Kingdom Hearts 3 – Recenze

Plno těch nejúžasnějších věcí často vzniká pouhou náhodou, neurčitým sledem událostí, které ve svém důsledku vedou k něčemu, co by se jinak dost možná ani nestalo. Právě to je i případ série Kingdom Hearts. To si tak jednou Tetsuya Nomura, mladý a talentovaný vývojář společnosti Square Enix jel do práce. Nedávno dostal zelenou a byl mu svěřen vývoj nové herní značky, která ale zatím měla obrysy jen v jeho hlavě. Shodou náhod se potkal ve výtahu s tehdejším výkonným producentem japonské divize Disney. Slovo dalo slovo a zrodila se značka, která skloubila do té doby zdánlivě neslučitelné světy Final Fantasy se světy filmů s postavičkami od Walta Disneyho. Východ tak potkal Západ a vnikla sága, která je s námi již bezmála 20 let. Aktuálně recenzovaný třetí díl ale svou číslovkou v názvu trochu mate tělem. Série již čítá na 12 her, kde každá jedna dál rozvíjí příběh chlapce jménem Sora. Regulérní druhý díl vyšel již v roce 2005 a kam na své cestě série za tu dobu došla, si povíme v následující recenzi.

Pochopit příběhové pozadí Kingdom Hearts je poměrně komplikované. Dokonce tak komplikované, že svou složitostí zdárně konkuruje i dílu jiného Japonce, Hidea Kojimy a jeho opusu Metal Gear Solid. Sám patřím mezi relativní nováčky série a varován ostřílenými harcovníky, že bez alespoň základních znalostí budu v příběhu tápat, pustil jsem se do samostudia. Ani to mi příliš jasno neudělalo, ale přesto se pokusím alespoň rámcově shrnout, o co v sérii vlastně jde. Mohl bych se spokojit s tím, že zlý dědek spřádá své plány na ovládnutí světa a je na nás mu zatnout tipec, ale to by bylo přece jen trochu nedůstojné, takže to vezmeme malinko ze široka. Tak tedy zlý dědek … nenene …

Na počátku bylo Světlo. Entita, která dávala život a řád světu Kingdom Hearts. Kde je světlo je i stín a ten pomalu ale jistě nabýval na síle. Světlo bylo třeba chránit a tak byl stvořen původní X-Blade. Byl naplněn prapůvodní silou a z něj pak lidé začali tvořit jeho kopie. Ty se nazývaly Keyblade a nosit je mohli jen ti nejsilnější z lidí. Kde jsou zbraně je samozřejmě i válka a pak vše vyústilo až k tzv. Keyblade War, při které byl zničen původní X-Blade a svět byl rozerván na kusy. O mnoho let později, na jednom malém ostrůvku, chlapec jménem Sora nachází jeden z Keybladů. Jak už to tak bývá, po sledu několika událostí, je vehnán na cestu, která ve finále nutně vyústí ve finální souboj dobra a zla. Na své cestě potká mocného kouzelníka Donalda a rytíře Goofyho, které poslal král Mickey, aby na světě hledali další nositele Keybladu. Jen s jejich pomocí totiž dokážou porazit tajemnou Organizaci XIII, které šéfuje arcilump Xehanort. Tolik k minulosti. Věřte mi ale, že jsem nastínil skutečně jen základní příběhovou linku. Sága je totiž plná zvratů, postavy mění nejenom strany, ale často i podobu a jména, nechybí ani cestování časem. Pro základní pochopení příběhu ale doufám bude i to málo, co tento odstavec obsahuje, stačit.

V podobném duchu začíná i příběh Kingdom Hearts 3 (KH3). Známá parta, Sora, Donald a Goofy, opět cestují po různorodých světech. Sora pátrá po své ztracené síle a zároveň hledá i Sílu procitnutí. S její pomocí přivede na svět 7 strážců světla,  kteří mu snad jednou pro vždy pomohou svrhnout Xehanorta, který se snaží rozpoutat druhou Keyblade War. Tady možná hned z počátku narazíme na jeden z mála problému, které jsem s hrou měl. Tvůrci tak trochu pozapomněli, že předchozí díl vyšel před 14ti lety. To je dlouhá doba a drtivá většina hráčů již prostě nebude mít v paměti, co se v předchozích dílech odehrávalo. Série navíc poprvé míří i na konzole Xbox a tam s hrou zkušenost nemá prakticky nikdo. Hra tak trestuhodně zapomíná na lepší uvedení do děje. Obsahuje sice jakousi wiki, encyklopedii, která alespoň trochu přibližuje děj a postavy, ale dělá to skutečně jen povrchně. Je to škoda, myslím, že plno lidí tak nepochopí všechny ty drobné narážky, desítky postav a nevychutnají si příběh tak, jak by si zasloužil.

