Watch Dogs: Legion – Bloodline – Recenze

Watch Dogs: Legion – Bloodline – Recenze

13 července, 2021 0 Od Jiří Hora

V minulém týdnu společnost Ubisoft vydala velké rozšíření pro loňské Watch Dogs: Legion, které nese podtitul Bloodline. Na toto rozšíření jsem se těšil podstatně více, než na původní hru, jelikož do hlavní role se vrátil Aiden Pierce, který si sice moc zastánců během vydání prvního Watch Dogs nezískal, nicméně pro mě se stal ikonou série a nakonec to vypadá, že i pro řadu dalších. Ostatně stejně jako v případě Wrenche z druhého dílu, který zde také hraje velmi důležitou roli. Já se do recenze ale pustil i s dalšího hlediska, kterým je fakt, že jsme hru recenzovali ještě na konzoli Xbox One X a tak jsem získal prostor i k porovnání s next-gen verzí pro Xbox Series X.

I když bych byl neskonale šťastný, kdybych se mohl vrátit v novém příběhu do Chicaga, tak rozšíření Bloodline je pochopitelně zasazeno do Londýna. V Chicagu se ocitneme jen v rámci jedné cut-scény. Děj je zasazen ještě před hlavní události původní hry, přičemž Aidena do Londýna zavede kontrakt, který jej ale dostane do potíží a krom toho také jeho synovce Jacksona zde žijícího. Jak mnozí z vás vědí, tak Aidenova neteř a Jacksonova sestra zemřela, načež se děj prvního dílu točil kolem rodinné pomsty. Téma rodiny i zde hraje důležitou roli a jde zase o menší osobní drama, které ale nabízí poměrně osobitý příběh. Oskary ale nečekejte.

Z příběhu je cítit, že si na něm vývojáři dávali záležet a je jim jasná podstata hrdiny prvního dílu. Bloodline má neuvěřitelné tempo a vlastně by svou délkou obstálo i jako samostatná hra, či tedy stand-alone rozšíření jako tomu bylo v případě takového Milese Moralese ze stáje Sony. To mě velmi mile překvapilo, jelikož jsem očekával jen pár hodinovou záležitost. Je tedy pravdou, že hlavní linka je někdy mírně protahována nutností hrát vedlejší mise, ale i ty nám zajímavým způsobem rozšiřují lore a příběhové pozadí místního světa, že vám jejich plnění nebude dělat žádné vrásky, ba naopak. Vše je navíc tak dobře opodstatněno a trápit vás to vlastně vůbec nebude. Příběh vám sám o sobě vystačí na nějakých 6-8 hodin, v rámci všech misí pak počítejte i s více než dvojnásobkem.

Vedlejší mise zde ale plní i další roli. V rozšíření chybí klasický strom schopností, či dovedností. Aiden se tak novým věcem učí tak, že dostává vylepšení a vybavení právě za plnění těchto misí. Nezpřístupňujete si je tedy za body, jako tomu bylo v základní hře. Tento přístup mi vlastně přišel celkem po chuti. Hra vás tak nenásilně vede k plnění i těchto vedlejších misí, které nabízí celkem pět separátních menších příběhových linek. Tyto mise pak nabízí poměrně zajímavá prostředí a také celou řadu možností, jak k nim přistupovat a plnit je.

Pokud jde o postavu Aidena, tak jeho charakter se vlastně vůbec nezměnil, jen mám pocit, že jak je nyní starší, je tak trochu sympatičtější. Jeho postava je zde vedena stejně jako jakákoliv jiná. Aiden má tedy charakteristické schopnosti, jenž jej definují. Jeho dovednostmi jsou tak Gunslinger a Blackout, jenž byl jeho ultimátní schopností v prvním díle a jenž vyřadí všechnu elektroniku v určitém okruhu kolem vás. To se hodilo zejména ve chvílích, kdy na vás útočí větší množství dronů.

Líbí se mi, jak vývojáři v rámci příběhu v rozšíření Bloodline pracují s prostředím. Hra vás postupně provede všemi částmi Londýna a já tak narazil na oblasti, do kterých jsem se během původní hry vůbec nedostal a mile mě překvapila. Londýn jako město blízké budoucnosti vypadá prostě skvěle a jeho průzkum mě velmi bavil. Narazil jsem i na několik míst, která ve mně probudila vzpomínky na Londýnské Assassin’s Creed: Syndicate. Je tedy znát, že pro historické budovy vývojáři využili již hotových assetů. Možné také je, že někoho zamrzí radikální snížení počtu kolektiblů. Na druhou stranu, alespoň vám nebude trvat dlouho v rámci rozšíření vyčistit mapu.

Někoho může potěšit, že Aiden se nebojí smrtících zbraní a tak v jeho arsenálu nenajdete pouze pušky a pistole s elektrickými projektily, ale také poctivé Magnum, nebo brokovnici se zcela běžnou olověnou municí. Já byl za to rád. Původní hra až moc vsadila na to, že je lepší nevyužívat smrtící sílu a to i v případech, kdy jsme se stavěli proti doslova lidským zrůdám. To zde neplatí. Z Aidena rozhodně neudělali někoho, kým není, z čehož jsem měl původně trochu obavy.

