Warhammer 40.000: Space Marine 2 – Recenze

Warhammer 40.000: Space Marine 2 – Recenze

11 září, 2024 0 Od Jiří Hora

Třináct let, tolik času uplynulo od doby, kdy se nám do rukou dostal velmi solidní herní kousek na motivy slavné deskové značky Warhammer 40.000, který nesl název Space Marine. Nyní se do tohoto světa vracíme a to s přímým pokračováním s nímž přichází tvůrci ze Saber Interactive. Je třeba konstatovat, že po dohrání tohoto titulu je mi velmi líto, že jsme se v mezi dobí nedočkali remasteru prvního dílu, který by tak byl dostupný na aktuálních platformách, jelikož jsem jej v původní verzi minul a rád, bych si doplnil mezery v dějové lince.

Ačkoliv hra Warhammer 40.000: Space Marine 2 nenabízí příběh hodný Oskara, tak si mě dokázal získat a to hlavně tou správnou gradací a špetkou tajemství, která spočívala v minulosti hlavního hrdiny, kterým je v tomto případě opět Demeterius Titus, Ultra mariňák Impéria, který zde “vstává z mrtvých”. Právě v rámci napojení na minulost postrádám znalost prvního dílu, který bych si tak s chutí dal a to z prostého důvodu. Space Marine 2 je hra, na kterou fanoušci světa Warhammer 40.000 čekali.

Dějová linka nabízí slušný standard, který rozhodně neurazí a krásně doplňuje hlavní prvek hry, kterým je hratelnost. Ta se nijak netají tím, že jí inspirací byla slavná série Gears of War, což ale není výtka. V tomto směru jde o pochvalu, jelikož si tvůrci vzali přesně to, co bylo třeba, včetně možnosti si projít celou kampaň v kooperaci až tří hráčů, což tomu všemu jen přidává na atraktivitě.

Líbí se mi, že se tvůrci nesnažili do hry přivést jakékoliv prvky otevřeného světa a mi před sebou máme čistě koridorovou záležitost, kde sem tam můžete vlézt do nějaké té slepé uličky, kde se ale mohou nacházet různé záznamy, které dále doplňují lore místního světa, který je už ze svého principu obrovský a nabízí nespočet příběhů, z nichž právě aktuálně recenzovaný kousek čerpá. Já koridorové řešení uvítal. Nikdy se tak neztrácí tempo hry a na obrazovce se stále něco děje, což mě skutečně překvapilo.

Scenérie, které před vás hra staví jsou doslova epické a musím říct, trailery nelhaly, když nám slibovali parádní vizuální zážitek. Když například vidíte tisíce se rojících tyranidů, kterým musí čelit jiné jednotky, které na scéně působí, je to vskutku jedinečný zážitek. Ostatně celá hra působí nesmírně organicky a vy máte stále pocit, že jste součástí většího boje, skutečně vesmírné války, jenž zde probíhá.

Potěšila mě také rozmanitost prostředí, kterou jsem po zkušenosti z jiných her, které se odehrávají ve stejném univerzu, nečekal. Tvůrci mě dokázali vždy něčím příjemně překvapit a to ať šlo o prostředí samotné, či způsob, jak se v něm lze pohybovat. Zde naráží na osvěžení hratelnosti jet-packem. Dokonce jsem nečekal, že se dočkám takového množství rozmanitých nepřátel, které mi titul postaví do cesty. Ostatně tyranidé nejsou tím jediným, co se vám postaví do cesty, ale už v jejich řadách narazíte na celou řadu unikátů, jejichž likvidace je radost.

