NBA 2K22 – Recenze

Společnost 2K Sports se nám po roce opět hlásí s novým ročníkem jejich populární basketbalové série NBA 2K. Ačkoliv společnost EA už nějaký ten čas nazpět oznámila, že se chystá do boje s touto sérií opět brzy pustit, tak během letošního roku se tak nestane. 2K Sports tak stále drží na basketbal monopol a proto je podivuhodné, že mají tvůrci stále chuť svou sérii někam posouvat a přinášet a nové režimy a inovovat ty, jenž jsou zaběhlé. NBA 2K22 přináší hned několik velkých novinek, jenž nás mají přesvědčit ke koupi letošního ročníku. Co myslíte? Povedlo se to? Rád bych vám to hned z kraje řekl, ale myslím, že to chce více než jen jedno slovo, či větu.

Osobně už mám se sérií NBA 2K nějaké ty zkušenosti, ale zatímco letos jsem se vrhnul ještě do verze pro starší konzolovou generaci, tak letos jsem se již s plnou pompou vrhl do té next-gen hrané na konzoli Xbox Series X. Musím říci, že z audiovizuálního zpracování mi padala ústa k podlaze. Rozhodně není lépe vypadající sportovní hry, než-li této. Zaujme vás celá ta atmosféra na hřišti, zaujme vás detailnost jednotlivých zápasů, ale i precisní přístup ke všemu, co se kolem takového zápasu děje. O kvalitě zpracování jednotlivých hráčů se nedá nijak přít. Vypadají věru skvěle. Vše pak běží v nativním 4K při 60 snímcích za sekundu.

Velkým pokrokem prošly animace jednotlivých hráčů. Ty během hraní působí přirozeněji a na samotnou hru je radost se dívat. Ano, je pravda, že v prostřihách se sem tam něco nepřirozeného objeví, ale to je prostě něco, s čím se v podobných hrách setkáváme stále poměrně často. Samotný gameplay je ale fenomenální. Hodně tomu také pomáhá nový systém kolizí, takže když dojde ke srážce hráčů vypadá to přirozeně. Po technické stránce se dá říci, že bych neměl co vytknout, ale ono se zde bohužel také něco najde, něco, co se týká jednoho konkrétního režimu, ale k tomu se dostaneme níže.

Pocit z hraní je tedy jednoduše skvělý. Nebo může být? Na tento faktor je nutné se podívat z několika směrů. Dokonalosti tak trochu brání ne úplně vyrovnaná obtížnost. Můžete jet od té nejlehčí po tu nejtěžší a vaši soupeři budou pálit trojky jakoby se nechumelilo. Já jsem naproti tomu měl docela problém s tím, aby moji hráči trefili koš. Na střelbu je jasně daný bar, kdy máte nějakou zónu, kde by měla být střelba úspěšná a případně 100% úspěšná. Ale ačkoliv se té precizní střele kolikrát skutečně přiblížím na tolik, že milimetr je velká vzdálenost, tak můj hráč koš nedá, což je pak docela frustrující.

Nicméně to má i druhou stranu mince. Abych tu tedy jen nebrečel nad rozlitým mlékem. Je skutečně důležité znát jednotlivé hráče z vašeho týmu a jak si vedou ve skutečnosti. Jsou dobří na trojky? Pak budou mít skutečně velkou šanci, že je dají. Jejich specializací je střelba z blízka, tak i zde můžete slavit úspěch. Nakonec mi nezbylo nic jiného, než si po roce mé basketbalové absence opět sednout k zápasům Knicks a zjistit, kdo je v jaké kondici. Dobrá znalost vašeho týmu může být klíčem k úspěchu, budeme-li se bavit tedy o klasické hře, kdy ovládáme celý tým a nikoliv jen hráče.

