RiDE 4 – Recenze

Burácející motor, vůně benzínu a spálených gum, vítr ve vlasech – ideální kombo při vyjížďce na motorce. Tedy v případě, že si osedláte nějakého drsného choppera. Já se ale na vyjížďku nechystám, spíš na pořádný závod zahrnující vysokou rychlost, adrenalin a chvíle, kdy vás jediná chyba dělí mezi životem a smrtí. Dobře, s tou smrtí trochu přeháním, přeci jen nemluvím o skutečném závodění na motorkách, nýbrž o tom virtuálním, které se na mě opět vyřítilo z dílny italského studia Milestone. To v posledních letech prakticky drží monopol na tvorbu motocyklových videoher a také nás jimi náležitě zásobuje. Ovladač totiž ještě od MotoGP 20 nestihl vystydnout a já už se pustil do dalšího závodění na silničních motocyklech, tentokrát s hrou RiDE 4.

Série RiDE je pro vývojáře z Milestone jistou srdcovou záležitostí. Jde totiž o jejich vlastní značku, která nepodléhá žádné licenci a mají u ní jistou tvůrčí svobodu, což se na každé jednotlivé hře této série kladně podepisovalo. Ačkoliv první dva díly na tom nebyly technicky úplně nejlépe, tak RiDE 3 znamenal zlom a to díky Unreal Enginu, na nějž série s tímto kouskem přešla. Hra díky němu vypadala daleko lépe, než její předchůdci, netrpěla technickými problémy a hlavně byla obsahově bohatá. Minimálně, co se týče tratí a motocyklů. Jediná výtka, tak směřovala k herní náplni, která zahrnovala pouze Závod a Time trial.

Od vydání třetího dílu ale již uplynuly dva roky a my tu nyní máme pokračování. RIDE 4 má být opět lepší a větší, čemuž by měly dopomoci i nějaké prvky, které byly použity v současném ročníku závodní série MotoGP. Otázkou však zůstává, jestli se to vývojářům podařilo chopit za ten správný konec a zda konečně dokázali překročit svůj stín. Pokud bych ale nyní mohl nějak charakterizovat čtvrtý RiDE, tak jde vlastně o takové Gran Turismo s motocykly, alespoň takové pocity ve mě hra evokovala během prvních pár hodin, co jsem v ní trávil a u tvrdily mě v tom i hodiny další. Proč jsem měl tyto pocity ptáte se? To vám velice rád prozradím.

Chtěl bych říci, že letošní díl stojí na zcela nových principech, ale lhal bych. Opět to celé stojí na režimu Kariéry, která byla ale povýšena na zcela jinou úroveň. Přičemž inspirace výše zmíněnou sérií studia Polyphony Digital je více než patrná. Než se totiž budete moci přihlásit do jakéhokoliv z šampionátů, bude nejprve třeba získat patřičné licence. A stejně jako v případě série GT, i v RiDE 4 si budete během jejich plnění rvát vlasy z hlavy. Zisk každé z licencí závisí na zvládnutí několika disciplín založených časových zkouškách, zvládnutím průjezdu zatáčkami a dokonalé znalosti jednotlivých tratí a jejich úseků. To by možná nebyl žádný problém nebýt toho, že každý výjezd z trati, každý pád, znamená neúspěch. Zisk jedné takové licence vám v pozdějších fázích může zabrat klidně i nějakou tu hodinu.

Nová Kariéra má skutečně skvěle navrženou strukturu fungující na jedničku. Začínáte v lokálních šampionátech, přičemž se během nich můžete účastnit i různých exhibic. Postup dále je vždy závislý na vašem úspěchu během jednotlivých závodů. Nutné je vždy dojed do třetího místa, což velmi rychle oceníte. Zejména v případě, že je součástí turnaje Time Trial. Ty jsou skutečně náročné, mají vždy vypnutý flashback a vyjetí z trati je opět rovno neúspěchu. No a pokud jde o závody, tak ty mají výbornou atmosféru a to zejména ve chvílích, kdy se probojujete do Světového šampionátu. V něm už získáte přístup k turnajům v Superbikách, ale hlavně Endurance (vytrvalostních závodech), kde se musíte popasovat s sjížděním pneumatika a spotřebou paliva. Tento typ závodů jsem si užíval asi nejvíce. Částečně to bylo dáno tím, že probojovat se k nim stálo hodně potu, nervů a téměř rozlámaných ovladačů.