Tvůrcům se podařilo skvěle vybalancovat gunplay a vy tak máte z likvidace nepřátel čirou radost, zvláště, když můžete své nepřátele doslova krájet na kusy. Zdravím řetězový meč. Palné zbraně ale také přijdou vhod a i zde je k dispozici poměrně slušný arzenál zbraní, z něhož si jistě každý vybere to své. Nečekal bych, že mě bude prostá likvidace hord nepřátel tak bavit a že jich před vás hra bude stavět doslova desítky, zatímco na pozadí jich vidíte další stovky až tisíce. Nehledě na to, že k likvidaci můžete využívat i různých vybuchujících předmětů, či dokonce mimozemské vegetace. To v ruku v ruce s částečně zničitelným prostředím dále dokresluje scény, jenž před vámi probíhají.

Kampaň ale není jediným herní režimem, jež hra Warhammer 40.000: Space Marine 2 nabízí. Máme tu ještě další kooperativní režim nazvaný Operace a kompetitivní režim Nekonečná válka. Schválně používám české výrazy, jelikož hra disponuje českou lokalizací ve formě titulků, což je jistě vždy příjemná zpráva.

Režim Operace nám vlastně dává do rukou další menší kampaň, kde se chopíme jiné jednotky Ultra mariňáků a vidíme tak události kampaně z trochu jiné perspektivy. Hra nám tak jasně dává najevo, že jsme součástí již zmíněného globálního konfliktu a že i další jednotky Ultra mariňáků měli plné ruce práce. Samozřejmě i tento režim je možné projít v kooperaci s dalšími dvěma hráči.

Nakonec tu máme režim Nekonečná válka, který je určen až pro dvanáct hráčů. Zde nám hra nabízí šest tříd mariňáků, jimiž jsou Taktik, Útočník, Předvoj, Protektor, Odstřelovač a Těžkooděnec. Každá z těchto tříd pak disponuje jednou speciální schopností, což je něco, co vám představí už samotná kampaň. I zde je k dispozici veškerý arzenál, na nějž jste mohli narazit už v rámci příběhové linky. Boje jsou zde rychlé a i v tomto směru dosti připomínají sérii Gears of War.

Už jsem zmínil, že scenérie jsou epické a dechberoucí. Je to dáno tím, že vizuální stránka nabízí nespočet detailů, animací a různých efektů, jenž toto vše vytváří. Vývojáři ze Saberu si na hře dali neskutečně záležet a je to znát. Všechny ty detaily pak oceníte zejména v režimu kvality, který ale pochopitelně ukazuje všechnu tu parádu na úkor snímkovací frekvence, která je zde v tomto směru zamčena na 30 snímcích. Musím ale konstatovat, že jsem během hraní v tomto režimu ani jednou nepocítil propady fps. Jak asi tušíte, tak v opozici režimu kvality je výkon, který omezuje některé detaily a snižuje rozlišení s tím, že hra v tomto případě běží na 60 fps. Taková ta klasika.

Nakonec bych chtěl ještě vyzdvihnout hudební doprovod a celkově zvukovou stránku, která je zde nedílnou součástí celého zážitku, na kterém jen stěží hledám chyby. Ano, drobnosti tu jsou a to je důvodem toho, proč si vlastně aktuální herní adaptace ze světa Warhammer 40.000 neodnáší plný počet bodů. 


ZÁVĚREM

Warhammer 40.000: Space Marine 2 je pro mě neskutečným překvapením letošního roku. Ačkoliv jsem se na hru od oznámení těšil. Mírnil jsem svá očekávání. To co jsem ale dostal mě přesvědčilo o tom, že když někdo chce, tak to jde. Do rukou jsem tak dostal hru, která mi dává do rukou 11 hodinovou kampaň, která má neskutečné tempo, má drive, slušnou zápletku a hlavně hratelnost, jenž vás nenechává vydechnout. To je něco, co jsem od starších Gears of War vlastně nikde jinde nedostal. Do toho tu máme další dva režimy, které rozhodně nejsou do počtu. Čeština je pak jen třešničkou na dortu.

Datum vydání: 9. září 2024 – Potřebné místo: 58,6GB
Distributor ČR: Playman.cz – Česká lokalizace: ANO – české titulky