Layers of Fear – Recenze

Layers of Fear – Recenze

20 července, 2023 0 Od Adam Šindler

Původní Layers of Fear vyšlo již v roce 2016 a nutno přiznat, že hra od tvůrců z Bloober Teamu se během mrknutí oka stala senzací. Pokračování na sebe nedalo dlouho čekat a v roce 2019 jsme se dočkali Layers of Fear 2, takovým hitem jako první díl, se však hra nestala. Je proto logické, že si pro nás tvůrci z Bloober Teamu připravili „znovuzrození“ dílu, který se stal senzací. 

Do rukou se nám dostane kousek, který kromě základní hry z roku 2016 a druhého dílu z roku 2019 obsahuje také dvě DLC, první je Inheritance, které jsme si mohli zahrát již v původní hře. Druhým DLC je The Final Note, které jsme si v původní hře zahrát nemohli. V The Final Note zažijete příběh manželky malíře, ano toho malíře, který je hlavním hrdinou Layers of Fear. Nechci toto DLC nyní moc rozebírat, v průběhu čtení recenze se o tomto DLC dozvíte více.

Když jsem na začátku nakousnul, že se obsah dnes recenzované hry skládá z obou dílů Layers of Fear, mohlo pár z vás napadnout, že aplikace, kterou si spustíte slouží pouze pro výběr jednoho nebo druhé dílu, zde to ovšem funguje trochu jinak. A spojení obou her je možné díky spisovatelce, která si v literární soutěži vydobyla exkluzivní práva na napsání knihy o incidentu z první dílu hry. Autorčiným úkolem není nic jiného než napsat knihu na opuštěném majáku, záhy vám zde ale začne být velmi úzko, a to z podobných důvodů, které fanoušci Layers of Fear velmi dobře znají. Ona linie spisovatelky slouží jako rámec obou her – příběhu malíře z domu hrůzy z prvního dílu a příběhu herce na opuštěné lodi z dílu druhého. Na papíře to může znít velmi zajímavě, bohužel opak je pravdou. Prostředí majáku působí velmi chaoticky a děj je až příliš uspěchaný. Ke zmatení se také může přidat fakt, že hlasový projev spisovatelky ve vypjatých chvílích nepůsobí dvakrát uvěřitelně v porovnání s jinými dialogy. 

V prvním aktu (dříve Layers of Fear) bloudíte chodbami strašidelného domu v kůži malíře, který se snaží dokončit tajemný portrét. Malířovy vzpomínky, které spojují sídlo hrůzy s tragickými událostmi, jsou vyvolány procházením neustále se měnícího prostředí domu a interakcí s předměty a zápisky, na které narážíte téměř všude. Zážitek je výrazně vylepšen původním DLC Inheritence, kdy na domácí peklo nahlížíte z pohledu malířovy dcery. Postavy v DLC získávají lehce odlišný odstín, což je přesně to, co od psychologického hororu chceme. Zahrání DLC kapitoly Inheritence není povinné, ovšem pokud si chcete zážitek ještě vylepšit, rozhodně to doporučuji. 

V druhém DLC nazvaném The Final Note, což je opět nepovinné rozšíření, se zaměříte na událostí hry z pohledu malířovy manželky. Epizoda zobrazující pohled malířovy manželky není ani tím nejpůsobivějším ani tím nejstrašidelnějším. Pohled do duše umělkyně, která zůstane po zohavení uvězněna v domě s cholerickým alkoholikem, vnitřní boj, bolestivý propad do beznaděje a vztah s dcerou jsou přesně tím, co fanoušci od psychologického hororu čekají. Problém prvního Layers of Fear byl v tom, že kostra příběhu byla velmi přímočará, postavy se chovají, tak jak můžeme očekávat, v samotném příběhu se nedočkáme výraznějšího zvratu. Vyprávění má však určitou hloubku a nabízí souvislosti, které nejsou na první pohled zřejmé a vyniknout někdy i zpětně. 

