LEGO Horizon Adventures – Recenze
18 listopadu, 2024Jedno se Sony a potažmo Playstationu musí nechat. Má čuch na hity a umí vytvářet herní postavy, které se hráčům zaryjí pod kůži. Však se sami na chvíli zamyslete a jsem si jistý, že každého z vás minimálně tři zcela zásadní herní postavy a série napadnou. V roce 2017 spatřilo světlo světa jedna úplně nová. Jmenovala se Horizon Zero Dawn a hlavní roli v ní měla mladá dívka jménem Aloy. Prakticky okamžitě se hra stala nesmírně populární a prodala miliony kopií. Aby také ne. Zasazení do skoro až pravěkého prostředí, které je ale říznuté robotickými dinosaury nemohlo dopadnout jinak. Po několika letech vyšlo pokračování a letošní rok by se dal označit za „super Aloy rok“, jelikož se Sony rozhodla, že je potřeba hru ještě několikrát hráčům prodat. Vyšel tak Horizon Forbidden West Complete Edition a nedávno Horizon Zero Dawn Remastered. A aby toho nebylo málo a abychom měli zas co o Aloy psát, máme tu dnes LEGO Horizon Adventures. Jak hra dopadla si řekneme v této recenzi.
Tak jak to s tím LEGO Horizon Adventures vlastně je? Je to samostatné dobrodružství, nebo nějaká odbočka? Ani jedno, ani druhé. LEGO Horizon Adventures je spíše již jednou vyprávěným příběhem, ale tentokrát v hodně zjednodušené formě tak, aby ho dokázalo pochopit i mladší publikum, pro které je hlavně určeno. To není výtka, to je konstatování faktu pro ty z vás, kteří si třeba mysleli, že se ponoří do LEGO světa a společně s Aloy zažijí něco nového, jen zasazeného do již známého prostředí. Opět si tedy prožijeme příběh první hry, ale tentokrát nepůjdeme tak do hloubky, autoři vynechali i pár pasáží a jiné, jako je třeba celé Aloy dospívání, zeštíhlili jen na pár kratších animací. Celé to ale drží pohromadě a i díky humoru, tolik známému z jiných LEGO her, jsem si minimálně příběh po celou dobu hraní užil. Co víc, užijí si ho i vaše děti, jelikož hra obsahuje české titulky. Ty trochu starší si je tak již dokáží přečíst sami a těm mladším je zase můžete číst vy. Tak jako já mému synovi, se kterým jsem celou hru v rámci testování dohrál. Jeho názor je tak součástí finálního verdiktu, takže za cenu jedné recenze máte hned dva recenzenty, kde jinde to najdete?
Příběh hry je vyprávěn jednou, pro fanoušky hry dobře známou postavou Rosta, který se hned v úvodu hry pro Aloy obětuje. Komentuje tak veškeré ty hrdinské činy, které Aloy na své cestě vykoná a sem tam to opepří nějakou vtipnou historkou. Aloy ale na všechno není sama, postupně se k ní přidají další postavy a i s těmi formou rozhovorů dál posunuje příběh. Co mě potěšilo byl fakt, že se autoři rozhodli celou hru nadabovat a do hlavních rolí obsadili herce, kteří již své postavy dabovali ve „velkých“ Horizon hrách. Skvělou práci tak znovu odvedla Ashly Burch, bohužel svou roli již znovu nezopakoval Lance Reddick, který nedávno zemřel. Postavu Sylense tak nově dabuje Tim Ross.
Asi každý z vás někdy nějakou jinou LEGO hru hrál. Pokud si myslíte, že tak víte co vás v této hře čeká, budete asi dost překvapení. A řekl bych že dost nemile. Vývojáři ze studia TT Games, které mělo na starost vývoj takových LEGO klasik jako LEGO Star Wars: The Skywalker Saga, LEGO Jurassic World, LEGO Piráti z Karibiku, nebo LEGO Lord of the Rings, své hry stavěli hlavně na dobře navržených hádankách a na tom hlavním, co LEGO jako takové znamená, na samotném stavění. LEGO Horizon Adventures ale mají na svědomí vývojáři z Guerrilla Games a Studio Gobo a mám trochu dojem, že koncept LEGA vůbec nepochopili.
