Team Sonic Racing – Recenze

Team Sonic Racing – Recenze

30 května, 2019 0 Od Jiří Hora

Vývojářské studio Sumo Digital mělo v posledních letech na starosti jen samé obtížné tituly, proto je jasné, že zadání nové hry od Segy bylo jistým vysvobozením od projektů jako Crackdown 3, či Dead Island 2. Hra Team Sonic Racing měla původně vyjít již v minulém roce, avšak na dokončení hry bylo potřeba více času, než se na první pohled mohlo zdát. Titul tak nakonec vyšel 21.5., tedy měsíc před svou zjevnou konkurencí v podobě remaku Crash Team Racing. Jsou kvality nové Sonicovi hry natolik vysoké, aby dokázala zaujmout?

Team Sonic Racing je hrou, která sází na čirou zábavu a hratelnost s tím, že se snaží přidat i nějakou tu novou ingredienci a tradiční recept tak trochu okořenit. Ve hře i přesto najdete něco jako příběhový režim nazvaný Team Adventure. Nejde však o nic jiného, než o sled závodů, výzev, či šampionátů, které jsou doplněny nějakým tím povídáním, pokud si tak před samotným spuštěním závodu zvolíte. Abych byl upřímný, tak mě to trochu zklamalo, jelikož u takové hry bych čekal, že hra bude obsahovat nějaké krátké filmečky. Nic z toho ve hře ale není. O to smutnější je, že Sega vydala animovaný seriál o pár dílech, který právě na tuto hru láká, proto tedy nechápu, proč ony filmečky chybí ve hře. Team Adventure, tak postrádá trochu smysl po stránce nějakého pokusu o příběh, vývojáři místo toho mohli udělat řadu šampionátů a vyšlo by to nastejno. Za mě rozhodně obrovská škoda.

Titul nabízí ještě dva další režimy a to Local Play a Online Multiplayer. Local Play může být pro vás z počátku velmi oblíbeným režimem, jelikož kromě jedné série uzavřených tratí, které je třeba odemknout v rámci Team Adventure, máte všechny jezdce i tratě jako na dlani. V Team Adventure je potřeba vše průběžně odemknout. Local Play také nabízí možnost splitscreenu a to až pro čtyři hráče, což je ideální pokud chcete hrát Teamový závod a ne Standardní. Právě Teamové hraní je tou největší silou celé hry. K tomu se ale ještě dostaneme. Druhým režimem je tedy Online Multiplayer, který není třeba moc představovat. Vše, co najdete v Local Play, najdete i tam, jen si to můžete vychutnat s hráči z celého světa. Já jsem tento režim zkoušel opravdu často, a pokud nejste ovládáni touhou vše vyhrát, pak se budete opravdu královsky bavit. Dost často natrefíte na vtipné momenty během závodu.

V předchozím odstavci jsem psal o týmovém hraní. To je opravdu jednou z největších novinek této hry a prakticky na něm stojí. O celkové vítězství totiž nebojujete jen sami za sebe, ale je také podstatné, jak dojedou vaši parťáci. Což by ostatně nebylo tak originální, týmové závodění jsem tu již viděli v několika hrách. Team Sonic Racing ale možnosti spolupráce posouvá zase o něco dál. Tato hra totiž na svých tratích obsahuje tzv. Power Upy, které vám dají do rukou buďto útočné, či obranné prostředky, které je třeba využívat proti soupeřům. Jenže ne vždy se vám daný Power Up hodí, to ale neznamená, že se nehodí vašemu kolegovi, kterému jej následně můžete nabídnout a on jej pak může využít pro to, aby se dostal na lepší pozici. To samé pak mohou kolegové nabízet vám, například mají boost, který vás dělí od prvního místa před cílovou čárou. Přesně tento prvek dělá z této hry něco jedinečného a velmi zábavného. Tady jde o tým, ne o jednotlivce.

Dalším poměrně zásadním herním prvkem je možnosti úpravy vozidel. Ty zde nejsou pouze kosmetického rázu, ale mají vliv i na rychlost, zrychlení, či ovladatelnost vozítek jednotlivých hrdinů. Nečekejte však stovky, či desítky dílů, které můžete využít pro uzpůsobení. Je jich pro každé vozidlo všeho všudy devět a to jsou ještě rozděleny do třech oddílů, tedy předek, zadek a kola. Možná by mohou někteří namítat to, že dílů je 18, což je, ale záměrně tvrdím pouze 9, protože druhá devítka partů jsou jen legendární varianty na první devítku, které se liší pouze zlatým vzhledem, tudíž nejde o nic zásadního. Možná si tak více vyhrajete na barevném provedení jednotlivých vozidel, která vám dají trochu více variability, kdy kromě barev si na vozítko můžete plácnout i nějaký ten vinyl, či dodat vašemu troubení šmrnc nějakým tím atypickým klaksonem. Tím, ale máme veškeré možnosti customizace probrané. Věřte nebo ne, tak v tomto případě je to zcela dostačující.

