Trepang2 – Recenze
6 listopadu, 2023Co všechno mají společného hry jako Soldier of Fortune, F.E.A.R., Half-Life nebo třeba původní Far Cry, či Blood? Ano, byly to velmi úspěšné hry z 90. let a přelomu tisíciletí. Tyto hry nevynikaly ani tak příběhem (vyjma legendy Half-Life), ale spíše skvělým gameplayem spolu s precizním provedením díky velké píli a nasazení autorů. Tyto hry formovaly žánry FPS a ve své době patřily ke klenotům videoherního průmyslu. Začínající vývojáři chtěli dělat hry tak, jako je dělali lidé z Raven Software, Valve nebo studia Monolith. A dnešní recenze se bude týkat jedné takové hry, ač se píše rok 2023. Vážení čtenáři a čtenářky, když se na bujaré oslavě potkají výše zmíněné hry, tak dají za vznik jediné, hře Trepang2.
Jak už z úvodu vyplývá, titul Trepang2 je poctou herním značkám a sériím z období před dvaceti lety. Nenechte se však zmást, hra není druhým dílem vývojářů z Trepang Studios. Původní koncept byl totiž vytvořen pouze pro tzv game jam akci s pracovním názvem Trepang2, který se tak moc dostal do povědomí hráčské komunity, že autoři už od něj neupustili.
Ihned na úvod zmíním, že tato hra neexceluje ve vyprávění příběhu. Naopak. Celá story je vyprávěna pomocí schovaných laptopů a mobilů, kterých není zrovna málo. Je ale skvělé, že hra vůbec netlačí na to, abyste je četli nebo abyste znali jejich souvislosti pro následné cutscény, kterých ve hře je jen pár. Těchto několik ingame cutscén Vám totiž stačí k pochopení hlavního příběhu hry, pokud byste ho zde chtěli hledat. Přesně tak, jako FPS hry z devadesátých let.
Prim zde totiž hraje hratelnost, ovládání a zábava a hlavně kvalitní vývojářsky řemeslná práce. Trepang2 je totiž titulem, který se skvěle ovládá a gunplay je velmi zábavný. Ač mi přijde škoda, že hra pracuje pouze s dvěma sloty pro všechny zbraně, plus slot pro granáty, tak střílení z nich jsem si pokaždé užíval. Může se zdát, že ony dva sloty jsou málo a to musím uznat, ale hra v rámci průchodu jednotlivými lokacemi nabízí dostatek možností, jak Vámi vybrané zbraně elegantně a často obměňovat. Ať už to jsou různé typy zbraní od mrtvých nepřátel nebo náhodně umístěné bedny s “železem”, vždy si různé kousky arzenálu můžete jednoduše změnit. Každá zbraň má různé vlastnosti a skutečně žádná, ano opravdu žádná, není stejná.
V rámci vybavení tak můžete narazit na brokovnici, lehký kulomet, samopal, pistoli nebo odstřelovací pušku. Plusem všeho jsou mírné úpravy zbraní, které můžete udělat. Jako jednotlivé attachmenty můžete využít tlumič, laser, optiku nebo třeba zápalné náboje. Toto vybavení na zbraně ale nedostanete jen tak zadarmo. Je nutné ho nalézt ukryté v jednotlivých lokacích a ne vždy na viditelných místech, takže i zde je potřeba trochu šmejdit. Nicméně za zápalnou munici pro brokovnici bych ve hře vraždil, doslova. Avšak i zde jsem našel, pro mě, jednu vadu na kráse. Ve hře chybí iron sight, tedy zacílení, neboli železné míření. Prakticky se všemi zbraněmi střílíte od boku a ač k tomuto typu frenetické FPS sedí, já bych zde kolikrát možnost přesnějšího míření uvítal.
