Fire Emblem Engage – Recenze

Fire Emblem Engage – Recenze

26 ledna, 2023 0 Od Jiří Hora

Série Fire Emblem má na platformě Nintendo své právoplatné místo, které ale já osobně nikdy nedokázal příliš ocenit. Tato série se mi vždy spíše vyhýbala, či spíše já se vyhýbal jí. Japonská produkce není mou silnou stránkou, zvláště když nemá ve svém kódu nic z produkce Západní. Na tyto hry se vždy specializoval Kuba, který se ale rozhodl, že mě v tomto žánru nechá vykoupat a bude se aktuálně věnovat trochu jiným věcem. Ale to sem úplně nepatří. Jsem ale rád, že se tak stalo, jelikož se ukazuje, že přeci jen nový kousek v podobě Fire Emblem Engage v sobě má něco z mé DNA, jelikož jde o tahovou strategii, či strategické rpg, což jsem od hry vlastně vůbec nečekal, kdy právě tento žánr mi cizí rozhodně není. 

Od strategií, či taktických her, toho čekám mnoho, ale příběh, který si mě dokáže získat úplně ne. Přitom Fire Emblem Engage si na něm docela zakládá a jde o nedílnou součástí hry, jen příběhové cut-scény a rozhovory mezi postavami si uzmou větší než třetinovou část času, jenž ve hře strávíte. Pokud se tedy rozhodnete do hry pustit, tak se připravte na kvanta textu/dialogů, které přeci jen vyžadují nějaký ten cvik v angličtině. Bohužel čeština ve hře není a tak může být jazyková bariéra pro některé problémem. To ale rozhodně nelze brát jako slabinu hry, jde prostě o fakt, s nímž je třeba počítat.

Dějová linka se točí kolem dvanácti emblem prstenů, které svému nositeli propůjčují velkou moc vycházející z legendárních válečníků, jimž se říká Emblemové. Tato moc sebou přináší příslib míru, ale i absolutní destrukce, které se nese vzduchem každých tisíc let, kdy mezi sebou svádí souboj Divine Dragon a Fell Dragon. Ve hře se tak ocitáme v době, kdy nastala ta doba, kdy se síla prstenů probouzí a na nás je, abychom shromáždili všechny prsteny dříve, než je získá Sombron, tedy zmíněný Fell Dragon, v jehož rukou by svět upadl do temnoty.

Pokud se podíváte na příběh s odstupem, je vám jasné, že jde o klasickou zápletku boje dobra a zla. Jenže, co ve své podstatě takovou zápletkou ve svém jádru není. Důležitá je ta omáčka kolem a jak je nám takový příběh podáván. V tom nový Fire Emblem rozhodně neselhává a vše je skvěle dávkováno, kdy za důležité rozhodně považuji zajímavé charaktery, které napříč hrou potkáváme a jenž nám budou na naší pouti nápomocné. To samé ale platí i o antagonistech, s nimiž zkřížíme naše zbraně a schopnosti.

S vyprávěním jsem tedy ve své podstatě spokojený. Příběh dobře plyne a je hlavně dávkován přesně tak, jak je třeba. To ale platí i o samotném herním obsahu. Tvůrci mysleli na to, že někdy je na místě nám obsah odemykat postupně a ne servírovat vše najednou. Tento směr před nás tak neustále staví něco nového, něco, co můžeme objevovat a zkoušet a za to jsem nesmírně rád. Pojďme se ale věnovat tahovým soubojům. Ty jsou základním pilířem hry a strávíte v nich jednoznačně nejvíce času.

