FIFA 21 Next-Gen – Recenze

FIFA 21 Next-Gen – Recenze

8 prosince, 2020 0 Od Jiří Hora

Fotbal je sport, s nímž se pravděpodobně každý z nás nějakým způsobem setkal. Mluvím-li zejména o mužské hráčské komunitě. Já osobně jej hrál několik let, než jsem dal přednost hrám a hudbě. Nyní se k tomu sportu dostanu zřídka kdy, to samé ale v posledních letech platí i o jeho virtuální podobě. Tu dneska symbolizují zejména dvě herní série –  eFootball PES a FIFA. Já jsem byl vždy větší kamarád s druhou zmíněnou. Poslední díl jsem si ale pod drobnohled vzal naposledy v roce 2016 a to na platformě Nintendo Switch, kde tedy série debutovala. S novou generací konzolí jsem se ale rozhodl, že dám virtuálnímu fotbalu opět šanci a nyní když FIFA 21 dostala svou nextgen verzi, jsem nasadil „kopačky a dres“ a vydal se na „hřiště“.

Než jsem se do hry pustil, dělal jsem si drobný průzkum u původních verzí, přičemž u letošního ročníku převládalo zejména zklamání. S tímto zjištěním jsem následně přistupoval i k nextgen verzi. A k mému překvapení jsem byl opravdu příjemně překvapen. Osobně jsem se pustil do recenze verze pro Xbox Series X a vzhledem k tomu, že na hru platí dvojí nárok, tak jsem před upgradem nainstaloval pouze běžnou verzi pro Xbox One. V té jsem odehrál první zápas a už jen samotný úvod zápasu mezi Liverpoolem a Paris Saint-Germain mi po přechodu na nextgen verzi dal jasně najevo svůj rozdíl.

Celý prolog byl zpracován odlišným způsobem. Byl velkolepější a předložil nám fotbalový sen jedné malé holčičky. Ano, i dívky hrají a chtějí hrát evropský fotbal. Mě ale zaujalo samotné vizuální zpracování hrající v případě nových konzolí prim. V cut-scénách vše působilo skvěle a já nasával každý moment nástupu obou mužstev, které se zrovna připravovali na finále UEFA Champions League. Míra detailů je od původní verze podstatně vyšší, čehož jsem si všiml i v případě samotných fanoušků na stadionu. Ti jsou minimálně v řadách viditelných během hry daleko propracovanější a nepůsobí jen jako kulisa. Tito fanoušci mají zásadní vliv na atmosféru zápasu.

Ve chvíli kdy se kamera přesunula nad hřiště a já se pustil do samotného zápasu, jsem si chvíli říkal, jestli náhodou nekoukám na skutečný zápas v TV. Až tak skvěle nová verze FIFA 21 vypadá. Tuto důslednou péči dostali i fotbalisté na hřišti jejichž animace působí velmi přirozeným dojmem. Zápas jsem si vychutnával plnými doušky. Vzhledem k tomu, že k takovému zápasu patří i opakované záznamy z vstřelených branek, či gólových šancí. Ty rovněž působí skvěle. Navíc si během nich vychutnáte všechny ty detaily mezi něž patří i třeba dynamicky reagující vlasy na pohyb.

Vysoká míra detailů, plynulých šedesát snímků za sekundu a nativní rozlišení 4K. Co víc si přát? Kdyby to tak vypadalo vždy. Když se vydáte do běžné rutiny a režimů, které série FIFA pravidelně obsahuje zjistíte, že úvodní zápas je takovou naleštěnou prezentací toho, co nová verze chce představovat. Bohužel ne všem hráčům se dostalo stejné péče. Vývojáři z EA Sports se zaměřili jen na výběr těch největších fotbalových hvězd, které dostali zvláštní péči. Větší zbytek sice může rovněž těšit zlepšením, ale nejsou tak markantní. Nejvíce tak na vaší TV kouzlí nový systém nasvícení LiveLight Rendering fungující na jedničku. Své udělalo i urychlení animací ve hře, což dopřává na plynulosti a uvěřitelnosti a to i přesto, že se samotná hra poněkud zpomalila a to kvůli tomu, že nyní je třeba celou sekvenci pohybů dokončovat.

Poslední zmíněná věta je dosti stěžejní pro samotnou hratelnost. Tuto změnu pocítíte snad během všech herních situací a to ať už se snažíte vystřelit, sebrat soupeři míč, či jednoduše bráníte. Nejlépe se to popisuje během střelby, kdy musí hráč dokončit krok, aby mohl míč vyslat směrem k bráně. Způsobuje to drobné opoždění reakce mezi tlačítkem a samotnou akcí, nicméně to působí přirozeně. Najednou nedochází k tomu, že hráč z ničeho nic vystřelí, aniž by k tomu neměl náležitou pozici. To působilo dost krkolomně. Je sice pravdou, že se stane, že nějaký pozůstatek zde zůstal, ale je zcela nepatrný. Kontrola míče, jeho reakce na herní plochu, či každý dotyk hráče, má smysl. Kolize hráčů rovněž dostály solidního kroku vpřed a to opět směrem k realismu.

Pocit ze hry jsem měl ve skrze pozitivní a je pravdou, že dlouho jsem se do dílu ze série FIFA tolik neponořil a neužil si onu atmosféru fotbalu, která je nyní blíže skutečnosti, než když dříve. Tak nějak jsem zcela zapomněl na všechny ty kritické recenze a články, které jsem u nás, ale i v zahraničí četl. Přišlo mi, že vývojáři se poslední rok nevěnovali vývoji původních verzí, které spíše zkopírovali z loňského roku, ale právě těm nextgenovým, jenž EA během odhalení FIFA 21 vehementně odmítala. Nyní ale víme, že pravda byla někde zcela jinde. Majitele konzolí nové generace určitě těší, že nové verze se dočkali náležité péče, ale ti té minulé mají právo být zklamaní, či nadšení. Nicméně s příchodem nových konzolí jsou podobné situace zcela běžnou praxí, byť  to herní společnosti nechtějí přiznávat.

