Když mi přišla z redakce Yakuza 3 remake, obsahovala i prequel pod jménem Dark Ties. Vzhledem k tomu, že standardní průměrná délka k dokončení jakéhokoliv dílu Yakuzy zabere většinou od čtyřiceti do šedesáti hodin (hlavní + vedlejší mise i aktivity), tušil jsem, že napsat recenzi a zároveň si bez stresu z co nejdřívějšího vydání (po skončení embarga) užít tento kompletní balíček, nebude úplně možné. Původní verze trojky mi zabrala cca ke třiceti pěti hodinám, připravovaný přídavek Dark Ties by měl mít délku potřebnou k dokončení kolem dvanácti. Remake předělávky jsou i většinou delší, očekával jsem celkem u celého obsahu minimálně šedesát. To by se za pár dní nedalo stihnout natolik, abych nemusel spěchat.
Miluji sérii Yakuza a nechci záměrně zrychlovat tempo, vynechávat nějaký obsah či „sjet“ jen hlavní dějovou linku. To bych prostě nepřekousnul. Tato série potřebuje i zároveň vyžaduje klid, není to speedrun. Vedlejší kecací dějové linky nejdou jen odklikat, osudy těch lidí jsou natolik unikátní, že o to přijít je snad hřích. Napadlo mě požádat šéfredaktora Jirku, jestli bych mohl tento balíček dvou her rozdělit do samostatných textů. Bylo mi to povoleno, já se mohl plnohodnotně v poklidu soustředit na remake verzi trojky, prequel jsem si nechal až po závěrečných titulkách třetího dílu. Byl to, dle mého názoru, dobrý tah, neboť se jedná o hratelnostně celkem odlišné kousky. Yakuza 3 remake je podobná 0, Dark Ties zase The Man Who Erased His Name. Dávat je obě do jedné recenze by nebylo moc moudré. V jednom odstavci bych psal o jednom soubojovém systému, v druhém zase o zcela jiném. Čtenáře by to mohlo mást.
Záporák, ale ne zase tak moc
Nebude se jednat o spoiler, pokud již teď zmíním, za koho se ujímáte role. Jedná se o jednoho z hlavních antagonistů třetího dílu. V různých článcích na internetu jsem dokonce našel, že se ocitnete v roli hlavního záporáka, což není tak úplně pravda. Nechci prozrazovat děj remake trojky, ale nejlépe se vzájemné vztahy ve vedení Tojo klanu dají přirovnat ke Hře o trůny – jeden za všechny, všichni na jednoho. Každý podráží každého. Jste Yoshitaka Mine, majitel start-up firmy, ze které vás vedení vyhodilo, protože jste až moc velký vizionář, což je pro akcionáře zásadní problém. Oni se chtějí soustředit na aktuální zisky, Mine (Japonci mají křestní jméno za příjmením) je takový Elon Musk – budoucnost, ne současnost. Pokud jsou dva názorové proudy, asi sami víte, že jeden z nich musí z kola ven. Je tedy jasné, kdo to byl.
Yoshitaka dostal padáka (resp. má, tuším, placené volno), to ho dost pobouřilo vzhledem k tomu, že on celou firmu sám založil i dovedl do stavu velkých výdělků. Odešel, toulal se ulicemi Kamurocha v japonském Tokiu, když co čert nechtěl, byl svědkem války gangů mezi Tojo klanem na jedné straně, odpadlými gangstery na straně druhé. Čerstvě zvolený šéf celého klanu Daigo Dojima zrovna projížděl svou limuzínou a znenadání bylo jeho auto zasaženo mnoha výstřely. Jeho ochranka postupně zklikvidována a Dojima přežil jen kvůli naprostému štěstí. Mine byl svědkem celé události, stál ve stínu v zapadlé ulici. Vše sledoval, vytvořil si obdiv právě k Daigovi, kvůli kterému chtěl vstoupit do Yakuzy. Jenže nevěděl jak, celou svou profesní kariéru fungoval v mezích zákona ve svém start-upu.
Od soukromého očka si nechal následně udělat důkladnou rešerši toho, co je vlastně Tojo klan zač, jaké má členy a kteří z nich jsou nejslabší články, na nichž se dá zapracovat. Vyhlédl si Nishitani rodinu, jednu z několika pod Tojo klanem. Konkrétně se zaměřil na Tsuyoshi Kandu, alkoholika, imbecila a násilníka. Má slabost na levné ženy (prostitutky) i peníze. To první chce, to druhé nemá. Yoshitaka má hodně Yenů (japonská měna), ví tedy, co bude fungovat, aby mohl vstoupit do Yakuzy – uplatit toho, kdo se uplatit nechá, protože je primitiv bez mozku. Kando je zcela vhodným kandidátem. Mine ho pár ulic v Kamurochu sleduje, stále hledá vhodnou příležitost k navázání komunikace, načež si Kando vyhlédne svou oběť na znásilnění a Mine zasáhne. Ne pěstmi, byť to na začátku tak vypadá, a skutečně se s ním i utkáte, nýbrž ho odradíte od trestné činnosti pomocí peněz.