Základním stavebním kamenem Kingdom Hearts je samozřejmě licence na Disneyho světy. To je potřeba si přiznat a jsem si skoro jist, že právě to stojí za úspěchem celé série. Neberte to teď nějak špatně, hra by samozřejmě fungovala i bez Donalda a Goofyho, ale přece jen, známé tváře spíše přitáhnou širší publikum, které by jinak o podobný žánr hry nezavadilo. V KH3 se některé světy vrací, jiné jsou zde úplnými nováčky. Možná je trochu škoda, že se úplně vytratily postavy z Final Fantasy. Bez nějakých spoilerů si můžeme hned vyjmenovat, kam se v rámci KH3 podíváme tentokrát. Postupně navštívíme hrdiny z Příběhu hraček, Pirátů z Karibiku, Na Vlásku a Ledového království. Vypravíme se i na Olymp za Herculem, za Příšerkami s.r.o., Medvídkem Pú a za Velkou šestkou. Každý z těchto světů pak nabídne svůj vlastní příběh. Mnohdy je to příběh původní, napsaný jen pro účel hry, ale často si hra vypůjčí i příběh přímo z filmu a jen ho převypráví po svém. Tohle v Kingdom Hearts 3 funguje na jedničku. Až uslyšíte ikonickou píseň z Ledového království, Let it Go, kde Elsa prchá na ledovou horu, dáte mi za pravdu. V tu chvíli má člověk pocit, že se stírá rozdíl mezi hrou a filmem. To samé funguje i u Příběhu hraček. První díl tohoto filmu vyšel již v roce 1995 a grafika her od té doby poskočila tak výrazně, že se již plně vyrovná CGI filmům z té doby. Každý svět je tak uceleným příběhem, tak trochu kulisou pro celkový děj hry. Navštěvovat je můžete i podle svého uvážení. Každý ze světů sice má nějaký doporučený level, ale jejich pořadí není pevně dané. Příjemnou věcí je pak i to, že každý svět mění i vzhled našich hrdinů. V Příběhu hraček se tak Sora s Donaldem a Goofym změní na hračky a dramaticky změní svou velikost, ve světě Pirátů z Karibiku se zas tvůrci záměrně rozhodli pro skoro až fotorealistickou grafiku, jen aby hra vypadala co nejvěrněji filmu. A u vizuální podoby to nekončí. Každý svět si bere inspiraci z filmů i pro nejrůznější minihry a aktivity, které nabízí. S Locikou tak můžeme navštívit festival a pokusit se získat body při tanečních vystoupeních, v Příběhu hraček zas dostaneme možnost zahrát si ve videohře, v případě Pirátů z Karibiku pak zas po vzoru Assassins Creed dostaneme vlastní pirátskou loď a budeme objevovat širý oceán. Možností, jak si hru užít, je skutečně mnoho.

Soubojový systém KH3 je pak její další silnou stránkou. Jedná se o hack´n slash RPG a pokud bych měl soubojový systém k něčemu přirovnat, pak rozhodně k tomu z Final Fantasy XV. Však je pod oběma hrami podepsán sám Nomura. Nabízí plno možností, jak kosit nekonečné davy nepřátel, zároveň si ho ale velice rychle osvojíte. Pro základní údery složí Keyblady, speciální klíče v podobě mečů, které u sebe můžete mít až tři. Každý je trochu jiný a každý nabízí jiné způsoby použití. Narazíte jak na meče vyloženě kontaktní, tak i ty na dálku. Veškeré útoky se pak řetězí do efektních komb a tvůrcům rozhodně nescházela originalita. Meč se tak dokáže změnit na obrovské kladivo, kouzelnickou hůl, nebo na pulzní pušku. Jednotlivé změny Vám hra vždy nabídne a prostým zmáčknutím tlačítka je aktivujete. K tomu všemu Sora ovládá i klasickou magii, od různých fireballů, vodních projektilů až po tornáda. Ovládáte vždy jen Soru, ale Vaše parta je doplněna vždy i Donaldem a Goofym, ke kterým se často přidávají i postavy z daného světa. Ty pak bojují nezávisle na Vás, jde jim ale přiřadit určité vzorce chování. Společně pak tvoříte další komba a útoky, kterých je neuvěřitelné množství. Sice se po čase opakují, ale nikdy neomrzí a každý souboj je tak efektní podívanou. Poslední částí soubojového systému jsou pak tzv. Atrakce. Tady už mluvíme o vyloženě šílených nápadech, kdy si na pomoc přivoláte např. obrovský kolotoč, který v krátké minihře roztáčíte a zlikvidujete desítky nepřátel lusknutím prstu. Souboje jsou často i hodně vertikální, hlavně při soubojích s bossy. Někdy ale trochu zazlobí kamera a stane se, že už nevíte kde je dole a nahoře. Malinká chybka, ale v kontextu celého soubojového systému rozhodně odpustitelná.

Z každého poraženého nepřítele získáte nějaké ty zkušenosti. Tady pak přichází na scénu RPG sytém, který není nijak složitý. S každou novou úrovní se Vám automaticky zvýší počet životů a magická energie, popřípadě se Vám aktivuje další slot pro různé prsteny a oblečení. V neposlední řadě se Vám pak odemykají perky. Jedná se o dlouhý seznam různých speciálních pohybů, posílení útoků atd. Tyto perky pak musíte aktivovat, ale má to jeden háček. Podobně jako například v Nier Automata máte jen určitý počet bodů, které pro perky můžete využít. Každý takový perk pak několik těchto bodů spotřebuje a pokud chcete nějaký nový aktivovat, je potřeba nějaký jiný zase vypnout. To tak dává prostor pro různé buildy a není tak problém si Soru vypiplat podle svých představ.

