ke konci umřel. O veškeré pracně nasbírané krystaly (dostanu se k tomu) přijdete. Jediné, co dostanete, jsou xp body za zabité nepřátele. Ty ale k vylepšování zbraní, zdokonalování vzhledu aut či čehokoliv jiného nepotřebujete. Bez krystalů se nehnete. Nerad tedy bonzuji, ale zde mě to neskutečně naštvalo (použil bych jiný výraz, ale počítám, že tohle budou číst i menší děti). Pokud někdo dostane tu možnost mít hru naprosto zdarma a navíc v předčasném vstupu, očekávám jeho/její plné nasazení. Mám ten pocit, jako by se na to všichni podívali až v den vydání na hodinku, maximálně dvě, a následně v textu předstírali desítky odehraných hodin. Stále podotýkám zapnutou funkci All-cross platform. Tři hráči – jeden Polák, kterého potkávám mezi třetí až šestou hodinou ranní, plus odpoledne nějaké děcko z Británie. Do toho všeho nějaký týpek, co nemluví. Ti dva tu byli odpoledne. Já pak nemohu psát text, protože mi chybí plný co-op zážitek. Jedna mise se odehrála plně v týmu, takže alespoň mohu odhadnout, jak by to mohlo vypadat v plném provozu, až John Carpenter’s Toxic Commando půjde do oficiálního prodeje. Vlastně to bude pecka.
Vylepšování snad úplně všeho
Po napráskání svých evropských kolegů se již mohu naplno věnovat tomu, co titul obsahuje. Co nejvíce bije do očí, je vylepšování snad úplně všeho, na co si jen pomyslíte. Nejen vzhledu postavy (máte na výběr ze čtyř předem daných), který si kupujete za speciální krystaly (ve hře jsou tři druhy, první na upgrady zbraní, další dva na vzhled postav či aut), ale i na všechna vozidla, jednotlivé palné zbraně. Chcete jinou barvu světel u svého hummera? Není problém. Musíte si však posbírat speciální krystaly, jež můžete najít jen při průchodu v těžké obtížnosti. To ale musíte najít partu živých lidí, a ne to zkusit s NPC. Hra je dost obtížná i na klasickou, běžnou střední obtížnost a bez nutných vylepšení zbroje či ability konkrétní třídy (voják, medik, obránce či technik) se absolutně nehnete. Vývojáři si s tímhle aspektem naprosto vyhráli a zvyšuje to i znovu hratelnost, protože prostě chcete mít modrá či žlutá světla a machrovat před novými hráči. To platí i ze zbraní. Těch je tu požehnaně, až moc. Od pušek, pistolí, brokovnic, odstřelovacích pušek až po samopaly. Jen vyjmenování toho všeho by zabralo minimálně odstavec. Vše se dá samozřejmě vylepšit. Čím více s tou zbraní střílíte, tím více dostáváte její vyšší level. Až dosáhnete desáté úrovně, můžete si koupit za dané krystaly (tyhle jsou běžně i na střední obtížnost či za splnění úrovně) speciální posunutí do lepší třídy.
Až toto uděláte několikrát po sobě, můžete si navíc přidat další označení – prestiže. Já se snažím o třetí stupeň, netrvá to až tak dlouho. Musíte prostě hodně zabíjet. Co je extrémní nevýhoda, je to, že jakmile si zvednete úroveň prestiže, přijdete o všechny dosavadní upgrady jako tlumič, lepší zásobník, zaměřovač. Něž dosáhnete maxima vylepšení, budete muset střílet se základní zbraní, což je otrava, ale dá se to přežít. Navíc tohle je zcela dobrovolné, takže v moment, co máte luxusně vytuněnou svou pušku a nechcete i o to absolutně vůbec přijít, klidně na tu vyšší třídu prestiže kašlete. Není to povinnost, mě ale zajímá, jak ta puška bude fungovat s maximálním statusem. Je to otázka několika hodin, pak snad už budu mít konečně hotovo a zbraň si plně vylepším. V téhle hře máte levely snad i u jídla – obecný level vašeho profilu, konkrétní postavy nebo všech dostupných palných zbraní. Mě tohle extrémně sedlo, protože mě baví vidět můj vlastní postup. Vím, kam jde můj vložený čas. Těší mě sledovat výsledek tvrdé dřiny, protože umět časem vrhat obrovské elektrické koule, kdy jedním šmahem sprovodíte ze světa desítky zombie včetně menších bossů, to je už jiná káva. Velmi chutná, to mi věřte! Každá třída má svůj vlastní atribut – ať to jsou ony koule, léčení, dronové útoky či obranná bariéra, čím vyšší level, tím snazší průchod budete mít.
