Sonic Colors Ultimate – Recenze

Sonic Colors Ultimate – Recenze

20 září, 2021 0 Od Jiří Hora

Společnost SEGA patří k těm nejstarším společnostem existujícím na poli videoher a konzolového hraní. Tato společnost funguje na trhu už od roku 1965, kdy vydala svou první hru Periscope, což byl simulátor ponorek, tedy v tehdejších měřítkách. SEGU ale proslavila až konzole SEGA Mega Drive, jenž šla na trh v roce 1989, kde se střetla v přímé konkurenci s Nintendem. Bohužel to na startu konzole nebylo lehké, jelikož Seze chyběla jedna zásadní věc – hra, která by k jejich konzoli nalákala nějaké hráče. Pak to přišlo. Rok 1991 byl pro SEGU zlom. Vyšel totiž první díl z dnes již legendární série Sonic The Hedgehog. Hra, která cílila na jinou věkovou skupinu, než Nintendo s Mariem, zabodovala na plné čáře a Sonic se tak stal na dobro maskotem společnosti.

Sonic zažíval na úsvitu konzolí svůj zlatý věk. Paradoxem je, že SEGA se na poli herních konzolí neudržela příliš dlouho a Sonic se tak usídlil na jiných platformách, přičemž za vrcholný novodobí díl se dá považovat hra Sonic Colors, jenž vyšla v roce 2010 na konzole Nintendo DS a Wii. Od té doby jsme se dočkali spíše průměrných her, které nás nedokázali příliš okouzlit. Bylo tedy na čase, aby si dal Sonic nějakou tu pauzičku a ačkoliv víme, že se modrý superrychlý ježek vrátí v nové hře a také v druhém dílu povedeného hraného filmu, tak bylo třeba oprášit něco, co fungovalo a skvěle. Na scénu se tak po 11 letech vrátila hra Sonic Colors s novým podtitulem Ultimate.

Jak asi chápete správně jde o remaster původní hry z roku 2010, který sliboval zejména vylepšenou vizuální stránku, ale také přepracované ovládání. To vše pak měl doplnit nějaký ten doplňkový obsah. Předem mohu říci, že co bylo slíbeno, to bylo dáno. Sonic Colors Ultimate vypadá skutečně k světu a pokud jde o jednotlivé herní úrovně, tak byste nepoznali, že jde o dekádu starou hru. 60 snímků za sekundu pak hře neuvěřitelně sluší. Jediné, co trochu zamrzí je absence přepracovaných cut-scén. Ty zůstaly v původní kvalitě, což nepříjemně kontrastuje se zbytkem hry, který vypadá jednoduše skvěle.

Původní hra si nás získala svými neuvěřitelně skvěle zpracovanými a originálními úrovněmi. Ty jsou díky novému vizuálu daleko lepší, čemuž zdárně sekunduje i přepracované ovládání nyní daleko lépe sedící ovladačům současných herních konzolí. Celá hra se odehrává ve vesmírném zábavním parku, jenž nabízí skutečně zajímavé scenérie. Každý kousek parku je něčím inspirovaný a kromě dortového ráje zde najdeme také podmořský svět, či úchvatné vesmírné kulisy. Prostě lunapark jak se sluší a patří. Jediné, co jeho dojmu ubírá je fakt, že za jeho konstrukcí stojí Dr. Robotnik, či jinak známý jako Eggman.

Jak si asi dokážete představit, že zábavní park rozměrů jako je ten v Sonic Colors Ultimate vyžaduje obrovské množství energie. Jenže tu si Eggman nečerpá z žádného běžného zdroje, ale z malých mimozemšťanů známých jako Wisps. Sonic a jeho kamarád Tails se tak musí vydat na záslužnou misi za záchranou všech Wispů, které Eggman zotročil. To je celá premisa příběhu této hry, nic světoborného, ale k Sonicovi to jednoduše patří. Příběh je zde navíc jen kulisou k té pravé adrenalinové plošinovkové zábavě, kterou hra je.

Ještě se vrátím k designu úrovní. SEGA zde tehdy dokázala velmi dobře pracovat s 3D zpracováním, které je upřímně v rámci her se Sonicem poměrně těžce uchopitelné, což se zde povedlo. Vývojáři navíc dokázali kombinovat nové prvky s těmi klasickými a tak některé úrovně jsou říznuté a klasickým bočním zobrazením, tedy takovém 2,5D. Vše ale funguje jak má, i když já má v případě her se Sonic občas problém se ve všem zorientovat a to zejména kvůli tomu, že je vše nesmírně rychlé a je třeba rychle reagovat.

