Call of Duty: Black Ops Cold War – Dojmy z bety

Call of Duty: Black Ops Cold War – Dojmy z bety

23 října, 2020 1 Od Ladislav Procházka

Již několik dlouhých let nám Activision servíruje rok co rok svoji dojnou krávu jménem Call of Duty. Abych k Vám byl upřímný, tak i já jsem vyrůstal na této značce, jenže to bylo v době, kdy CoD ani jiné FPS hry neznaly auto heal a no scope bylo neurčité slovní spojení. Nicméně časy se mění, samotné CoD se jednu dobu vezlo na vlně vítězství, pak oblíbenost značky lehce upadla, aby poslední roky do toho autoři zase šlápli a i když už čistě pro mě je Call of Duty spojením zběsilé akce a naprosto nereálných příběhů, tak u ostatních hráčů je tomu jinak a převážně mladší generace na tuto sérii, respektive její novější já, nedají dopustit.

Ale ano, mediální masáž, reklamy na YouTube a herních webech mě vždy zlákají a dokonce mě opravdu navnadí na každoroční díl, i když je tomu už pár let, přesně tedy 10, kdy jsem koupil hru ihned v den vydání. A tím šťastlivcem byl podtitul Black Ops. Pak už jsem CoD tituly kupoval s odstupem a poslední díl a ještě jeden jsem nehrál vůbec. Ne že bych nechtěl, ale spojení mé hráčské osoby a CoD už zkrátka nefungovalo.

Nicméně jsem si velmi rád stáhnul betu nejnovějšího přírůstku do rodiny Call of Duty s názvem Call of Duty: Black Ops Cold War. Již zde zaslouží vývojáři metál, protože dát podtitul hře s podtitulem, to chce odvahu. Ale konec sarkasmu. Kdybych nezapomněl, že vlastním konzoli PS4 Pro, tak jsem Vám tyto dojmy mohl přinést už dříve, protože hráči na této platformě měli Early Access už 8. října a otevřená beta pro PlayStation byla pak od 10. října, jenže já to opomenul a tak Vám dojmy přináším až z otevřené bety pro konzoli od Microsoftu, konkrétně z konzole Xbox One X.

Na tomto díle, který se odehrává v raných osmdesátých letech, by měli prioritně pracovat vývojáři z Treyarch a Raven Software, takže známější, i když slávou zašlé, Infinity Ward má rok „pauzu“. Beta verze CoD měla na Xbox kolem 20 GB a obsahovala poměrně slušnou ukázku toho, co nové CoD nabízí.

Byly tu módy jako Team DeathMatch, Kill Confirmed, Domination nebo třeba Hard Point, které se odehrávaly na menších mapách, řekl bych klasických pro CoD. Potom byl k dispozici režim Combined Arms, který se odehrával na mapách daleko větších, než na jaké jsme v této hře zvyklí. Mohli jste si tak vyzkoušet Assault mód a nebo Domination. Asi zde nebudu představovat jednotlivé režimy, protože to by bylo nošení dříví do lesa, ale rád bych pohovořil o pocitech z jednotlivých módů nebo map.

Už dlouhou dobu se považuji za Battlefield hráče a takového Battlefield veterána. Prakticky mě tato hra od EA vyvedla na světlo a ukázala mi cestu. Destrukce, velké mapy, výborný balanc mezi arkádovým hraním a „simulací“ války, to je Battlefield. CoD se pro mě stalo synonymem pro maso mlýnek a hordu uječených dětí. Takže převtělení se do CoD hráče mi vždy nějakou chvilku zabere a moje skóre se pohybuje v začátcích povětšinou někde dole. To je fakt a já nemám problém se k tomu přiznat. Nicméně trénink dělá mistry a jak se říká: „Neuč orla létat.“

Abych se vrátil zpět k módům a mapám, tak za mě je určitě nejzábavnější Kill Confirmed, který snoubí rychlost a um, a musím říct, že jsem si tento mód velmi užíval. Klasický Team DeathMatch nebyl špatný, ale třeba na mapě Miami, která byla z nepochopitelných důvodů na tento mód až moc velká a přeplněná hotely, do kterých se dalo vstoupit, čímž akce skomírala a byla nezáživná, jsem velice trpěl.  Ale to byla asi jediná mapa, která se mi vyloženě u těchto menších módů nelíbila.

Pak se zde nacházely mapy jako Moskva, která byla laděná do ponurých tónů a deště, pouštní Satellite, připomínající legendární Afghan z CoD: MW 2 a nebo Jungle. Pro mě velkým překvapením byla mapa Armada, která byla k dispozici pro Combined Arms. Tato mapa byla úžasná, neotřelá, měla spád a skvělý level design. Jednalo se o mapu, zasazenou na otevřené moře, kde prim hrály dvě velké bojové lodě, mohli jste používat menší plavidla, jako vodní skútry, či útočné lodě, a nebo jste na Vámi zvolené místo mohli doplavat. Dokonce bych si takovou mapu dovedl z fleku představit v Battlefieldu. Beta obsahovala ještě zasněženou mapu Crossroads, která na mě působila tak nějak obyčejně, ale určitě neurazila. Zde jste měli k dispozici i tanky a pro rychlé přesuny i skútry.

