Yakuza 3 Remake – Recenze
11 února, 2026Asi nikoho ze čtenářů nijak nepřekvapí, že se mohu označit za předního fanouška série. Kromě Dead Souls, Yakuza 4-6 jsem dokončil úplně všechny díly, zde na RespawnPoint recenzoval poslední díl z pirátského prostředí a v Herním Tipu Týdne padlo mé doporučení na Like a Dragon ve slevě. Na remake trojky jsem se těšil několik měsíců v kuse a urgoval šéfredaktora, jestli distributor zašle kód. Zaslal, já v ní strávil čtyřicet jedna hodin čistého času, denně po deseti hodinách. Nyní je půl čtvrté ráno, před chvílí mi skončily závěrečné titulky a rovnou jsem začal psát recenzi. Co musím na začátek uvést na pravou míru je to, že Yakuza 3 obsahuje jak remake původního třetího dílu, tak samostatný prequel. Ten je však dostatečně dlouhý na to, abych ho mohl zhodnotit samostatně. Nyní se v tomto textu budu zabývat tedy jen trojkou. DLC jménem Dark Ties přijde v následujícím článku. Já ho ještě ani nehrál, jeho doba se odhaduje na více než dvanáct hodin, což je dost na původní záměr tvůrců udělat doplňující menší klip. Nakonec je z toho vlastně další samostatný díl. Proč ne! Platíte jen jednu cenu (1500 korun), za něž dostanete oba zmíněné tituly. Nádhera! Dokonce i New Game Plus je zdarma, u Infinite Wealth se za to muselo doplácet. Vývojářské studio RGG tak dává hráčům větší povánoční dárek. K tomu všemu vychází u Yakuza 0 Director’s Cut, takže fanoušci si nyní mohou na PS5 plně vychutnat dění před událostmi prvního dílu. Jedná se o jedno z nejlepších pokračování celé série s parádním zvratem na konci.
Pro ty, kteří nehráli ani Yakuza 1, ani Yakuza 2 a nechtějí se proplétat japonským dabingem (anglický u těch starých kousků zcela chybí) i původní, obstarožní hratelností, mám dobrou zprávu hned na úvod. Během prvních minut v Yakuza 3 Remake vám dají vývojáři možnost, zdali si chcete zopakovat kompletní příběh předešlých událostí z jedničky i dvojky. Nebudete tedy vůbec tápat, co je to za postavy, jakou spolu mají vazbu či vztahy nebo proč se ocitáte právě v dětském domově, kde děláte správce. Oproti ostatním pokračováním ze série je právě trojka tak trochu jiná. Zaměřuje se dost právě na rodinný domek u pláže v Okinawě, kde dělá Kazuma Kiryu, hlavní představitel většiny dílů kromě Like a Dragon či pirátského spin-offu, opatrovatele dětí bez rodičů i domova. Já hrál původní verzi a ta mě tedy moc nenadchla. Japonský dabing, nudné pasáže právě v děcáku nebo krkolomný soubojový systém mě v půlce zcela odradily. Měsíc po odinstalování se však oznámil právě remake a já měl jasno: buď to bude stejná nuda v lepší grafice či angličtině nebo se bude jednat o kompletní překopání, kde dojde k zásadním, nutným opravám. Moc jsem nedoufal v druhou možnost, protože Yakuza 0 Director´s cut je ponechán vlastně beze změny (jen obsahuje několik nových filmových pasáží). Hned v úvodních hodinách hraní se ukázalo, že se jedná o remake zásadně přepracovaný.
Dětský domov + další nepovinné mise
První větší změnou je právě děcák. Ten byl překopán od základu. Původní sekvence v něm byly nudné, mdlé i nic říkající. Člověk chtěl pokaždé odtamtud co nejdříve vypadnout. Nyní se situace obrátila. Já to počítal – vedlejší aktivity, zahrnující zahradničení, rybaření, vaření, lov hmyzu, dělání domácích úkolů či šití oblečení, mně trvalo dokončit téměř nějakých dvacet hodin (včetně motorkářských aktivit či dalších příběhových nepovinných úkolů, rozesetých po obou městech). Jedná se tedy o skoro polovinu herní doby. Samozřejmě jedná se o nepovinné aktivity, které však dokážou naprosto pohltit. Hned u baráku máte tabuli úkolů. Ta je obrovská. Neskutečné množství úkolů, za níž dostáváte peníze pro další investice do farmy (koupě strašáka na pole, krmiva pro krávy, harpuny pro rybaření či perky pro postavu). Čím více jednotlivých zadání splníte, tím máte logicky vyšší příjmy. Pro dokončení hry není tato pasáž povinná, hratelnost se zásadním způsobem nezmění. Jedná se však o příjemnou část, kdy nemusíte nonstop sekat desítky gangsterů ve dvou městech: Tokijském Kamurochu a Okinawě. Vaše vazby s dětmi jsou zde alfa omegou. Já udělal tu chybu, prvně si před pár lety zahrál The Man Who Erased His Name, kde na konci (menší spoiler!) uvidíte Kazumu brečet jako malé děcko poté, co přes videohovor uvidí právě tyto děti z jeho děcáku, jež spravoval a pak musel zmizet do ústraní. To, že je zase mohl vidět, pro něj bylo tak emotivní, že brečel a já nechápal, proč. Teď jsem s těmito dětmi strávil přes dvacet hodin herní doby, dělal jim úkoly, plnil jejich vedlejší příběhové mise, staral se o ně jako o vlastní.
