S řešením rébusů si lámu hlavu již od svých deseti let, kdy mi matka po více než ročním přemlouvání koupila PlayStation 1. Já se zavázal hrát pouze dětské tituly jako Spyro nebo Croc, ale jakmile o víkendu šla na koupaliště a mě naštěstí nechala v dobré víře doma, rovnou se měnilo CD z plošinovky na horor. Ten se pokaždé vyznačoval logickými puzzly. Ať už to byl Resident Evil 3: Nemesis, Alone in the Dark: The New Nightmare či Evil Dead, vše mělo jednotného jmenovatele – chodit dlouhé desítky minut po okolí, klikat na vše, co by mohlo být důležité, poctivě si zapisovat různé kódy, sbírat indicie i klíče. Následně zkusit otevřít sejf, dveře či zprovoznit generátor elektřiny. Herní design by měl být nastaven tak, že nebude potřeba složitě nahlížet do různých návodů, hledat tipy a rady. Absolutně to nezvládly remaky Rive i Myst, u Beyond the Evil jsem měl dost velké obavy. U těch levnějších produkcí často bývá vše nedotažené, chybami prolezlé.
Především pak jsou zde zcela nelogické hádanky, u nichž vám někdy nepomůže ani chytrá inteligence, což už je tedy co říct. Když si s tím neporadí ani ten nejpovolanější guru, je otázka, zdali to rovnou neukončit a nevypnout svou konzoli. Doslova včera se mi povedlo proletět titulem Fire and Ashes, takže mám v béčkové produkci dost aktuální srovnání. Byť se jedná o dva různé typy žánrů, oba se snaží o psychologický thriller. Jednomu se to celkem daří (přiblížil se třeba Under the Waves), tomu druhému se to vyloženě nezdařilo. Výhoda však je krátká herní doba obou jmenovaných. Zatímco Fire and Ashes dopadl lehce nadprůměrně (6/10), Beyond the Evil na takovou solidní metu opravdu nedosáhne. Obě přitom stojí stejně – kolem třech stovek korun. Za takové peníze si ve slevách na PS Store již můžete pořídit ať Yakuza Like a Dragon, Judgment nebo cokoliv dalšího, o čemž píši v sekci Herní Tip Týdne. To už nejsou úplně malé peníze (alespoň ne pro mě), takže je otázka, jestli Beyond the Evil dokáže nabídnout vyváženost v poměru zábava x cenovka.
Musíte počítat s levnější, menší produkcí. Já na našem webu RespawnPoint napsal již šedesát recenzí (tato je ona jubilejní), tohle bych dokázal dát někam lehce nad Drug Simulator, na nějž jsem psal asi před rokem článek. Tamto nešlo vyloženě dokončit, Beyond the Evil lze až k závěrečným titulům. To je dobrá zpráva. Ta špatná je, že některé puzzle jsou tak těžkopádné, až z toho oči přecházejí. V zoufalství si tedy přes umělou inteligenci zkoušíte najít návod, když v tom velké „ou vej“ – málokdo ji hrál, na YouTube je hodně schovaná a pokaždé vám vyjede Beyond Good and Evil. Než AI přesvědčíte o opaku, uplyne tak deset minut. Pokud máte silné nervy, asi v tom problém nebude. Já tím bohužel moc nevynikám. Mám jen jedny, navíc hodně slabé. Dvě hádanky byly zbytečně komplikované (v jednom se musela složitě hledat pětičíselná kombinace k zámku, druhý byl jen čistě otravný, kdy nacházíte papírky s číslovkami, zatímco vás v těsných koridorech nahání masový vrah a vy nemáte ani zbraň a ani kam utéct). No, je to bolest. Zbytek je celkem dost lehký, z části jsem postoupil i kvůli náhodě, kdy se zadalo poslední neznámé číslo a ono to vyšlo. Za tři hodiny tak máte hotovo, je však otázka, jestli se bude jednat o čas kvalitně strávený. Já si to totiž moc nemyslím.
