Microsoft Flight Simulator 2024 – Recenze

Microsoft Flight Simulator 2024 – Recenze

20 ledna, 2025 0 Od Jakub Číhal

Je celkem neuvěřitelné, že série leteckých simulátorů od Microsoftu nám dovoluje stoupat do oblak již 42 let. Neskutečné číslo, které ukazuje, že o podobné hry je mezi úzkou skupinou hráčů stále velký zájem. I já si pamatuji mé nesmělé pokusy pravděpodobně ve Flight Simulator 2000. Rovnou tedy přiznám, že se sérií jsem od jejích počátků nebyl, zas tak starý nejsem. Nijak zvlášť mě ale hraní si na pilota v té době nebavilo. Těžko jsem ale mohl tušit, jakou změnu u mě vyvolá Microsoft Flight Simulator 2020 od studia Asobo. Hrou jsem byl absolutně uchvácen a každý rok jsem v ní nechal stovky hodin. Časem jsem začal studovat vše co se ovládání letadel týče, ke hraní přistupoval dost sofistikovaně a nesnažil se jen létat z místa na místo. 

Místo toho jsem hledal skutečné letové trasy, zjišťoval si jakou proceduru k přistání na konkrétním letišti volit, poslouchal pokyny řízení letového provozu, zkrátka hrál jsem hru tak, jako bych opravdu pilotoval skutečné letadlo, ač jsem místo toho jen několik hodin koukal na pode mnou ubíhající krajinu. Svým způsobem jsem ale díky tomu u hraní relaxoval a byla to pro mě vítaná změna od ostatní herní produkce. Jakmile tak Asobo oznámili nový díl, Microsoft Flight Simulator 2024 (MSFS 2024), okamžitě jsem překopal celý můj žebříček nejočekávanějších her. Realita bohužel nakonec ukázala, že vývojáři z Asobo Studio proletávají silnou turbulencí a do té vtáhli jak hru samotnou, tak bohužel i hráče.

MSFS 2020 byl hráči přijat více než kladně. Nechme stranou nějaké známky v recenzích, ty nejsou až tak důležité, ale kolem hry se vytvořila neuvěřitelná komunita. Pomohl k tomu i přístup vývojářů, kterým bylo brzy jasné, že právě komunita bude tím hlavním, co hru udrží při životě. Umožnili tak lidem vytvářet svůj vlastní obsah a tím hru neustále rozšiřovat. To šlo tedy výhradně na PC, kde si bylo možně do hry stáhnout stovky addonu s vylepšenými modely letišť, případně šlo zakoupit nová letadla a v neposlední řadě i plno doplňků, které zásadně rozšířily možnosti hry. Hráči na PC tak mohli využívat například upravený letový provoz, modifikovat počasí a samozřejmě i upravovat vizuální stránku hry až tak daleko, že mnohdy již skutečně bylo nemožné hru odlišit od reality. 

Hráči na konzoli Xbox Series X/S byli bohužel o tohle ochuzeni, spokojit se mohli jen s oficiálním obchodem přímo ve hře. Vývojáři také neusnuli na na vavřínech a  hru po celou dobu vylepšovali skrze World Updaty. Vždy si vybrali nějakou část světa a u ní upravili kvalitu terénu, přidali detailně pomocí fotogrammetrie vylepšená města, do krajiny přidali plno památek atd. Společně s těmito updaty pak rostla i velikost hry, která nakonec atakovala hranici 400GB dat a to jistě uznáte bylo něco, co si každý hráč trochu rozmyslel. Byla to také jedna z mých výtek, které jsem ke hře měl. Tou druhou pak byla absence obsahu, který by hráčům umožnil zažít ve hře nějaký progres, vlastní vývoj, nebo chcete-li něco jako kariéru. A jak kdyby mě vývojáři vyslyšeli, právě tohle jsou dvě největší změny, které MSFS 2024 oproti svému předchůdci má.

Obsahem pro jednoho hráče hra doslova přetéká a pokud se mu budete věnovat, čeká na vás doslova nekonečná zábava. Jak by také ne, když se ve hře nachází doslova celý svět. První velkou částí je World Photographer. Jak už název napovídá, bude v něm objevovat krásy našeho světa, pátrat po známých stavbách, přírodních monumentech, nebo se snažit objevit nespočet druhů zvěře. Celý režim je rozdělen na desítky menších sekcí podle jejich zaměření. Dá se tak velice rychle filtrovat co by vás jako fotografa vlastně zajímalo. Najít samotné místo, které máte vyfotit není až tak složité s výjimkou fotografování zvířat. Ty skutečně musíte ve volné přírodě objevit a někdy je to jak hledat jehlu v kupce sena. 

