Je tomu již deset let, co vyšlo pokračování slavné série Metal Gear Solid od Hideo Kojimy s podtitulem Phantom Pain. Já sám jsem pátý díl kompletně dokončil celkem pětkrát, nechal v něm přes čtyři sta hodin čisté herní doby, náramně se u toho bavil, ale zároveň bylo v hodně případech znát, že titul není ani zdaleka hotový. Tato špionážní taktická akce nás zavedla do Afriky a na Blízký východ (Afghánistán). Jedná se o otevřený svět, kde si misi můžete splnit úplně jak chcete.
Je libo nenápadné, pomalé plížení či se rovnou pustit bezhlavě do zběsilé přestřelky? Cokoliv se počítá! Byť je hra značně nedotažená, za mě se stále jedná o kvalitního nástupce po vůbec prvním díle. Dvojka byla na tankeru nemastná, neslaná a trojce zase chyběla ona jiskra, i když se hratelnostně jednalo k excelentní zážitek.
Vtipné na tom je to, že jsem se k prvnímu dílu dostal zcela náhodou. Když mi bylo deset let, čekali jsme s otcem na začátek promítání kina, jež se opozdilo. V Q-shopu (malinkatý videoherní obchůdek, již neexistuje) v Praze na Černém mostě zrovna prodavači končila pauza na oběd, otevřel krám a já si řekl, proč se tam z nudy jen tak nepodívat. V moment, kdy jsme tam vešli, vykoukla na mě na druhé straně obchodu ve výloze přední strana MGS1. Já se zeptal, kolik stojí, prodavač odvětil: „máme ji zrovna ve slevě, je jen za 999,- korun“. Tehdy (rok 2001) to byla velká pálka, já však otce otravoval tak dlouho, než mi ji koupil. Po této zkušenosti mě už nikdy znovu do kina nevzal. Jaká byla vaše zkušenost se sérií Metal Gear Solid? Jak jste se k ní dostali a jste jejími skalními fanoušky? Dejte vědět!