Musím ale upozornit potenciální začátečníky, že pokud se pustíte do NBA 2K22 jako hráči basketballem nepolíbení, pak vězte, že budete skutečně trpět a klidně nějakou tu desítku zápasů budete s brekem sledovat, jak dostáváte na kotel. Vývojáři si jednoduše na balanc obtížnosti měli více zaměřit. Je sice pochopitelné, že NBA hry nejsou úplným mainstreamem jako FIFA, či NHL, a že se do hry budou pouštět zejména skalní fandové tohoto sportu, kteří mají svůj oblíbený tým najetý, ale pokud studio touží po širším záběru, je třeba tomu jít naproti. V tomto ohledu, ačkoliv bylo NBA Live z několika směrů horší, nabízelo větší variabilitu obtížnosti a proto je velice pravděpodobné, že ti kteří se do tehdejší konkurence pustili s tím, že NBA 2K je náročnější, byli spokojeni.

Obraťme list a mrkněme se na herní režimy. V tomto směru jsme se dočkali skutečně několika novinek. Máme tu tedy klasické režimy jako My NBA, My WNBA, či Quick Plays. Tuto trojici není třeba nějak více přibližovat. Tyto režimy jsou s touto sérií spjaty tak nějak od jakživa, jen se trochu měnil jejich kompletní obsah. Takže v takovém Quick Plays nyní najdeme třeba i rychlý on-line zápas, či streets. My NBA a My WNBA se zaměřují na managment vámi zvoleného týmu, přičemž mě vždy dokáže zaujmout ta míra faktorů, které si zde můžete nastavit. No, chápete správně, letošní ročník to není výjimkou.

2K Sports si letos pro milovníky kartiček připravilo svou vlastní verzi Ultimate Team, kterou znáte třeba z FIFA. Nový režim My Team staví na stejných základech a i zde si budujete svůj tým na základě balíčků karet, které získáváte. Režim je možné hrát jak v offline zápasech, tak pochopitelně v těch online. Nabízí se skutečně široká variabilita pro sestavení svého teamu. Nicméně vše je podřízeno náhodě, tedy kartám, jenž se vám podaří získat.

Balíčky karet budete získávat samozřejmě hraním. Kromě hráčů zde najdeme i nějaké ty bonusy, nové dresy, loga a tak podobě. Záběr kartiček je v režimu My Team skutečně velký. Bohužel i zde jsme se nevyhnuli nějakým těm mikrotransakcím. Ostatně na nich jsou podobné režimy vlastně založeny. Já se přiznám, že těmto režimům nehovím a nejsem jejich příznivcem ani zastáncem. Formát pay-2-win smrdí na sto honů a tyto režimy jsou jeho líhništěm a shromaždištěm zároveň. Je tedy pravdou, že v NBA 2K22 půjde ve hře zejména o váš sklil, schopnost hlídat si hráče a umět ve správný čas vystřelit. To se dá s jistou precizností zvládnout i se statisticky horšími hráči. Nicméně s těmi lepšími je to ve zkratce jednodušší.

 Abych hře ale jen nekřivdil, tak musím říci, že jsem se poměrně dobře zabavil u oddychovějších miniher, které jakoby si brali inspiraci v silně arkádovém NBA 2K Playgrounds 2, které vyšlo v minulém roce a které dokázalo solidně zabavit. Zde si tedy také můžeme užívat hru plnou power upů a podobných šíleností. Je klidně ale možné, že se vývojáři chtěli tak trochu využít faktu, že šel letos do kin Space Jam: A New Legacy. Nemohl jsem přehlédnout jistou spojitost. Nicméně je pravdou, že film je daleko trhlejší. Ale upřímně bych se nebránil nějakému cross-over režimu. Možná něco na zamyšlení pro vývojáře? Možná. Podobných značek se vždy dá využít a takových malých cross-overů se už v herním světě vynořilo poměrně dost.

Pojďme se ale podívat na režim My Career. V předchozím ročníku jsem byl mile překvapen zakomponovaným příběhem. Ten sice nenabízel nic vysloveně originální po scénáristické stránce, ale byl skvělým doplňkem tohoto režimu. 2K Sports šlo letos ještě dál. V životě jsem nečekal, že někdy uvidím sportovní RPG. Ano, nový režim My Career je regulérním RPG ze světa sportu. Máme zde hlavní příběhovou linku, kterou doprovází vedlejší úkoly a aktivity. Dokonce se máme možnost pohybovat v menším otevřeném světě, který je situován do několika ulic New York City.

