Journey to the Savage Planet – Recenze

Jsou hry, které jsou nějakým záhadným způsobem skryty mému zraku. Sem tam se o nich sice objeví nějaká zmínka, ale buď ji neregistruji tak, jak by si hra zasloužila, nebo mi podvědomí říká, že tu informaci klidně mohu vypustit. To byl případ i hry Journey to the Savage Planet (od teď již jen Journey, nehodlám to psát celé stále dokola). Sem tam se o hře někde něco napsalo, vyšel nějaký ten trailer, ale nic, co by mi nějak výrazně zůstalo v paměti. Až se před pár dny ozval náš šéfredaktor, jestli bych na Journey nenapsal recenzi. No co Vám budu povídat, musel jsem se podívat na internet, co je to vlastně za hru. Ale bylo to barevné, roztomilé, slovo dalo slovo a to, jak se mi hra nakonec líbila, si právě čtete.

Hru má na svědomí studio Typhoon Studios. Jeho jméno Vám nejspíš moc neřekne. Založeno bylo v lednu 2017 a na svědomí má zatím – nic. Ano, Journey je jejich prvotinou. Něco by Vám ale mohlo říct jméno Alexe Hutchinsona, jednoho ze zakladatelů firmy. Ten má s hrami velkou zkušenost, však pracoval jako šéf vývoje na takových hitech, jako Assassin’s Creed III a Far Cry 4. No a tou poslední zmínkou o studiu byla jeho nedávná koupě samotným Googlem, který tak zařadil Typhoon Studios mezi svá first party studia a jejich další hry tak budou exkluzivní pro platformu Stadia. To je poměrně velká věc a Google musí studiu věřit natolik, aby za něj ze své bezedné pokladničky vylovil nějaký ten miliónek dolarů.

O co tedy v Journey jde? Hra je akční adventurou z prvního pohledu, doplněná nějakým tím hopsáním po plošinkách, survival prvky a silným důrazem na průzkum. Ocitnete se v kůži bezejmenného cestovatele vesmírem, který byl stejně jako několik dalších milionů lidí vyslán do neprozkoumaných končin vesmíru. Cestu mu plně hradí společnost Kindred Aerospace, která se pyšní titulem „čtvrtá nejlepší mezihvězdná průzkumná společnost“. Úkol, který Vám společnost zadala, je prostý. Doletět kamkoliv, pokusit se přežít a zkatalogizovat celou planetu, oskenovat veškerou faunu i flóru a na základě těchto dat rozhodnout, zda je planeta vhodná pro osídlení lidmi. Na naší domácí planetě totiž, jak už tak tak ve hrách bývá, jsou podmínky pro život krajně nevhodné. Teploty kolem 70°C, ohnivá tornáda a určitě i nějaká ta virová nákaza, však to znáte. Dostane se tak na planetu AR-Y 26. Bez vybavení a s poškozenou lodí. Záhy zjistíte, že lidstvo není první „vyspělá“ civilizace, která planetu navštívila a rozjíždí se tak dobrodružství, které kromě snahy zachránit si vlastní život povede i k odhalení plno záhad a původu všech těch mimozemských staveb, kterým dominuje obrovská věž, tyčící se nad místem Vašeho přistání.

Základní hratelnost Journey spočívá v průzkumu a prohledávání každého koutu planety. Z počátku se tváří jako obrovský open world, který Vás pustí kam budete chtít, ale opak je pravdou. Hra hodně staví na principech „metroidvania“ her a tak Vám do cesty bude stavět překážky, které bez správné vlastnosti, či vybavení nezvládnete. Tady přichází na řadu první výtka, protože tento styl hraní zásadním způsobem rozbíjí pocit volnosti a otevřenosti celého světa. V pozdějších fázích hry přeroste i ve vyložený stereotyp, kde se v pravidelných intervalech bude střídat snaha o pokračování v hlavní dějové lince s nutností plnit vedlejší úkoly, za jejichž splnění získáte novou vlastnost a tak se dostane v příběhu dál. Tyto vedlejší úkoly navíc postrádají jakoukoliv variabilitu a vždy spočívají jen v tom dojít na předem určené místo a zde vyzvednout konkrétní předmět, nebo vzorek nějaké substance. A pak zpátky na loď, kde na Vás čeká 3D tiskárna, která dokáže z takto získaných dat nový předmět vyrobit. Postupně tak vylepšíte svou zbraň, získáte reaktivní boty pro vylepšený výskok, lano na přitahování se na vyvýšená místa a další. Díky tomu ale hra otevírá i doposud nepřístupná místa.

Arzenál Vašich zbraní není z nejrozsáhlejších, máte všudy všeho jednu zbraň, kterou jen během hraní můžete vylepšit. Kromě poškození, rychlosti nabíjení a počtu nábojů v zásobníku disponuje jen dvěma speciálními režimy střelby. Ve finále to ale asi ani nemusí vadit, protože střílení není nijak zábavné, bral jsem ho spíše jako nutnost. Daleko zábavnější je využívání místní flóry. Během prozkoumávání planety narazíte na bezpočet různých květin, jejichž semena a plody se naučíte využívat. Zvířata se tak dají nalákat na aromatické ovoce, na speciální místa si dokážete nastřelit další výstupek pro Vaše přitahovací lano, naleznete i plody, které fungují jako regulérní výbušniny.

