Pokud je vám, jako mně, kolem sedmatřiceti, určitě jste si také každou sobotu ráno zapínali TV Nova, kde běžely mimo jiné i Želvy Ninja. Pro ty mladší bych to mohl shrnout takto: animovaný seriál o čtyřech zmutovaných roztomilých želvách, které bojovaly proti zákeřným padouchům pustošícím ulice New Yorku. V tomto nikdy nekončícím boji jim pomáhá Mistr Tříska, který je naučil bojová umění, dal jim jména a předal všechna moudra. Jednalo se o nenáročný seriál pro děcka. Jenomže mně už není osm let, chci něco pro pořádné chlapy, ale Želvy Ninja jsou přece pro děti, ne? Ano i ne. Hračky, všemi milovaný animovaný seriál či filmy od producenta Michaela Baye jsou pro velmi mladé publikum. Na to já už bohužel moc nejsem. Jenže tyhle čtyři charismatické mutanty doslova miluji. Co s tím? Jak se v dnešní době říká: když nevíš, nevadí. Umělá inteligence to udělá za tebe. Já se jí zeptal, samozřejmě napoprvé se mi moc valných odpovědí nedostalo. Nakonec mi doporučila třídílnou sérii Poslední rónin, jež je prý výborná, ale ta cenovka je úplně mimo moji ligu. Dát tisícovku za jeden komiks je asi pro větší fanoušky. Přesunul jsem tedy svou pozornost na jiné kousky, tuto trilogii mi snad koupí tchyně k narozeninám. Jestli na RespawnPoint neuvidíte v srpnu na rónina ani jednu recenzi, dala mi úplné prd. Mně zatím zbývalo se rozhlédnout po levnějších kouscích. Samozřejmě nakupuji výhradně přes e-shop CREW s osobním odběrem v pražském Krakatitu (stále nemám spolupráci, vychvaluji zdarma), kde mám dvacet procent slevu na skoro všechny komiksy. Upřímně tam moc velký výběr nebyl, takže se jednalo o snadnou práci v hledání něčeho k přečtení. Kromě onoho předraženého Posledního rónina (tchyně mě nenávidí, takže asi nekoupí…) tam byl ještě třetí díl Želvy Ninja Menu, jež vznikalo od původních autorů v garáži v raných osmdesátých letech. Dostupný je také Můj první komiks, ale to je opravdu pro děcka, já chtěl něco brutálního, krvavého, temného. Za pár sekund na mě vykoukly dva díly.
Teenage Mutant Ninja Turtles 1: Návrat do New Yorku je vlastně takovým rebootem pro zmutované ninja bojovníky. Na nic nenavazuje, jedná se o samostatné vyprávění. Na YouTube kanále CREW ho Jirka Pavlovský představoval jako tvrdou, původní verzi vize autorů, kteří je vymysleli i nakreslili. Prý je to ten syrový styl původní trilogie Menu 1-3, který musel kvůli animovanému seriálu následně přestat a jít cestou dětského stylu vyprávění. Po téměř dvaceti pěti letech se tak vrací na scénu ona brutalita originálu. Jirka Pavlovský hovořil o mrtvé kryse, kterou Donatello nosí připevněnou na krunýři. Já si říkal: „wow, to je hustý, to si chci přečíst.“ Dospělost či tvrdost vyprávění je ještě daleko hlubší, než ono video kanálu CREW posluchačům sdělilo. Tento komiks (vyšel i druhý díl, recenze na něj bude velmi brzy) je pro dospěláky, vyrůstající na Želvách Ninja i pro nováčky, nenávidějící dětskou literaturu. V posledních letech jsou komiksy (klidně mě opravte v komentářích, pokud se pletu) psány spíše pro dospělé publikum, protože ona dětinskost už není žádána. Naopak – konzumenti preferují co nejrealističtější pojetí příběhu. Když jdete do bitky, musí téct krev. Když vám zemře váš kamarád či vzor, musí to s vámi psychicky otřást. Buď se s tím hrdinové vyrovnají, nebo v tom zůstanou ponoření. O tom je život – o překonávání těžkých období i snaze jít dál a na to špatné zapomenout. Prostě to pustit z hlavy a soustředit se na nové zítřky. Při čtení Teenage Mutant Ninja Turtles 1: Návrat do New Yorku jsem měl na každé stránce pocit, že čtu o postavách, které jsou ztracené, zničené, doslova zubožené. Nemají žádné kamarády, pevné vazby, sociální interakce, budoucnost ani smysl života. Jsou všemi naprosto odepsaní. Nemají kam jít, pro co fungovat. Pro koho bojovat.