Fungování tahových taktických bitev asi není nutné nějak blíže představovat. Každá jednotka na bitevním poli má k dispozici nějaký pohybový radius a pak jednu akci, která může být útokem na nepřítele, použitím předmětu, či speciální schopnosti. Na tom také není nic zvláštního. Fire Emblem Engage ale pracuje také se samotným prostředím, které může v některých situacích snížit onen pohybový radius, zvláště když je třeba projít nějakým křovím, či vylézt na věž, což může mít vliv i na poškození, které zasadíte soupeři, či on vám. Na mapě jsou pak také různé interaktivní objekty, jenž vás také budou stát akci, takže se musíte rozhodnout, co je pro vás z taktického hlediska to nejlepší.

Obecně hra nefunguje tak, že pošlete jakéhokoliv hrdinu proti jakékoliv jednotce. Nad bitvou je třeba přemýšlet a sledovat, proti komu vlastně koho posíláte. Funguje zde totiž zajímavý systém, který bych mohl připodobnit klasice v podobě kámen-nůžky-papír. V tomto případě bych spíše mluvil o meč-sekyra-kopí. Nefunguje to tak, že by jedno nemělo žádný účinek vůči tomu druhému, ale jde o bonus, či postih. Takový hrdina s mečem může odzbrojit sekerníka, ale může být sám odzbrojen kopím. Kopí zase strádá vůči sekeře a takto to mám v jakémsi kruhu. 

Do soubojů ale promlouvají také jednotky na dálku, tedy lukostřelci a kouzelníci. Lukostřelci jsou velmi účinní proti jednotkám bez štítů, ale obráceně nikoliv. Magické útoky jsou prakticky ty nejúčinnější, ale je třeba mít na paměti, že kouzelník nemá vysokou hodnotu zdraví a tak jej snadno jiná jednotka může skolit. Vše má tedy nějaké klady a zápory a takto navržený systém si udržuje skvělý balanc. Důležitým elementem pak bude i obtížnost, kdy si můžeme zvolit, zda poražený hrdina bude pouze vyřazen z daného boje, či jej nadobro ztratíme. Druhá varianta je více hardcore a nutí vás více přemýšlet nad každým krokem.

Než se ale přesunu od soubojů dále, tak musím zmínit funkci Emblem prstenu. Hrdina, který jím disponuje má automaticky vyšší poškození, jelikož útočí za podpory jednoho z dvanácti legendárních válečníků, může ale navíc využít schopnosti zvané Engage – zasnoubení, kdy duch bojovníka spline s tělem hrdiny a ten tak na nějaký čas disponuje nějakým tím speciálním útokem, či schopností, navíc mnohdy s vyšším poškozením. Engage ale nelze aktivovat kdykoliv. Nejdříve je nutné disponovat energií k aktivaci a tu lze na mapě doplnit jen na předem daných místech. Je nutné vždy zvážit, kdy tuto schopnost použít.

Samotné Emblem prsty je třeba brát jako jednotlivé postavy. Jsou to právě prsteny, které vylepšujete o nějaké ty nové skilly, vše je ale o vzájemném propojení s konkrétní postavou, tedy o vztah k ní. Proto se zde vlastně mluví o zasnoubení, jelikož je třeba pracovat na vztahu Emblemu a hrdiny. Prsteny lze navíc vylepšovat tvorbou podpůrných prstenů, jenž lze zároveň dále kombinovat a tím pádem vylepšovat. A pokud jde o budování vztahu s Emblemem, tak je třeba se o prsten také starat a sem tam jej vyleštit. Ano, opravdu. I leštění a čištění prstenu má zde vliv na vztah vás a Emblemu. To je asi jako když v Death Stranding musíte chodit na záchod.

