Golem VR – Dojmy

Golem VR – Dojmy

17 května, 2023 0 Od Ladislav Procházka

Společně s kolegou Jirkou jsme na pozvání navštívili VR arénu od společnosti DIVR Labs, která má svoji pobočku v Praze, konkrétně v hračkářství Hamleys v ulici Na Příkopě. Abych byl upřímný, se svými dětmi jsem Hamleys několikrát již navštívil, ale zřejmě z neznalosti jsem DIVR Labs absolutně minul. Tentokrát jsme šli na jistotu a u vstupu do této arény nás přivítala velmi milá zaměstnankyně, která se nás hned ujala a začala nám vysvětlovat, na jakém principu hry fungují, co bychom mohli očekávat a zda nemáme nějaké zdravotní omezení, jako strach z malých prostor a podobně. K dispozici byly dvě hry, jmenovitě je to temným hávem zahalená hra Arachnoid, dojmy od Jirky si můžete přečíst zde, a titul Golem VR, díky kterému se přenesete do rudolfinské Prahy.

Já už jsem se s VR setkal v podobě virtuální reality na herní konzoli PlayStation, myslím té první generace, ne té nejnovější, takže samozřejmě už jsem nějaké povědomí o podobných hrách měl. Samozřejmě s tím rozdílem, že doma sedíte na herním křesle a akorát tak hýbete a otáčíte hlavou a provádíte různé pohyby rukama, nicméně v DIVR Labs je to trochu jiné. Tady se jedná o zážitek v aréně o velikosti 250m2 a to je něco, na co já rozhodně slyším. Jako první hru jsme pro rozcvičku a i nám to bylo doporučeno, zvolili Golema. Nasadili jsme si tedy VR headseaty spolu se sluchátky, abychom se s Jirkou mohli společně slyšet a po zmáčknutí červeného tlačítka a otevření vchodových dveří jsme byli tam. Ve virtuální realitě, kde jsme na vlastní nohy mohli vejít do výtahu, který nás přiblížil k prvnímu dobrodružství.

Jirka stál vedle mě, i když VR postava nebyla zrovna moc napřímená a kolena se virtuálnímu Jirkovi trochu podlamovala, tak ale byl skutečně vedle mě. Slyšeli jsme se a těšili se, co za nedlouho uvidíme. Za pár okamžiků jsme stáli před Karlovým mostem. Rozestavěným, bez soch, ale byl před námi. S údivem jsem se rozhlížel kolem sebe a nevěřil jsem, že se mohu po dané lokaci i procházet. Kolem nás byly domy ze staré Prahy, z dálky byly slyšet rány kladivem od kováře, které se mísily se štěbetáním pražského lidu. Abychom mohli projít dál, bylo nutné zahnat slepice zpět do ohrady. Ano, čtete správně, tleskal a dupal jsem na virtuální slepice jako tenkrát v dětství, když jsem byl na prázdninách u prarodičů. Samozřejmě padl i dotaz od Jirky, jestli je může nakopnout, (žádné slepici se nic nestalo).

Po této “minihře” jsem mohl přijít blíže k vodě a opřít se o kamennou zeď, abych lépe na Karlův most viděl. I v dnešní době je stále znát, že ještě VR technologie není úplně na takové úrovni, abychom i vzdálenější objekty viděli velmi ostře, respektive aby obraz nebyl lehce mázlý, ale je fér říct, že objekty blíž k očím byly opatřeny krásnými detaily. Ale jistě, na 4K VR zážitek si ještě musíme chvilku počkat. Během toho, co jsem pozoroval plynoucí řeku se mě Jirka zeptal, zda jsem si všiml toho, že tu fouká. Otočil jsem se na něj a řekl, že jasně, že přeci u řeky fouká. A pak mi to došlo. Jsem ve virtuální realitě a umělý vítr, který vycházel zřejmě z přilehlého větráku jsem od začátku bral jako něco, co k tomu všemu patří. Tak moc jsem byl do hry vtažen. Tak moc imerzivní VR může být. Dále následovaly další minihry (určitě je zde nechci prozradit všechny), až jsme se dostali k samotnému rabínu Löwovi a k hlavní postavě, Golemovi.