Na začátek mohu rovnou prozradit (nebojte, budu se snažit co nejvíce vyhýbat spoilerům, přesto varuji, že se nějaké mohou objevit!), že Mistr Tříska zemřel a parta se následně rozpadla. Jak umřel, není jasné. Zabil ho někdo, nebo se jednalo o přirozenou smrt? Kdo ví. Protagonisté Leonardo, Raphael, Michelangelo, a Donatello se následně do krve rozhádali natolik, že si každý šel svou vlastní cestou. Ten první se rozhodl najít svůj vnitřní klid u indické řeky Ganga, druhý se zase nechal naverbovat do tajné, speciální operace v jedné věznici jako trestanec. Má za úkol zjistit, kdo ze strážců je zkorumpovaný. Než to stihne vypátrat, vše se pokazí. Mickey je pro změnu tamní tokijská celebrita – hraje ve filmech, je oblíbený i bohatý. Má všude známosti a nic mu nechybí. Kromě jedné jediné věci – cítí se osamělý. Donnie je příběh sám o sobě. Po cestování časem (jen naznačeno, autory odkázáno na konkrétní komiks) má výpadky paměti, nedokáže se soustředit, bolí ho hlava. Má umělý krunýř a je naprosto zubožený. Když v tom se kolem něho, těsně před jednou zapadlou čerpací stanicí objeví Mistr Tříska. Respektive si to jen myslí. Trpí bludy. Jednalo se jen o nějakou smradlavou krysu, utíkající směrem k jedné dodávce. Z té Donatello uslyší volání o pomoc. Rychle k ní doběhne, nakoukne do ní a uvidí chycené mutanty. Než jim stihne pomoci, otrokáři pořádající tajný lov těchto obětí, jej zajmou. Následně je měsíce držen v zajetí, nucen přežít proti dobře vyzbrojeným lovcům. Je doslova vychrtlý na kost, kompletně zubožený. Jeho stav mi připomněl oběti koncentračních táborů. Je to příšerný pohled. Ona syrovost zde proniká ke čtenářům na naprosté maximum. Vše se změní, když se obávaný Foot clan (klan Noha) opět rozhodne je všechny čtyři vyhladit. Z ničeho nic. Kdo za tím stojí, proč to chce udělat a jak moc je tato operace rozsáhlá, se dozvíte uvnitř prvního dílu.
Scenáristicky se jedná o skvěle napsaný příběh zničených hrdinů, kteří nemají vůli ani ochotu dál žít. Kromě zmíněné deprese či beznaděje jsou v některých částech prvního dílu této série i hodně povedené vtípky. Určitě je nebudu prozrazovat, zkazil bych vám tak čtení a moment překvapení. Přesto všechno se nejedná o tak silný příběh, jako je tomu u Soví ságy nebo Carnage: Naprostý masakr. Ten vrchol zde nepřišel, ale rozhodně se tento komiks drží jen v těsném závěsu za oběma zmíněnými. Dialogy jsou skvěle napsané, prostředí plné hnusu, námět na scénář je vyvedený. Nic převratného, avšak rozhodně se jedná o to nejlepší v současné literatuře v tomto žánru. Teenage Mutant Ninja Turtles 1: Návrat do New Yorku nemá žádná slabá místa, vše odsýpá tak rychle, až mi bylo líto, že je konec. Jako úvod do nové série Želv Ninja ho hodnotím na hodně vysoké příčce. Už to nejsou ty bezstarostné zážitky z hlavního města U.S.A., nýbrž tvrdá, odporná realita všedního života, který stojí totálně za ho*no. Nejde z něho uniknout, všichni v něm musí žít. Až na Michelangela, ten je tokijská celebrita. Líné, zhýčkané, vykrmené sele. Naprostý kontrast oproti Donatellovi.
Stylizace
Kdybych to měl shrnout do jednoho slova, napsal bych jen: boží. Pokud bych to měl rozvést, zvolil bych větu: naprosto boží. Samotná kresba i barvy jsou na výborné úrovni. I když jsem všechny textové bubliny načetl, stejně jsem se neustále vracel na předchozí stránky, abych se znovu a znovu podíval na všemožné kresby. Zde je výtvarná stránka naprosto fenomenální, najít sebemenší chybu by vyžadovalo dlouhé měsíce studovat do nejmenšího detailu jednotlivé stránky. Ti, kteří tento první díl kreslili i vybarvovali, si zaslouží mé naprosté uznání. Někdy jsem dokonce ani nevěřil, že se s tím někdo ručně „patlal”, ale použil umělou inteligenci. Stíny, odlesky, postavy, prostředí – to vše je vytvořeno k dokonalosti. Grafická stránka je tedy jedním z hlavních kladných částí Teenage Mutant Ninja Turtles 1: Návrat do New Yorku. Za cenu nějakých tři sta padesát korun se jedná o klenot z komiksového světa. Autoři nešetří brutalitou, násilím či tvrdým vyobrazením boje se ztrátou milovaného Mistra Třísky. Tohle je stylizací přesně to čtení pro dospělé publikum. Tomu odpovídají i jednotlivé kresby a výtvarná stránka.
ZÁVĚREM
Teenage Mutant Ninja Turtles 1: Návrat do New Yorku je úvod do nové série pro dospělé publikum, které již dále nechce číst komiksy pro děti. Jedná se o příběh plný hnusu, bolesti, utrpení, ztráty, hádek či neschopnosti opět fungovat jako rodina. Každý ze čtyř protagonistů se po smrti Mistra Třísky rozhodne jít svou vlastní cestou. Leonardo zamíří k indické řece Ganze, aby našel sám sebe skrz meditace. Donatella drží v zajetí obchodníci s mutanty. Michalengello je uznávaný i oblíbený herec v Tokiu. Raphael je naverbován do věznice jako trestanec, aby zjistil, kdo ze strážných je zkorumpovaný. Do toho všeho se vrací obávaný Foot clan (klan Noha). Hrdinové se tak musí spojit, aby zastavili zlo, které v New Yorku opět povstalo. Scenáristicky se jedná o skvělý počin, dosahující téměř úrovně těch nejlepších komiksových děl posledních let: Carnage: Naprostý masakr nebo Batman: Soví sága. Kresbou i barvami je tento díl ultimátním zážitkem. Tam není absolutně co vytknout. Jedná se o naprostý diamant. Pokud milujete Želvy Ninja a chcete spíše tvrdé, nekompromisní vyprávění o čtyřech zničených protagonistech, je toto přímo pro vás. Pro děcka tohle opravdu není.
9/10
