Uplynuly už téměř čtyři roky od chvíle kdy společnost Warner Bros Games společně se studiem Tt Games oznámili hru LEGO Star Wars: The Skywalker Saga, jenž měla být tím největším projektem v historii zmíněných vývojářů. Ambicemi se už během oznámení nešetřilo a snaha vytvořit v rámci LEGO her něco inovativnějšího byla velká. To vedlo k několika odkladům prodlužující naše utrpení v čekání. Nebudu vám lhát. Na tento titul jsem se těšil. LEGO hry, zejména LEGO Star Wars, mám mezi svými oblíbenými a to zejména pro jejich humorné vyprávění a jistý fakt, že jde o oddychovou záležitost. Bohužel se nemohu ubránit jistému pocitu zklamání poté, co se mi hra konečně po těch letech čekání dostala do rukou.
Vzhledem k počtu odkladů jsem tak nějak očekával, že tvůrci kutí skutečně nějaké veledílo, které zaslouží onen kýžený čas navíc. Ostatně přetvořit všech devět filmů hlavní filmové ságy Hvězdných válek není lehký úkol. O více jsem byl napjatý, když tvůrci sdělili, že nebudou recyklovat obsah ze svých dřívějších her a vše vytvoří od nuly. No a vlastně hned tady narážím na problém. Obsahově je totiž novinka, co se jednotlivých epizod týče, tak nějak daleko za svými předchůdci a občas jsem měl pocit, že se ocitám uprostřed chodícího simulátoru v kulisách Star Wars postavených z kostiček LEGO. Proč jsem měl tento pocit? To vám mile rád řeknu.
Jelikož je na konzolích Xbox k dispozici hra LEGO Star Wars: Complete Saga, neubránil jsem se tomu, abych hru stáhl a oba tituly porovnal. Vzájemně jsem tak porovnal Epizody I v obou hrách. Je nutno podpotknout, že prequelová trilogie obsažená v Complete Saga je jednou z nejstarších LEGO her vůbec, tedy v podobě jak jsme je znali, a ačkoliv je na ní zub času citelný, tak stále vypadá k světu a to díky výhodám pramenících z konzole Xbox Series X. To jsem ale trochu odběhl. Důležité je, že dohrát první epizodu ve starší kompilaci mi trvalo o nějakou hodinu déle a jednotlivé kapitoly byly podstatně nápaditější. A tím přejdu k jedinému zásadnímu problému hry LEGO Star Wars: The Skywalker Saga a to je snaha vytvořit ze hry něco jako polo-open world RPG, či jak to jinak definovat.
Co to vlastně znamená? Zkusím to trochu rozkouskovat, abychom se do toho nezamotali, i když to už se nejspíše trochu stalo. Celá hra je tvořena prakticky z mapy Galaxie, která obsahuje spousty planet, na něž se v rámci jednotlivých epizod podíváme. Tyto planety pak obsahuje jednu, či více, otevřených lokací, kde si můžeme dělat prakticky co chceme. To by asi nebyl žádný kamen úrazu, kdyby jste na nich skutečně jen neběhali za jedním otazníkem za druhým, abyste spustili cut-scénu a pak běželi zpět k dalšímu a spustili cut-scénu. Když to vezmu na zmíněnou Epizodu I Phantom Menace, tak čistokrevných misí, tak jak je známe, je tu celkem tak pět až šest, nepočítal jsem to, ale mnoho to není. A jejich délka také není bůh ví jaká. Většina se jich pak soustředí až do samotného závěru. Ten samí pocit jsem měl rovněž z Epizody II. Zde jsem byl skutečně zklamaný a čekal daleko více. Jelikož pokud dané filmy neznáte, občas vám budou chybět i souvislosti. Někdy jsou skoky v příběhu dané epizody poměrně markantní a to zatraceně zamrzí.
Nebudu lhát, myslel jsem si, že takto to bude po celou hru, ale nakonec tomu tak nebylo. Tvůrci asi mají k prequelové trilogii nějaký horší vztah, či si řekli, že jednoduše nepotřebují tolik prostoru a to proto, že už své dostali. Daleko lepší obsah je u originální trilogie a hlavně u té novodobé. Misí je najednou více, kontinuita je zachována a mise mají najednou nějaký ten nápad a začínají bavit. To mě opět dostalo do hry, tedy opět jsem si jí po úvodním zklamání začal užívat. Opět na mě dýchl duch LEGO her a jejich nápaditost a typický humor. Ten tedy nechyběl ani v případě prequelové trilogie, ale ta náplň, ach ta náplň. Ta mě bodala u srdce. Přitom těmto epizodám nechyběli ani logické hádanky, které se dokonce velmi povedly, jen nebyly součástí hlavní linie a to je velká škoda. Jak jsem ale zmínil, jde hlavně o případ první trilogie. Dále jako by vývojářům došlo, že tudy asi úplně cesta nevede, ale už nebyl čas to přizpůsobit.