Jste-li fanoušky silničních motocyklů všech možných značek, typů a ročníků, pak si v RiDE 4 přijdete na své. Ve hře jich najdete více než 170 a každá je vymodelována do nejmenších detailů. Každý z dostupných strojů je možné si prohlédnout v Showroomu a opravdu budete žasnout nad tím, jak nádherně a detailně zpracované jednotlivé mašiny jsou. Za jízdy je pak vše rozpohybováno přesně tak, jak tomu ve skutečnosti je a dokonce kapalina v nádržce nad řidítky dynamicky reaguje na každý pohyb tak, že se snaží vždy vodorovně vyrovnávat a přitom se různě vlní. Jde o drobnost, ale každá drobnost posouvající hru více k realitě, se cení. Po vizuální a technologické stránce jde o úchvatnou podívanou, která milovníky motocyklů zvedne ze židlí.

K sérii RiDE jsem se vždy rád vracel kvůli přítomnosti unikátních tratí, jenž se v žádné jiné hře nenacházejí. Zvláště, když umožnovali projížďku na běžných silnicích, kde se vedle snahy vyhrát bylo možné také kochat okolím. Tak nějak jsem doufal, že v tomto směru budou vývojáři pokračovat, ale nestalo se tak a mě to dosti mrzí. Vývojáři se zaměřili na to, aby měli ve hře, co nejvíce oficiálních závodních okruhů. Věřím, že to mnoho hráčů ocení, ale hra tímto trochu sráží na její unikátnosti. Je tedy pravdou, že pět z třiceti dostupných tratí je stále situováno na klasické silnice, ale je to málo. Vývojáři dokonce vyhodili i několik velice povedených, které jsem si v minulém díle oblíbil. Zřejmě se vrátí s nějakými rozšířeními. Tato cesta by mi ale správná nepřišla.

Ačkoliv mám ohledně tratí mírné zklamání. Tak nadšením nemusím šetřit v případě jízdního modelu a hratelnosti. Hratelnost se totiž od třetího dílu znatelně posunula kupředu, přičemž základní pilíř jízdního a fyzikálního modelu vychází z letošního výtečného MotoGP 20. Vylepšen byl hlavně vliv pneumatik na samotnou jízdu, ale pokrok je citelný ve všech směrech. Nyní je třeba podstatně více regulovat plyn. Pod plným “knedlíkem” už hru hrát jednoduše nejde a to ani v případě, že hrajete ve standardním režimu fyziky. Pro maximální možný prožitek na gamepadu ale doporučuji nastavení minimálně na pokročilou. Nastavení na realistickou v případě hraní na gamepadu moc nedoporučuji, leda byste se chtěli mučit ustavičnými pády.

S posledními hrami studia Milestone jsem měl velkou radost, že je mají již s vydáním technicky dobře vybalancované. RiDE 4 se ale trochu odklání. Nabízí dva grafické režimy – kvalitu a framerate. Vždy jsem byl zvyklý hrát v maximální možné kvalitě, ale to zde není možné. Dochází zde k rapidnímu poklesu snímkování a to zvláště během nočních závodů, či během dynamické změny denní doby během stmívání. Novinka využívá dynamického stínování, což má pochopitelně znatelný vliv na výkon. Tento problém řeší nastavení na Framerate, kde hra běží až 60 snímků za sekundu a propady nejsou tolik citelné. Vývojáři však na optimalizaci musí více zapracovat, aby k podobným problémům nedocházelo. Jistě tyto problémy se vyřeší v případě, že se RiDE 4 rozhodnete hrát na Xbox Series X, či Playstation 5, kde bude titul hratelný. Tím ale zmíněný nedostatek nijak neomlouvám.