Sonic Colors Ultimate je hrou ze staré školy a tak za každou splněnou úroveň máte nějaké skóre, to je závislé na tom jak rychle danou úrovní projdete, kolik zlatých kroužků sesbíráte, kolik bonusových věcí sesbíráte a kolik Wispů zachráníte. Upřímně sem si u hry tak dlouho neodpočinul jako u této. Pryč je ono běhání z bodu A do bodu B a zpět, abyste splnili nějaký ten úkol. Zdlouhavé konverzace? Kdepak! Old-school plošinovka s každým coulem, to je Sonic a tato hra. Ačkoliv hru tedy můžete projít celou poměrně rychle, tak vaše dychtivé nutkání a honba za nejvyšším možným skóre vás donutí ve hře utopit několik desítek hodin. Opět je to dáno hlavně skvělými úrovněmi, které neomrzí. Navíc, abyste celou úroveň mohli projít na 100% je vyžadována její dokonalá znalost a také všech mechanik a feature, jenž jsou ve hře obsaženy.

Sonic totiž díky Wispům může získat dočasně i nějaké ty speciální schopnosti. Na chvíli se tak může změnit v krychly, které praští o zem a odemkne vám dočasně nějakou tu cestu. Také se můžete změnit na vrták a projít si nějaké ty útroby pod pořádnou vrstvou hlíny. Takových featur je ve hře několik a přičemž v každé části lunaparku se vám ukáže nějaká ta nová.

Vrcholem každé části Eggmanova lunaparku je pak finálový level s bossem. Musím se přiznat, že v rámci plošinovek jde o poměrně originální zpracování těchto úrovní a vždy v nich zužitkujete vše, co jste se postupem hrou naučili. Stejně jako v jiných úrovních hry, i zde je třeba být nesmírně precizní a ostražitý. Chyba se v lepším případě rovná ztrátě kroužků, v opačném případě pak restartu celé úrovně, což může být občas nemilé. Já si každý boss level nesmírně užil a jsem skutečně zvědaví na to, jestli na tento herní kousek vývojáři zvládnou s nově oznámenou hrou kvalitativně navázat.

Novinkou je pak Rival Rush, která najdete v rámci hlavy Metal Sonic. Jde o speciální úrovně, kde své skóre porovnáváte s ostatními hráči. Tyto úrovně jsou laděny spíše do klasické podoby Sonicových her. V tomto režimu si pak můžete odemknout nějaké ty odměny. Ona celkově hra nabízí možnost si Sonica vizuálně upravovat, což je příjemná featurka. Nebo jej dokonce můžete změnit za jinou postavičku ze Sonicova univerza. V rámci skinu se ale můžete stát i jedním z Wispů.

Technickou stránku hry není třeba nějak sáhodlouze komentovat. Vše funguje jak má, framerate je superstabilní a vše ostatní jsem napsal již v odstavcích výše. Tak ona konzole Xbox Series X by se s tímto kouskem ani nijak potit neměla a také nepotí. Problémy však doprovázeli verzi pro Nintendo Switch, kterou jsme měli původně v plánu recenzovat, což nás doteď mrzí. Jelikož si myslím, že na cesty půjde o další skvělou záležitost, která se jen tak neomrzí. Navíc hra je koncepčně přesně pro takový způsob hraní dělaná a ačkoliv mám hraní skrze TV rád, tak podobné hry si raději užívám klidně i z postele, či kdekoliv z parku.


ZÁVĚREM

Sonic Colors Ultimate je stále nejlepším 3D Sonicem, který kdy spatřil světlo světa. Hra nabízí skvěle nadesignované a originální úrovně, jenž budete chtít hrát neustále dokola. Vizuální zpracování si nic nezavdá s rokem svého původu. Vyhlazení vrásek tedy dopadlo téměř na výbornou. Jedinou vadu na kráse tak shledávám v původních filmečcích a faktu, že by těch úrovní mohlo být přeci jen trochu více, než je. Pokud jste ale fanoušky modrého ježka Sonica, pak tento kousek musíte mít jednoznačně ve své sbírce.

Datum vydání: 7. září 2021 – Potřebné místo na disku: 10,7GB
Distributor ČR:  CENEGA Czech