Nicméně, nemyslete si, že se CoD snaží lézt do zelí svému souputníkovi ze stáje EA. Rozlehlost map a využití dopravních prostředků se rozhodně nedá srovnávat. Call of Duty to zkrátka dělá po svém. U těchto velkých módů Vám sice dá k dispozici tanky, ale vždy po jednom či maximálně dvou na každé straně. Když mluvím o tom, že mapa je rozlehlá, tak myslím rozlehlá na poměry CoD, takže ji přeběhnete raz dva. Ale jak říkám, pro potřeby CoD jsou mapy naprosto dostačující. Hlavně na těch menších hrajete 6 vs 6, na těch větších pak 12 vs 12 a Fireteam mód, který jsem tu ještě nezmiňoval, obsáhne 40 hráčů.

Nicméně, CoD si to vše dělá tak nějak po svém. Stále zde není žádná destrukce a realističnost hra viděla maximálně z rychlíku. Kolikrát jsem měl pocit, že jsem mrtvý dříve, než jsem se stihl znovu respawnovat. Ale to je zkrátka Call of Duty – rychlé, frenetické, akční a i když to cedím mezi zuby, tak velmi zábavné. Nechápu, jak to ta hra dělá, ale je to tak. Ač popírá zákony fyziky, tak CoD má stále něco do sebe. Graficky navazuje na předešlý Modern Warfare díl, takže vypadá skvěle.  Hraje se parádně, jelikož autoři patří stále mezi elitu, co se gameplaye týče.

Black Ops Cold War upouští od Kill Streaks, které mohly být pro mnohé ne tak dobré hráče trochu frustrující a nahrazují je Score Streaks. V překladu to znamená, že za body, které v průběhu hry dostáváte, můžete použít různé featurky, jako třeba známé UAV, counter UAV nebo útočnou helikoptéru a podobně. Novinkou je, že Score Streaks se Vám po smrti nenulují, takže Vaše skóre se stále napočítává až do doby, kdy daný gadget využijete. Ano i mě napadlo, že pro zkušené hráče se bude jednat o povolený doping a že se to bude na mapě hemžit samými UAVs a útočné helikoptéry a napalm údery budou stát frontu, tak opak je pravdou. Hra se zdá už v této fázi velmi dobře vybalancovaná.

Co mi úplně tak nesedlo a asi v každé jiné hře bych se u toho asi ani nepozastavil, tak to jsou granáty, respektive jejich použití. Pokud si dobře pamatujete, CoD se občas zblázní v granátové šílenství a lidé si je přehazují jako by to byly sněhové koule. Ne, že by tomu v Cold War bylo jinak, ale co mě zarazilo, bylo jejich časování. U CoD jsem byl vždy zvyklý, že jste zmáčkli dané tlačítko a postava okamžitě vyhodila granát. Zde je to trochu jinak, nejdříve a to je samozřejmě správně, slyšíte cvaknutí, čili odstranění pojistky a až poté dochází k vyhození. Důvod, proč to zmiňuji je ten, že celý tento proces trvá na poměry CoD dlouho a pokud na to člověk není zvyklý, tak je párkrát nemile překvapen, že daný dárek se vrátí zpět a to například od zdi, za kterou jste se schovali a nepočítali jste s takovým zpožděním. Ale jak říkám, toto není problém CoD, ale asi můj, že jsem se nebyl schopen rychleji adaptovat na takovýto systém. O střelbě pod vodou snad ani nemluvím. Ne, že by to nebylo reálné, ale určitě Vám nemusím vysvětlovat zákony fyziky a vlastnosti hustoty a tak dále. Nicméně, to je zkrátka CoD.

Co se týče zbraní jako takových, tak jejich balanc se určitě bude od bety do plné verze měnit, takže asi nemá ani smysl tu popisovat jejich vlastnosti, z arkádovosti samozřejmě nic neztratily i když jejich míra modifikace je velmi značná a moc se mi líbila.

Ještě před tím, než zakončím tento článek, tak bych se rád vrátil k možnosti CrossPlay, tedy hraním napříč různými platformami. Je opravdu znát, zda hrajete proti lidem na PC s myší a klávesnicí a proti lidem s ovladačem. Aniž bych tušil, že na PC útočí zástupy hackerů snažících se ostatním zkazit zážitek ze hry, tak jsem po 3 odehraných zápasech sám CrossPlay vypnul. Na konzoli jsem si vždy pochvaloval hlavně to, že nemusím soupeřit s lidmi s aimboty, wall hacky a podobnými blbostmi a nemíním to do budoucna měnit.

Takže, jaké bych udělal shrnutí, jakožto čistokrevný Battlefield hráč? Call of Duty série má stále něco do sebe. Stále se jedná o frenetickou akci, u které budete nadávat, nechápavě zírat, ale pokud chcete jednoduše vypnout a na nic nemyslet a už vůbec neřešit, jak je možné plavat a zároveň střílet obouruč z AK-47 pod vodou, pak je CoD je stále dobrou volbou a příjemným odlehčením od všech možných her beroucích se vážně. Pokud jste hráči aktuálního Modern Warfare nebo stand alone režimu Warzone, pak budete v Cold War jako doma. Pokud bych měl znovu koupit CoD v den vydání, pak tomu bude asi nyní, po deseti letech.