Ve FIFA 21 máme k dispozici všemožné herní režimy, které známe z předchozích ročníků. Já se opět nejvíce ztotožnil s režimem Kariéry Trenéra, který doznal několika zajímavých změn, které se týkají zejména připravenosti hráčů na zápasy. Novinkou je možnost se aktivně zapojit do tréninků. Nejde však o nic jiného, než sled mini her z nahrávacích obrazovek před zápasy. Tentokrát nejsou do počtu, ale ovlivňují morálku, připravenost, ale i únavu jednotlivých hráčů. Rovněž pomáhají hráčům růst jejich talentu. Ale asi vás nepřekvapí, že jsem po chvíli tréninky nechal v plné režii simulace. Osobně si myslím, že tuto featuru vývojáři zahrnuli proto, že nahrávací obrazovky jsou v případě nextgen verzí díky SSD diskům nenávratně pryč. Po všech dalších stránkách je režim přesně tím, co si pamatujete z minulých ročníků.

Kromě Kariéry trenéra, se můžeme zaměřit i na samotného hráče, u níž mi chybí hloubka jaké se mohu těšit například u takového NBA 2K21. Ve hře nechybí ani možnost vytvořit si vlastní Turnaj, zahrát si jednu Sezónu, či se vrhnout do víru velkých turnajů jako je UEFA Champions League, či Copa Libertadores. Oblíbili jste si ale příběhový režim Cesta, tak na ten zde zapomeňte jeho dalšího pokračování jsme se již nedočkali. Máme zde, ale poměrně zajímavou náhradu, kterou představuje režim pouličního fotbalu VOLTA. Street football se vrátil teprve v loňském roce po dlouhých sedmi letech absence samostatné série FIFA Street. Ve hře FIFA 20 byl ale spíše doplňkovým režimem.

Pouliční fotbal VOLTA si v letošním ročníku ukousl solidní kus pro sebe a dalo by se říci, že jde skutečně o hru ve hře. Režim má vlastní matchmaking pro multiplayer. Můžete si kompletně vytvořit svůj tým a přizpůsobit si ho dle svých představ, včetně toho, co mají hráči na sobě. Nechybí pochopitelně ani možnost pustit se do hraní vůči umělé inteligenci. Nejvíce mě ale zaujal příběhový režim nazvaný Debut. V něm se podíváme do několika světových metropolí počínaje Sao Paula a konče velkým turnajem Legend v Dubaii. Chopíme se zde role týmu pouličních hráčů, které touží po jediném – předvést se světu a ukázat, co v nich je. Děj je poměrně jednoduchý, celkem předvídatelný, ale svižně plyne a je takovou příjemnou jednohubkou. Dohrál jsem jej cca za hoďku a půl. Je třeba také zdůraznit, že příběhový režim Debut funguje zejména jako tutorial pro zbytek režimu VOLTA a funguje tak skvěle.

Nakonec nemohu zapomenout na alfu a omegu série FIFA, kterou se v posledních několika letech stal režim FIFA Ultimate Team, který je asi největší neustálou dojmou krávou společnosti EA a s letošním ročníkem 21 tomu není jinak. Opět jde o zisk různých balíčků karet, s nimiž si následně můžete sestavit svůj ultimátní tým. Režim funguje stejně jako v minulosti a stejně jako v minulosti je protkán mikrotransakcemi.  I navzdory tomu jej hráči stále vehementně hrají a EA v tomto směru podporují. Já jsem zastáncem toho, že všeho má být možné dosáhnout běžným hraním, aniž by nám byly házeny klacky pod nohy. Což zde opět nefunguje a pokud chcete dosáhnout na ty nejlepší, tak si něco jednoduše připlatit musíte. Tento fakt je něčím, co mě od podobných režimů odrazuje, či dokonce odpuzuje a FIFA 21 zde není výjimkou. Ani tentokrát jsem v režimu nestrávil více času, než bylo nezbytně nutné.

Naštěstí hra obsahuje i klasický online multiplayer, či v mém případě daleko oblíbenější gaučingový multiplayer v rámci režimu Výkop. V mém případě stále nic nepřekoná skvělé chvíle u hry s kamarádem vedle sebe, s nějakým tím pivkem na stole. FIFA 21 není perfektní. Rozhodně má své mouchy, ale zároveň je třeba uznat, že verze pro konzole Xbox Series X a Playstation 5 si nezaslouží házet do stejné škatulky s původními verzemi, jelikož po stránce hratelnosti a vizuálu jde o citelný rozdíl. Máte-li konzoli PS5, pak vám zážitek ještě umocní možnosti nového ovladače DualSense.

ZÁVĚREM

FIFA 21 ve verzích pro nové konzole ukázala původním záda a poskytla nám pohled na to, jak bude série v následujících letech vypadat a kam směrovat. Atmosféra na stadionech je pohlcující, pohyby hráčů uvěřitelnější a hratelnost plynulejší. Největším neduhem hry jsou tak hlavně mikrotransakce, které provází několik let už samotnou sérii a jenž jsou stále silně parazitické. Zbylé drobné neduhy jsou ale odpustitelné.


Datum vydání:  4. prosince 2020 – Potřebné místo na disku: 35GB
Distributor ČR: Conquest Entertainment