7 let. To je doba, která uplynula od chvíle, kdy jsem měl tu možnost naposledy se ponořit do hlínou a blátem pokrytých tratí série MXGP. Tehdy ještě pod taktovkou italského studia Milestone, které sérii každým rokem posouvalo dál a dál. Nicméně zájem o ní, klesal, což vedlo až k tomu, že studio v roce 2021 vydalo poslední ročník. Ten jsem ale já už šanci hrát neměl. A to právě kvůli nulovému zájmu ze strany našeho trhu. Nicméně série opět ožila v roce 2024 a to tentokrát pod taktovkou Naconu. Ten sice zažívá své krušné chvíle, ale hry produkovat nepřestal. Ale ani zmíněný ročník se mi do rukou nedostal a další rok dostala značka pauzu. Změna nastává až letos, kdy český distributor Hype.cz, letošní ročník zalistoval a hlavně poskytl recenzní klíč.
Jen těžko se mi přiznává, že jsem byl ze hry z počátku zklamán. Textury v editoru jezdců generují chyb, respektive se nenačítaly a nabídka herních režimů je ve své podstatě zcela základní. Vlastně jsem si říkal, je vůbec MXGP 26 v něčem lepší, než mnou naposledy recenzovaný kousek? No, nedalo mi to, MXGP 2019 jsem opět stáhnul do své konzole, abych napřímo viděl rozdíl. Ostatně 7 let je dlouhá doba a ten progress přeci musí být vidět. A tady novinka hned naráží. Stařičký počin nabízel režim Kariéry zvaný Seasons, nabízel editor vlastních tratí, možnost vytvářet vlastní přilby a tak dále. Navíc nechyběla možnost upravovat motocykl skrze různé oficiální komponenty. Nic z tohohle nový kousek studia Artifacts nenabízí.
Co tedy ve hře najdete? Grand Prix, Championship, Quick Race a Online Multiplayer. Ano, to je skutečně vše. Za hlavní režim tak lze brát právě režim Championship, kde si projedete jednou sezónou soutěže MX2 nebo hlavní třídy MXGP. Režim Kariéry není, Compound není, Editor tratí není. Ale ok. Tvůrci chtěli zapracovat hlavně na hratelnosti a fyzice a vizuálu. To je kloudný argument, ostatně po stejné strategii sáhlo například i studio Codemasters u F1 série, když přecházeli na novou konzolovou generaci. To se ale zde nedělo. Tak, proč vlastně je vše oholeno na naprostý základ.
Půjdu trochu do jádra. Ročník MXGP 24 má na svědomí studio KT Racing, tedy primární studio Naconu pro vývoj závodních her. To stojí za skvělou sérií WRC a nakonec i slušném Test Drive Unlimited, které ale během vydání stálo slušně řečeno za starou belu a to zejména kvůli technické stránce. Zmíněný ročník také běžel na interním KT enginu, což se nyní změnilo a novinka běží na Unreal Engine 5. Shrňme si to. Nové studio, nový engine a dva roky času. Je to dost? Dle výsledku nejspíš není. Ale chápu, že licenci chce vydavatel využívat a nenechat jí ležet ladem. A vlastně mě to mrzí. Tohle možná ani za studiem ani takovým nejde, jelikož vlastně odvedlo pořádný kus práce.
Zapomeňme na to, že herních režimů je poskromnu. Holt, je to někdy třeba. Dostáváme se tak do části, která musí být vyšperkovaná nade vše ostatní a to je samotná hratelnost, vizuál a zejména fyzika, kterou se vlastně hra chlubí ve svých promo materiálech ze všeho nejvíce. Začněme ale postupně a prvně se podívejme netypicky na technický stav a vizuální zpracování.
