Lost Soul Aside byla původně vytvářena už někdy v roce 2016 jen jedním nezávislým čínským snílkem. Za nějaký čas k sobě přibral zhruba čtyřicet lidí, prezentoval svůj projekt na videoherní konferenci, SONY se následně zaštítilo jako vydavatel a vše nabralo spád. Hráči byli natěšeni, datum byl stanoven o pár let později pro konzoli PlayStation 4. Co se nestalo, i přes veškerou tvrdou dřinu se titul na delší dobu zasekl a teď, po skoro devíti letech od začátku tvorby, je hotov a já ho kompletně celý dohrál. Strávil jsem u této hry kolem osmnácti hodin v některých momentech dost rozporuplné zábavy. Jednou se jednalo o fajn zábavu, jindy to přešlo k naprosté monotónnosti i nudě.
Mým cílem bylo původně u Lost Soul Aside setrvat maximálně osm hodin čistého času, napsat recenzi a jít zase o dům dál. Já ale prostě nemohl. Proč? Finální hodnocení. Prolog byl zajímavý, svižný, zábavný. Centrální hub (přístavní město), kde jste mimo mise, byla zase šedá, mdlá, zapadlá díra bez jakékoli pořádné interakce s okolím. První větší lokace? Travnatá krajina, jíž vidíte v každém RPG. Kdybych skončil po první velké lokaci (světě), dostal by titul maximálně 6/10, což by nebylo fér. Nakonec mi dokončení celé hry zabralo zhruba osmnáct hodin čistého času a hodnocení se o několik bodů zvedlo. Není opravdu dobré dávat na první dojem, i když je celkem špatný.
Mlha všude kolem nás
Po asi dvouhodinovém prologu vás příběh zavede do mlhou obklopeného přístavního města bez života. Zde bydlíte se svou sestrou, jež ji člen Impéria (ti zlí) předhodí mimozemské entitě zvané Vodraix (ti ještě zlejší), ta ji okamžitě vysaje duši, jako to tyto entity udělají celé vesnici (proto tam jsou obyvatelé, jako by byli absolutně bez duše). Jste Kaser, člen odboje, který se dalšími hrdiny snaží oslabit diktátorský režim, jež vládne v podobě Impéria. Vaše sestra je nyní bez duše, váš cíl je putovat po světě, nacházet úlomky speciálního předmětu, s jehož pomocí získáte nadpřirozenou sílu a porazíte vůdce Vodraix, aby se ukradená duše vaší sestry vrátila zpět do jejího těla. To je vlastně celý příběh. Pokud jste již „googlovali“, víte, že děj je jeden ze záporů celé hry. Je mdlý, nudný, prázdný. Na osmnáct hodin herní doby prostě nestačí. Kdyby měl Lost Sould Aside maximálně tak osm hodin, asi by to nebyl takový kámen úrazu.
Nemá žádné zásadní zvraty, hloubku postav, jejích problémů, vlastních osobních zvratů či tužeb. Je takový průměrný, bez ladu a sladu. Tvůrce titulu si měl v přední řadě najít kvalitního scénáristu, jenž by se staral o postavy, dal jim doslova život, aby nebyly jen součástí něčeho enormně umělého. Narazil jsem na jediný příběhový zvrat, a to na konci (nebudu spoilerovat), který byl tak dávno předvídatelný, až si nešlo steskem povzdechnout. Pro příště by si měli najít opravdového scénáristu, protože v případném pokračování by jim tohle už rozhodně neprošlo. Teď ještě ano. Pamatujete na Forspoken? Ano, jedná se v tomhle případě o něco podobného – plytký děj, který ani nevnímáte, protože tam snad ani žádný není.
