Téměř čtyři roky uplynuly od doby, co jsem se nechal pohltit světem a příběhem Cala Kestise ze hry Star Wars Jedi: Fallen Order. Ten rok jsem zmíněnou hru okamžitě posunul na vrchol a označil ji za svou Hru roku 2019. No a nyní se zmíněný přeživší Jedi opět vrací, abychom s ním prožili další dobrodružství, ale i strasti plynoucí z toho, že jste hledaným číslo jedna ve všech Impériem ovládaných sektorech Předaleké galaxie. Jde ale stále o tak skvělou hru? Jde!. Důvody vám snad osvětlí následující řádky této recenze.
Star Wars Jedi: Survivor nás vezme 5 let za události předchozího dílu. Cal si prošel jistou obrodou, dospěl a z ukrývajícího se ustrašeného klučiny se stal jedním důležitých článků Gererova povstání. Ostatně jedou takovou misí celý kousek začíná, abychom se následně stali opět součástí něčeho většího. Něčeho, co bude mít silný dopad na celou Galaxii a opět přitom nahlédneme do minulosti. Jelikož chci recenzi vést pokud možno bez spoilerů, tak do příběhu nebudu více zabředávat, i když bych se rád s vám pustil do dalších podrobností. Ale příběh je jednou z důležitých částí hry a není tak vhodné z něj mnoho prozrazovat.
Pokud ale dění kolem Hvězdných Válek sledujete, pak jste jistě zaregistrovali, že LucasFilm představil v posledních letech několik ér, do nichž se bude postupně zabředávat, kdy jednou z nich je i období Vrcholné Republiky, tedy High Republic, která je dle časové osy umístěna několik stovek let před události ságy Skywalkerů. Je tedy naprosto skvělé, že právě aktuální herní kousek nás do těchto událostí uvede a my odhalujeme právě jedno z tajemství High Republic, jenž se konkrétně týká rytířů Jedi. Také je zde jistým způsobem znázorněno krvácení kyber krystalu, což je něco, co bylo zatím popsáno jen v kanonických komiksech a jde tedy o původ rudé barvy světelného meče. Ach, no není tohle fan servis jako blázen?
Dozajista je. Ale tvůrci to chytře komponují do skvěle dramaturgicky zvládnutého příběhu, který si opět může se sequelovou trilogií vytřít zadní partie. Takto má jednoduše vypadat děj ze světa Star Wars, který chcete prožívat. Má hloubku, má skvěle napsané charaktery s nimiž všechno můžete náležitě prožívat. Budují se tu vztahy, naráží se zde na různá osobní témata. Tahle hra má po příběhové stránce vše, co by měla mít a opět smekám před prací Respawn Entertainment klobouk.
Nejlepší na tom je, že tvůrci ke všemu přistupovali správně, tak jakoby cítili, co fanoušci od této hry chtějí. Povedlo se jim tak vytvořit titul, který nestojí stabilně jen na jednom z hlavních pilířů, ale prakticky na všech. To platí třeba i o herním světě, který opět čítá několik různorodých planet, jenž budeme objeovat. Každá z nich nabízí zcela jedinečné lokace a prostředí a ukrývá další tajemství. Během hry se tak podíváme na Coruscant, Jedhu, ale nováčky jako Kaboh s jeho roztříštěným měsícem, Nova Garon, nebo Tanalorr, jenž je pro příběhovou část velmi důležitou planetou.
Velmi mě potěšilo, že tvůrci vice rozšířili otevřenost světů. Fallen Order byl skvěle zpracovaným titulem s metroidvania prvky, ale byl přeci jen více koridorem nabízejícím různé odbočky. Star Wars Jedi: Survivor jde tentokrát dále a nabízí nám podstatně otevřenější lokace, v nichž se můžeme pustit i do celé řady vedlejších aktivit, jenž mají své menší příběhy. Také je to příležitost k dalšímu průzkumu a odhalování tajemství místních planet a jejich světů. Jelikož se nyní pohybujeme po daleko rozsáhlejších lokacích, tak jsme se dočkali také možnosti osedlat si místní zvířata. Ta jsou navíc prvkem hratelnosti, s nímž je třeba počítat. Jen pomoci nich je totiž možné se dostat na některá místa, jelikož umí vystoupat i do jinak kluzkých kopců.
Co mě ale velmi zajímalo, byl posun z hlediska hratelnosti. V předchozím díle byla látka jasná. Sledujeme mladého Jediho, který si opět musí najít cestu k síle a napojit se na ní. V tomto směru tvůrci vyčerpali vše. Proto dostává do rukou hotovou postavu a jsem za to rád. To, co se Cal naučil v předchozím díle, umí i nyní. Jen z hlediska dávkování obsahu jsou nám tyto schopnosti postupně zpřístupněny. Vše se ale udá během úvodní kapitoly na Coruscantu. Cal se ale i nadále vyvíjí a máme možnost třeba oklamat mysl nepřátel a více kooperovat se spojenci, jenž se mnohdy aktivně zapojují do dění a také bojů. Jejich UI je navíc dobře nastavená a rozhodně jsou ku pomoci a nikoliv na obtíž, jak tomu bývá v celé řadě jejich titulů.
Hlavní změnou ale prošel soubojový systém jako takový. Tvůrci se nechali inspirovat u NIoh a tak tu máme různé postoje, kterými budeme bojovat a dále se v nich zlepšovat. Postoje zde zastupují vlastně různé varianty světelného meče, kdy vedle použití oboustranného meče a dvou mečů zároveň, se nám odemyká i možnost meče a blasteru a obouručního meče, který se velmi podobá tomu, jímž bojoval Kylo Renn v sequelové trilogii. Každý z postojů nabízí trochu jiný styl boje, kdy se dvěma meči bojujete nejrychleji, ale s nejmenším poškozením, kdy obouruční meč má nastavení přesně opačné.