Kromě zkušeností získáváte ze zabitých nepřátel i různé materiály, která pak slouží k vylepšení Vašich zbraní, popřípadě k vyrábění nových předmětů. K tomu je potřeba navštívit Moogly a jejich obchody. Plno materiálů je vyloženě raritních a není lehké je získat, některé se zas dají koupit. Tady bohužel narážíme na další malou bolístku hry a tou je strašlivě nepřehledný inventář. Práce s ním je docela peklo a pokud stejně jako já nesnášíte, když na Vás v inventáři blikají položky, které jste ještě neviděli, budete hru proklínat. Nepříjemné je i to, že sice vidíte, že máte nějaký nový předmět, kterým můžete Vaše hrdiny vybavit, nevíte už ale, komu se tento předmět hodí a zda se jedná o zbraň, prsten, nebo jen o léčivý lektvar. Hledat pak v té záplavě předmětů ten konkrétní je zdlouhavé. Nebo se snažíte vyrobit předmět nový. Vidíte sice, jaký materiál je na něj potřeba, takže ten materiál snadno vyrobíte, hra ale pak nereflektuje, že je již vyroben a vy tak musíte celý inventář vypnout a znovu zapnout, aby ten předmět po kterém toužíte šel vyrobit. Snad se na tento neduh vývojáři podívají a v nějakém updatu ho vyřeší.

Hra je doslova nacpaná různými minihrami. K drtivé většině z nich slouží Gummiphone, mobil, který pro Vás vyrobí Chip a Dale. Díky němu máte jednak přehled, slouží jako encyklopedie i mapa, zároveň pomocí něj můžete pořizovat fotky. Po světe jde najit mraky symbolů s Mickey Mousem, Mooglové zas budou chtít, abyste jim fotili různé pamětihodnosti. V Gummiphonu si pak můžete i hrát digitální hry, tolik podobné těm, kde vlk chytal vajíčka. V klasické grafice si pak můžete užít desítky těchto miniher inspirovaných světy Disneyho. A co víc, je to zábavné. Nesmí chybět ani vaření a kdo jiný by ho měl mít na starosti, než Remy z  Ratatouille. Ten, stejně jako ve filmu, Vám skočí na hlavu, chytne za vlasy a jako loutku ovládá při přípravě nejrůznějších pokrmů. Ty pak slouží pro krátkodobé navýšení Vašich dovedností. A i to vaření je zábavné, věřte mi. Poslední minihrou, i když tady jde spíš o maxihru, je Gummiship. Jak je již z názvu patrné, jedná se o malou raketku, se kterou můžete lítat vesmírem a objevovat tak nejenom nové světy, ale i různá zajímavá místa, teleporty a zdroje materiálů. Raketku si můžete, podobně jako z Lega, pomocí kostiček sami postavit a vytvořit si tak jakýkoliv šílený stroj. Lítaní ve vesmíru je zábavné, plné bitev jak ze Space Invaders, není problém narazit i na velké bossy.

Z okolních obrázků asi sami vidíte, jak skvěle hra vypadá. Věřte mi, že v pohybu je vše ještě daleko lepší. Hra je doslova nádherná, s neskutečnou mírou detailů. Každý svět má jiný a unikátní design, který však koresponduje s filmy. Běhat po lesích z filmu Na vlásku, nebo se brodit sněhem Ledového království nabízí pastvu pro oči. Hra je navíc příjemně svižná, nějakých propadů snímkovaní si všimnete jen zřídka. Skvělé jsou i animace a skoro bych si troufnul tvrdit, že nad jejich výslednou podobou musel mít dozor nějaký animátor přímo od Disneyho. Ruku v ruce s grafikou jdou i zvuky a hlavně hudba. Použita byla i ta původní, filmová. Gradace hudby dokonale pomáhá jak v soubojích, tak i v dramatických příběhových animacích. O dabing se postarala řada známých osobností. Soru například stejně jako v minulých dílech dabuje Haley Joel Osment, objeví se i řada dalších známých herců, kteří své hlasy propůjčili i postavám přímo ve filmech.

SOURHN

Kingdom Hearts 3 je unikátem. Těžko najít jinou herní značku, která by v takové míře propojila tolik známých světů. I přes to si dokázala uchovat tvář a nesklouzla jen do předem připraveného marketingového kalkulu. Přináší skvělý a dojemný příběh, který by pro fanoušky série měl byt skoro až povinností. Mám jen pár výhrad. Slabší uvedení do děje pro hráče sérií nepolíbené a trochu kolísavá úroveň jednotlivých světů. Tak či onak je Kingdom Hearts 3 úchvatnou hrou. Je totiž dělaná srdcem, však to má i v názvu. Otevřete ta svá a nechce se pohltit stejně, jako já.

HODNOCENÍ: 9/10

Autor: Jakub Číhal
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: Cenega Czech

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copyright © All rights reserved. | CoverNews by AF themes.