Co mě ale na hře trochu mrzí, je průzkum prostředí, zvláště když autoři do hry implementovali prvky, které zde být vlastně úplně nemusí jako adoptování zvířat. Ta vám sice mohou přinášet pravidelně nějaké suroviny, které lze pak využívat na vylepšování zbraní, ale suroviny můžete získávat právě i průzkumem okolí, což se děje, ale ve velmi malém měřítku. Po každé bitvě máte k dispozici ono prostředí, kde se odehrála a tam si posbírat nějaké suroviny. Tento způsob průzkumu světa na mě ale nepůsobí příliš dobře, vlastně se dostavuje pocit jakési další zbytečnosti. Najednou je totiž pryč radost z průzkumu světa, jelikož po něm se prakticky pohybujeme jen jako po jakési politické mapě, kdy máme navíc přesně dáno kam se vydáme, maximálně se nám cesta sem tam rozvětví a nabídne vedlejší misi. Tato část mě asi jako jediná vysloveně zklamala a je viníkem ztráty bodů z maximálního hodnocení.

Odstavcem výše rozhodně nechci mluvit o tom, že potřebuji další obří otevřený svět. To vůbec. Za mě ideální provedení předvedla hra Xenoblade Chronicles 3, která jen nabídla otevřenější lokace v rámci jednotlivých kapitol a to je něco, co by slušelo hře i v tomto případě. 

Jelikož jsem nakousl také vedlejší aktivity, tak těch ve hře zase tolik nenajdete a není to nutně špatně. Jelikož se v zásadě příliš neliší od těch ostatních. Zmíním ale režim Aréna, do něhož se můžeme pustit z vaší základny. jíž je zámek Somniel, v němž můžete třeba i vylepšovat zbraně, nakupovat předměty, či interagovat s postavami a Emblemy. Děláte zde prakticky vše, co nějak souvisí s vývojem vaší postavy, či ostatních hrdinů. Ale zpět k Aréně. Ta je vlastně takovým tréninkovým prostředím, kdy máte možnost trénovat proti náhodným soupeřům, či testovat své schopnosti s Emblémem, což vede k prohloubení vašeho vztahu s ním, což vám umožňuje odemykat další schopnosti, jelikož ty jsou vázány na úroveň vašeho vztahu s ním.

Když se ohlédnu za celkem tak nemám hratelnosti, či příběhu vlastně co vytknout, když teď tedy na chvíli opomenu jak se přistupuje k průzkumu prostředí. A vytknout nemám co ani technickému zpracování. Hra běží naprosto na jedničku, není v ní jediný bug, netrpí na propady snímkování, prostě nic. Vyzdvihnout musím rovněž vizuální zpracování, které je na poměry výkonu samotného Switche naprosto parádní. Je zde spousta detailů, kterých si můžete všímat a to jak u postav, tak prostředí. Sice je pravda, že nějaké kompromisy zde jsou, takže třeba během průzkumu je nastavená poměrně nízká vykreslovací vzdálenost, ale to jsou jen drobnosti. Ale chápu, že tady se narazilo na technické limity. Možná jde i o důvod, proč tvůrci přistoupili ke světu tak, jak přistoupili, když si pak říkám, že autoři Xenoblade Chronicles 3 jsou mágové. Obecně je ale Fire Emblem Engage dalším klenotem konzole Nintendo Switch, byť na něm ulpí nějaká ta nečistota.


ZÁVĚREM

Fire Emblem Engage je první hrou série, kterou jsem měl tu čest hrát a oprávněně jde o další zářez na pažbě Nintenda. Hra nabízí skvěle napsaný příběh, skvěle vybalancovanou hratelnost založenou na tahových soubojích a líbivé vizuální zpracování. Jedinou vadou na kráse tohoto klenotu je trochu odfláklá mechanika průzkumu prostředí, jenž stojí za to menší ztrátou na známce níže. Na druhou stranu měli tvůrci ohromný smysl pro detail ohledně další částí hry a pokud máte rádi japonskou produkci, tak není nad čím váhat. Váhat ostatně nemusí ani jakýkoliv jiný majitel konzole Nintendo Switch. Zde nákupem snad chybu ani udělat nelze.

8/10

Datum vydání: 20. ledna 2023 – Potřebné místo k instalaci: 15GB
Distributor ČR: Conquest Entertainment – Česká lokalizace: NE