Autor Lost Soul Aside sám přiznal velkou inspiraci ve Final Fantasy 15 a 16, Devil May Cry či jemu podobných. FF 15 neměla tak silný příběh, ale za to měla vynikající atmosféru, skvělý soubojový systém a výtečně navrženou krajinu. Pro mě se jedná o jeden z nejlepších dílů (možná i nejlepší) celé série. Jeho pokračování byl děs, běs. Vykrádání stylu zápletek jako ve Hrách o trůny se opravdu nepovedlo, hratelnost byla cokoli, jen ne zábavná. Devil May Cry 5 při asi 20 hodinách čisté herní doby dokázal děj dávkovat v takových intervalech, že se hráč nikdy nenudil. Po hratelnostní stránce už vůbec ne. Jedna věc je se inspirovat, druhá to kvalitně „okopírovat“ do svého díla. Vykrádání totiž není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Bossové padají jako mouchy na poušti
Hratelnost je založena výhradně na akční stránce s prvky RPG. Nejedná se tedy o klasickou Role playing hru, ale vylepšování postavy je víceméně doprovodné. Běháte většinu času po uzavřených lokalitách, zabíjíte enormní množství ve výsledku týchž stejných nepřátel do té doby, než narazíte na nějakého bosse. Tady je něco, na co běžně nenarazíte – hlavních protivníků je tu totiž nezvykle hodně. V Dark Souls sérii to trvá i několik hodin, kdy se střetnete s jakýmkoli bossem. Je těžký, opakujete týž souboj doslova donekonečna. Zde je to dost naopak – bossů máte během tří hodin čistého času i třicet. Tzn.: běháte po jednom ze tří světů (1. jarní louka a starobylé stavby, 2. čínská verze Assassin´s Creed: Shadows, 3. Zamrzlé královské město), k tomu bohužel často musíte procházet za mě dost zbytečně dlouhé i zároveň nudné podzemní komplexy zvané Alternativní dimenze (na způsob podzemních technologických krytů ve stylu Horizon Zero Dawn).
Co je zcela originální, je tedy počet bossů. Ti tu jsou zastoupeni v extrémně velkém množství, jsou de facto na každém rohu, mají jednu, dvě, tři nebo i pět fází a všichni až na výjimky jsou naprosto originální. Milujete souboje s výzvou (na zadek mi dali dva obrovští draci a jeden ze závěrečných protivníků), kde děláte bláznivá komba ve vzduchu jako v Devil May Cry? Nejste vyloženě vysazeni na dokonalý děj? Pak je tahle hra přesně pro vás. Chodíte po krajině, sbíráte zlaťáky, zabíjíte všechna monstra, co vám přijdou do cesty, vylepšujte své zbraně (klasický meč, jeho těžká verze, kopí a jako čtvrtá je k dispozici kosa). Ty dostanete postupně v řádu asi deseti hodin herní doby, nečekejte nic ihned. Od každé zbraně jsou až čtyři různé verze. Můžete je všechny dle libosti vylepšovat magickými předměty, dávající různé atributy – vyšší poškození, kritický zásah apod.
Abyste v soubojích neměli moc velké problémy, vývojáři sem přidali další usnadnění průchodu v podobě náhrdelníků (časem můžete mít až tři najednou!), pokud budete pravidelně umírat (já umřel hodněkrát na špatný úhyb u blbé, běžné strážní věže), obdržíte postupně tři speciální amulety, jež vám garantují menší zranitelnost vaší postavy a vyšší poškození nepřátel. Ti, kteří se bojí vysoké náročnosti, se nemusí až tolik obávat. Lost Soul Aside je skvělý v tom, že je uživatelsky přívětivý, byť není možnost si dát lehkou obtížnost. Do toho všeho máte po nabití (čím více zabíjíte, tím rychleji je k dispozici) speciální útok dračích pracek, sekundárně postupem doby dostanete přístup k až třem podpůrným útokům jako třeba vytvoření ohnivého sloupu, kamení, jdoucí do tří stran, tlakovou vlnu a jiné. Je toho opravdu hodně (asi celkem deset) a vše se dá vylepšit až dvakrát. Začínáte tedy na úrovni jedna, upgradovat jde do levelu tři. Vývojáři si s tímto dali obrovský kus práce, jenže to není vidět. Pokud byste četli zahraniční recenze, které hru rovnou odsoudily, novináři nemohli hru dohrát. Dostali se maximálně pod deset hodin, kdy je většina věcí zavřená. To byl ten důvod, proč já ve hraní pokračoval, i když jsem vlastně neviděl smysl. Velká část hratelnosti se bohužel otevře ve zbývající polovině. Musíte mít zkrátka trpělivost.
