GhostRunner 2 – Recenze
16 listopadu, 2023Když jsem před třemi lety ve stejný čas recenzoval první díl hry Ghostrunner, skoro jsem nevěděl, do čeho jdu. Tenkrát se tento titul od vývojářů z One More Level objevil z čista jasna a s odstupem času to vnímám jako velmi příjemné osvěžení, v tu dobu trochu stojatých vod na poli stylem podobných her. Jenom pro připomenutí, Ghostrunner je hra podobná titulům jako jsou třeba Mirror’s Edge nebo Neon White, či Ninja Must Die. Je přesně tím typem hry, ke které si sednete a říkáte si, tak ještě jeden level a jdu spát, ještě zkusím tuhle překážku a vypínám to a pokud se Vám stane to, že svůj slib nedodržíte, tak hra zvítězila a něčím Vás nadchla. A počinu Ghostrunner 2 se to znovu podařilo.
Příběhově se nový Ghostrunner odehrává rok po událostech původního dílu. Vracíme se na místo zvané Dharma Tower, kde dochází k revitalizaci celého života. Bohužel, mír netrval dlouho a do tohoto světa se opět vrací válka, respektive pouliční boje přiživované nejrůznějšími znepřátelenými korporacemi. Hráč se opět ujímá role Jacka, tedy jednoho z posledních žijících Ghostrunnerů. V přežití Jackovi pomáhají jeho schopnosti kyborga, jako jsou rychlost, síla, lehkost, umění rozpůli katanou nepřítele bez mrknutí oka a nebo také schopnost čelit různým internetovým nástrahám přímo uvnitř systému.
Pokud bych měl porovnat první díl s tímto a ptáte se mě, zda se jedná o nějakou revoluci, tak určitě odpovím že ne. Revoluce to rozhodně není, ale přesto je Ghostrunner 2 tím nejlepším z celé této, a teď to již mohu říci, série. Dvojka totiž přináší nápravu tam, kde ztrácela jednička. Takže pokud půjdeme postupně, tak One More Level přináší ještě lepší grafické zpracování hlavní postavy a hlavně celých lokací a obecně prostředí jednotlivých úrovní. Graficky tak nyní vynikají hlavně mise uvnitř systémů nebo spíše programů a bezpečnostních bran, které jsou ztvárněny opravdu nápaditě. Kolikrát mě tyto úrovně bavily snad ještě více, než úrovně v živém světě Ghostrunnera. To, jak jsou graficky ztvárněny jednotlivé toky dat, přístupy a ochrany mě opravdu mile překvapilo. Samozřejmě, že i ten “reálný” svět je graficky zpracován moc pěkně. Jednotlivé neonové reklamy a bannery hrají barvami do ponurého dešťového světa ála kyberpunk.
Ruku v ruce s grafickým zlepšením jde také zpracování jednotlivých úrovní. Jak jsem nakousnul už výše, tak i přes to, že mě některé lokace ve virtuálním světě bavily více, tak ty v tom klasickém jsou rozhodně zábavné a oproti původnímu dílu jsou delší, mnohem delší, jsou rozmanitější a ač se to nemusí zdát tak mi přijde, že mnohem více využívají vertikálnosti. Po úrovních běhá také více nepřátel a to různých typů. Od už klasických katanou ozbrojených ninjů tu najdeme také jednoranné pistolníky, vojáky se samopalem, dále pak různé mechy ozbrojené laserovými děly nebo také bojovníky s laserovým bičem a další. Kolikrát je opravdu výzva toto vše uskákat. Nicméně hra opět exceluje v umisťování nejrůznějších checkpointů. Snad jsem nenarazil na jediný můj skon, kdy bych si řekl, že ten checkpoint je nastavený špatně a musel bych jet určitou pasáž neustále dokola.
Úpravy se také dočkalo menu pro umisťování paměti, díky které můžete používat více schopností a Jack také dostal do vínku výdrž, kterou ony schopnosti a rychlý běh ubíhají. Nyní je tak vše ještě více intuitivní a oproti prvnímu dílu byla toto nejviditelnější změna k lepšímu. Díky této změně dostaly souboje nový rozměr, jsou intenzivnější, rozmanitější a lépe se v nich orientuje. Díky výše zmíněnému pak i samostatné skilly dávají daleko lepší pocit z jejich perfektního provedení a načasování.
Mezi klasické skilly, jakým je třeba Shuriken, přibyl nový jménem Shadow. Ten umožňuje Jackovi vytvořit hologramového dvojníka, po kterém nejen že půjdou nepřátelé, ale dá se využít také jako druhá postava pro otevření tajných dveří, kdy potřebujete být na dvou místech zároveň. Jedná se o další úpravu, která viditelně neovlivňuje pouze hraní, ale také to, jak jsou jednotlivé úrovně tvořeny.
Další změnou je pak nově upravený systém vyprávění celého příběhu. Ghostrunner 2 se nyní může pyšnit systémem dialogů, který známe z jiných větších her. Máte tedy možnost osobně mluvit s hlavními postavami celé hry, včetně možnosti toho jim odpovídat. Zrovna tato změna mě osobně nepřišla příliš šťastná, jelikož jednotlivé postavy nejsou vymodelovány zcela detailně a tak precizně, jako je neživý svět. Přeci jen modely postav jsou zřejmě pro vývojáře trošku větším soustem. Mezi jednotlivými misemi se totiž pohybujete v jakémsi velitelství, kde máte možnost právě s hlavními aktéry mluvit a to mě opravdu u tohoto typu hry nebavilo. Samozřejmě, když nechcete, tak ke konverzaci dojít nemusí, respektive odbudete jen to nejnutnější, abyste se dostali dál. Vyprávění příběhu přes jednotlivé nahrávky mě v původním Ghostrunnerovi přišlo daleko lepší.
Pokud Vás ale nepotěší příběh, pak to bude určitě soundtrack, který je našlapaný od začátku do konce hry. Hudební doprovod neruší, ale víte, že tam je a skvěle zapadá do zběsilého tempa v mačkání jednotlivých tlačítek. I když hra obsahuje dva režimy zobrazení, tedy výkonu a kvality, přeci jen by si autoři mohli trochu ještě pohrát s optimalizací. Jsou zde místa, i když minimálně, kde hra znatelně ztrácí na FPS i v režimu výkonu.
ZÁVĚREM
Ghostrunner 2 možná není hrou pro masy a věřím, že ne každého baví, když umře doslova 100x během jedné úrovně, ale podle mého byste druhému dílu měli dát šanci. Jedná se o dobře vylepšený původní díl, který, i když trochu kostrbatě, rozšiřuje základní příběhovou linku. Dvojka skvěle překopala koncept výdrže, zapracovala na grafice a časové délce a rozmanitosti úrovní. Pro fanoušky prvního Ghostrunnera je druhý titul povinností a pro nováčky je skvělým úvodem do světa těchto melee one hit/ kill her.
8/10
Datum vydání: 26. října 2023 – Potřebné místo: 16,67 GB
Distributor ČR: HYPE.cz – Česká lokalizace: NE
