Letošní sezóna Formule 1 je v plném proudu a my máme za sebou několik velice napínavých závodů a také pódiových umístění. To je výsledkem řady změn, které proběhly na samotných monopostech, jenž jsou pochopitelně součástí také nejnovějšího ročníku závodní série od Codemasters a EA Sports. F1 22 má opět odrážet reálnou závodní sezónu se vším, co k ní patří a vždy chtějí přidat i něco navíc. Tentokrát řekněme jistý pohled do zákulisí pilotů těchto superrychlých závodních strojů. Jestli se to tvůrcům povedlo? Řekněme, že vše má své klady, ale také zápory a to zejména v porovnání s předchozím ročníkem.
Jak mnozí víte, tak jsem recenzoval nespočet her z této série a upřímně řečeno jsem se na letošní ročník poměrně těšil. Jde totiž o první díl, který byl od začátku tvořen pro konzole nové generace a já doufal, že si vše vychutnám bez kompromisů. Bohužel se mi do rukou dostala „pouze“ verze pro Xbox One, potažmo Xbox One X, takže jsem se musel spokojit s kompromisy navzdory tomu, že jsem hrál na Xbox Series X. Marně jsem hledal možnost, jak tuto verzi upgradovat na next-gen. Tohle beru jako velké mínus. Žádná taková možnost není, je třeba separátně takovou verzi koupit. Na druhou stranu jsem byl velmi mile překvapen tím, jak hra ve verzi pro Xbox One X běží a jak vypadá.
Záměrně mluvím o Xbox One X verzi, jelikož z ní konzole Xbox Series X čerpá. Všechna dynamická nastavení v rozlišení jsou ale tomto směru bezpředmětná, jelikož XSX nastaví vše na maximální hranice, takže jsem i tak dostal hru v rozlišení 4K a ve stabilních 60 snímcích za sekundu. Vizuál ale není pochopitelně jen o rozlišení a frameratu. Velmi dobrou práci tvůrci v případě této verze odvedli také na samotných tratích a jejich okolí, které vypadají minimálně stejně dobře jako loni. Samotné monoposty pak vypadají obzvláště skvěle a tvůrci si dali práci s každičkým detailem. A i když v této verzi není přítomný Ray-Tracing jako u nativní XSX verze, tak odlesky na kapotě skvěle reflektují to, co mají.
Určitě se zastavím u samotných monopostů. Ty letos doznali skutečně razantních změn. Jsou těžší, mají větší kola a celkově se změnil jejich aerodynamický profil. Větší kola pak umožňují větší brzdové kotouče, což má vliv na intenzitu brždění. A opravdu. Hned po prvních projetých zatáčkách jsem zjistil dvě věci. První je, že Formule jdou daleko agresivněji na brzy a zpomalení na potřebnou rychlost je tak daleko rychlejší a je tedy možné jít na brzdy později. Za druhé? Nový aerodynamický profil umožňuje projíždět zatáčky v daleko větší rychlosti. Jízda je tak daleko dynamičtější a jsem neskutečně rád, že se toto vše projevilo v jízdním modelu a fyzikálním modelu. Na druhou stranu je třeba zmínit, že vyšší váha monopostu se vám projeví na každé větší nerovnosti a zejména na obrubnících mohou monoposty dost nemile odskakovat.
Jízdu jsem si tedy užíval každou chvílí, zejména tentokrát jsem měl zcela první možnost hru zrecenzovat na volantu značky Logitech a až nyní chápu, jak intenzivní jízda v monopostu F1 je, zvláště při plném Force-feedbacku a stažených asistentech. Vlastně jsem měl problém stroj korigovat a pro nezkušené jde o boj s vozem po celou dobu závodu. Je ale třeba zjistit, že je třeba s ním splynout. Na druhou stranu Codemasters nekoncipovali F1 22 jako hardcore simulátor, takže ačkoliv si hru takto mohu nastavit, lze ji také skvěle vybalancovat pro začátečníky a ty z vás, jenž jednoduše musejí hrát na gamepadu. I na něm jsem odjel několik závodů a mohu s klidným srdcem říci, že vybalancování ovládání mají tvůrci v malíku.
Než se dostaneme k herním režimům a tedy i možnostem hry, je třeba si představit největší novinku letošního ročníku, jímž je režim, či spíše HUB, F1 Life, jenž nás má lépe uvést do života pilota F1 a přepychu v němž žije, či žít může. Proč mluvím o HUBu a ne režimu jako takovém. Jednoduše proto, že v něm nehrajete. Jde pouze o to, jak si vyzdobíte svůj bejvák a upravíte svého avatara. V tomto směru vám dává hra daleko větší svobodu než kdykoliv předtím. Pokud jde ale o vzhled jezdců s nimiž se máme ztotožnit, tak zde máme několik desítek před designovaných vzhledů, z nichž si musíte vybrat. Jsou zde přitom zástupci jak mužského, tak ženského pohlaví, takže pokud je mezi vámi dívka milující Formule 1, může své pohlaví zastupovat.
