Call of Cthulhu – Recenze

Call of Cthulhu – Recenze

18 prosince, 2018 2 Od Jiří Hora

Příběhy autora H.P. Lovecrafta patří mezi to nejlepší, co v žánru hororů můžeme najít. Hlavně svět kolem mytologie Cthulhu se stal tím nejznámějším a na jeho motivy už jednou vznikl zajímavý kousek Call of Cthulhu: Tajemná zákoutí země. Studio Cyanide se však rozhodlo tomuto velkolepému Lovecraftovskému dílu vzdát hold v moderním pojetí a tak bylo před lety oznámeno nové Call of Cthulhu. Jeho vývoj však doprovázela řada problémů a titul byl několikrát odložen. Dlouhodobé odklady nevěští většinou nic dobrého. Postihl tedy tento hororový titul stejný problém?

Tato herní inkarnace slavného hororového díla měla před sebou nelehký úkol a případné selhání by asi fanoušci tohoto kultu jen velmi těžko nechali v klidu odeznít. Přeci jen kvalitního herního titulu z na motivy děl tohoto význačného autora jsme se nedočkali již velmi dlouho. Já se do hry pustil s menšími očekáváními, přeci jen ony odklady většinou naskýtají hrůzný nález. Ovšem mé obavy se rozplynuly jak mlha nad Darkwater. Titul mě hned dokázal uhranout svou atmosférou a došlo to do té fáze, kdy jsem si řekl: „Dojdu jen do posledního checkpointu a konec!“, ale nakonec jsem prošel ještě celou kapitolu a půl.

Call of Cthulhu je temná hororová investigativní adventura, která klade velký důraz na příběh, mysterium a atmosféru. Ve všech těchto stěžejních bodech v mých očích uspěla naprosto nekompromisně. O čemž mluví i mé reakce popsané v odstavci výše. Ve hře se chopíme role soukromého detektiva Edwarda Pierce, který se v poslední době utápí v alkoholu a o pořádný případ nezakopl už nějakou dobu. Navíc jeho mysl sžírají noční můry, které mu příjemného spaní zrovna nedopřávají. Jeho kariéra jde tedy od desíti k pěti a vyhazov je vysloveně za dveřmi. Neváhá tak ani chvíli a bere případ, který se týká úmrtí umělkyně Sáry Hawkinsonové. Ta údajně zešílela a zabila sebe i svého manžela a dítě. Jenže tomu odmítá věřit Sářin otec a tak prosí právě Edwarda o pomoc. Myslí si, že je to celé jinak, což usuzuje dle děsivé malby, kterou mu jeho dcera poslala.

Celý děj se pak odehrává na tajemném ostrově Darkwater, jenž nese své jméno podle kalných vod, které jej obklopují. Tento malý ostrůvek kdybys prosperoval díky velerybolovu, což se změnilo s chycením té největší z nich, jenž všichni na ostrově neoznačí jinak, než jako Zázračný úlovek. Následně všechny velryby z okolí Darkwater z nenadání zmizeli. Na celé Darkwater následně upadl splín a pochmurná atmosféra naplnila všechny jeho kouty. Jak to obvykle bývá, tak příběh samotný, v návaznosti na jeho důležitost, ve hře nebudu nadále rozvíjet, a dopustit se tak nějakých spoilerů, což by mohlo narušit případným zájemcům o hru onen plnohodnotný zážitek.

Ale pokud si shrneme působení příběhu v souvislosti s jeho atmosférou, tak dostaneme opravdu komplexní zážitek. I když z počátku budete přesvědčeni o tom, že všechny ty nepřirozené výjevy jsou jen ve vaší hlavě, tak postupem příběhu nebudete vědět, co je skutečné a co ne. Bylo dění minulé noci realitou, nebo jen noční můrou? A co je v těch nádobách za látku? Je ona tím pravým viníkem, či ostrov Blackwater opravdu uchvátily temné síly. Hra si se všemi těmito otázkami dokáže velmi dobře pohrávat a ono tajemno a mysticismus budou jen podtrhovat intenzitu vašeho zážitku. Čemuž mohou dopomoci i české titulky přítomné v PS4 a PC verzi. Z nepochopitelných důvodů je bohužel verze pro Xbox One o toto ochuzena.

Vyšetřování je nedílnou součástí hry a tak, abyste dosáhli kýženého výsledku a odhalili veškerá tajemství ostrova a jeho příběhu, budete muset vyslýchat řadu lidí, vést s nimi konverzaci a postupně rozplétat síť tajemství, kterou pro nás autoři upletli. Avšak v rámci vyprávění vám pomůže i řada různých knih, dokumentů, či dalších předmětů, jichž ve hře opravdu není málo. Nehledě na to, že některé z nich budou hrát důležitou roli i v řešení různých situací, k nimž ve hře může docházet. Nalézání takovýchto předmětů ovšem není jen tak, jelikož je z nemalé části okázáno na Edwardovy schopnosti a dovednosti, jenž je možné během hry neustále rozvíjet.