Kýč na druhou
Jste detektiv, kterému někdo v ranních (nebo večerních) hodinách zavolá a žádá ho o pomoc. On tedy vyrazí do odlehlé lesní lokality, kde narazí jen na opuštěný rodinný dům. Postupně nalézá mrtvolu, vše diskutuje se svým parťákem po telefonu. Čím více odhaluje důkazů i stop, tím více se dostává do dalších částí regionu. Vrah je přitom blíže než si sám myslí. Toť ve zkratce hlavní zápletka, která se snaží napodobovat psychologické thrillery, ale moc to nejde. Nemá to napětí, zvraty ani šokující momenty. Jedná se o takovou „zaprděnou“, čerstvými maturanty napsanou povídku, jež je na současné poměry i nároky konzumentů filmu i videoher slabá. Nedokáže absolutně vtáhnout do děje, dost nudí, nemá štávu. Pokud jsem u Fire and Ashes vydržel hlavně kvůli tempu i hloubce příběhu, zde to spíše každého uspí. Nepředepíše vám váš obecný doktor prášky na spaní, zkuste Beyond the Evil. Usne tak do půl hodinky.
Za takto odfláknutý scénář je až drzost chtít po někom tři stovky. Chybí důraz na charaktery, gradaci či třeba na samotné finále. Vše je mdlé, prázdné a především zoufale nezáživné. Na konci hry sice máte možnost vybrat si ze dvou možností, což vám určí také jeden ze dvou konců, ale já si okamžitě zvolil tu kratší, snazší variantu, abych měl dohráno. Zápletka vás tedy rozhodně pro koupi nepřesvědčí. Vývojáři si měli sednout, dát hlavy dohromady, trochu se snažit a sepsat něco kloudného. V dnešní konkurenci i přeplněnosti trhu je kvalitní scénář alfou a omegou, proč by si měl zrovna Beyond the Evil koupit. Zvlášť, když je na vyprávění dáván vlastně velký zřetel. Je na tom postaven herní design, kdy musíte řešit puzzle, abyste zjistili, co se tu děje, kdo zde vraždí a proč. To mi bylo popravdě úplně jedno. Kdybych se to ve finále nedozvěděl, vůbec bych po tom nepátral. Fire and Ashes to měl u mě naopak, což potvrzuje kvalitnější titul z nich obou.
Otrava na druhou
Chodit v koridorech, řešit ve výsledku pořád ty stejné hlavolamy, muset klikat na každý předmět, jelikož v něm může být klíč (např. ve váze), je po půl hodince už dost otrava. Samotná hratelnost je postavena na principu: koukej se po okolí, klikej na všechno jako zběsilý magor a pokud budeš mít štěstí či dobré oko, asi postoupíš do další lokace, kde budeš dělat úplně to stejné. Záživné? Ne! Tři hodiny mi bohatě stačily, poslední půl hodinu jsem jel už na doraz hodně rychle, protože u toho trávit dalších deset minut navíc je jako přijít o den svého života. Až tak se to táhlo. Je to něco jako když sedíte na základce na hodině přírodopisu, kde vám učitelka vypráví o tom, jaké šišky včera v lese sbírala a jak krásné album si z nich udělala. To fakt nechceš, to už radši skočíš z okna, aby ta bolest skončila. Beyond the Evil se dá vypnout, jenže to bych toho moc nenapsal a zase by Jirka dostal na messenger zprávu, že to odmítám recenzovat (jako se tomu stalo u Myst a Riven). Naštěstí je herní design dobře nastaven, takže se postupně dozvídáte, co máte dělat, co se od vás očekává či po čem vlastně pátráte.
Nejste v tom sami, tvůrci dávají pomocnou ruku. Hlavolamy nejsou až na jednu výjimku nijak obtížné, na druhou stranu nejsou nijak originální. Neustále tak hledáte nové kódy po okolním prostranství, jež zadáváte do příslušného zámku. Navíc se mi zdá, že spousta již v jednotlivých levelech připravených rébusů tam leží ladem. Jsou tam nápovědy, kde rozluštění hledat, avšak to vůbec není cílem mise. Jakoby se to nestihlo dokončit a jen to tam prostě je, ale bez možnosti to vyřešit. Jedná se konkrétně o sejf na čerpací stanici. Je tam nápověda, několik čísel, toť vše. Zadat to nejde, alespoň mně to nešlo. Je to něco jako kdybyste jeli na dovolenou do Egypta s tím, že si vaše přítelkyně s sebou bere deštník i zimní bundu. Jako proč? To přesně mě napadalo, když jsem míjel asi čtyři puzzle, jež vůbec nepotřebovaly vyřešit. Přesto je tam někdo dal a pak se asi přesunul v rychlosti na další práci. Vývojáři si měli u testerů vyžádat důkladnou zpětnou vazbu. Hratelnost rozhodně není tím tahákem, jež by vás přiměl si tento titul pořídit.