Celá hra je rozdělena na několik větších oblastí, které se vám postupně otevírají tak, jak procházíte příběhem. Každá z těchto oblastní představuje konkrétní biom a ten je rozdělen na několik menších úrovní. A tady se dostáváme k hlavnímu problému celé hry. Průběh toho, jak jednotlivými úrovněmi budete procházet je neuvěřitelně fádní, jednoduchý, bez jakékoliv byť jen snahy o zajímavé herní mechaniky a zcela repetitivní od začátku hry po její konec.
Celý tento slaboučký herní koncept odhalí hned první level, ve kterém máte zachraňovat vesničany. Postupně musíte vyčistit asi tři arény s robodinosaury, které jsou, aby se neřeklo, propojeny cestičkami, kde můžete najít truhly, ze kterých vám vypadnou penízky, nebo dojít k hromádce kostek, z nich něco postavit a za to získat nějaké penízky. Penízky můžete sbírat i po cestě, válí se všude možně a kdo má rád penízky, získá je i ze zabitých protivníků!! Po pár minutách dojdete k obchodníkovi, u kterého si vyberete z obsahu tří truhel a hurá do poslední arény. Tam je klec s vesničany a jakmile pobijete dalších pár robodinosaurů, máte hotovo a získáte zlatou cihličku.
Další úroveň vás pak čeká absolutně to samé. Obchodník bude na stejném místě, během hraní opět nebudete dělat nic zajímavého a dokonce i animace se záběrem na vesničany v kleci bude ta samá, jen budou mít trochu jiné oblečení. Pokud si říkáte, že postupem hrou se to určitě změní a herních mechanik bude přibývat, tak ne, nebude. Od začátku do konce je hra stále stejná a je tak jen dobře, že jí dohrajete za odhadem 6-7 hodin, víc bych v ní opravdu trávit nechtěl.
Co se týče samotných soubojů, tak tady mohu autory pochválit, je vidět, že toto mají v ruce. Aloy se umí ohánět lukem a k dispozici má i focus, díky kterému dokáže odhalit slabiny nepřítele a trefou do nich mu ubírat pořádnou porci života. Míření probíhá pravou analogovou páčkou, ale moc přesní být nemusíte, hra automaticky pomáhá a posílá šípy skoro sama přesně tam, kam je potřeba. Cestou bude Aloy nacházet i speciální šípy, které například nepřítele zmrazí, nebo ho omráčí vývojem elektrického proudu. Kromě toho nechybí ani oblíbené pasti a různé power-upy, které už jsou trochu bláznivé, ale kdo by si nepostavil stánek, ze kterého létají vybuchující hotdogy? Na začátku recenze jsem zmínil, že k Aloy se postupně přidají další postavy a dobrou zprávou je, že na začátku každé úrovně si můžete vybrat, za jakou chcete hrát. Každá se svým způsobem boje trochu liší, používá jiné zbraně. Varl hází kopí, Teersa metá po nepřátelích slepice a kusy jídla a Erend je drtí svým kladivem, jedná se tak o jedinou postavu, která bojuje na blízko. Výhodou je, že celou hru můžete projít v kooperaci a to jak v offline režimu, tak i online. To hře přece jen dodá trochu šťávy. Nepřátel je docela velké množství, od lidských protivníků po velké robodinosaury. Potkáte zde nejen ikonické Watchery, ale sem tam se objeví Sawtooth, Thunderjaw nebo Stalker. Třešničkou na dortu je pak několik bossů, kteří alespoň trochu vytrhnou ze jinak tolik přítomného stereotypu.