Kam to zase jedeš, ty vole!
Jedná se o mise v otevřeném terénu, který je značně velký. Pokud chcete splnit i nepovinné úkoly, kde sbíráte materiál ke spravení ostnatého drátu či elektrického pole (většinou se jedná o menší arény, kde budou následovat obrovské zombie střety), či hledáte vzácné, silné terciální zbraně, jako granátomet či kulomet, celková doba se pohybuje kolem hodiny. Nepočítám potřebné vysbírávání oněch krystalů. Ten, co chce udělat pouze hlavní misi, to může mít z krku za patnáct, dvacet minut, ale bude vylepšovat naprosté lejno. Po mém upozornění této skutečnosti ostatní hráče, mi bylo jen vlažně sděleno: „whatever“. Naštěstí to pak začali poctivě sbírat také a finální výsledek byl znát – trojnásobek odměn než by se dával za plnění jen primárního úkolu. Jednotlivých misí je zde devět, pokaždé začínáte na jiném místě, cíl je také jinde i počasí či denní doba je náhodná. Jednou máte slunečný den, jindy písečnou bouři či temnou, tichou noc. V průměru mi každá zabere onu hodinu, v co-op módu vidím dlouhodobou opakovatelnost, protože byť je úrovní celkem málo, v partě skutečných hráčů je to naprostá zábava. V off-line režimu to máte dokončené tak za deset hodin, protože budete muset i opakovat celou misi klidně znovu od začátku. Pokud při nulovém zdraví upadnete na podlahu, NPC vás samozřejmě zvedne. Když umřete vy, končí hra. V on-line módu to avšak neplatí – zde vás mohou oživit, pokud vás kdokoliv vysvobodí z kokonu někde po mapě. Do té doby se pokračuje dál. Je frustrující, že to nedokáže takto být s i NPC postavami v singleplayeru. Několikrát se mi tak stalo, že mě nějaký menší boss srazil na zem, parta zombie okamžitě dokopala a já musel celou úroveň dělat od samého začátku. Žádný záchytný bod, všechny pracně nasbírané krystaly mi byly odebrány. Frustrace největší! To nepočítám, pokud budete mít kdykoliv během průchodu jakýkoliv bug nebo spadne server.
Mně takto spadl internet (vinou modemu, ne hry). Já si to musel celé zopakovat, o vše jsem přišel. Tohle by si měli vývojáři ještě doladit, protože kdyby jedna mise trvala patnáct minut, tak neřeknu ani slovo. Ale nad hodinu? To už se hlasitě ozývám. Měly by tam být nějaké záchytné body, kdy si můžete uložit, jak postup, tak i nasbírané krystaly, abyste o ně nepřišly. Stačí, abyste jednou zemřeli, jednou vám spadl net a pak zase jste byli všichni zabiti při hlavním bossovi dané úrovně, ztrácíte tři hodiny a neodnášíte si absolutně žádné vylepšení. Tedy kromě toho základního za zabité nepřátele, ale za to si můžete vylepšit leda úplné prd (když nepočítám xp pro následné získání bodu ability pro konkrétní třídu). Abyste zvládli tyto dlouhé přejezdy, máte možnost po mapě najít jeden z několika vozů – hummer, osobní auto či policejní. Každý z nich má speciální vlastnost (vrhání bomb, elektrická vlna), která se po použití nějaký čas nabíjí. Pokud dojde benzín, musíte si ho někde najít. To platí i pro munici do kulometu. Herní design je vytvořen tak, abyste prostě museli provádět výpady do terénu, hledali, bojovali, přežívali. Mně ten koncept naprosto sedl, je to mix hororu, akce i napětí. Vlastně Left 4 Dead v otevřeném světě, kde máte neustále co dělat. S milionem krvelačných zombie, co po vás jdou!