Musím přiznat, že Unreal Engine 5, na němž btw. běžel také ročník 2019, hře sluší. Byť na první dobrou, jsem potřeboval to přímé porovnání, abych změny skutečně viděl. Tak předně hra jede 60 snímků za sekundu, to u zmíněného staršího předchůdce nebylo. Tratě vypadají skutečně k světu, jsou plné různých detailů, které prostředí oživují a přidávají na atmosféře. Byť diváci jsou pořád jen prosté figurky podél tratí, ale humbuk dělají dle potřeby. Největší evolucí prošla samotná trať, jejíž povrch skutečně reaguje na to, co se na něm děje. Deformace je tedy neustálá a dynamická, což mění podmínky během jízdy. Zde promo materiály skutečně nelhali a jde asi o nejsilnější herní prvek vůbec a je třeba s ním počítat. Neustále se tak lehce mění podmínky na trati.
S tím se pojí i fyzika jako taková. Každý povrch vyžaduje individuální přístup. Jinak s motocyklem interaguje písek, jinak hlína a jinak bahno s vodou. Vše náležitě pocítíte a je třeba k tomu přizpůsobit váš jízdní styl. Za jízdy tak budete naplno využívat obou páček (na rozhlížení zapomeňte). Zatímco levá páčka ovládá řídítka, tak pravá ovládá přenášení váhy jezdce na motocyklu, tedy pro jemné zatočení stačí například jen lehce přenést váhu, místo přímého naklonění řídítek. To funguje naprosto skvěle. Ostatně podobně fungoval i ročník 2019, ale tam to nešlo až do takových detailů. Tedy toto velmi kvituji.
Určitě musím pochválit i míru různých nastavení z hlediska jízdních asistentů. Můžete mít nekompromisní jízdní zážitek, kdy budete muset neustále pracovat s jezdcem i motocyklem, s přední a zadní brzdou atp, nebo si to uvedete více do takového arkádového počinu, byť čistou arkádu z toho neuděláte. Případně něco mezi. To byla i má volba. Tedy vyžaduje nějaký skill, ale nemusíte nad vším neustále přemýšlet. Netuším jaký gear by byl třeba, aby to bez všech asistencí bylo hratelné. Ale gamepad tomu úplně naproti nejde. Ale nejsem holt motokrosový jezdec. Jen nadšenec do offroadových závodů.
Z gameplay perspektivy mě tedy hra nakonec více než potěšila, byť pár f*ck upů se tam naskytlo. Zejména u několika tratí jsem měl pocit, že mě hra prostě nenechá vyhrát. Prostě jezdec spadl v momentech a místech, kde se to x-krát předtím nestalo. To mě opravdu vytáčelo. Od té chvíle jsem skutečně pracoval na jízdním stylu. Lépe analyzoval trať, a nejezdil skoky pod plným plynem, pokud to nebylo třeba. Nakonec jsem si odpověděl sám, když trať reaguje na ostatní motocykly na trati, logicky se mění i její podoba, tedy povrch a tedy je možné spadnout na místě, kde to normálně bylo ok.
Za zmínku stojí také AI soupeřů a to ne úplně v dobrém. AI je totiž silně nekonzistentní a vlastně nelze říci, jaké nastavení obtížnosti je to správné. Základní a je až příšerně lehká. Střední neví, čím má být. Což je ta největší vada. Jde o nastavení, které je doporučované a bude také nejpoužívanější. Obtížná, pak nic neodpouští. Tam pak může přijít frustrace z toho, že vás AI sestřelí, nebo prostře neodhadnete rychlost do skoků a při dopadu přijde pád.
ZÁVĚREM
MXGP 26: The Official Game je tak trochu rozpolceným počinem. Na jednu stranu nabízí líbivý vizuál, reagující povrch tratí, povedený fyzikální a jízdní model, s drobnými výtkami, a na stranu druhou omezený obsah a horší umělá inteligence, který může držet při další životnosti jen multiplayer, který ale je čistě v rukou hráčů, jenž hře dají šanci. Já jen doufám, že tvůrci na současných základech příště vystaví i obsahově bohatý počin. Známka níže, je tedy odrazem této rozpolcenosti a hlavně ukazatelem toho, že tvůrci mají na čem pracovat. Já si ale i tak dokázal jednotlivé závody užít.
6/10
Testovaná verze: Xbox Series X / Datum vydání: 1. října 2026 / Potřebné místo: 26GB / Distributor ČR: Hype.cz / Česká lokalizace: NE
