Generation Zero – Recenze

Generation Zero je hra z období 80. let 20. století, konkrétně zasazená do Švédska, kde se hráč snaží přijít na to, proč náhle všichni lidé zmizeli a proč se ulicemi švédských měst promenádují po zuby těžkými zbraněmi ozbrojení roboti. Hra byla vytvořena lidmi z Avalanche Studios, ano tou firmou, která stojí za milovanou a zároveň pro svoji optimalizovanost nenáviděnou sérií Just Cause, ale i za velmi kvalitním projektem Mad Max.

Hra se již od počátku profiluje jako „survival open world“ střílečka z pohledu první osoby, kterou můžete hrát dohromady až ve čtyřech lidech on-line, ale také sólo. Jediné, co hráč na začátku hry ví, je to, že jako švédský teenager se vracíte z prázdnin a místo vřelé náruče rodičů Vás vítají chladné ocelové paže robotických ochránců pořádku. Co se stalo se všemi lidmi, proč jsou tady ti roboti a přežil vůbec někdo? To jsou otázky, na které budete muset nalézt odpovědi hraním této Co-Op survival hry.

Asi je správné říct, že pokud si Generation Zero chcete opravdu užít, bylo by dobré mít po boku alespoň jednoho kamaráda, který je ochoten s Vámi hrát tuto hru, jinak na rovinu říkám, že tento titul začne časem nudit, bohužel. Ale abych nepředbíhal, Generation Zero Vás na začátku vtáhne. Jednak zde funguje prvotní efekt vyplivnutí hráče do probíhajících událostí, o kterých nevíte nic a vše si musíte zjistit a také Vás hra zaujme svojí velmi líbivou grafikou v čele s měnícím se počasím, které přidává na atmosféře.

Ze začátku budete chtít procházet každou budovu a každý pokoj, jen abyste našli co nejvíce zásob a různých oblečků na Vaši postavu. Ve hře totiž můžete měnit outfit hlavního hrdiny a upravit si tak jeho vizáž podle gusta. To se bohužel po několika hodinách změní, protože zjistíte, že každá třetí budova je prakticky stejná a má stejné uspořádání jako ty před ní. Koupelna na stejném místě, ty samé hodiny na identickém místě v ložnici i stejným způsobem rozestlaná postel. Možná se to nemusí tak zdát, ale přesně tyto detaily jsou to, co na hrách máme tolik rádi a co nás vtahuje do děje.

Svět Generation Zero je vymodelován krásně. Je otevřený, plný efektů, ale přesto je tak prázdný. Když pominu nepřátele, kterým se dostanu za chvíli, tak švédská země je ve hře tak tichá. Žádní ptáci, hmyz, na vysokou zvěř v hustých lesích také nenarazíte, zkrátka nikde nic. Jen svist trávy na polích a v dáli krásný efekt zapadajícího slunce. Od autorů bych čekal daleko více invence. Vždyť Švédsko nabízí tolik krás v podobě fauny. I kdyby zde měli být pouze nejmenší zástupci zvířecího druhu, tak by to hru velmi oživilo, protože autoři přišli s celkem rozsáhlou oblastí, která nabízí planiny, kopce, hory a nejedná se tak o nějakou narychlo spíchnutou placku mapy.

Ale abych se vrátil na začátek a k tomu podstatnému. Čili, hráč je vyvržen do světa hry a prakticky o situaci, která se děje kolem něj nic neví. Prozkoumáváním okolí a sbíráním dodatečných informací a zároveň putováním z bodu A do bodu B se hlavní hrdina dozvídá více a více informací o místní situaci. Některé jsou relevantní, jiné zas ne. Cestou sbíráte také předměty, které Vám mohou pomoci v boji proti robotickým nepřátelům, ale nemusíte je využívat. Jedná se třeba o různé druhy světlic, ohňostrojů, ale třeba i poplašných sirén, alarmů a nebo jako lákadlo pro upoutání pozornosti postačí obyčejné rádio.

Hra nabízí kolem šesti druhů nepřátel. Ano, jsou podle mě skvěle navržení a mají nápad, ale je to žalostně málo. Kvůli tomu hra trpí značnou prázdnotou a na to, jak je mapa rozlehlá, tak značnou linearitou. V prvních dvou nebo třech hodinách se setkáte s prakticky jedním druhem nepřítele, tzv. runnerem, což je vlastně takový přerostlý mechanický pes, který na zádech nese buď kulomet nebo brokovnici a jeho nejodpornější vlastností, která Vás během hraní rozhodně několikrát vytočí, je umění vytvořit silnou tlakovou vlnu a odmrštit Vás tak o několik metrů dál. Když už se prokoušete jakýmsi úvodem a osaháte si hru, tak na Vás Generation Zero pošle další druh a tím je neškodný monitorující dron. Naštěstí další oblasti už hlídají silnější Hunteři, což jsou stroje představující typický druh mecha s těžkým kanónem. Pokud u hry vydržíte ještě déle a prozkoumáte tak odlehlejší části mapy, narazíte na Goliáše mezi nepřáteli a to na těžký stroj zvaný jednoduše, Tank. Jedná se o bestii, která má k dispozici těžký kulomet a je osazená raketometem. A druhou těžkotonážní bestií je Harvester, obrovský železný pavouk. No a to je vše, pokud ještě nepočítám malou skákací robotickou mrchu, tak to je tak vše, proti čemu budete ve hře čelit.

