Wreckfest – Recenze

Wreckfest – Recenze

27 srpna, 2019 0 Od Jiří Hora

Pamatuje si ještě někdo z vás titul FlatOut? Myslím, ten opravdu první? Ano? Ne? Nevadí, trochu si ho totiž nyní připomeneme. Za tímto zajímavým kouskem mísícím v sobě klasické závodění s demoličním derby stálo studio BugBear Entertainment. Hra měla mezi hráči takový úspěch, že se dočkala od téhož studia rovnou dvou dalších dílů, či spíš jednoho a půl dílu. Šlo o hry FlatOut 2 a FlatOut Ultimate Carnage, který přímo z druhého dílu vycházel, ale nabízel razantně lepší vizuální zpracování. Poslední dva zmíněné díly se však rozhodly jít cestou ještě adrenalinovějších závodů hrajících hodně na efekt. Po těchto kouscích BugBear svou sérii opouští a po několika letech začíná s crowdfundingovou kampaní na jejich nový počin, který tehdy nazvali jednoduše Next Car Game.

Next Car Game tehdy lákal na pokročilý model destrukce, který byl prezentován formou řady videí a působil opravdu skvěle. Postupem času začal mít titul konkrétnější rysy a nakonec dostal i svůj aktuální oficiální název Wreckfest. Pod tímto názvem však vývojáři ušli ještě dlouhou cestu skrze předběžný přístup na Steamu, kde svůj titul neustále vylepšovali a doplňovali o nový obsah. 14. června 2018 nakonec Wreckfest vystupuje z Early Access a přechází v plnou verzi. Dostupný byl však pouze na PC. Konzolové verze, které byly rovněž oznámeny, museli vývojáři odložit a nakonec jsme se jich dočkali v těchto dnech, kdy hra konečně zamířila na Xbox One a Playstation 4. Dočkaly se konzole také patřičné péče? To se dozvíte na následujících řádcích.

Nebudu se dlouze rozepisovat o tom, že se sérii FlatOut jsem strávil opravdu hodně svého hráčského času, takže když byl Wreckfest oficiálně oznámen, nečekal jsem nic jiného, než jeho adekvátního nástupce. V tu chvíli jsem ale netušil, že nejde jen o duchovního nástupce, ale jistým způsobem i o neoficiální remake prvního dílu, který však přidává i pořádnou nálož novinek, či řekněme šíleností. Těch se totiž aktuální kousek od BugBear rozhodně nebojí. Ke všemu se ale postupně dostaneme, o to nemusíte mít vůbec strach.

V čem je tedy Wreckfest natolik podobný prvnímu FlatOutu? Je to zejména prostředími, do kterých je situována celá řada tratí. Nalezneme zde jak tratě kolem luk, tak skrz kamenolomy, lesy, ale například i skrze město, přičemž když jsem jel, zejména na oněch venkovních prostředích, nemohl jsem se zbavit pocitu, že už jsem to někde viděl. Když jsem si pak projížděl některá videa z FlatOut 1, zjistil jsem, že řada tratí je skutečně silně inspirována onou hrou. A aby toho nebylo úplně málo, tak i řadu vozidel poměrně s přehledem dokážete přirovnat k nějakému kousku ze zmíněného titulu.

Ale dobře, Wreckfest, není jen pouhou kopírkou FlatOutu, nýbrž ukazuje, že jde hlavně o jeho evoluci v něco, co nabídne skutečně dostatek obsahu, který ostatně komunita sama financovala. Najdeme zde jak klasické závodění na vývojáři vytvořených okruzích, žádné oficiální zde nečekejte, vývojáři neutráceli peníze za žádné licence, tak si také dosytosti užijeme klasických demoličních derby, či různých Challenges v rámci režimu Kariéry, které nám odemknou skutečné raritky mezi závodními, řekněme, prostředky. Challenges, které využívají klasických režimů, vám do rukou propůjčí řadu skutečně jedinečných strojů, takže si můžeme užít demoliční derby například se zahradními traktůrky a kombajny, nebo si zazávodíme na takovém pojízdném gauči. No uznejte sami, že vývojáři skutečně popustili uzdu své fantasii.

Herní režimy zde najdeme tři. Tedy Kariéru, Custom Race a Multiplayer. Druhé dva režimy jsou v závodních hrách tak trochu standartem, ale v případě Custom Race se můžete opravdu solidně vyřadit. Pamatujete ještě na ty pojízdné gauče? Tak si s nimi dejte závod, místo v osmičkové aréně, na normální trati lomem a věřte, že to poslední co vás bude zajímat je výhra. A víte proč? V případě gaučů se nejde neválet smíchy. Jinak samozřejmě můžete tvořit také demoliční derby s čímkoliv chcete. Multiplayer je tím samým, jen si v tomto případě skutečně změříte síl. A to jak jinak než s živými oponenty. I když musím uznat, že umělá inteligence na mě zapůsobila. Je pravda, že vzhledem k podstatě hry je občas dosti agresivní, ale alespoň vám oponenti nic nedají zadarmo.