Aby se snaha o co nejlepší fotografii stala trochu zajímavější, přidali vývojáři ke každé fotografii speciální podmínky, za jejichž splnění dostanete jednu ze tří hvězdiček. Budete se tak snažit dané místo vyfotografovat v konkrétní dobu, v detailu, nebo s nějakým zajímavým místem v pozadí. Celý režim je zkrátka pojatý jako takový sen každého cestovatele a podívat se tak můžete na to skutečně nejkrásnější, co naše planeta nabízí. Kdo ví, třeba tak objevíte místa, kam se někdy skutečně podíváte. A pro zajímavost, mezi těmi nejkrásnějšími místy je i zámek Hluboká a můžete si ho prohlédnou skutečně z blízka, jelikož z letadla, nebo vrtulníků můžete vystoupit a projít se pěkně po svých.

Další kolonkou v rámci obsahu jsou Aktivity. Ty se vracejí z minulého dílu a na výběr tak budete mít různé úkoly. Zkusit můžete Rally Race, což je vlastně slalom mezi brankami, ve stíhačce si vyzkoušet nízký průlet podobně jako Tom Cruise v Top Gunu, případně se pokusit přistát v těžkých podmínkách na známých letištích, nebo naopak zkusit přistát na extrémně náročných přistávacích plochách vysoko v horách, nebo v hluboké džungli. Obsah těchto aktivit je pak i součástí tzv. Challenge League. To jsou týdenní výzvy, ve kterých se snažíte nasbírat co nejvíc bodů a umístit se na co nejlepším místě v žebříčku hráčů z celého světa. Trochu mě mrzí, že do hry se již nedostali Bush Trips, které jsem si hodně oblíbil v minulém díle. Vždy když vyšel nový World Update, připravili vývojáři předem danou trasu několika navazujících letů, které aktuální World Update trochu blíže představili. Výhodou toho bylo, že jste dost často letěli tak trochu naslepo a museli jste se navigovat podle pravidel VFR, čili čistě podle vizuálních vodítek. Snad se tato aktivita do hry někdy v budoucnu vrátí.

Tím největším režimem celé hry a zároveň největší novinkou je bezesporu režim Kariéry, který si nemůžu vynachválit. Je strašně dobře navržený a dává alespoň trochu přivonět k tomu, jaké to je být skutečným pilotem. Hned na začátku si zvolíte jak budete ve hře vypadat. Nečekejte nějaký propracovaný editor postav, ale pro potřeby hry to myslím bohatě stačí. Na výběr je několik předem vytvořených postav, zvolit si ale můžete kromě barvy kůže i oblečení, případně nějaké doplňky. Hned potom si musíte vybrat vaše domovské letiště. Jako začínajícího pilota vás ale na velká mezinárodní letiště nepustí a zavděk tak musíte vzít nějakým menším. Ja si zvolil letiště Kbely v Praze a tam jsem také absolvoval svůj první letecký výcvik. 

Kariéra MSFS 2024 totiž, minimálně z počátku, funguje jako obrovský tutorial, který vás seznámí se základy avioniky, pochopení principu letového provozu a nenásilnou formou vás také seznámí s mnoha typy misí, které ve skutečném životě piloti mohou absolvovat. Během hraní budete muset plnit pilotní zkoušky. Jako první vás čeká PPL (Private Pilot Licence), která vám dovolí pilotovat malá letadla a nechat se najímat na krátké zakázky. Většinou tak budete vozit turisty na vyhlídkové lety kolem jejich rodných měst atd. Za každou misi dostanete určitý obnos peněz, ale zpočátku to budou jen drobné. Budete muset šetřit na další pilotní zkoušku, tentokrát Commercial Pilot Licence a po jejím úspěšném absolvování vám hra konečně odemkne daleko větší možnosti. Otevře se vám totiž možnost plnit tzv. Specializace. Podmínkou pro jejich splnění je většinou předem daný level vašeho pilota, případně nějaké další, jako například konkrétní počet splněných zakázek. Jednotlivé Specializace pak vlastně představují typy misí, které můžete plnit. Je jich obrovské množství. Od vyhlídkových letů po převoz materiálu, létání s parašutisty na místo jejich seskoku, reklamní lety, VIP převoz celebrit, hašení požárů, vyhledávání zraněných osob v nepřístupném terénu, práškování polí až po vlastní charter lety. 

Být ale jen pilotem, co létá pro ostatní není až taková zábava a jakmile našetříte menší obnos peněz, dostanete možnost založit si svou vlastní leteckou společnost. K jejímu fungování ale budete potřebovat i vlastní letadlo a ceny jednotlivých strojů jsou obrovské. Hra má ale docela dobře zvládnutý systém odměňování a našetřit na letadlo není zas takový problém. Zatímco jako soukromý pilot dostanete za vyhlídkový let pár stovek, jako majitel společnosti za tu samou zakázku získáte několik tisíc a v pozdější fázi hry již budou výplaty v řádu stovek tisíc i milionů. Peníze se budou hodit i na údržbu strojů, nákup paliva, nutné opravy, pojištění nebo na přesun pilota v rámci letišť.