Co se mi ale líbí je to, že každý druh má nějakou celkem promakanou slabinu, na kterou budete muset hraním, respektive bojem přijít. Pokud už na ni přijdete, dostanete značnou výhodu v boji, jelikož munice, ač se to na začátku hry nezdá, je žalostně málo a to hlavně pokud hrajete sami a také i z důvodu respawnu nepřátel po odchodu ze hry. Hra v jednom hráči má ještě jednu nevýhodu. Generation Zero bude nejenom o to prázdnější, ale také o dost těžší. Pravý hák zároveň dostává i variabilita zničení nepřátel, protože v jednom hráči jednoduše postupujete stylem, pokud to nejde silou, jde to ještě větší silou a už tolik neuvažujete o promyšlených tazích, jak jednoduše a efektivně eliminovat daného protivníka.

A čím vlastně můžete kosit robotické nepřátele? K dispozici máte standardní zbraně, jako pistole, brokovnice, pušky, samopaly, granáty, raketomet. To ale není vše. Hra nabízí k nalezení také různé attachmenty, jako jsou kolimátory, tlumiče, lasery, prodloužené zásobníky. Všechny tyto věci i zbraně samotné pak jsou rozděleny do tříd, které známe z jiných online her, takže zde nalezneme věci označené šedou barvou, modrou, zelenou, fialovou a samozřejmě ty nejvíce ceněné jsou označeny žlutě. Líbila se mi také jistá variabilita používat různé druhy střeliva do stejné zbraně. Můžete mít buď průrazné náboje, které jsou velmi efektivní v penetraci těžkého materiálu, ale také můžete střílet rychlejší municí, jejíž penetrační síla bude značně slabší. Jenom brokovnice má ve hře asi tři typy munice a musím říct, že tento detail mě ve hře velmi potěšil.

Ač musím uznat, že hra na konzoli Xbox One X běžela vcelku slušně, autoři se nevyvarovali chyb, s kterými se v jiných hrách prakticky nesetkáte. Asi nejotravnější chybou, s kterou jsem se potýkal po celou dobu hraní, byla nemožnost ve vypjatých situacích si zbraň přebít nebo přehodit na jinou, nebo celkově jakákoliv interakce s mými věcmi v rychlém inventáři byla značně nekomfortní. Přišlo mi, jako by hra vůbec na moje příkazy nereagovala. Nevím, jak si tuto chybu vysvětlit, mimo boj hra šlapala, ale jakmile došlo na konfrontaci, neměl jsem svou virtuální postavu pod plnou kontrolou.

Gameplay hry je takový těžkopádný až bych řekl syrový. Určitě by si Generation Zero zasloužila daleko více péče. Naproti tomu chování zbraní mi přijde celkem realistické, určitě to není jednoduchá arkáda jako v jiných hrách.

Znovu se ale musím vrátit k inventáři a k věcem s tím spojených. Celé pohybové menu je totiž port z PC verze jen s tím rozdílem, že se můžete mezi jednotlivými políčky pohybovat D-Padem. To tak způsobuje určitý nekomfort a delší interakční dobu během hraní. Také Vám hra v logu neukazuje nové věci, nebo informace, které jste získali. Ač mi to u kosmetických předmětů nevadí, jelikož by na mě neustále problikával nějaký vykřičník, tak u informačních věcí, jako jsou například dokumenty nebo nové informace o daném úkolu, jsem s tím měl celkem problém. Rád bych věděl, že mi hra nabídla novou informaci, aniž bych si ji sám od sebe musel kontrolovat v menu.

SOUHRN

Co říci závěrem? Generace Nula je dobrá hra, pokud ji budete hrát s kamarády. Zabaví a určitě za zjištění příběhu stojí. Musíte jí ale odpustit několik těch chyb, které ji sráží dolů a s kterými se už jiné hry rozhodně nepotkávají. Pokud máte čas, můžete ji hrát i sami, ale myslím si, že jsou na trhu jiné hry, které dokáží lépe zabavit a nepotřebujete k nim parťáky. Každopádně tato hra je přesně tím titulem, u kterého bude velmi zajímavé sledovat vydání updatu, který celý titul může posunout úplně někam jinam.

HODNOCENÍ: 5,5/10

Autor: Ladislav Procházka
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: Cenega Czech

3 thoughts on “Generation Zero – Recenze

  1. Tak jsme hru dnes stáhl a zkusil sám. Na Xbox One X se mi hra spustila v klidu i jsem hrál nějakou tu hodku a žádný problém. Netuším však na čem hraješ ty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copyright © All rights reserved. | CoverNews by AF themes.