Need for Speed: Hot Pursuit Remastered – Recenze

Need for Speed: Hot Pursuit Remastered – Recenze

22 listopadu, 2020 1 Od Jiří Hora

Může se to zdát jako zjevení z vesmíru, ale ať si to chce někdo připustit nebo ne, tak společnost Electronic Arts v minulosti stála za řadou velmi úspěšných her, mezi nimiž nechyběly ani první díly série Need for Speed. Tato závodní série na svém počátku vždy znamenala kvalitní zábavu, přičemž vrchol dle řady fanoušků zažila s hrou Need for Speed Most Wanted z roku 2007. Ne, každý je ale příznivcem tuningu, jehož boom začal s prvními filmy Rychle a Zběsile, přičemž tento trend se následně přenesl i do série NFS. Já se však řadím spíše do jiné skupiny fanoušků série. Ačkoliv jsem si loňský díl Need for Speed: Heat nesmírně užíval, tak je pravdou, že už téměř jednu dekádu čekám na návrat ryzího Need for Speed, jenž pro mě představovala sub-série Hot Pursuit. Poslední inkarnace jsme se dočkali v roce 2010 a to z dílny studia Criterion. V moderní historii série, je právě tento díl označován za její vrchol a já si dovolím souhlasit.

Osobně si myslím, že zmíněný kousek byl vrcholem studia Criterion, které se navíc k sérii vrací a už nyní připravuje její pokračování. Než se jej ale v příštím roce dočkáme, tak jsme získali možnost si toto čekání zkrátit a to titulem Need for Speed: Hot Pursuit Remastered. Nemusíte být detektivem,  aby vám bylo jasné, že jde o remaster zde opěvovaného dílu. Za novou verzí stojí vývojářské studio Stellar Entertainment a zkraje vám říkám, že se s svým úkolem popracovalo na výbornou, byť prostor pro jisté zlepšení zde je. Tím myslím, že by bylo skvělé, kdyby hra naplno využila možností mnou využité konzole Xbox Series X, popřípadě Playstation 5. Takto je třeba stále sahat ke kompromisům mezi vizuální kvalitou a frameratem, přitom zde to nutné rozhodně není.

Nasnadě je otázka, jestli je vůbec takový remaster u podobné hry třeba. Pokud jste si v nedávné době pořídili PC verzi, tak by vás nový remaster nejspíše úplně neuspokojil, byť zlepšení patrné je. Pokud jste hru ale hráli na PS3 nebo Xbox 360 rozdíly poznáte na první pohled. Prioritně nám Need for Speed: Hot Pursuit Remastered dává šanci si tento kousek vychutnat i na současných konzolích. Já osobně sice původní verzi na PC disponuji, ale i tak mě nová verze dokázala uhranout tak, abych v ní strávil další desítky hodin a nadále v tom pokračoval. 

Na hře sice je znát, že vznikla před pár lety, ale je nutné dodat, že byla dosti nadčasová. Studiu tak stačilo zvednout kvalitu textur, modelů vozidel a vylepšit stínování, nasvícení a odlesky. To vše zahrálo svou roli na jedničku. Výsledkem toho nová verze podstatně prokoukla a vy tak budete mít opět chuť v ní trávit svůj čas. Byť grafika rozhodně není stěžejním bodem, jenž vás k tomu přinutí, tak určitě potěší. Jak už jsem ale zmínil výše, na konzoli Xbox Series X jsem se musel stále spokojit s kompromisem, jestli dát přednost rozlišení 4K a lepší vizuální kvalitě, ale spokojit se s 30 skálopevnými snímky za sekundu, nebo se spokojit s 1080p, nižší kvalitou detailů, ale dopřát si jízdu v 60 fps.

Vím zcela jistě, že Xbox Series X, potažmo Playstation 5, by hru hravě zvládl v 60, ne-li více, snímcích za sekundu a to při zachování maximální možné vizuální kvality. To jsem si vlastně velmi lehce ověřil. Lock na 30 fps se nesepíná okamžitě a když hru zapauzujete a následně pozastavení hry opustíte, tak zjistíte, že jsou zde 2 vteřiny, kdy je framerate odemknut a hra běží v 60 snímcích. Následný rychlý propad je sice nepříjemný, ale pokud si nechcete o sto šest hrát s dostupným fotomodem, tak do menu pauzy během hraní asi jen tak nezabřednete. Tímto jsem jen chtěl poukázat na to, že by vývojáři mohli framerate v režimu kvality při nejmenším odemknout. Zážitek by to majitelům nextgen konzolí určitě zpříjemnilo.