Společností můžete mít 11, každá se specializuje na něco jiného. V rámci každé společnosti pak můžete mít několik letadel a stejně jako v reálném provozu, ve vzduchu můžete mít všechna. Kromě vás tak bude létat i umělá inteligence a vy tak budete získávat pasivní příjem. Má to ale háček, ostatní letadla mohou být ve vzduchu jen tehdy, pokud letíte i vy. Dává to smysl, jinak by stačilo jednou za týden hru zapnout a jen se podívat, kolik vám vaše flotila vydělala peněz. Jednotlivé mise si vybíráte na světové mapě a kdykoliv se můžete přepnout mezi režimem pro zaměstnance a majitelem leteckých společností. Jako zaměstnanci se vám zobrazí všechny typy misí, jejichž Specializace jste již splnili a jako majiteli společností jen ty, pro které máte již společnost založenou a máte i typ letadla, které je může plnit. Je to šikovný systém, díky kterému nejste nikdy limitováni tím, co zrovna chcete dělat. U každé mise pak předem vidíte v jakém čase se odehrává, jakou vzdálenost urazíte a tím pádem i kolik paliva potřebujete. 

Na to pozor, pokud nenatankujete, čeká vás jistý pád. Pokud u některé mise uvidíte u její ikony červenou tečku znamená to, že se bude odehrávat v reálném počasí. Počítá se tak, že může být trochu obtížnější a je za ní i větší odměna. Vše co jsem výše v rámci kariéry popsal platí kromě letadel i pro vrtulníky, které mají svou vlastní rozsáhlou sekci. V praxi jsem se jim ale moc nevěnoval, protože jejich ovládání pomocí gamepadu je nad mé síly. K ovládání se ale ještě vrátíme. Kariéra je pro mě osobně doslova splněným snem. Dává celé hře tolik potřebný rámec a alespoň trochu vás vede za ruku a máte zároveň pocit, že jste skutečným pilotem. Strávil jsem v ní již hodně přes 100 hodin a další stovky mám jistě před sebou.

Kromě kariéry samozřejmě můžete využít i sekci Free Flight. Tam již máte vše plně pod kontrolou vy. Vybrat si můžete jakékoliv z několika desítek letadel ve hře, odstartovat z jakéhokoliv letiště na světě a vybrat si podmínky letu tak, jak uznáte za vhodné. Změnit můžete jak čas tak i počasí. Pro plánování letu je pak možné využít Electronic Flight Bag (EFB). Nebojte se toho názvu, jde vlastně o tablet, který máte vždy po ruce. V něm si sestavíte letový plán, necháte ho vyhodnotit a zvolit si můžete i odletové a příletová trasy. Navíc, v EFB naleznete i tzv. Charts pro jednotlivá letiště. Jde vlastně o přesně dané pokyny jak na konkrétním letišti přistát. Stejné informace mají piloti v reálném provozu, je proto dobré se jimi řídit. Tyto informace jsou navíc ve hře novinkou. V minulém díle bylo nutné k tomu využít placenou službu Navigraph, nyní tedy stejné informace máte ve hře zcela zdarma. Jakmile máte letový plán hotový, stačí ho jen odeslat na řízení letového provozu (ATC) a do navigačních systémů letadla. EFB je výbornou pomůckou a jsem rád, že jí vývojáři do hry zakomponovali. Využívám jí neustále a již si nedovedu představit, že bych potřebné informace lovil během hraní někde na internetu.

Zatím to vypadá vše skoro až moc dobře, co říkáte? Tak s tím je teď konec, přichází na řadu asi miliarda věcí, kvůli kterým jsem ze hry neskutečně zklamaný. Začneme asi tou nejvíc diskutovanou věcí, která dost možná stojí za nejvíc problémy. Jak jsem psal na začátku recenze, minulý díl zabíral na disku obrovské množství dat. Nový díl si ale stáhne jen základního klienta, ten má cca 11GB a vše ostatní se pak do hry streamuje. Ano, slyšíte dobře, nedělám si srandu. Vývojáři k tomuto kroku přistoupili z docela logických důvodů. Na jejich serverech totiž hra zabírá několik tisíc GB a jiná možnost, jak tohle všechno dostat k hráčům asi nebyla. Jenže právě díky tomu byla hra během vydání doslova nehratelná. Vývojáři absolutně podcenili zájem, který o hru bude, připojování do hry trvalo desítky minut, když už jste se do hry dostali tak se stejně nic nenačetlo, textury byly v minimálním rozlišení a situace byla tak paradoxní, že se brzy ukázalo, že hra streamuje dokonce i samotné modely letadel a často se stávalo, že jste ani neviděli ovládací prvky na přístrojové desce. 

