The Elder Scrolls V Skyrim: Anniversary Edition – Recenze

Pátý díl slavné fantasy RPG série The Elder Scrolls nesoucí podtitul Skyrim je pojem, který už nikdo nikdy nevymaže z herní historie. To snad jen, kdyby se někdo znal s Doctorem Strangem, který následně vymazal všem paměť a to v rámci 10 leté historie. The Elder Scrolls V: Skyrim je tu s námi skutečně deset let a Bethesda se jej stále nebojí vydávat v nových a nových verzích a na dalších a dalších platformách. Dokonce jednu chvíli nastal čas, kdy si i Todd Howard musel z toho všeho udělat srandu a představil tak Skyrim pro chytré lednice, či snad i záchody? Skyrim je prostě všude a nyní se snaží dobýt také konzole nové generace se svou výroční edicí.

Možná jsem blázen, ale rozhodl jsem se, že se přeci jen do zemí Skyrimu na samém severu Tamrielu opět podívám. Má první návštěva tohoto světa spadá celý deset let do minulosti, kdy jsem si hru zahrál v její originální verzi na PC. Abych byl upřímný, tehdy mě hra skutečně dostala. Úchvatný otevřený svět, spousta možností a ta svoboda. A nyní po deseti letech mohu říci, že hra ze svého kouzla nic neztratila. Ano, v mezidobí jsme se vylepšených edic již dočkali a to pro konzole předchozí generace v rámci Skyrim: Special Edition. A ačkoliv jsem se mohl do hry pustit už tehdy, říkal jsem si, že to asi nebude úplně třeba, ale když už hra nyní slaví ty kulatiny, tak jsem se rozhodl, že jí dám opět šanci.

The Elder Scrolls V: Skyrim – Anniversary Edition by měla být skutečně finálním produktem této hry. Tedy alespoň doufám, že je to pravda. Ostatně šestý díl byl oznámen už nějaký ten rok zpět a prioritizovaného Starfieldu se dočkáme příští rok, takže by se všechny síly vývojářů měly přesunout právě na pokračování legendy jakou Skyrim momentálně bezesporu je. Jelikož jsem neměl šanci na původní hru recenzi psát, tak jsem se rozhodl, že tento článek pojmu tak nějak komplexněji a tak trochu se vrátím do minulosti, ale i let, které po vydání následovaly. Titul se totiž může pochlubit hned třemi většími příběhovými expanzemi, jenž jsou rovněž součástí Výroční edice.

Skyrim jako takový je nepřímým pokračováním předchozího dílu, tedy Oblivionu, který rovněž v historii videoher zanechal svou stopu. Děj nás přivádí dvě století za jeho události a my se ocitáme na samém severu Tamrielu v provincii nazvané Skyrim. Jako hráči stojí na prahu vlastní smrti, ano chystají se nás popravit, ale do všeho vstupuje drak, či lépe, dračí bůh Alduin, přezdívaný Požírač Světů. Stává se tak zvěstovatelem pradávného proroctví o konci světa. Co čert nechtěl, právě my se stáváme tím vyvoleným, jenž má Alduina zastavit a zachránit Říši a svět Nim. Náš charakter, je totiž Drakorozeným (Dragonborn), jenž má schopnost vstřebávat moc padlých draků. Kdo by to byl čekal že?

Devízou Skyrimu je jeho rozsáhlý otevřený svět nabádající nás ke svému průzkumu a odhalování tajemství všech jeho zákoutí. Z tohoto důvodu nejste nijak nuceni jít cestou hlavní příběhové kampaně a máte zcela volné ruce v tom, co chcete v tomto světě dělat. K dispozici je zde celá řada vedlejší úkolů, ale také dalších aktivit. Výroční edice sebou přinesla regulérní nový quest nazvaný Saints and Seducers, který se točí kolem šíleného mága, který chce zbořit bariéry mezi Tamrielem a Shivering Isles a vypustit do země jejich šílenství. Pokud jste hráli čtvrtý díl The Elder Scrolls, pak víte, že Pošahané ostrovy byly jedním z velkých rozšíření této hry a nabízeli vskutku zajímavé raritky.