Poměrně dlouhou dobu jsem si kladl otázku, jak se k oněm dalším dílům vlastně dostanu, jelikož ať jsem odjel závod jaký jsem chtěl, tak se mi žádný z nich nikdy neotevřel. Posléze jsem však zjistil, že díly a vůbec vše ohledně customizace, se odemyká jedním jediným způsobem. Lootboxy. Ano, ty mršky se dostali i sem. Naštěstí nejde to nic, co by se z vás snažilo vytřískat peníze, jelikož jejich nákup skrze reálnou měnu hra naštěstí nenabízí. Jejich nákup je závislí na ingame měně, kterou dostanete prakticky za každý závod a odemčení jednoho lootboxu vás stojí pouze deset jednotek oné měny, takže odemykání jde ve své podstatě velmi rychle. Jediné, co vás tedy může trochu štvát, mě to štvalo, je absolutní prvek náhody v tom, co se vám zrovna odemkne. Chcete díly pro Sonica? No oni přijdou na Shadowa, nebo  Vectora, či kohokoliv jiného, jen né na tu postavičku, co zrovna chcete.

Žánr těchto závodních arkádovek není v dnešní době nijak netypický, ba spíše naopak. Jenže o řadě takových her neuslyšíte zejména pro to, že velmi rychle omrzí. To má většinou na svědomí nudný design tratí. Nic takového ale Team Sonic Racing nemá. Vývojáři ze Sumo Digital odvedli na designu tratí zatraceně dobrou práci. Každá z dvaceti dostupných tratí je unikátem, který se v mnoha případech během závodu dynamicky mění, což daným tratím rozhodně přidává na zajímavosti. Navíc se tratě rychle neomrzí, což je také velmi podstatné. Například v režimu Team Adventure jsou velmi dobře dávkovány do pěti kapitol, kdy každá vrcholí Grand Prix, jenž vám všechny tratě dané kategorie sesumíruje do jednoho turnaje.

Nakonec nesmíme zapomenout ani na Sonica a jeho partu, popřípadě jeho rivaly. Postaviček z universa Sonica nabízí hra celkem patnáct. Vedle Sonica tu tak najdete postavičky jako Tail, Big, Dr. Eggman, Rouge, a další. Každé postavičce navíc dokonale sedne i přidělené vozidlo, jenž dbalo jistým způsobem na jejich osobnost a co vyzařují. Třeba taková čtveřice Chao jezdí ve vozítku, co se příliš nepodobá běžným dětským hračkám, které tlačíte a ony pod průhlednou plastovou kupolí mixují plastové kuličky. Na vozidlech se vývojáři rozhodně vyřadili a to v tom nejlepším možném slova smyslu.

A co technické zpracování ptáte se? Tak to je vskutku bezchybné. Na Xbox One X hra běží naprosto plynule bez jediné záškubu, či škytnutí. Všechny hrany jsou ostré vše je detailní a skvěle ladí dohromady. Dění na obrazovce je opravdu radostnou podívanou a čirou zábavou, kterou doplňuje poměrně energický soundtrack, jenž si obzvláště zaslouží pochvalu. V případě Team Sonic Racing asi mohu s klidným srdcem říci, že se jednoduše povedl. Není dokonalý, ale v tom co představuje je zatraceně dobrý. Sumo Digital si tak mohou rozhodně oddychnout, jelikož další fiasko na triku rozhodně nemají.

ZÁVĚREM

Pokud vás zklamala podívaná na chystaný filmový snímek Sonic the Hedgehog, pak hraní závodní arkády Team Sonic Racing vám vykouzlí úsměv na tváři. Vývojáři ze Sumo Digital využili svět Sonica přesně tak jak měli a to přináší ovoce. Ať už se podíváte na vizuál hry, či design vozidel a hlavně tratí, nemůže vás nic špatně naladit. Vrcholem všeho je pak až nečekaně návykový týmový prvek, který slovu tým, v tomto žánru her, dodává zcela jiný rozměr. Škoda snad jen dvou přešlapů, které vývojáři učinili s provedením příběhového režimu Team Adventure a tím, že pro zisk nových dílů pro vaše vozidla sáhli po lootboxech.

HODNOCENÍ: 8/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: Cenega Czech