S filmovými adaptacemi slavných videoher se v posledních letech roztrhl pytel a to i přesto, že ještě nedávno platilo, že co podobně zpracovaný film, to propadák. Jenže to se jednou na filmových plátnech objevil modrý ježek Sonic a jakoby se v tomto směru něco zlomilo. O statusu tohoto superrychlého zvířátka není v herním světě pochyb a ne jinak tomu je s italským instalatérským duem Mariem a Luigim. Právě na jejich film jsem měl možnost dnes zavítat v rámci novinářského promítání a opět jsem se stal svědkem toho, že film podle hry může dopadnout dobře, co dobře, může dopadnout přímo skvěle a stačí k tomu jen kupa “mimoňů”, kteří k tomu přistupují s láskou a respektem.
Za filmovým zpracováním The Super Mario Bros. stojí studio Illumination, jenž na něm úzce pracovalo se samotným Nintendem. Jestli je tohle recept na úspěch? Netuším, ale bylo znát, že tvůrci ví kam sáhnout a kdy pro to sáhnout. Film přitom nepřichází s nějak výraznou, či fenomenálně napsanou zápletkou. Vše se děje, protože se to dít má, ale zároveň věříte tomu, že tomu tak má být a to je důležité. Velmi tomu napomáhá i fakt, že tvůrci se nesnažili nic vehementně transformovat do live-action filmu, ale zvolili si formát animáku, který tomu všemu sedí nejlépe.
Zmíněný filmový formát totiž dovolil tvůrcům využít všechny ty šílenosti, kterých jsem byl svědkem a které by v live-action bijáku úplně nefungovaly. Jistě pokud se budeme bavit o hláškách, kterých je ve filmu celá řada a čiší z nich ta správná energie, tak by se dalo říci, že i ve zmíněném formátu, by asi fungovaly stejně, či velmi podobně. Otázkou ale je, jak by to bylo s chemii mezi postavami, která zde boduje a to napříč všemi charaktery ve filmu a že s nimi tvůrci rozhodně nešetřili. V tomto směru už bych mohl polemizovat, ale posuňme se dál.
Před filmem jsem byl velmi zvědaví na to, jak budou tvůrci pracovat s odkazy na videoherní předlohu. Vůbec se tím netajili a odkazů je zde tolik, že mi na ně prsty na rukou nestačí. Illumination čerpalo kde jen mohlo a tak se nám dostává takového fan-servisu, jako snad v žádném jiném filmu a přitom to vůbec nebije do očí a nepůsobí prvoplánově. Část ala Mario Kart pak přirostla mému srdci nejblíže a asi jsem se u ní nejvíce bavil, i když nelze říci, že bych se u nějaké části nudil. The Super Mario Bros. Movie má totiž skvělé nepolevující tempo a tak celý snímek krásně plyne a vy se jím jen necháváte unášet.
Co nějaké negativum? Některé části jsou občas tím vším, co se kolem děje trochu překombinované, ale to je asi dost subjektivní pocit, jelikož zatímco krátce po filmu jsem tyto pocity měl, tak nyní s odstupem už je nemám. Co ale rozhodně zamrzí je nemožnost posoudit výkony herců, jenž se na filmu podíleli. A že je za filmem solidní hvězdný ansámbl. V castingu najdeme jména jako Chris Pratt, Jack Black, Seth Rogen, Anya-Taylor Joy a další, ale jelikož jsme měli možnost shlédnout variantu s českým dabingem, nemohu v tomto směru sloužit.
Český dabing ale posoudit mohu a za mě dopadl velmi dobře. Bylo sice místy cítit, že v originálu byl vtípek veden trochu jinak a možná v jiném smyslu, tedy by zafungoval krapet jinak, ale v konečném důsledku to zase tolik nevadilo. I s českým zněním jsem dostal kvalitní porci zábavy, kde mě nic nerušilo. Navíc je zcela zřejmé, že v našich krajích bude právě česká verze ta nejpromítanější. Cílová skupina je více než jasná, byť nemohu říci, že jde přímo o dětský film. Jde dozajista o rodinou zábavu, kde se budou bavit dospělí, stejně tak jako děti.
Sledujete-li filmy od Illumination, tak asi budete příjemně překvapení tím, kam se jejich práce tímto filmem posunula. Studio vždy sázelo na spíše jednodušší animaci a dobře zakomponované vtípky. V případě The Super Mario Bros. Movie šli ale více do hloubky a celý film překypuje detaily a je jedno jestli se nacházíte v Brooklynu, Houbičkovém králoství, říši Kongů, či Temné říši, jíž vládne obávaný Bowser. Btw. zde je docela fajn část odkazující na Luigi’s Mansion, takže i nějaký ten prvek hororu. Obecně ale vše vypadá pompézně a velkolepě, rozhodně nelze říct, že by šlo o nějaký prostý animák pro pobavení rodinek. Nintendo do něj vkládalo hodně a velmi tomuto filmu evidentně věřilo.
Na konci filmu se dočkáte dvou potitulkových scének. Jedna funguje spíše pro pobavení a ta druhá pak vysloveně láká na potenciální pokračování. Ačkoliv bych řekl, že tvůrci využili snad všeho, čeho mohli, tak tomu tak není. Stále si nechali nějaké rezervy a hlavně postavy, na nichž se dá budoucí pokračování stavět. Tedy minimálně o jedné už nyní vím, ale nic prozrazovat nehodlám.
Ještě než to celé tohle veskrze pozitivní povídaní uzavřu, tak se musím pozastavit nad soundtrackem. Ten famózně podtrhuje veškeré dění na scéně a je jen škoda, že filmaři sem tam sáhli pro něco, co není třeba. Teď myslím na několik profláknutých fláků, na které narazíme, v kde jakém jiném bijáku. Přitom světy Nintenda ukrývají tolik fenomenálních skladeb, jenž by dané okamžiky zvýraznily podstatně lépe. Ale dobře, film není jen pro fanoušky her, ale pro masy, kterým občas něco všem známého musíte asi podstrčit.
ZÁVĚREM
Je The Super Mario Bros. Movie tou nejlepší filmovou adaptací videohry? Já si na tuto otázku netroufám odpovědět, i když moje hráčské já křičí jednoznačné – ANO! Co ale s klidným srdcem říci mohu je, že tento snímek je skvělou zábavnou jízdou od začátku dokonce, která nešetří hláškami ani odkazy na videoherní předlohu. Třešničkou je pak famózní vizuální zpracování a skvěle zvolený soundtrack, jenž vše pomáhá dokreslit do stavu blížícího se dokonalosti.
9/10
Datum premiéry: 6. dubna 2023
Distributor ČR: CInemArt
1 thought on “The Super Mario Bros. Movie – Recenze”