Alfou a omegou Need for Speed: Hot Pursuit je jeho hratelnost. Jízdný model je sice extrémně arkádový, ale poskytuje nám čirý prožitek z hraní. Závody jsou díky tomu rychlé a mají šťávu. I když jde o arkádu jako řemen, nelze ke každému vozidlu přistupovat zcela stejně. Přeci jen nějaké rozdíly v nich jsou a tak si můžete na plno vychutnat jízdu s každým z nich. Mě hlavně dostávají nahrané zvuky, které jsou agresivní a podporují atmosféru každého závodu, či honičky. Jak každý z vás jistě ví, nemusíte stát jen za hrou zákona, ale stát se i jeho vymahatelem aka policistou. Zážitek ze hry se v obou směrech dosti liší, což hře také v mnohém přidává na atraktivitě.

Původní díly Hot Pursuit si museli vystačit jen s vašimi řidičskými schopnostmi, ale díl z roku 2010 nám dává k dispozici i nějaké ty technické vymoženosti jako je Nitro, EMP, ostnaté pásy, Turbo, či rušičku. To vše získáte postupem hrou do svých rukou, tedy v případě, že se rozhodnete věnovat úloze závodníka. Muži zákona mají k dispozici podobné vymoženosti, tedy minimálně jejich polovinu. Jde o trny, či EM pulz. Místo Turba je ale možné povolat jednotku s helikoptérou a rušičku zde nahrazuje policejní zátaras. Všechno je tak skvěle vybalanocováno, že to hře stále dodává na jedinečnosti a atraktivitě. Všechny tyto gadgety pak rozhodně vyžadují to správné načasování a i když novější díl Rivals se na to snažil navázat, tak kvalit Hot Pursuit nedosáhl.

Je možná trochu smutné, že hra, která letos oslavila 10 narozeniny je stále tím nejlepším, co série za poslední dekádu vyprodukovala a to i přes fakt, že máte k dispozici pouze dva herní režimy – Kariéru a multiplayer. Kariéra sice není nijak závratně propracovaná, ale každý úspěšně dokončený závod vám přináší jisté zadosti učinění a odměna ve formě odemčení nových vozidel je dostatečná. Málo kdo ale třeba ví, že kariéra není jen sledem závodů, ale že jde o jednu komplexní mapu, do níž jsou situovány. Tudíž se lze na silnice vhrnout i v režimu FreeRoam, kde si mapu vychutnáte v její celé neomezené kráse.

Multiplayer nám vrací do hry aplikaci Autolog, která byla dílem Most Wanted z roku 2012 poslána k ledu, ale v Need for Speed: Hot Pursuit Remastered se vrací a v dosti upgradované formě. Hra každou vaši jízdu porovnává se světovými žebříčky, což vám může dát motivaci k tomu, abyste si nějaký ten závod zopakovali. Vraťme se ale zpět ke klasickému klání více hráčů. Vzhledem k skvělému balancu mezi policií a závodníky je hraní za každou stranu čirou zábavou i v tomto směru. Je tedy pravdou, že bylo těžké se do online závodů dostat, tedy v případě, že jsem chtěl měřit síly pouze s konzolovými hráči. Naštěstí je zde možnost povolit crossplay a pustit do jedné hry hráče z PC, Playstationu, či Nintenda Switch. Pokud crossplay zvolíte,o hře nouze nebude a vzhledem k povaze hry je jedno, na čem váš sok hraje.

Recenzovat remastery není lehké. V některých případech dokonce máte pocit, že zcela zbytečné. To samé by si člověk mohl říci i v tomto případě, ale byla by to vůči Need for Speed: Hot Pursuit Remastered křivdou. Bude se opakovat a opět řeknu, že jde stále o jeden z nejlepších dílů, ne-li ten nejlepší, které za posledních 10 – 12 let vyšly, pro některé by toto období mohlo být ještě podstatně delší. Zaslouží si tedy EA vaše těžce vydělané peníze? Opět trochu repetetivnosti. Pokud máte původní verzi na PC, tak vás novinka moc nepřekvapí, ale v chcete-li hrát na konzolích, pak vlastně není moc nad čím váhat. Zvláště, když je hra prodávaná za sníženou cenu. Já osobně navíc doufám v to, že si nás vývojáři testují v tom, zda bychom o díl podobného ražení měli zájem. Za mě rozhodně. Myslím, že tuningu již bylo dost. Takže proč se nevrátit k ryzí podstatě Need for Speed.


ZÁVĚREM

Need for Speed: Hot Pursuit Remastered dokazuje nadčasovost původního kousku z roku 2010. Hra neztratila nic ze svého kouzla, své divokosti a návykovosti. Naopak je zabalena do líbivějšího kabátku, který ocení zejména majitelé konzolí. Smutný je jen fakt, že sérii musí v posledních letech zachraňovat právě hra podobného ražení, jelikož současný remaster je tím nejlepším, co si ze série na současných konzolích vlastně můžete zahrát.

Datum vydání: 13. listopadu 2020 – Potřebné místo na disku: 21,9GB
Distributor ČR: N/A