Vzhledem k tomu, že postoje můžeme mít aktivní pouze dva, je jen na nás, jakým stylem se nám bojuje nejlépe. Já si nakonec oblíbil oboustrannou variantu v kombinaci s obouruční. Je vhodné disponovat nějakou kombinací, jelikož na některé nepřátele jednoduše musíte útočit tvrdě a na nějaké zase s vyšší rychlostí. Obecně jsem ale rád za větší variabilitu nepřátel. A i když jsou hlavními soupeři zejména stormtroopeři a jejich různé variace, tak nechybí ani bitevní droidi, námezní lovci, ale různá stvoření žijící na konkrétních planetách. Vrcholem jsou samozřejmě boss fighty.
Boss fighty bychom tradičně mohli rozdělit na ty větší pro příběh klíčovější, které mají i větší hloubku a jsou jistým způsobem rozfázované, a na ty menší, které nemají takovou hloubku, ale představují tradičně větší výzvu vůči řadovým nepřátelům. Pokud jde o obtížnost, tak tady skutečně záleží na tom, jakousi zvolíte. Řekl bych, že předchozí díl byl v tomto směru trochu obtížnější, ale také je to dáno trochu tím, že jsem Fallen Order podruhé dohrál relativně nedávno a tak jsem se vším sžil daleko rychleji.
Ačkoliv jsou souboje zábavné a budeme v nich trávit spoustu času, vedle různých cut-scén, jenž svou kvalitou neustále stoupají, tak nesmím opomenout také další části hratelnosti, mezi něž patří i pohyb po jednotlivých lokacích, kde vedle klasických akrobatických pasáží a šplhání po kde čem, tu máme i nějaké ty puzzly. Ty nepatří k těm nejobtížnějším, ale je třeba zmínit, že vyžadují často dobrou znalost prostředí, v němž se pohybujete. Jsem také rád, že tvůrci dále rozšířili akrobatický pohyb po mapě a to o různé překážky, jenž mnohdy vyžadují přesné načasování. Upřímně tyto části byly hlavní příčinou mých několika smrtí ve hře. Jen upřesním, že jsem hrál na střední obtížnosti, která má představovat balanc mezi vším, co před nás hra staví.
Ještě než se vrhneme na neduh recenzovaného počinu, tak zmíním ještě možnosti úprav, které zde tradičně nemají žádný vliv na hratelnost a nesou se s v čistě kosmetickém rázu. Mírnou úpravou tak prošla možnost upravovat vzhled světelného meče, kdy máme k dispozici 9 barev kyber krystalu, přičemž rudá varianta se otevírá až skrze New Game+. Cal Kestis nyní nemusí nosit pouze pončo, ale i další druhy oděvů, přičemž mu nyní můžeme upravovat také sestřih a vousy. BD-1, náš věrný společník, je také více upravitelný a tak vše není odkázáno jen na změnu barevného schématu.
No a nyní k té technické části. Až po tento bod bych řekl, že se mi do rukou dostala prakticky dokonalá hra. A když rozdělím technickou stránku na vizuální část a výkonovou, tak i zde najdu jednu část, která by se dala označit za perfektní. Asi hádáte správně, že tou je vizuál. Scenérie světů jsou dechberoucí, animace jsou skvělé a během hraní jsem si užíval každičký detail, s nímž tvůrci v rámci hry přišli. Ano, jsou zde i vizuálně pohlednější hry, ale ty zdaleka nenabízí rozsah aktuálního počinu. Kde tedy tkví problém? Ano, ve výkonu.
Hra nabízí režim kvality a režim výkonu, kdy jediný rozdíl je v prioritizaci – kvalita upřednostňuje rozlišení a výkon zase snímkování. Zde nebylo nad čím přemýšlet a režim výkonu je jasný vítěz. I tak ale hra zdaleka neběžela 60 snímků za sekundu a občas padala k 30. Optimalizace ale obecně není silnou stránkou této série, když se zpětně ohlédnu za předchůdcem. Je to ale něco, na co se tvůrci s updaty skutečně musí pozastavit. Zatímco já jsem si hru i přes ty výkyvy frameratu na konzoli Xbox Series X užíval, tak na PC je situace doslova do nebe volající, což se odráží v uživatelských recenzích a je skutečně škoda, že má hra na PC takovou pověst jakou nyní má, ačkoliv si to vůbec nezaslouží. Právě výkon stojí za finální známkou níže, za níž si ale stoprocentně stojím a je zcela zasloužená.
ZÁVĚREM
Jestli EA udělalo za poslední léta něco dobře, tak to, že svěřili rpg ze světa Star Wars do rukou autorů Titanfallu. Ano, série Star Wars Jedi nabízí takové kvality jako zatím žádná jiná hra ze světa Star Wars po dobu dvou dekád nenabídla a novinka Star Wars Jedi: Survivor je toho náležitým příkladem. Vyjma problémům s optimalizací se mi do rukou dostala hra s návykovou hratelností, skvěle a detailně zpracovanými světy, ale zejména napínavým a dramaturgicky skvěle napsaným příběhem se zajímavými postavami. Fanoušci Hvězdných válek vlastně nemají nad čím přemýšlet, zejména pokud vlastníte jednu z next-gen konzolí. V případě PC si raději chvíli počkejte, než se problém s výkonem vyřeší.
9/10
Datum vydání: 28. dubna 2023 – Potřebné místo na disku: 134GB
Distributor ČR: Also.com – Česká lokalizace: NE
Hezká recenze, díky.
Krátká a zároveň obsahuje vše, co jsem potřeboval vědět. Pomohla mi rozhodnout se, jestli si hru koupím.
Jsem rádi, že pomohla 🙂