Ani nové Call of Cthulhu se totiž nevyhnulo jisté implementaci základních rpg prvků do všech možných herních žánrů. Takže i postava Edward Pierce disponuje jakýmsi jednoduchým stromem schopností, které ovlivňují jistě interakce ve hře. Najdete tu Vnímavost, Vyšetřování, Psychologii, Sílu, Medicínu a Okultismus. Do prvních zmíněných budete klasicky implementovat zkušenostní body a vaše úroveň daných schopností, či dovedností se bude zvyšovat. Každá z těchto vlastností vám může zpřístupnit některé z cesty v rozhovorech, které jinak nejsou dostupné. Vyšetřování vám tak může pomoci s odemykáním zámků, případně síla s jejich vylamováním. Všechny zmíněné vám pak mohou odemykat zmíněné cesty v rozhovorech, což bude mít vliv na další zisk nezbytných informací, či průběhu děje.

Ve schopnostech hrdiny ještě figurují schopnosti jako Medicína a Okultismus. Tyto dvě schopnosti nelze rozšiřovat zkušenostními body. Úroveň medicíny je možné navyšovat pouze knihami, které se jí zabývají, což vás bude stimulovat k jejich hledání. Může vám to opět velmi pomoci v některých herních situacích. U Okultismu je to podobné, ale své znalosti těchto temných věd, nemusíte rozšiřovat pouze knihami, ale i zkoumáním různých okultních předmětů, či prastarých maleb.

Hratelnost Call of Cthulhu si hodně zakládá na řešení různých puzzlů. Může jít o kombinaci tónů na pianu. Odlákání strážných pomocí aktivace nejrůznějších zařízení a tak podobně. Hádanky ve hře jsou naštěstí poměrně rozmanité a řešení jich samotných je zábava, nikoliv stereotyp. Což beru jako jednoznačné plus. Jistým způsobem se puzzly mohou promítat i do soubojů s bossy, kdy jeden z nich mi okamžitě připomněl mé probděné noci u kultovky Alien Isolation. Kdy bylo nutné se plížit temnou místností bez zpozorování jistým netvorem a sem tam se schovat ve skříni. Následně bylo nutné přijít na to, co v oné galerii, kde souboj probíhá, bude vůči němu účinné a co nikoliv. A onen průzkum v předchozí části dané kapitoly může být klíčem k vašemu přežití, či neustálému bloumání nad tím, jak tohle mám ksakru udělat.

Klíčové události ve hře budou mít vždy vliv na psychiku samotného soukromého detektiva. V jistých momentech tak bude třeba nutné rychle reagovat, některé místa rychle opustit a tak podobně. Každá taková situace bude ve hře zaznamenána a bude mít vliv na to, jestli samotný Edward nepropadne šílenství. Ideálním řešením, je veškeré tyto události projít jako vyrovnaný a to opravdu bude záviset pouze na tom, jak se během nepříznivých vlivů zachováte. Když například spadnete do místnosti plné hromady mrtvých těl, jenž jste předtím viděli ve svých nočních můrách, tak ji urychleně opusťte, neboť to může být prvním hřebíčkem do rakve počínajícího šílenství vaší mysli.

Ve hře se nachází i akčnější pasáže, kde si i zastřílíte, ale nečekejte nic světoborného. Upřímně gunplay této hororové hry, je opravdovým hororem a zkrátka nepůsobí vůbec dobře. Vlastně bych se vůbec nezlobil, kdyby žádnou pistoli v průchodu hrou nebylo nutné použít. On celkově ten vývoj možností, až po možnost použití zbraní v druhé části hry, mi připomínal trochu inspiraci v již jednou zmíněném Alien Isolation. Ale to není myšleno ve zlém. Ale jak říkám, nějakou tu střelbu z pistole si klidně autoři mohli odpustit.

Jistou nepříjemností hry je její technická stránka, která opravdu není úplně bez chyb. I přes to, že atmosféra ve hře je opravdu výtečná, příběh výborně napsaný, tak vizuální stránka je tím nejhorším, čím hra disponuje. Nemohu tedy říct, že by se jednalo vysloveně o nějaký hnus. To opravdu ne. Spíše jsou zde o očí bijící chyby. Například při rychlém otáčení si budete všímat řady bílých míst, která na obrazovce opravdu nemají co dělat. Doskakující předměty ve venkovních místech také nedělají dobrý dojem a zubaté hrany také ničemu úplně nenapomáhají. I na mimice obličejů mohlo být zapracováno trochu více. Naštěstí framerate je poměrně stabilní a nijakých záškubů jsem si ve hře vůbec nevšiml. Je to však škoda, hra nemusí být po grafické stránce vizuální orgií, ale alespoň se musí vyvarovat chybám, které by mohly zážitek z toho, co vidíme kazit.

ZÁVĚREM

Nové Call of Cthulhu nedělá odkazu děl mistra Lovecrafta žádnou ostudu. Děj pro hru napsaný dobře plyne, disponuje nutnou dávkou tajemna a je dokořeněn poměrně hutnou temnou atmosférou. Odhalování tajemství místního světa je pro hráče vysloveně radostí a řešení hádanek má vždy svou jistou podstatu. Dojem ze hry může trochu kazit technická stránka, která rozhodně není dokonalá. Bez akčních pasáží, by se to také obešlo, jelikož střelba ze zbraní nepůsobí moc dobře.

HODNOCENÍ: 7/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Playstation 4 Slim

Distribuce ČR: Comgad – Computer Games Distribution