Pokud jde o nešvary z původní hry, tak některé tu stále jsou. Tedy řeč je zejména o jízdním modelu, který byl nakonec snad v prvním díle ten nejlepší, i když je pravdou, že se od vydání podstatně zlepšil a je tak hratelný. Takže bychom klidně mohli mluvit o lehkém plusu. Pak je tu samozřejmě otázka repetetivnosti během plnění misí, ale vlastně si říkám je to zde překážkou? Asi úplně ne. Není repetetivnost jako repetetivnost. Zde musíme spíše mluvit o svobodném přístupu, kdy sice ano vždy je to něco najít a hacknout, či něco podobného, ale to k Watch Dogs, tak nějak patří.

Hlavním nešvarem původního Watch Dogs: Legion byl technický stav. Na konzole minulé generace už toho bylo jednoduše moc a hra tak častokrát zamrzala, či padala. Mnohdy bylo nutné čekat na načtení světa. O těchto problémech nemůže být v případě Xbox Series X vůbec řeč. Hra nejen, že se nezadrhává a nepadá, ale hlavně vypadá o několik úrovní výše a to zejména v případě, kdy se rozhodnete preferovat vizuální kvalitu. Hra totiž v režimu kvality sice využívá pouze 30 snímků za sekundu, ale za to využívá Ray-tracingu, který zde hraje opravdu velké divadlo. Ray-tracing dokáže vytvářet úchvatně nasvícené scenérie a zejména noční město za deště je něco neskutečného.

Pokud byste ale přeci jen toužili po výkonu, pak se můžete spokojit s vizuálními assety verze pro Xbox One X a hrát na 60 snímků za sekundu, což může mnoho z vás vzhledem k povaze hry preforovat. Já ale vždy volím vizuální kvalitu, která je v tomto případě více než znatelná. Ať už se ale rozhodnete pro kterýkoliv režim, tak vám hra poběží v dynamickém 4K rozlišení, které je ale naprosto dostačující. Pokud jste tedy po Watch Dogs: Legion ještě nesáhli, pak tak učiňte rozhodně s next-gen konzolemi, zážitek se vám znásobí. Pochopitelně jsou tím myšleny konzole Xbox Series X a PS5.

Jelikož jsem nastínil výše postavu Wrenche, tak by bylo fajn se k ní vrátit. Wrench je stejně jako Aiden hratelnou postavou, nicméně si za něj zahrajeme jen v poslední fázi rozšíření a tato postava zde v tomto směru nemá tolik prostoru. Tato postava tedy v této dějové lince silně míchá kartami, ale čekal jsem, že budeme moci mezi postavami Wrenche a Aidena přepínat, ale tomu tak není, tedy ne vrámci rozšíření, což je trochu škoda. Potenciál tu byl. Také by nebylo na škodu moci vidět tento děj z jeho pohledu.

Stejně jako Aiden, i Wrench disponuje svými dovednostmi a má tak i dispozici kuličky s elektrickým výbojem, které mohou vyřadit techniku, či paralizovat soupeře. Stejně jako Aiden, se ani Wrench nebojí použití smrtících zbraní. Vlastně tu hlavnímu záporákovi pěkně upraví obličej, řekněme že i Wrench bude vedle něj fešákem, však víte, jaký je důvod Wrenchovi masky. Pokud ne, tak radím si nejdříve zahrát Watch Dogs 2 a vlastně i první díl, který je v rámci Season Passu dostupný zdarma v kompletní edici.

I když Wrench nemá v rozšíření tolik prostoru, tak zahrát si za něj můžeme v původní hře, kde jej můžeme rekrutovat do Londýnského DedSecu a stejně tak Aidena a další dva ženské charaktery a s nimi následně procházet celou základní hru, která by se díky nim bude lehce lišit, což je určitě skvělé. Ke každé této postavě se navíc vážou nové vedlejší mise, které nabízí konektivitu mezi původním příběhem a prequelovým rozšířením Bloodline. Hra tímto způsobem také spojuje univerzum Watch Dogs a Assassin’s Creed, což je pro mě pomalu zjevením. Jelikož potenciál na propojení těchto světů se nabízí. Ostatně propojení s Watch Dogs se nám naskytlo třeba v prvním The Crew.

ZÁVĚREM

Watch Dogs: Legion – Bloodline je povedeným rozšířením, jenž přivádí zpět na scénu dvojici ikonických postav, tedy Aidena a Wrenche. Příběh tohoto DLC je sice komornější, ale jde o navazující rodinné drama z původní hry, které má co nabídnout. Škoda jen, že to celé není ještě o chlup delší a že v rámci nového příběhu nemá Wrench tolik prostoru jako hratelná postava, ale jinak mohu toto rozšíření směle doporučit. Mouchy zde sice najdeme, ale fakt, že se nám s novými postavami mírně mění i úvodní storyline, nad tím mhouřím oči.

Datum vydání: 8. července 2021 – Potřebné místo na disku: 67,7GB (včetně základní hry)
Distributor ČR: Conquest Entertainment