Destroy All Humans! – Recenze

Píše se rok 2005 a na konzole PlayStation 2 a Xbox vychází bláznivá akční adventura s vtipným jménem Destroy All Humans!. K mému údivu hra získává od kritiků poměrně velmi slušná hodnocení a se zvednutým obočím jsem sledoval, že i uživatelské recenze se pohybují na hraně solidního nadprůměru.  Zelenošedý vetřelec pobíhající po planetě Zemi s mimozemskými protonovými zbraněmi, doslova kosil davy lidí a armádu kvůli lidské DNA. Sám sebe jsem se tenkrát ptal, koho tento typ her může bavit a co se těm lidem stalo, že za takovouto hru jsou ochotni vůbec dát nějaké své těžce vydělané peníze.

Střih. Je rok 2020 a na konzole Xbox One, PlayStation 4 a na PC vychází remake této šílené hry a já mám tu čest na ni napsat recenzi. Abych řekl pravdu, ani nevím, z jaké strany začít. Co si o této hře myslet, jak se k ní postavit, jak s ní naložit? Dělá si někdo z lidí srandu, nejedná se o již uzavřený případ, jako vážně tato hra bude někoho v dnešní době bavit? Dost bylo řečnických otázek, teď je čas na fakta a ta hovoří jasně. Remake se v celkovém důsledku povedl!

Možná jste z prvních herních záběrů měli stejný pocit jako já. Možná si u této recenze ještě stále ťukáte na čelo a říkáte si, že se tady někdo musel zbláznit. Ano máte pravdu. Zbláznil jsem se do toho mimozemského mužíka, který se jmenuje Crypto 137 a znovu letí „spasit“ Zemi svými devastujícími zbraněmi a hlavně na dálku ovládaným análním kolíkem. Proč? Protože hra vylepšuje snad téměř vše, ale zároveň si zachovává i svou původní tvář, obrazně řečeno, a doslova z ní cítíte ten nádech her z počátku nového tisíciletí.

Jak už jsem zmínil výše, Crypto 137, původem rasa Furon, je vyslán na planetu Zemi, aby shromažďoval lidskou DNA, konkrétně tedy Furonskou DNA, která je obsažená uvnitř mozkového kmene lidí, z důvodu možného zániku Furonské rasy. Furoni se totiž nemohou rozmnožovat a tak kvůli neustálému klonování sebe sama, což samozřejmě má degenerativní dopady, hrozí, že zaniknou. (Také vidíte tu spojitost s Asgardy ze seriálu Stargate SG-1? Pozn. red.)

A jak toho Crypto 137 chce dosáhnout? Jednoduše. Všude vyvolá chaos, paniku a tam, kde by měl použít tichý postup, tak použije svůj Zap-O-Matic, tedy elektřinu vysílající mimozemskou zbraň na principu Tesla, jen proto, aby rozehnal nedovoleně se shromažďující dav. Pokud jsou pozemní síly americké armády na Crypta krátké, přijedou tanky a jelikož ani ty nepomůžou, tak armádě přispěchá velmi rychle na pomoc jednotka Mechů.  Přijde Vám to jako úlet? Mě také, ale když celou zápletku zasadíte do období šedesátých let 20. století, na pozadí se Vám odehrává Studená válka a na komunisty se hodí úplně všechno, zjistíte, že je to takto v pořádku a že to celé do sebe krásně zapadá.

Grafická stylizace doznala znatelných změn a vylepšení, nových efektů, zničitelného prostředí a samozřejmě nového rozlišení. Škoda jen občasných propadů FPS, nicméně široká pastelově barevná paleta se smyslem pro humor této hře velmi sedne.

Co jsem určitě u této hry kvitoval, bylo jednoduché a příjemné ovládání Crypta, který nově všechny své mimozemské schopnosti může používat najednou. Chcete se v někoho přeměnit? Není problém. Chcete někoho telepaticky očarovat a odlákat ho od důležitého bodu? Není problém. Rádi byste viděli, jak pozemšťanům vyskakuje mozek z hlavy? Rozhodně! Toto není žádný problém. A dokonce můžete tyto schopnosti vylepšovat, stejně jako své zbraně. Jak jsem zmínil výše, Cryptův zbraňový arzenál obsahuje anální sondu, elektrickou pušku na Tesla bázi, iontový gránátomet nebo také paprsek, který dělá z člověka kus nepotřebného odpadu. No neberte to. A k tomuto všemu ještě máte k dispozici létající talíř, který má další mocný laser a třeba i kvantový rozdělovač molekul, díky kterému získáváte tolik důležitou munici.

Je jasné, že s takovýmto arzenálem lidstvo proti Vám moc šancí nemá . K tomu všemu hra používá jednoduchý RPG systém vylepšování zbraní. Čím více „měny“ během hry nasbíráte, tím více si budete moci odemknout různých vylepšení. I když mi tedy během hry přišlo, že vyložený rozdíl nebo vliv na hraní, zda jsem měl danou zbraň či schopnost vylepšenou nebo ne, zas nebyl.

Pokud mě něco na této hře zklamalo, tak je to repetetivnost od druhé půlky herního času. Destroy All Humans! na průměrnou obtížnost zabere kolem 10-12 hodin a já po takových 6 hodinách měl pocit, že se mise opakují a i tam, kde byste mohli chvilku jít tichým stylem, Vás stejně hra vybídne, abyste udělali pořádný bordel. Je to zkrátka zábavnější a hra Vám za to nabídne víc, než kdybyste se danou misi pokoušeli dokončit tak, aby Vaši zeleno-šedou postavu nikdo nespatřil. Samozřejmě, že mise obsahují i nepovinné úkoly a různé sběratelské předměty, za které získáváte více herní měny, abyste měli na vylepšování schopností, nicméně to není nic, co by měnilo zásadně obraz hry.

Hlavní protagonisté hry, tedy Crypto – ten vyslaný na Zemi a Pox – ten, který ho vyslal, jsou dobře napsané postavy a svým svérázným humorem a zvláště u Cryptových poznámek, jsem se kolikrát upřímně zasmál a co je nejdůležitější, nebylo to vynucené a hlášky k daným situacím sedly jak prdel na hrnec.


ZÁVĚREM

Destroy All Humans! nebude trhat letní prodejní rekordy, ale je to hra, která dělá čest svému originálu, nekazí ho, ba naopak ho posouvá na dnešní standard. Je to hra, kterou určitě nebudete hrát 3 hodiny denně, ale hoďka a půl uteče jako nic a skvěle se zabavíte. Pokud máte chuť na nenáročnou adventuru, kde si můžete v uvozovkách vybít naštvanost z práce na lidstvu a díky dobře napsaným dialogům se i zasmát, berte Destroy All Humans! a určitě neprohloupíte.

HODNOCENÍ: 7/10


Autor: Ladislav Procházka
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: COMGAD s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copyright © All rights reserved. | CoverNews by AF themes.