Když už jsme u té fauny a flóry, viděli jste již okolní obrázky? Objektů k oskenování hra nabízí neuvěřitelné množství, ač se jednotlivá stvoření často opakují a liší se jen v drobnostech. O každém tvoru či květině se dozvíte pár informací, vše je pak krásně a přehledně uloženo v katalogu a nezřídka je skenování i způsobem, jak se v příběhu posunout dál. Zvířátka jsou navíc zatraceně roztomilá a ač je z jejich mrtvých tělíček možné získat nějaký ten materiál, prostému zabíjení jsem se nikdy nepodvolil. Hra samozřejmě do cesty postaví nějaké ty bosse, ale tam už o nějaké roztomilosti nemůže být řeč a jejich smrt si náležitě vychutnáte. Kromě radosti z jejich smrti hra dobře pracuje s odměňováním za odhalování různých tajných míst. Informace o jejich existenci se Vám sice vždy objeví napsaná velkým písmem, ale najít dané místo už je mnohdy velice obtížné. Narazíte tak na množství jeskyní, bludišť, nebo těžko přístupných míst, kde se vždy nachází buď speciální ovoce, nebo větší zásoby materiálu. Ono ovoce je vlastně jediný zdroj, jak si vylepšit dvě základní statistiky, množství životů a staminu. Na začátku stačí najít jedno, ale s jídlem roste chuť a ke konci již budete potřebovat několik kusů, aby se Vám statistiky vylepšily. A abych nezapomněl, ve hře, trochu překvapivě, není mapa.

Celá planeta je rozdělena na několik biomů, každý má svůj vlastní, osobitý ráz. Kromě zelených ostrůvků a ledových plání se podíváte i do jícnů sopek, nebo podivných, mimozemských struktur a staveb. Hra je pak protkána soustavou teleportů, ale pokud je chcete použít, musíte si k nim pěkně dojít. A nebyl bych to já, kdybych opět nerecenzoval hru s prvky „souls“ her. Přátelé, ani Journey nezklamalo. Pokud během hry zemřete, je Vaše tělo nenávratně ztraceno, ale Vaše mysl je přenesena zpět na loď a tam je ta 3D tiskárna, takže Vás znovu vyrobí. A hádejte, kde je materiál, který jste v době své smrti měli u sebe? Ano, hádáte správně a musíte si pak pro něj dojít, jinak je v důsledku další smrti už skutečně, nadobro pryč. Jak originální.

Hru pohání léty ověřený Unreal engine a je to znát. Vše se hýbe jak má, nějakých vyloženě zásadních technických problémů jsem si nevšiml. Jedině snad zamrzí absence HDR, tato hra by si ho zasloužila. Na grafice oceňuji hlavně originalitu a hravost, s jakou ke hře autoři přistoupili. Vše působí pozitivně, s dobře zvolenou paletou barev, hra je tak neskutečně pozitivní. To se ostatně přeneslo i dialogů, instruktážních videí, které máte ve svém palubním počítači a i do střelených reklam, které budete na své lodi sledovat. Hra se nebojí udělat si legraci sama ze sebe.

Tak první letošní recenzi máme za sebou a musím říct, že mě osobně Journey to the Savage Planet překvapilo. Nečekal jsem mnoho, ale nakonec dostal solidní zábavu na cca 11 hodin, během kterých jsem podle statistik odhalil jen polovinu toho, co planeta AR-Y 26 nabízí. Po závěrečných titulcích zůstane hra dál přístupná a to nejenom Vám, ale i kamarádům. Hra totiž nabízí i co-op režim, kdy jste vždy Vy hostitelem, ale k Vám se mohou ostatní hráči připojit. Znovuhratelnost tedy hra určitě nabízí. Pokud si k tomu připočteme i fakt, že se dá pořídit za polovinu ceny „velkých“ her, jde o poměrně dobrou investici. Škoda jen slabšího příběhu a repetitivnosti vedlejších úkolů. Uvidíme, jak se studiu Typhoon povede pod křídly Googlu, ale jejich první počin nedopadl zle. 


ZÁVĚREM

Journey to the Savage Planet je příjemným překvapením začátku roku. Jde o solidní zábavu zasazenou do barevného roztomilými tvory osídleného světa, kterou si vychutnáte osamoceně, či s kamarády. Škoda jen slabšího příběhu a dokola se opakujících vedlejších questů. 


HODNOCENÍ: 7/10


Autor: Jakub Číhal
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: COMGAD s.r.o. 

1 thought on “Journey to the Savage Planet – Recenze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copyright © All rights reserved. | CoverNews by AF themes.