O tom, že hra neustále padala se snad ani nemá smysl zmiňovat. Tyto problémy po přibližně měsíci přestaly, ale stále se zdá, že systém streamování není úplně odladěný. Po grafické stránce má hra také více rovin. Dokáže stále absolutně vyrazit dech. Pokud letíte v mracích v západu slunce, uvidíte dle mého snad tu nejrealističtější grafiku, jakou si dnes můžete dopřát. Jenže, minimálně na konzoli Xbox Series X, kde hru hraji si to vybírá krvavou daň. Rozlišení je myslím dostatečné, i když někdy je potřeba si pohled trochu přiblížit, ale snímková frekvence má do uspokojivého stavu hodně daleko. Jsou chvíle kdy běží zcela plynule (30fps), ale jsou situace, kdy se propadá někam pod hranici 10fps a zkuste si v tom přistát! 

Navíc, konzole Xbox Series X již zdaleka nemá na tak rozsáhlou hru s tolika složitými výpočty ani náhodou dostatečný výkon. Neustále dočítá data, na letištích zobrazuje jen low poly verze letadel, neustále se před vámi z ničeho vynořují nové objekty, při letu ve větších výškách si všimnete, jak doskakují obrovské dlaždice tam, kde se hra snaží vykreslit stromy. Z počátku jsem doufal, že za těmito problémy je právě nedořešená komunikace mezi konzolí a serverem, nebo že za to může mé internetové připojení, ale podle všeho je na vině zkrátka samotná konzole, případně odfláknutá optimalizace ze stran vývojářů. Tomu by navíc nahrával i fakt, že ve hře jsou desítky bugů a nedodělků.

Některé je těžké odhalit, protože vzhledem ke komplexnosti hry se nemusí jednat o chybu, ale o mou vlastní neznalost, ale některé chyby vidíte zcela jasně. Pokud například letíte několika hodinovou misi, podaří se vám úspěšně přistát a najednou při popojíždění po přistávací dráze narazíte do neviditelné stěny a máte tak po letadle, je to na vyhození gamepadu. Na konto vývojářů také nemám zrovna slova chvály, hra je venku dva měsíce a čekal bych, že plno věcí již bude opravených. Například to, že na Xboxu se stále nedá rozhlížet pomocí myši považuji za absolutní vrchol diletantství. Podobné problémy měl i minulý díl, ale tím spíš bych doufal, že se z toho vývojáři poučí, ale technický stav hry je stále tragický.

Pojďme ale recenzi přeci jen zakončit trochu pozitivně. Ve všech těch chybách je přeci jen vidět, jak velký skok hra urazila od minulého dílu. Má úplně nový systém pro zobrazení mraků, stromy a krajina reaguje na roční období, hra obsahuje podle vývojářů tisíce jednotlivých povrchů a obecně se dá říct, že představuje vrchol v tom, jakým způsobem dokázal někdo převést celou planetu Zemi do digitální podoby. Velkou zásluhu na tom má samozřejmě umělá inteligence a strojové učení. To se postaralo například pro generování budov podle fotek povrchu a vše nyní vypadá daleko lépe. Podobně jsou řešeny i stromy, kterých je ve hře několik bilionů, ale opět je do hry vysázela umělá inteligence. Vývojáři šli dokonce tak daleko, že ví o každém kameni, který ve hře je a jako první sestavili seznam všech heliportů na celém světě. Samozřejmostí je i reálný provoz letadel, který se zpožděn jen o několik minut a novinkou pak pozice všech lodí na světě, které se aktualizují každých 30 sekund. Jen je tedy škoda, že tohle je v rámci kariéry vypnuto.


ZÁVĚREM

Microsoft Flight Simulator 2024 je skvělý nástupce minulého dílu, ale jeho start je asi tím nejhorším, co jsem během své hráčské kariéry zažil. Bude trvat měsíce, než hra bude v dobré kondici. Ostatně i to byl důvod, proč jsem s recenzí tak otálel, ale dva měsíce na opravu je myslím dost dlouhá doba. Bohužel ani po takové době si hra nezaslouží lepší známku, než jakou vidíte. Potenciál má ale hra obrovský a doufám, že ho naplní. Letu zdar!

Datum vydání: 19. listopadu 2024 – Potřebné místo: 30GB
Distributor ČR: Xbox CZ/SK – Česká lokalizace: NE