Za mě ale výše uvedené věci nejsou tím největším lákadlem F1 Life. Tím jsou supersporty, které si můžeme pořídit. Ve hře jich najdeme celkem deset a to od značek jako Ferarri, McLaren, Mercedes-AMG a Aston Martin. Pokud si říkáte, že to není mnoho vozidel, pak vězte, že supersporty nejsou hlavní náplní hry, ale spíše příjemným zpestřením. Ačkoliv s nimi nemůžeme závodit, máme zde k dispozici režim Pirelli Hot Lap Challenge, kde se můžeme postavit čelem výzvám v driftování, timetrialu, checkpointech, maximální rychlosti v úseku, ale třeba také v duelu. Je však skutečně škoda, že s nimi nemůžeme i závodit. Snad tato možnost dorazí třeba v nějakém budoucím upgradu. Bylo by to skvělé.
Velice mě potěšila přítomnost zmíněného Pirelli Hot Lap Challenge v tom nejstěžejnějším režimu hry, tedy Kariéře. Máme tu tak velmi příjemné zpestření během každé sezóny, do níž se budete chtít v rámci tohoto režimu pustit. Kromě této změny je Kariéra prakticky totožně vedená jako v minulém ročníku jen s nějakými těmi drobnými úpravami. Také mě velmi potěšila přítomnost Sprintu v několika závodech sezóny, jenž může pěkně zamíchat finálními výsledky v dané Velké ceně. Jinak tu máme tradičně možnost vyvíjet svůj monopost v rámci Research & Development (R&D) a v případě, že zvolíte možnost jezdit za vlastní tým, tak je třeba řešit i další náležitosti jako je volba sponzorů a plnění jejich cílů. V tomto směru je letošní F1 22 daleko lepším kouskem, než tomu bylo loni. Řekněme komplexnějším.
Určitě je na místě zmínit, že stejně jako loni, tak i letos tu máme kompletní sezónu závodů F2, včetně všech monopostů, týmů a jezdců. Co mě ale trochu mrzí je absence příběhového režimu. Ten jsem si loni poměrně oblíbil a to navzdory tomu, že rozhodně nebyl dokonalý. Někoho také může zamrzet absence závodního okruhu v Soči, což je ale vzhledem k aktuální situaci na Ukrajině zcela pochopitelné. Z pohledu závodění mě to ale skutečně mrzí, jelikož jde o skvěle zpracovaný okruh plný zajímavých úseků. Naštěstí letos dorazila adekvátní náhrada v podobě Miami International Autodrome, který byl letos poprvé uveden do provozu a rozhodně si mě získal a v této hře patří mezi mé oblíbence.
Po všech dalších stránkách je nejnovější ročník stejný jako tomu bylo v letech minulých. K dispozici tedy máme ještě režimy jako Gran Prix, či Time Trial, když se podíváme na režimy pro jednoho hráče. Jste-li ale fanoušky multiplayeru, pak ani zde nikdo nepřijde zkrátka. K dispozici jsou jak hodnocené tak nehodnocené turnaje a závody, nechybí ani možnost založení vlastní hry a zcela nově tu máme také týdenní eventy, v nichž si každý den projdeme konkrétní den závodního víkendu, kdy vše vrcholí samotnou velkou cenou. Já ale nejvíce ocenil režim Split-screenu. Hraní na konzolích pro mě vždy bylo o možnosti hrát s kamarádem na jednom gauči a zde to opět funguje skvěle. Musím také ocenit to, jak dobře funguje lobby hry. Do hry jsem se dostal v podstatě během okamžiku, což vždy není samozřejmostí. Zde se ale potvrzuje, že tvůrci mají skutečně celá léta zkušeností.
Musím ocenit, že tvůrci se svými omezenými možnostmi stále snaží hráčům poskytnout něco nového. Jenže možnosti oficiální licence jsou omezené a to právě na ní samotnou. Tvůrci sice mohou přidat třeba ještě možnost jízdy v rámci monopostů F3, či třeba F3000. Můžeme dostat k dispozici závody Formula E, ale vždy budeme omezeni pouze na dané monoposty, tratě a jezdce a to, co s tím vším může být spojené. Těžko bude z této série Open-world. Proto jsem přítomnost loňského režimu Braking Point skutečně ocenil, byť ne všichni z něj byli nadšení a stejně tak oceňuji, i přes jisté zklamání, implementaci režimu F1 Life. Snad se někdy tvůrcům podaří skloubit vše v jednu hru.
ZÁVĚREM
F1 22 je dalším důkazem toho, že oficiální videoherní série je stále v dobrých rukou, tedy v rukou veteránů z Codemasters, jimž se opět povedlo v nové hře implementovat všechny novinky, které sebou závodní sezóna 2022 přinesla a přidali i něco navíc a dostali jsme tak možnost lehce okusit život luxusu pilota F1, byť jsem si pod režimem F1 Life představil přeci jen něco více. Nejnovější ročník tedy není dokonalý, ale nemá od toho daleko. Snad se někdy tvůrcům podaří skloubit to nejlepší ze všech doposud vydáních her v jeden ultimátní a tedy i dokonalý kousek.
9/10
Datum vydání: 1. července 2022 – Potřebné místo na disku: 36GB
Distributor ČR: Also.com
1 thought on “F1 22 – Recenze”