Day-one patch je potřeba
Tím, že se na vás budou hrnout stovky zombie najednou, bylo potřeba použít engine uzpůsobený přímo na tento typ her. Poklesy snímků zde jsou, většinou však titul běží celkem stabilně, ale už čekám na opravný balíček, který snad vychytá ty největší i nejčastější propady fps, protože i na PlayStation 5 PRO k pádům snímků dochází. Není to ale jako u Borderlands 4, když vyšla nebo u Rise of Ronin, kde je tento problém i teď! Audiovizuální stránka je dechberoucí – snímečky i samotná hra je krásná. Různé podnebí i denní doba, rozsáhlý terén, originální monstra, to všechno funguje na jedničku. Ani po dvaceti hodinách se mi John Carpenter’s Toxic Commando vůbec neokoukal. Právě naopak – už se těším, až budu mít dopsáno, abych si dal povinného šlofíka a následně se opět vrhnul do víru zběsilé akce. Zvukově se také jedná o parádní záležitost. Od řevu monster, střelby, dabingu postav až po výbuchy, to vše je na vysokém standardu. A ano – titul má českou lokalizaci, tím pádem je vše kromě dabingu v češtině. Za tisíc korun tak dostanete maximální porci zábavy v prvotřídní kvalitě. Pokud si vývojáři doladí padající framerate, jedná se o skvělou záležitost, která i po vydání obou season passů, kde by měly přibýt další mise, vydrží hodně dlouho. Co mi chybí, je větší odlišnost prostředí. Většinou se jedná o venkovské oblasti, chybí mi nějaké to hlavní město či další nápadité lokace.
ZÁVĚREM
Hororově akční FPS, založená na volném, otevřeném světě, kde v rámci devíti misí musíte zachránit svět po vypuknutí apokalypsy. Někdy je opravdu lepší do té planety Země nevrtat. Nikdy nevíte, co odtamtud vyleze. Stovky zombie na vás budou nabíhat tak pravidelně, až si budete říkat, jestli to není jen nekonečná noční můra. Myšleno v tom dobrém. Jedná se o vynikající zábavný koncept, kdy v rámci buď single nebo multiplayeru plníte hlavní i vedlejší průzkumné mise, likvidujete tuny nepřátel obrovským arzenálem všemožných zbraní, jezdíte autem nebo se prostě poflakujete kolem a hledáte další krystaly potřebné k vylepšení pušek či čehokoliv dalšího. Pokud budete hrát jen s NPC, nebudete dostávat ten pravý zážitek z průchodu, doporučuji John Carpenter’s Toxic Commando výhradně hrát v co-opu s živými hráči, kteří mají na rozdíl od umělé inteligence již vylepšené dovednosti. Čtyři třídy, desítky střelných zbraní, tuna zábavy a hororové prostředí kombinované s filmem Světová válka Z. Audiovizuální zpracování je až na padající snímky perfektní, tam není co vytknout. Snad to spraví Day-one patch. Hratelnostně se jedná o vysoce návykovou záležitost za tisíc korun, což je další obrovský klad. Devět misí je možná přeci jen málo, ale i po dvaceti hodinách mi to stačí. Zatím. Chtělo by to přidat alespoň ještě tři další. Pokaždé však začínáte v jinou denní dobu s jiným počasím a na jiném místě, takže ona opakující se repetetivnost, která může přinášet po čase nudu, nenastoupí ihned po dokončení hlavní dějové linky. Jako singleplayer titul by to na vysoké hodnocení sám nedotáhl, největší klad je ve hře více hráčů, tam se jedná o skvěle strávenou dobu. Akční týmová střílečka, kdy každý musí přidat ruku k dílu a vzájemně si pomáhat, abyste to dotáhli až do zdárného konce, se povedla. Není to nějak převratný zázrak, ale John Carpenter’s Toxic Commando dokázal zaplnit onu prázdnou mezeru po druhém Left 4 Dead a dnes již nehraném Back 4 Blood. Přišel ve správný čas, protože tento koncept tu je prostě potřeba a nemá tu žádnou validní konkurenci. Jeden bod strhávám za padající fps, druhý za menší počet map.
8/10
Testovaná verze: Playstation 5 Pro / Datum vydání: 12. března 2026 / Potřebné místo: 58GB / Distributor ČR: Playman.cz / Česká lokalizace: ANO – titulky
Leave a Reply