Příběh na mě kupodivu působil poměrně dobře a mechaniky questů, skutečně fungují. Cesta na vrchol jako hvězdy NBA je těžká a trnitá a než o vašeho hráče projeví nějaký ten klub zájem, chce to nějaký ten trénink. Nevyhnete se tak například jen lokálním zápasům v místní tělocvičně, jenž končí dosažením určitého skóre. Progres má v tomto ohledu smysl, takže jsem byl překvapen tím, že něco takového jako sportovní RPG může fungovat.

Co už moc nefunguje je fakt, že ona část ulic New Yorku složí zároveň jako online hub, kde se spojíte s dalšími skutečnými hráči. To sebou zahrnuje celou řadu online featur a třeba i výzvu na zápas. Nicméně pokud toužíte po tom, si to celé užít tak trochu osobněji, tak vás bude například štvát to, že přechod z budov, kde už na živé hráče nenarazíte, do onoho venkovního hubu, trvá poměrně dlouho. Což by vlastně nevadilo, ale stalo se mi, že hra při tomto přechodu celá spadla. Asi bych uvítal možnost zapojit se do tohoto režimu čistě offline.

Pohyb po online hubu je poměrně rychlý, ale ne vždy se člověk chce proběhnout. Pro rychlejší pohyb si tak vývojáři připravili dvě takové featurky. Tou první je skateboard. Ten vám přesun po ulicích podstatně urychlí. Později se ale můžete dočkat i BMX kola, což je ještě o něco lepší varianta. Vývojáři naštěstí nezapomněli ani na fast-travel. Ten jsem využíval asi nejčastěji. Nakonec poslední featura, která ale nesouvisí s pohybem, tou je DJ pult. Ten slouží jednoduše k tomu, abyste ostatním hráčům v Hubu mohli uspořádat pořádnou párty.

Osobně si nejsem jistý, jestli je pro režim My Career žánr RPG tím nejlepším možným směrem. Jsou tu zajímavé prvky, ale osobně si myslím, že varianta s předchozího dílu série my sedla přeci jen trochu více. Vlastně vůbec nechápu, proč se všechna studia nyní vehementně snaží dostat do svých her něco z žánru RPG, když to skutečně není nutné. Všechno má své hranice a já myslím, že 2K Sports už balancují na hraně k pádu. Bude ale samozřejmě rád, když se budu v budoucnu plést a vývojáři skutečně připraví takový zážitek, který bude moci sekundovat v plném rozsahu i hlavním protagonistům role-play žánru. Já jsem s tím zatím na vážkách.

Když se podívám na NBA 2K22 z celkového hlediska. Jsem na jednu stranu příjemně překvapen, ale na druhou stranu cítím, že to mohlo být lepší. Novinky na něž vývojáři letos sázeli působí rozporuplně, což není pocit, kterého tvůrci chtěli dozajista docílit. Možná jsem už jen unaven tím, že každá hra musí být dnes RPG, a že kartičky se rojí ze všech možných směrů. Někdy je skutečně méně více a myslím, že by bylo na místě, aby se vývojáři zastavili, pořádně se nadechli a rozhodli se, jestli je tohle ta cesta, jíž chtějí jít nebo je naopak čas zatáhnout za ruční brzdu a opět se začít soustředit na sport jako takový.

---

ZÁVĚREM

NBA 2K22 nabízí na konzolích nové generace skutečně skvělé audiovizuální zpracování, jenž zdárně doprovází nová fyzika míče a kolize hráčů. Každý zápas na vás dýchá autentickou atmosférou a tak to má jednoduše být. Na druhou stranu máme zde nevybalancovanou obtížnost a mikrotransakce doprovázející nový režim My Team. Nové RPG pojetí režimu My Career nemusí zaujmout každého a hlavně má své mouchy. Ve vzduchu tak visí otazník, jestli je toto ta správná cesta. Mohu tento díl všem bez debat doporučit? Asi ne. Je spíš určen skalním fanouškům, jelikož k začátečníkům se titul v zápasech může jevit až nepřátelsky obtížný a to i základní obtížnost.

Datum vydání: 10. září 2021 – Potřebné místo na disku: 118GB
Distributor ČR: CENEGA Czech