Bloober Team se poučil z kritiky prvního dílu a pustil se do druhého. Vyprávění probíhá stejným způsobem, tentokrát však v kůži herce. Jako herec prozkoumáváte strašidelnou loď a opět pomocí vzpomínek skládáte příběh dvou sourozenců, kteří uprchli z domova. Děj je však komplikovanější, vyvíjí se dopředu i retrospektivně, a tak vám mohou,  jako v prvním díle, některé souvislosti uniknout. 

Zklamání z příběhu spisovatelky následuje i několik možných konců na základě tohoto, jak se v jednotlivých kapitolách rozhodnete. Chápu snahu autorů o znovuhratelnost, avšak některé z konců představují po odehraných hodinách zklamání. Nejde mi ani tak o to, že má hra špatný konec, ono v hororovém žánru bych to i čekal. Jde mi o to, že pokud jsem se dostal ke špatnému konci, neměl jsem z toho dojem jako by byl konec opravdu finální. Ze špatného konce jsem měl spíše pocit, jako by se mi hra snažila naznačit, že jsem něco udělal špatně a měl bych si hru zahrát znova. 

Velkým tahákem je rozhodně nové grafické zpracování. Layers of Fear si na PS5 můžete zahrát v 60 fps nebo ve 4k rozlišení, vylepšeným nasvícením a ray-tracingem. Musím se přiznat, že oba mody vypadají skvěle. Prostředí je velmi detailní a místnosti vynikají množstvím i těch nejmenších detailů. Velmi se mi líbilo, že při hraní jsem mohl zahlédnout nohy a ruce jednotlivých hrdinů. Uvědomuji si, jak banálně to zní, jenže díky této „maličkosti“ se vytrácí pocit jako by místnostmi chodila jenom kamera. Díky přítomnosti zobrazení končetin jsem si tak více připadal, že jsem opravdu v onom hororovém prostředí. I samotná možnost nastavit si řadu věcí dle svého, je něco za co bych rád autory pochválil. U nastavení bych také rád zmínil Safe Mode, který eliminuje smrt v případě, že vás nepřítel dožene, díky čemuž se hra stává přístupnější většímu množství hráčů. 

Oproti původnímu dílu se zde bohužel neobjevily herní mechaniky, které by dělaly průchod hrou zajímavější. Ano máme sice k dispozici baterku, v prvním dějství je to pak lampa, pomocí které můžeme prozkoumávat tmavé pasáže, využijeme ji k řešení lehčích puzzle hádanek nebo zpomalení pronásledujícího nepřátele. Naháněcí sekvence jsou odlišné od originálu, což sice adrenalin rozproudí, avšak po nějaké době se honičky stanou repetitivní a nepůsobí již nadále příliš hororově. Dějství druhého dílu vyžaduje oproti dílu prvnímu více přemýšlení a je i díky hádankám o něco akčnější a pestřejší, avšak chození sem a tam nezmizí ani v druhém dějství. Strašení v obou dílech se brzy stane repetitivním a slouží opravdu spíše k dokreslení atmosféry než jako samostatné hororové „lekačky“. 


ZÁVĚREM

Celkový dojem, který jsem ze hry získal je „někde mezi“ a tomu napovídá i hodnocení níže. Autoři z Bloober Teamu se snažili vylepšit slabší místa původních her, bohužel celkový dojem se příliš nezměnil. Hra mnohdy působí chaoticky, o nějakém tom strachu, se také nedá moc mluvit, jelikož si na „lekačky a honičky“ brzy zvyknete. Pokud vás neoslovily původní díly, ani tento nebude nic pro vás. Pokud však patříte mezi fanoušky původních dílu nebo nehledáte stoprocentní horor Layers of Fear čeká právě na vás. 

6/10

Datum vydání: 15. června 2023 – Potřebné místo na disku: 20GB
Distributor ČR: N/A – Česká lokalizace: NE