Tomu agresivnímu primátovi Yoshitaka hodí napěchovanou obálku pod jeho nohy, opilá gorila po ní instinktivně, bez rozmyslu okamžitě skočí. Dokonce i zapomene onu nebohou slečnu znásilnit. Yenů je hodně, jde se tedy do bordelu. Odtud už nebudu více z příběhu prozrazovat, jedná se o cca čtyři hodiny vyprávění událostí, které se staly v posledních dvou letech před začátkem Yakuzy 3. Musíte počítat s tím, že se jedná o menší dílo, prequel, jež nemá tedy tak velké ambice jako plnohodnotný díl. I tak ale zamrzí, že než se pořádně obujete do situace, je konec. Stále je však tato varianta lepší než ona původní, počítající jen s menším filmečkem. Pro fanoušky série (i nově příchozích) je sledování vývoje jednotlivých charakterů příjemný doplněk.
Čtyři hodiny a co dál?
Za tuto dobu jsem se najednou ocitl v samotném finále s otázkou, co dál? Nechci skončit po pár hodinách, když se slibovalo nějakých dvanáct. Další obsah, jež byl přístupný, je takový terciální – obsahuje úkoly jako zmlať výtržníky, najdi kočku, udělej strike v bowlingu, ukaž slečně, jak vyhrát v hazardní hře, nauč týpka kulečník či udělej strike baseballu. Není to nic nudného či nezáživného, ale zcela mi na mapě zmizely vedlejší příběhové úkoly. Vše je zaobaleno do tzv. reputace pro Kanda. Váš šéf si chce udělat dobré jméno na svém území, k tomu potřebujete mít kvalitní vztahy s občany. Za každé takové splněné zadání dostáváte xp body, levelujete si pověst. Jako vedlejší aktivita k příběhu se jedná o pozitivní počin, ale stále by to nebylo na vysoké ohodnocení. Ujít desítky kilometrů, pomlátit stovky gangsterů či vyhrát v hazardu určitý počet žetonů je sice fajn, ale určitě nedosahuje výstupní úrovně vývojářského studia RGG. Jako další doplněk máte bojovou arénu po vzoru té z Infinite Wealth. Herního obsahu je tedy na „pouhý“ DLC prequel stále hodně, přesto jsem si neustále v mysli říkal, že chci ty své oblíbené vedlejší příběhy. Náhle, naprostým omylem v Kandově kanceláři u člověka, co ukazuje průběžné reputační statistiky, na mě vyjely – ano, ty příběhové vedlejší úkoly. Byly tam celou dobu, jen mi úplně unikly.
Proč to? Zvykl, že jsou vždycky zobrazeny na mapě, aniž bych si je musel ručně zadávat u NPC postavy v centrále Nishitani rodiny. Bez potřebného potvrzení přijetí jakéhokoliv úkolu se nespustí. Dávejte si na to pozor! Je jich cca třináct, jsou super. Jednou zachraňujete mladou prostitutku ze spárů psychopatického, násilnického klienta, jindy hledáte sprejery, kteří poškodili výlohy obchodů. Jindy zase hledáte masového vraha a vás si objednal bratr zavražděné dívky nebo zloděje, jenž vykrádá v noci auta na parkovišti. V neposlední řadě se snažíte přistihnout při činu zkorumpovaného policistu, prodávající nelegálně zbraně gangsterům přes jeho mladší kolegy v uniformě. Samotného obsahu je tedy dost, já mám odehráno přes dvanáct hodin čistého času a stále nemám zcela hotovo. Na to, že se mělo jednat o menší filmeček, z něhož vyrostl plnohodnotný prequel, je fascinující. Naprosto zdarma k Yakuza 3 remake! Audiovizuálně se pokračuje v nastavené kvalitě šedesáti snímků za sekundu v krásném zpracování fiktivního japonského václavského náměstí Kamurocho. Všude svítí v noci neony, hraje hlasitá hudba z barů i nevěstinců či heren. Tady to žije! Atmosféra právě této čtvrti dělá základ všech dílů Yakuzy i Judgement. I zde vše šlape na jedničku. Není co vytknout.
Je ale něco, co se za zápor označit dá? Ano, jedná se o soubojový systém. Ten sám o sobě je v pohodě, ale z nepochopitelného důvodu zmizela možnost používat okolní předměty jako zbraň. Za mě se jedná o enormní omezení hratelnosti právě v oblasti bojů. Ten pocit, kdy můžete obyčejným jízdním kolem praštit gangstera po ksichtu, je k nezaplacení. V Yakuza 3 remake to samozřejmě je, v prequelu Dark Ties však nikoliv. Jeden bod se tedy strhává právě za toto, další bod za pouhý čtyřhodinový děj, který je slabší než u The Man Who Erased His Name (to je zase epilog k událostem po trojce). Dva body dolů z celkového hodnocení je stále vynikající výsledek.
ZÁVĚREM
Nezbývá tak než Yakuza: Dark Ties doporučit jak starým pardálům, kteří celou sérii mají skrz na skrz hotovou, tak i nováčkům, jenž Yakuzu absolutně neznají a chtějí si ji zkusit. Na závěr moc děkuji RespawnPoint i české distribuci, že jsem si tuto pecku mohl zahrát.
8/10
Testovaná verze: Playstation 5 Pro / Datum vydání: 12. února 2026 / Potřebné místo: 40GB / Distributor ČR: CENEGA Czech / Česká lokalizace: NE