Výroční edice ale obsahuje také 500 výtvorů z Creation Clubu, což zahrnuje zbraně, zbroje, předměty, ale třeba i úkoly samotné. Ostatně Saints and Seducers jsou vlastně také jeho produktem. Tento svět je tak místem nespočtu možností, což je nejspíše tím pravým důvodem, proč je hra stále natolik oblíbená a vývojáři se do ní nebojí investovat stále nějaký ten čas. Vlastně obdivuji možnosti, které hra skýtá. Creation Club dává různým autorům možnost představit svou vizi něčeho, co by rádi v tomto světě viděli. Navíc je třeba zmínit, že hra už od své Special Edition disponuje možností využívat herní modifikace, jejichž množství je nyní snad nespočítatelné. Zde musím vyzdvihnout hlavně jednu a tou je čeština, jenž jistě uvítá každý konzolový našinec. Modifikace ale mají jednu nevýhodu jste-li lovcem achievmentů, jakmile modifikace aktivujete, žádný ajch ve hře nedostanete. Musíte se tedy rozhodnout, co preferujete.

No a když už jsme u toho obsahu, musím se vrátit také ke třem zmíněným velkým rozšířením, kterými jsou Dragonborn, Dawnguard a Heartfire. Všechna tři rozšíření mě zaujala svými příběhy a zpracováním. Ano, nejsme zde na úrovni hlavního produktu, ale přesto jde o velmi zajímavě situované části hry. Třeba první zmíněné rozšíření nás vezme k břehům Morrowindu; na ostrov Solstheim, kde se musíme utkat s prvním Drakorozeným. Druhé rozšíření pak potvrzuje to, že Skyrim je skutečně hrou plnou možností. Ve hře se totiž můžete stát členem celé řady cechů, či řádů, ale můžete se také stát upírem.

Rozšíření Dawnguard nás tak postaví proti samotnému upířímu lordovi Harkonovi, jenž touží na trvalo zatemnit Slunce. My tak máme možnost se buďto přidat k prastarému řádu Dawnguard, či jako upír porazit Harkona a zaujmout jeho místo. No řekněte, která jiná hra vám dává tolik možností. Někde důvod popularity Skyrimu být musí a já stále hledám jeden za druhým. Vlastně jsem byl velmi mile překvapen tím, jak dobře se mi hra i po té jedné dekádě hrála a co nabízela, ale k tomu se ještě dostanu.

Nyní mám jednu zásadní otázku. Kdo z vás by chtěl někdy skončit jako bezdomovec? Asi nikdo že? Ostatně každý si to mohl vyzkoušet v jednom nejmenovaném simulátoru. Titul jakým Skyrim je z vás také nechce mít bezdomovce. Jistě tulákem, či chodcem, můžete být, to vám nikdo nezakazuje, ale proč někde nemít dům, do kterého se můžete vracet. I když hra už v základu umožňovala koupi domu, tak rozšíření Hearthfire nám přineslo daleko zajímavější možnosti. Díky tomuto rozšíření se nám do rukou dostal poměrně rozsáhlý editor tvorby vlastního domu, zhruba něco, co jsme poprvé mohli vidět ve Fallout 4. Dům si pak můžete vybavit o různé vybavení jako nábytek, zdobné věci, či daleko zajímavější věcičky jakými jsou například tesařský, či rýsovací stůl.

Všechny možnosti hry jsou skvělé, ale nějak jsem přeskočil tu úplně první, tedy tvorbu samotné postavy. Série The Elder Scrolls byla vždy pověstná tím, že se nám pokoušela v rámci daných možností přinést co nejkomplexnější editor pro tvorbu postav. Ten zahrnuje několik různorodých ras, přes lidská pokolení, orky, argoniany, elfské rody, či khajiity (kočičí národ). Ty si pak můžete uzpůsobit vlastním představám. Upravit jde skutečně nespočet atributů na obličeji, a nechybí ani celá řada vousů, typů očí, obočí, úst, či účesů. Myslím, že ale představovat editor Skyrimu do skutečně drobných detailů není třeba. A ne, svůj obličej do hry nenaskenujete. Že by snad v tom šestém díle?

Soubojový systém ve hře představuje klasiku série. Můžeme bojovat z pohledu vlastních očí, nebo z pohledu třetí osoby. Volba je na nás. Já osobně jsem preferoval boj z first-person perspektivy a průzkum venkovního světa z pohledu třetí osoby. Přepnout to jde pomocí stisku páčky, takže to lze v jednom okamžiku, což mi vyhovuje. Hlavně mluvím o venkovních prostředích, jelikož v dungeonech je lepší si na všechno posvítit pěkně zblízka, hlavně když se snažíte sebrat kolem rozházené zlaťáky a další menší předměty a materiály, které je pak možné v kovárně využít k tvorbě vlastních zbraní, nechcete-li za ně utrácet ony ceněné zlaté coiny.