Soubojový systém je opravdu perfektní a je to vlastně to největší pozitivum, co se na titulu dá najít. Je zábavný, jednoduchý, chytlavý, rychlý, akční, variabilní. Chcete jen mačkat neustále čtvereček? Proč ne! Autoři nic takového netrestají. Chcete vzdušná komba? Ano! Nebo je libo mix obojího? Rozhodně. Je to jen na vašem rozhodnutí. Nikdo nikoho netrestá za „nesprávný průchod“. Naopak – je jedno, jak ke kře přistoupíte. Pokaždé dostanete úžasný zážitek. Jestli to je na dvacet hodin hratelnosti, si nejsem jist. Deset hodin určitě ano, ale dvojnásobek by už měl táhnout excelentní příběh, jenže ten tu bohužel není. Čeho je však dost, jsou lektvary zdraví. Máte dokonce tři varianty (běžný, větší, maximální), jejich počet se navyšuje postupným vylepšováním vašich zbraní skrz strom talentů. U bossů tedy neumřete tak často, ne-li vůbec. Zde nejde o to umírat, ale užít si setkání svých nepřátel. To se povedlo celkem bravurně.
Světlé momenty přijdou za dost dlouho
Audiovizuální zpracování je nadprůměrné, máte možnost si zvolit buď třicet snímků za sekundu nebo šedesát. Já hraji vždy jen na té druhé variantě, Lost Soul Asie jsem testoval na PS5 PRO a hra mi běžela naprosto plynule. Tak plynule, až by si z ní měli vzít někteří vývojáři zářný příklad (Elden Ring, Rise of the Ronin). Žádné zasekávání, nic. Lehce se zaškubne, když se automaticky ukládá, ale to je naprosto vše. Alternativní dimenze jsou pro mě nudné, pokud však máte rádi podzemní technologické základny jako v Horizon Zero Dawn, jste jako doma.
První svět, kde jsou jen zelené louky také moc neoslní. Po oněch deseti hodinách se to ale rozběhne – druhý svět vám ukáže Assassin´s Creed Shadows včetně nádherné, kouzelné, magické jeskyně. Třetí svět je zase depresivně zasněžený, kde sníh znamená smrt. A jízda na drakovi v závěru poslední kapitoly, je dechberoucí! Takových momentů, kdyby bylo více, Lost Soul Aside by ve finálním hodnocení dopadl o poznání mnohem lépe. Těch wow momentů je neskonale málo, jsou navíc až od desáté hodiny strávené ve hře. Je to velká škoda, ale s tím už se nedá moc co dělat. Dabing i ozvučení je na velmi dobré úrovni, hudba je milá, adekvátní k tomuto žánru. Samotná úroveň grafického zpracování je na nadprůměrné úrovni. Zde ani není pořádně co vytknout. Ano, mohla by vypadat lépe, mít zajímavější lokace, ale stále se jedná o solidní kvalitu.
ZÁVĚREM
Lost Soul Aside byla ve vývoji možná až moc dlouho, je zbytečně obří na poměr výhradně akčního pojetí s průměrným příběhem, na nějž zapomenete ihned po dokončení. Proč si titul koupit i hrát? Audiovizuálně je to i na některé nudnější lokace stále krásná podívaná, má stabilních šedesát snímků za sekundu. Soubojový systém je největší deviza, je zábavný, rychlý, někdy dokonce návykový. Každopádně stále si musíte uvědomit, že se nejedná o Final Fantasy, kde máte vždy čas si od akce vydechnout nějakým tím povídáním či sekundárními aktivitami. Zde máte jen krvavou řežbu. Jednu za druhou. Sem tam nějaké to skákání přes plošiny či řešení puzzlů. Poměrem to však je 95:5. Chybí mí jiskra, drama, napětí, hororové pasáže či cokoliv, co má duši. Level systém je sice lehce pochopitelný, obtížnost není, i na enormní množství originálních bossů, nijak vysoká. Zapotil jsem se asi jen třikrát. To mi opravdu teklo do bot. Lost Soul Aside se nedokáže vyrovnat FF15, překonává však jejího následovníka 16ku. Nejlépe její koupi znázorním na příkladu: pokud bych na Vánoce pod stromeček měl dostat Ghost of Yōtei a k tomu právě Lost Soul Aside, budu velmi mile rád. Jestli bych za ní utratil v obchodě nějakých 1800 korun (cena se samozřejmě různě liší), to asi ne. Má cenu si ji zahrát? Ano, určitě si ji zkuste. Hledáte nějaký dárek pro vaši děti? Určitě jim můžete s čistým svědomím dát toto. Já bych v patnácti letech byl naprosto spokojený a šťastný.
7/10
Testovaná verze: PlayStation 5 Pro
Datum vydání: 29. srpna 2025 – Potřebné místo: 80GB
Distributor ČR: PlayStation Česko – Česká lokalizace: NE