Jakožto velký fanoušek Star Wars jsem si chtěl hlavně užít kompletní příběh hlavní ságy a to v typickém humoru. To jsem vlastně dostal a v tomto směru se žádné zklamání nedostavilo a cut-scény mi opět dokázaly vytvořit úsměv na tváři. Už po první odehrané Epizodě ale zjistíte, že hraní jednotlivých epizod je jen špičkou ledovce a že všechny možnosti hry se vám odemykají až po jejich dohrání, kdy se Předaleká Galaxie stává vaším hřištěm a to doslova. Najednou máte nespočet možností jak řešit různé puzzly, díky novým postavičkám se můžete dostat na místa, kam jste se předtím dostat nemohli a můžete také jednotlivé konkrétní mise opakovat s tím, že si odemknete všechny collectibles. No a to si pak už připravte nějakou tu další desítku, či desítky hodin.
Mezi jednotlivými mapami můžete libovolně cestovat a že jich není málo, jen probádejte svou paměť a vyjmenujte si všechny planety, na které se v rámci ságy Star Wars její hrdinové podívali, no tak na všechny tyto planety se můžete také podívat. Navíc máme k dispozici i vesmírný prostor nad nimi, což pak vytváří prostor pro vesmírné dogfighty. Vývojáři se snažili vytvořit skutečně komplexní hru. To se jim sice díky výše zmíněným problémům úplně nepovedlo, ale je pravdou, že LEGO Star Wars: The Skywalker Saga je jednoznačně komplexní hrou plnou možností a hlavně inovací. V herních mechanikách nezůstal kámen na kameni.
Začněme RPG mechanikami. Ve hře narazíme na téměř jednu desítku různých tříd postaviček, jimž můžeme vylepšovat jejich vlastnosti, či dovednosti, terminologii nechám na vás. K tomu, abyste mohli jednotlivé třídy postaviček vylepšovat je třeba modrých silokostiček, díky nim můžete jednotlivé schopnosti v daných stromech odemykat. Kromě nich zde nechybí ani nutnost sbírat různé LEGO penízky, jenž budete rovněž do vylepšení investovat. Otázkou ale zůstává, zda jednotlivá vylepšení mají nějaký efekt, já je upřímně zásadně nezpozoroval, ale to může být dáno tím, že jsem se na ně nesoustředil. Silokostičky jsou každopádně jedním z nejrozsáhlejších collectibles, takže na jejich lovu můžete utopit skutečně nespočet hodin. Osobně si myslím, že tvůrci s RPG systému zatím jen koketují, nicméně jde o zajímavé zpestření hry. Kdy občas nějaký ten větší damage, či skok výše, se hodí, i když to v zásadě na první dobrou nejspíše nezpozorujete.
Velkou změnou prošel dále soubojový systém, ten je kompletně přepracovaný a je založen na možnosti vázat různá komba, přičemž nechybí ani možnost protiútoku, který známě třeba z her jako Batman, Shadow of Mordor, atp. Vše je tedy značně jednoduší a přizpůsobeno cílové skupině. Opět jde o příjemné zpestření a souboje tímto dostávají v rámci LEGO her jiný rozměr. To samé platí o střelbě. Z palných zbraní přechází pohled kompletně do klasické third person střílečky, což působí také daleko lépe. Asi bych nelhal, když bych řekl, že je LEGO Star Wars: The Skywalker Saga kompletně third person akční adventurou pro děti. Myslím, že to je nejpřesnější definice celé této hry. Vlastně mohu říci, že jde o hru, která mění pohled na LEGO hry, tak jak jsme je do těchto chvil znali.