Tak a nakonec je tu Kariéra. I když to není úplně ten nejpřesnější popis tohoto režimu. Vlastně jde jen o pět šampionátů, které se odemykání postupně tím, že vždy v tom předešlém dosáhneme určitého počtu bodů. Každý z těchto šampionátů se pak skládá z několika soutěží, které může tvořit jak závod, tak demoliční derby, popřípadě nějaká ta challenge. Za každý odjetý závod, nejlépe vyhraný, získáte kredity a nasledně zkušenosti pro zvýšení vaší úrovně. Pokud chcete získat nějaké ty peníze navíc, v každém závodě je ještě možné splnit nějakou výzvu jako: uštědři poškození v rámci 500 bodů, přetoč svého protivníka, nebo jednoduše dojeď první.

Jednou z důležitých částí tohoto režimu jsou Challenges. Pouze v nich se totiž dostanete k těm nejšílenějším vozidlům ve hře. Zahradní traktůrek, kombajn, školní autobus, pojízdný gauč, trojkolku a řadu dalších, si koupit nelze. Vítězství v challenge je jediným možným způsobem. Základní vozidla, jenž jsou rozdělena do různých tříd podle jejich výkonnosti, si můžete zakoupit za kredity v marketu, který najdete v sekci Garage.

Vaši garáž můžete rozšířit o celou řadu různorodých vozidel smontovaných z vrakoviště, která i přes chybějící licence celkem zřetelně rozeznáte. Design vozidel vývojáři přebírali od skutečných vozů, takže zde najdete auta podobná Mustangu, Camaru, Cadilacu, starší Toyotě, třeba Volkswagenu Beatle, a celé řadě dalších, někdy i ikonických, vozidel. Počet aut zde sice není nijak závratně vysoký, ale vývojáři nám to zde nahradili poměrně solidními možnostmi customizace od dílů upravujících výkon vozidla, přes kusy pro lepší aerodynamiku, či vyšší výdrž pro potřeby demoličních derby, až po vizuální úpravy. Na střechu si pak můžete umístit třeba vysmátého žraloka, obří kotouč z cirkulárky, či celou řadu dalších šíleností.

Technickou stránku musíme hodnotit hned z několika úhlů. Když se totiž na první pohled podíváte na podobu samotné hry, z kraje si řekněte, že jste už viděli v případě závodních titulů daleko lepší vizuál. Ale když hře dáte šanci, tak vám ukáže, že své přednosti má úplně někde jinde. A ten trošku starší look ji odpustíte. A než se do té hlavní části pustíme, tak jen musím vyzdvihnout naprosto skvěle sestavený soundtrack, který svými rockovými, punkovými, či až metalcorovými fláky, podtrhuje podstatu a zaměření samotné hry. Jak se říká: “Ta hudba má šťávu!”

A nyní tedy k tomu zásadnímu. Modelu poškození. Ten je skutečně na velmi vysoké úrovni a dle fyzikálního modelu, jenž si vývojáři vytvořili pro potřeby hry, můžete auto sešrotovat na něco, co připomíná chuchvalec železa na kolech, či bez nich. Model poškození se s co nejvyšší přesností snaží propočítat daný naráz tak, aby mu deformace vozidla co nejvíce odpovídala. Ničit však nejde jen vozidlo. I na okolí se můžete slušně vyřádit. Nelze tedy zničit naprosto vše. Ale dřevěné ploty, značky, sem tam nějaké budky, či nosiče, to mají spočítané. Když si toto sečtěte s povedeným jízdní modelem a celkově neskutečně návykovou hratelností, pak dostanete závodní titul, který tu skutečně nebyl od dob největší slávy série FlatOut.

ZÁVĚREM

Na Wreckfest jsem čekal skutečně dlouhou dobu a dočkal se nakonec skutečného pokračovatele série FlatOut. Hra přináší opět k životu jeden dlouho opomíjený závodní žánr a to díky skvělému propracovanému modelu poškození, který doplňuje vynikající hratelnost a výtečná volba soundtracku. Co víc dodat. BugBear opět usedl do křesla krále demoličních závodů. Pro fanoušky původních FlatOutů jde o naprostou povinnost.

HODNOCENÍ: 8/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: COMGAD s.r.o.