Co mi asi trochu i kazilo pak celkový dojem z hry bylo to, že hra se kolikrát snažila prezentovat jako nějaký duchovní nástupce, nebo spíš pokračovatel hry F.E.A.R. Což o to, zpracováním a akcí se jí vyrovná, o tom žádná a to už jsem psal na začátku tohoto článku, ale u hry od Monolith Studio jsem se opravdu kolikrát leknul a atmosféra napětí by se dala krájet. Zvlášť, když několikrát potkáte malou Almu. To jsem u Trepangu neměl. Nicméně, společným jmenovatelem a možná proto také ta podobnost s F.E.A.R.em, je bullet-time, tedy umění zpomalit čas, uhýbat kulkám a přesně zacílit na hlavu nepřítele. Čím víc jich pak eliminujete, tím více času můžete v bullet-time módu zůstat. Další featurou, kterou hlavní hrdina s kódovým označením 116 disponuje, je neviditelnost v duchu Crysis. Ač se to nezdá, tak i Trepang dokáže být jakousi stealth hrou, i když budu upřímný a možností bylo několik, tak jsem stealth prakticky vůbec nehrál a opravdu jsem si užíval Rambo styl boje, kdy jsem za pomoci zpomalení času vběhl do místnosti a postupně si selektoval jednoho nepřítele po druhém. Byl jsem mírně zklamaný tím, že jsem si v průběhu hry nemohl tyto dvě super schopnosti nijak upgradovat. Ve finále možná i to, že v módu neviditelnosti zůstanete jen chvilinku zapříčinilo, že jsem ho nepoužíval.
Když jsme ještě u toho výčtu zábavy, tak ty pravé masakrovací orgie nastanou ve chvíli, kdy budete umět držet zbraně v obou rukách. Prakticky od té chvíle jsem vždy tasil obě železa, abych rozpoutal totální mayhem na bojišti. A díky tomu, že hra obsahuje šestici jak povinných tak i vedlejších misí a prakticky jedinou náplní ve vedlejších misích je bránit valícím se vlnám nepřátel, tak to opravdový mayhem je. Ač typů nepřátelských vojáků není mnoho, prakticky jde o klasickou pěchotu s pistolemi, o pěchotu s brokovnicemi, pak výsadkáře s lepším vybavením a na konec o jakési juggernauty s brokovnicemi, tak já jsem se skvěle bavil. Bohužel ze zástupců nepřátel je to vše. V rámci kampaně narazíte pak ještě na pár typů mutantů, ale tím veškerá variabilita záporáků končí.
Jinak když už jsem se otřel o mise a vedlejší úkoly, tak skutečně hra nabízí pouze šest hlavních misí. Trochu mě zklamalo to, jak jsou jednotlivé mise nebo úkoly prezentovány. Prakticky stačí, když ve Vašem hlavním HQ přijdete k velitelskému plánovacímu stolu, tam vyberete misi, posbíráte náboje a vybavení a jdete směr helikoptéra, do které nastoupíte, obrazovka zčerná a vy se pak objevíte již na daném místě, kolikrát přímo v budově a jdete rovnou do akce. Jak jsem říkal, vše je totiž vyprávěno přes sběratelské předměty. Během boje akorát můžete slyšet jak k Vám z vysílačky mluví nepřítel případně spojenci, ale to je vše. Je ale fér říct, že každá mise se odehrává v jiném prostředí a každá z úrovní má vlastní ráz. To vedlejší mise jsou ještě více přímější. U těch je vždy za úkol ukradnout určitá data ze serverů, kdy samozřejmě stažení trvá nekonečně dlouho, což je ideální čas na spuštění několika vln nepřátel.
Pojďme se ještě podívat na zub grafické stránce hry. Asi každému je jasné, že hra není AAAA titulem, nicméně grafické ztvárnění rozhodně neurazí a hlavně, vývojáři od začátku vývoje predikovali, že hra je spíš malou budgetovou hrou a ne žádným blockbusterem. Velmi se mi líbily efekty a nasvícení. Také modely zbraní jsou pěkně udělané a samozřejmostí musí být také krev na nich. Skvělé bylo, že za celou dobu recenzování jsem nenarazil na žádnou chybu nebo glitch. Snad jedenkrát se mi nepřátelská postava sekla v objektu, ale to bylo opravdu jen jednou.
ZÁVĚREM
Pokud se mě ptáte, co Trepang2 ve mně zanechal, tak určitě to jsou vzpomínky na léta dávno minulá. Člověk si samozřejmě v paměti uchovává pouze to dobré a vymezuje to horší, ale ony FPS hry z 90. let a přelomu tisíciletí opravdu měly něco do sebe. A to všechno v sobě snoubí právě Trepang2. Budgetový rozpočet je zde od první chvíle cítit, ale vývojáři udělali maximum možného. Zhýčkaní hráči asi budou prskat, že hře chybí prvky moderních stříleček, ale ti, kteří chtějí skvělou zábavu, kterou mohou dohrát za pár večerů a to celé znovu nastartovat na těžší a těžší a ještě těžší úroveň, spolu se skvělým ovládáním, tak ti by měli dát této hře šanci.
7/10
Datum vydání: 2. října 2023 – Potřebné místo na disku: 35 GB
Distributor ČR: N/A – Česká lokalizace: NE