Středobodem celé hry je vesnice Mother´s Heart. Jde o takový centrální hub, kde můžete trávit pár chvil před tím, než se vydáte na další dobrodružství. Pamatujete jak jsem vám říkal, že všude možně sbíráte penízky? Tak teď konečně na ně dojde řada. Za peníze je v Mother´s Heart možné doslova vše. Můžete si zde postavit nové domečky, které si pak můžete upravovat jak se vám bude chtít. Měnit jim lze střecha, ke každému domečku je možné postavit něco na dvorku, lze mu upravit barva. Navíc, ve hře jsou i domečky z jiných LEGO světů, takže vaše vesnice klidně může vypadat jako z Ninjaga, nebo LEGO City. Pár budov zde má ale i svůj specifický význam. V jedné z nich si lze odemykat pasivní schopnosti, které jsou všemi postavami sdílené. Lze si tak vylepšit útok, získat možnost hned od začátku mít nějakou tu lepší zbraň atd. U místního krejčího si pak můžete odemykat hraním nové oblečky. Těch je ve hře několik desítek, ale já je moc neměnil, přišlo mi divné, abych Aloy změnil na policistu, nebo dělníka. Dále zde pak najdete klasickou nástěnku pro komunitní úkoly. Ty vám zadávají ostatní vesničané a většinou jde o úkoly spojené s úpravou vesnice.
Co musím jednoznačně pochválit, tak je grafická úroveň hry. Bez jakékoliv pochybnosti jde o nejkrásnější LEGO hru, jakou si můžete zahrát. Hra má krásně zvolené barvy, veškeré povrchy kostiček vypadají přesně tak jak v reálu, v detailech si všimnete i drobných nepřesností, nebo spojů. A úplně nejhezčí na tom je, že celá hra je postavená z kostek Lega. Tím ale myslím úplně celá, každá skála, každý strom, dokonce i vodní hladina, vše je z Lega. Autoři se navíc pochlubili, že použili jen skutečně existující kostky a pokud tedy budete chtít, neměl by být problém si kousky hry postavit i u vás doma. Výborné jsou i animace, které dobře pracují s limity Lego postaviček, animované sekvence jsou tak často docela úsměvné. Hra běží na Unreal Engine 5, nabízí dva režimy zobrazení. Režim Kvality se zaměřuje na 4K rozlišení a lepší detaily, ale běží ve 30 snímcích. Já proto hrál raději v režimu výkonu, v němž hra vypadá také fantasticky a navíc poskytuje stabilních 60 snímků. Nějakého zásadního rozdílu mezi režimy jsem si nevšiml. Je trochu škoda, že hra nedostala hned i Playstation 5 Pro update. Kromě konzole od Sony hra vychází i na Nintendo Switch, což je poprvé, co se společnost Sony rozhodla na této platformě něco vydat.
ZÁVĚREM
Jsme na konci. Jak jste asi pochopili, LEGO Horizon Adventures si mě moc nezískalo. Autoři měli v rukou krásný svět a mohli z něho postavit něco, na co by se dlouho vzpomínalo. Bohužel, dopadlo to úplně naopak. Hra je neuvěřitelně repetitivní a bez nápadů. Vypadá sice krásně ale pod tou slupkou nádhery je jen nudná a jednoduchá akční hra. Můžete namítnout, že někdo jako já není cílovou skupinou. Tušil jsem, že by k tomu mohlo dojít a proto, jak jsem psal na začátku recenze, vzal jsem si k ruce odborníka na hry, který k tomu má daleko blíže jak já. Můj syn je ze hry naopak nadšený a to je důležitější než názor jeho fotříka. Známka pod recenzí je tak hlavně jeho zásluhou, já bych byl ještě o trochu přísnější. Pokud ale hledáte dárek pro děti k Vánocům, LEGO Horizon Adventures může být dobrým tipem.
7/10
Datum vydání: 14. listopadu 2024 – Místo na disku: 30GB
Distributor ČR: Playstation Česko – Česká lokalizace: ANO – české titulky