Na Skyrimu mám rád jeho rozmanitost. Mohu se bavit o prostředích, kdy zasněžené hory, střídají rozlehlé pláně, ty zase zelené lesy, ale najdeme tu i skutečně pusté kraje. Stejnou rozmanitost vidím i v nepřátelích, jenž během svého dlouhého putování můžete potkat. Tvůrci během tvorby hry už tehdy mysleli na to, že v skutečně rozsáhlé hře je nutné dodat i dostatek různorodých nepřátel. Střetnout se tak člověk může s různými divokými zvířaty, obludami, obry, upíry, ale i bandity, různými nemrtvými, nestvůrami a tedy také draky. Když k tomu přičtu, že každý zástupce nabízí ještě pár dalších variací, tak se skutečně nudit nebudete. Vždy lze narazit na něco nového. Slyšeli jste už pověst o sněžném muži?

Jelikož ne vždy musí být hra jen o zabíjení a plnění úkolů je fajn, že si s klidným srdcem můžete vyrazit s koněm na projížďku, vzít sebou prut a návnady a jak jistě chápete sednout si k nějakému jezírku a relaxovat nad rybolovem. Ten je zde skutečně novou featurou, jenž byla zahrnuta až nyní s The Elder Scrolls V: Skyrim – Anniversary Edition. Jde o klasickou minihru, kde nahodíte prut a čekáte na správný moment kdy zaseknout a vytáhnout rybu. Vaše úlovky pak můžete prodat, či si u ohniště zpracovat sníst v nouzi. Hra totiž nabízí i Survival režim, v němž je právě nutné doplňovat tekutiny, jíst, ale třeba i přizpůsobovat se podmínkám prostředí. Například v horách je třeba mít skutečně teplé oblečení, či využívat svitků, či lektvarů k zahřátí organizmu a ano, oheň je také dobrá volba.

Už během svého vydání mě Skyrim zaujal jednou věcí a to přístupem k vývoji postavy. Ačkoliv jsou zde přítomné klasické úrovně postavy, tak se různým dovednostem učíte jednoduše tím, že je děláte. Pokud nebudete bojovat s obouručními zbraněmi, nikdy v tom nebudete dobří, to samé platí ale i o používání kouzel, o craftingu, obchodování, páčení zámků a tak dále. Tento systém vývoje se mi skutečně líbí a preferoval bych jej i u jiných her. Systém úrovní pak slouží hlavně k navýšení úrovně zdraví, many, či staminy. Vždy je třeba si mezi těmito třemi atributy vybrat. Za každou úroveň pak dostaneme bod, který je možný investovat do jedné z několika větví, jenž právě zrcadlí jednotlivé vlastnosti v nichž se můžete zlepšovat. U zbraní tak můžeme tímto zvýšit šanci na kritický zásah, poškození s daným typem zbraní, atp. Podobně to pak funguje i u všeho ostatního.

A jsme v samotném závěru. Hodnotit technické zpracování na konzoli Xbox Series X není prakticky třeba. Hra běží v nativním 4K a díky funkci FPS boost se hra hýbá ve skálopevných 60 snímcích za sekundu. 4K rozlišení je určitě velkým bonusem, jelikož ostrost obrazu dělá v případě této hry skutečně dost. Všechna další vylepšení, ať už jde o nasvícení, stínování, míru detailů, či vegetace. Skyrim jednoduše i po deseti letech vypadá velmi dobře. Jistě na úroveň současných velkorozpočtových titulů po vizuální stránce nemá, ten věk někde být musí a něco jednoduše stářím zraje. Já vlastně jen doufám, že další verze Skyrimu již nevznikne, jelikož si myslím, že pokud by nešlo o remake, tak nám titul už nic víc skutečně nabídnout nemůže, i přes jeho zjevné kvality.

ZÁVĚREM

The Elder Scrolls V: Skyrim slaví desáté výročí a jako dárek nám dává svou Anniversary Edition, která hru přináší v nativní verzi pro konzole nové generace a nechybí ani nějaký ten obsah navíc. Hra ani po jedné dekádě neztratila své kouzlo a i když své roky nezapře, tak nezapře ani své kvality, jenž ke hře lákají celé ty roky. Pokud jste nehráli, nyní máte jedinečnou možnost si to zkusit v té nejlepší možné verzi. Pokud ano a hru vlastníte z předchozí verze, tak není nic jednoduššího, než jen pořídit Anniversary Edition Update.

9/10

Datum vydání: 11. listopadu 2021 – Potřebné místo na disku: 33GB
Distributor ČR: CENEGA Czech