Určitě se mi líbí, že můžete během hraní postavičky libovolně přepínat, máte-li je již odemčeny. To bylo v dřívějších hrách nemožné, alespoň v tom reálném čase. Bylo nutné si postavičky před volit a s nimi si misi zopakovat. Zde si prostě zvolíte z až 300 hratelných charakterů, přičemž v našem případě jsme dostali do rukou také speciální balíčky postaviček a skinů v rámci Deluxe Edice, takže naše hřiště se ještě více rozrostlo například o postavy z filmů Solo, či seriál The Mandalorian. Osobně doufám, že tvůrci přidají do hry ještě příběhy například z filmů Rogue One, či právě Solo A Star Wars Story, jenž by si LEGO zpracování rovněž zasloužily.
Výše jsem mluvil o různých sběratelských předmětech, ale zmínil jsem jen modré zářící kostičky, jenže sběratelských předmětů je více a nechybí tak třeba ani ikonické kontejmenty s kousíčky různých lodiček, atp. Rovněž se ve hře nachází několik miniher, které jsou přítomny například při hackování. Rozhodně je velmi zajímavé pozorovat různé schopnosti jednotlivých tříd. Kdy třeba Jediové mohou silou hýbat předměty, scavengeři zase umí vyrábět dle nákresů různé věci, imperiálové a rebelové umějí hackovat, a tak podobně. Toto třídění dle class není nic vysloveně nového, ale svůj účel to naplňuje možná daleko více, než kdy předtím.
A jsme u poslední velké změny. Tou je vizuální zpracování. To dosáhlo skutečně viditelné evoluce, kdy před nás vývojáři opět postavili daleko větší symbiózu mezi světem LEGO kostiček a skutečnými reáliemi. Jednotlivé světy tak více prokoukly a je pravdou, že své dělá i ray-tracing na konzolích nové generace, který ohromí zejména na palubách různých vesmírných lodí, či na takovém Kaminu. Vizuál byl asi tím prvním, nad čím jsem vyjádřil při své pouti hrou svůj úžas. Jistě, stále zde najdeme daleko hezčí hry, ale v přímém porovnání se staršími tituly je progres více, než-li znatelný. Na Xbox Series X pak potěšilo nativní 4K rozlišení a chod v 60 snímcích za sekundu. Je však pravdou, že v některých cut-scénách framerate zazlobil, ale v samotném gameplayi nikdy.
Já musím vzdát hold hudebnímu doprovodu. John Williams je extra třída a sáze Star Wars má jeho hudba speciální místo a rovněž tak tedy v této hře. Star Wars není space operou jen tak pro nic za nic. Hudba je neodmyslitelnou součástí každého Star Wars filmu a pokud posloucháte pozorně, pak víte, že hudba nikdy neutichá a podtrhuje vždy celý příběh. Ještě se pak pozastavím z dabingu. Ten je přebrán prakticky z filmů samotných a je okořeněn jen o scénky v typickém LEGO humoru. I když je pravdou, že kdyby postavičky nemluvily jako kdysi, asi by mi to rovněž nevadilo. Ostatně umět pracovat s němým humorem je také umění.
I přes veškeré mé úvodní zklamání jsem si ke hře nakonec našel cestu. Ano, tu odfláknutou úvodní trilogii vývojářům neodpustím a to i přes nenávist všech fanoušků k postavě Jar Jar Binkse. Když už něco tvůrci dělali, měli to dělat ve všech případech stejně. Rozumím tomu, že nejvíce prostoru chtěli věnovat Epizodám VII a IX, které herní zpracování neměli, ale to nic nemění na tom, že prequelová trilogie byla pro mnoho fanoušků Star Wars vstupní branou k tomuto sci-fi klenotu. To je důvodem toho, proč je známka dole taková jaká je. Mohlo to být jednoduše lepší. Ale i přes to vše, jde o nadprůměrnou záležitost, u níž se budete bavit a dokonce se zasmějete. Takže i když s velmi odřenýma ušima, je známka dole zasloužená.
ZÁVĚREM
LEGO Star Wars: The Skywalker Saga mě během hraní dokázalo náležitě pobavit, ale také solidně naštvat. Bez ohledu na jisté negativum s úvodní trilogií jde ale o LEGO hru ve všech směrech inovativní, která vám navíc po dohrání všech devíti kapitol hlavní filmové ságy dá celou Předalekou galaxii do rukou co by vaše osobní hřiště. RPG prvky by chtěly dopilovat, ale jinak je tu hra, kterou by asi fanda Star Wars a dánských kostiček neměl minout.
7/10
Datum vydání: 5. dubna 2022 – Potřebné místo na disku: 43GB
Distributor ČR: CENEGA Czech
1 thought on “LEGO Star Wars: The Skywalker Saga – Recenze”