Určitě bylo skvělé vidět Golema přesně takového, jakého si představujete z českých pohádek a tak zblízka. Během hraní se nám do rukou, doslova do rukou, dostala čarovná magie, pomocí které jste mohli hrát další minihry. Bylo skvělé vidět, jak magický prach vychází z našich virtuálních rukou a na chvilku jsem si opravdu připadal jak ve hrách typu The Elder Scrolls.

Zhruba po 15 až 20 minutách jsme se dostali na konec a mohli si sundat brýle. Určitě se u mě dostavil takzvaný wow efekt. Co mě překvapilo bylo to, jak hra byla dobře optimalizována, respektive jak fungovala. Zvuk byl čistý, hra se nesekala. To je základem dobrého zážitku a kvalitní zábavy. Kooperace mezi mým kolegou fungovala skvěle, nikde jsme si prakticky nepřekáželi a místa, ač by se to nemuselo zdát, bylo skutečně dost. Asi trochu jsem byl zklamaný z lehce neostrého obrazu, který jak jsem psal výše, byl na blízko v pořádku, ale v dálce to stále nebylo ono. Nicméně prostředí bylo plné krásných efektů, odlesků a moc se mi líbilo, jaký smysl pro detail vývojáři Golema měli a to ať už se jednalo o zvuky hulákajícho davu, nebo o slepice, ale i o různé detaily v rabínově pracovně. Určitě kvituji český dabing a českého VR průvodce hrou. Tohle si myslím, že je jedna ze stěžejních věcí, která bude fungovat na rodiny s mladšími dětmi, jelikož možnost užít si hru i s českým dabingem, posouvá zážitek opět o kousek výš. Trochu mě zamrzelo, že v nabídce není také titul Meet the Dinosaurs, který mají k dispozici pobočky této společnosti v Londýně a ve Stockholmu.

Dle slov dalšího zaměstnance, se kterým jsme se později po skončení her bavili, tak má na trh přijít už i akční střílečka, která má být také ale k dispozici pouze pro návštěvníky těchto dvou měst. Údajně to je kvůli tomu, že vybavení pražské pobočky je starší. Nicméně já držím palce, aby se našly finanční prostředky pro upgrade i této pobočky a mohlo tak dojít k rozšíření herní nabídky.

Jenom bych se rád ještě lehce otřel o cenotvorbu vstupenek i když vím, že to v rámci článků není moc
populární. Já jsem měl zážitek z VR parádní. Za necelou hodinku jsem si zahrál dvě krásné hry, které byly pro mě prakticky prvními VR tituly, ve kterých jsem se mohl volně procházet. Cena jedné vstupenky dle dostupných údajů je stanovena na 569,- CZK na osobu a je jedno, zda jdete hrát ve špičce nebo mimo špičku nebo zda je všední den, či víkend. Bohužel jsem nikde nenašel, zda lze získat nějakou slevu za skupinu, jelikož na stránkách jsem i při zadání 4 lidí získal na osobu stejnou cenu, jako v případě jednoho hráče. Ano, rozumím tomu, že se jedná o finančně nákladnou technologii i to, že pobočka je ve vyhlášené ulici Na Příkopě a beru také v potaz i to, že se nejedná o zážitek, na který by člověk chodil cíleně každý týden nebo každý měsíc. Nicméně i přesto si myslím, že 569 korun na osobu může být pro rodiny s dětmi za jednu hru přeci jen vyšší cena. Na druhou stranu jsem si zkusil zadat i cenu jedné vstupenky v londýnské pobočce a tam dokonce cena vycházela v přepočtu na 890,- CZK.

Pokud bych však dostal otázku zda hry půjdu se svojí rodinou vyzkoušet, tak odpověď je jednoznačná, ano a věřím, že moji dva kluci ve věku 9 a 12 let si to neskutečně užijí. Pokud si tak chcete udělat výlet do Prahy a chcete zkusit opravdu něco jiného, zkuste tuto virtuální realitu. Rozhodně to není něco, s čím se denně potkáte. Myslím si, že i za trochu vyšší cenu ten zážitek stojí a pozor, nejedná se jen o zábavu pro děti a dospívající.

Díky moc všem z DIVR Labs za jejich neskutečnou práci a úsilí, protože já osobně jsem si užil každou
minutu strávenou v aréně.