Technické nedostatky určitě zamrzí, ale navzdory tomu se přiznávám, že z komplexního hlediska vypadá vizuální zpracování velice dobře. Okolí tratí působí uvěřitelné a působí přirozeně. Je tedy pravdou, že pokud byste stáli na místě, tak jsou vidět nějaké nedostatky. Ale ty maskuje spousta závodních her za to, že jste v nich neustále v pohybu. Já oceňuji hlavně přesnost samotných okruhů a to díky laserovému scanu. Jde tedy zejména o oficiální okruhy, ale jízda po takto zpracovaných tratích je radost. Jak ostatně dokazuje mnoho jiných her, které podobnou technologii využívají. Dojem na mě udělalo i dynamické počasí a denní doba. Tratě mají jak za deště, tak noci, zcela jinou atmosféru a závody mají trochu jiný průběh, než během sluncem zalitého dne. A musím ještě jednou připomenout skvostné modely motocyklů a jezdců, které je navíc možné pomocí celé řady dílů upravovat. Motocykly pak vedle vizuálních úprav můžete vylepšovat také po stránce výkonu a jízdních vlastností za pomoci všemožných dílů od oficiálních světových výrobců.

Když už jsme u těch vylepšení. Tak velkým upgradem prošel Editor. Ten v minulosti umožnoval tvorbu vlastních přileb. Ten se ale nyní rozšířil také na tvorbu vlastních kombinéz, či nástřiků na motocykly. Editor je skutečně velmi komplexní a dalo by se říci, že v tomto směru kopíruje jinou automobilovou sérii – Forza Motorsport. Pokud vás tedy nezajímají tovární nástřiky, tak si můžete vytvořit svůj unikát. Ten navíc pak můžete sdílet s komunitou, stejně jako přilby, či kombinézy. Stejně tak si je od jiných hráčů můžete zase stahovat.

Trochu jsem se v textu vyhýbal dalším herním režimům, ale je to dáno jednoduše tím, že nejsou ničím výjimečné. Vedle Kariéry jsou zde akorát režimy Race a Multiplayer. V případě Race je možné si zvolit typ závodu, trať, motocykl a určit si podmínky takového závodu. Zajímavé ale je, že zde můžete použít pouze nakoupené motorky z Kariéry, případně si nějakou půjčit z cca třech desítek. To samé platí pro multiplayer, kde si můžete zvolit soukromé nebo veřejné lobby. Nějaké časové eventy, či turnaje, zatím chybí. Zbylé dva režimy, ale výběrem motocyklů vám opět předkládají důležitost režimu Kariéry. Můžeme zde nadnést otázku, jestli je tento přístup ke zbylým režimům správný, ale myslím, že zde jde o silně subjektivní pohled. Já osobně s tímto nemám problém, ale věřím, že by se našli tací, který ano. Já v tom vidím motivaci k hraní samotné hry.

Už je tedy zcela zřejmé, kde budete ve hře trávit 90% vašeho času. Což znamená, že během této doby budete závodit proti umělé inteligenci. RiDE 4 využívá neurální AI nazvané ANNA, která se prvně objevila v loňském MotoGP a v tom letošním byla náležitě povýšena a fungovala skvěle. ANNA se sice tolik neprojevuje během lehké a standartní obtížnosti, ale jakmile se budete cítit na to, že je potřeba poskočit na další level, pak vězte, že vám dají jezdci řízení touto neurální AI pořádně zabrat, nikoliv však tím, že by se chovala nefér a vítězství nebylo možné, ale jednoduše se vaši soupeři chovají tak, jak by se zřejmě choval jiný skutečný jezdec.

Sérii RiDE jsem měl vždy rád a čtvrtý díl mě pouze utvrdil v jejím potenciálu, jen mě mrzí, že oficiální tratě byly přidány na úkor těch smyšlených a originálních. Pro příště bych se v tomto snažil najít nějaký lepší balanc mezi oběma variantami. A ano, ta optimalizace, ta by tentokrát zasloužila více péče. Ale do vydání zbývají ještě tři dny a třeba nějaký ten patch do něj ještě vyleze. Hra je ale třeba hodnotit v takovém stavu, v jakém se aktuálně nachází, což jí nějaké ty bodíky sráží.


ZÁVĚREM

RiDE 4 je svým pojetím, obsahem a ztvárněním dost možná nejlepší motocyklovou hrou, která je aktuálně na trhu. Nabízí obrovské množství skvěle vymodelovaných motocyklů a 30 unikátních tratí, z nichž ty oficiální byly laserem skenované. Největší problém celého titulu tak tví v aktuálně špatné optimalizaci, jíž doprovází propady snímkování.

HODNOCENÍ: 8/10


Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Datum vydání: 8. října 2020 – Potřebné místo na disku: 21,9 GB
Distributor ČR: COMGAD s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copyright © All rights reserved. | CoverNews by AF themes.