To je hnus, velebnosti!
Grafická úroveň je dost podobná současnému vzhledu mé druhé holky. Po dvou dětech a sto padesáti kilo je to přesně to, proč jdete radši do gay klubu než s ní ulehnout do stejné postele. Zažil jsem už hodně (i těch ne tolik šarmantních slečen), ale tohle je vyloženě hnus. Vypadá to jako kdyby se někdo najedl fastfoodu a pak ho totálně na něho vyblil. Jak ty zvratky někomu tečou po ksichtu, to je přesně audiovizuální úroveň Beyond the Evil. Slabý vizuál, sem tam problikávání terénu (to bylo velké téma kolem let 2015!), nulové efekty např. deště, sněhu, větru či bouřky. Vše je navíc tak extrémně tmavé, že většinou není moc co vidět. Baterku nemáte. Můžete leda někde zapnout světlo. Většina místností je tak tragicky osvětlená, až to málem byl důvod, proč jsem to chtěl vypnout. Jestli se čeká na opravný patch, věřte mi, že je doopravdy třeba. Častokrát se mi, po odhození knih nebo jiných předmětů stalo, že prostě zmizely. Těžko bych hledal jediný pozitivní klad. Vlastně – hra běží na plynulých šedesáti snímcích, takže zde je tedy jeden. První a zároveň poslední. Za tři stovky si kupte ikony jako Judgment či Like a Dragon. Ve slevách dokonce stojí i výrazně méně. I ten Drug Simulator byl o něco hezčí. Asi si tedy dokážete představit, jak až moc velký je to odpor. Něco jako obří sopl na zdi v tělocvičně. Víte o jeho existenci, děláte, že ho nevidíte, ale přesto se neubráníte pohledu na něj. V ten moment začnete litovat. To je nejlepší možný popis audiovizuálního zpracování u Beyond the Evil. Nerad haním cizí práci, ale tohle bylo asi už i na mě silné kafe. Zažil jsem již opravdu hodně, tohle je fakt tvrdý brutus.
ZÁVĚREM
Beyond the Evil je slabý detektivně, adventurní psychologický thriller z pohledu první osoby, v němž nevypálíte jediný náboj. Vše je o vašich logických schopnostech, kdy v prázdných lokacích hledáte kódy. Následně postoupíte dál a pak vás čeká doslova to stejné. Puzzle až na jednu výjimku nejsou sice nikterak nervy drásající, ale jsou extrémně nudné. Nemáte motivaci v nich dál pokračovat, jelikož příběh je snad to nejslabší, co jsem osobně za dlouhé roky zažil. Nemá gradaci, dobře sepsané postavy ani logickou posloupnost. Vše jako by sepisoval neúspěšný uchazeč na katedru scenáristiky FAMU. Je to extrémně odbyté. To samé platí i o grafickém zpracování, jež je na dnešní poměry vysloveně žalostný. Za tři stovky bych čekal daleko více, oproti např. Fire and Ashes se jedná o velmi slabý kousek, který ani nemáte důvod hrát. Můžete si ho koupit, pokud chcete podpořit tvůrce pro jejich další projekt. Proti tomu nic nemám. Brát si však za tuto slabotu tolik peněz, je dle mého osobního názoru vyloženě drzost. Za tři hodinky sice máte dokončeno, ale slůvko refund vás bude napadat ještě několik dní poté. Za ty peníze vezměte radši svoji holku do…no za ty peníze si nekoupíte v dnešní době už ani lístek do kina, ale asi víte, jak to myslím. Tohle se nepovedlo, ale je to stále lepší než remake Myst a Riven. To už asi nepřekoná vůbec nic. Body strhávám úplně za všechno kromě stabilních šedesáti snímků za sekundu.
4/10
Testovaná verze: Playstation 5 Pro / Datum vydání: 29. října 2026 / Potřebné místo: 5GB / Distributor ČR: N/A / Česká lokalizace: NE