Přirostly mi k srdci, jejich trable mě bavily. Rád jsem jim vždycky pomohl, byl jim při ruce, když potřebovali pomoci. Naše vztahy se mi pochopitelně povedlo vylepšit na samé maximum. Věřte mi, zabere to hodně času. Já nelitoval ani jedné takto strávené minuty. Celkově se dá vylepšit vaše podnikání na farmě, kdy prodáváte místním odběratelům mléčné výrobky, vejce, ryby, vzácný hmyz, hotová jídla či zeleninu. Jedná se o odpočinkovou aktivitu oproti hlavní dějové lince, plné násilí, zrady, brutality nebo temné atmosféry. Yakuza 3 remake je tak po této stránce skvěle vyvážený, aby dokázal nabídnout odpočinkové aktivity ruku v ruce s bitkami proti nelítostným gangsterům, kteří se neštítí absolutně ničeho.
To však není jediná vedlejší činnost, jež se nabízí. Nově přibyl motorkářský vedlejší příběh, kdy musíte verbovat, trénovat i motivovat členy vašeho gangu, bojujícího na Okinawě proti rivalům z Tokia. Ten si chce podmanit celé Japonsko a vy mu samozřejmě stojíte v cestě. Musíte tak sjednotit celou, kompletně rozhádanou Okinawu, která rozparcelovaná na teritoria jednotlivých skupin nemá absolutně žádnou šanci uspět. To znamená prvně porazit a sjednotit jednotlivé gangy na Okinawě, poté vyrazit do Tokia ukončit neustálé nájezdy. V tom vám pomůže vylepšování motorky, fungování vaší skupiny či levelování jednotlivých členů, jež verbujete tak, že jim na ulici pomůžete. Opět – jedná se o nepovinnou aktivitu, která není potřebná k dokončení hry. Jedná se však o velmi dobrou porci zábavy, o niž by bylo škoda přijít. Jen ke konci obtížnost nabere na gradaci, takže se mi poslední, závěrečný střet nepovedl dokončit. Musel bych strávit další hodiny nájezdy na protivníky, kde se při každé výhře zlepšují statistiky vašich členů. To jsem již nepovažoval za životně důležité. Stejně tak jako souboje za peníze v koloseu pod Kamurocho (znalci série jistě hned ví, ostatním nechci zkazit překvapení). Jedná se však o zábavný doplněk, kdy máte několik úrovní, v každé z nich musíte na čas zabít tři bosse. Čím rychlejší jste, tím vyšší částku za výhru získáte. Výhoda je, že cokoliv z těchto aktivit můžete zcela ignorovat a až po dokončení hlavní příběhové linky se k nim zpětně vrátit. Stačí si načíst poslední uloženou pozici, hra vás vyplivne v srdci Kamurocho, cestovat můžete skrz taxi (za poplatek deset tisíc jenů!) i do Okinawy.
Další nepovinnou aktivitou je likvidace bývalých členů Tojo klanu, jíž jste sami byli kdysi součástí jako čtvrtý přísedící v radě vedení. Souboje jsou výzvou, čím těžší střet, tím vyšší částka se za jejich porážku vyplácí. Jsou zobrazení na mapě, nedají se minout. Můžete si i kliknout na zobrazení nejbližší cesty k nim, kdybyste náhodou netrefili. Já to tak dělal neustále, hodně mi to pomáhalo. Byť už po těch letech v Kamurocho znám tuto fiktivní čtvrť celkem i nazpaměť, rád si nechám, na mini mapě vlevo dole, ukázat nejkratší cestu. Poslední větší nepovinnou aktivitou se tak stávají menší příběhové úkoly, které najdete jak po Kamurocho, tak i po Okinawě. Někdy se spouští zcela náhodně, kdy přijdete do nějakého bodu ve městě, jindy musíte pro spuštění mise začít interakci. Jsou zábavné, bizarní, vtipné, šokující, praštěné i ukecané. Jsou založeny na principu: občan má nějaký svůj životní příběh, vy mu musíte pomoci se z dané patálie dostat ve zdraví ven. Často jsou na konci i soubojové sekvence s gangstery, kteří danou osobu neustále otravují, vydírají či zastrašují. Jedná se o jeden ze stěžejních hratelnostních prvků, na nichž je celá série Yakuza od prvního dílu založena. Tohle k ní prostě patří, tohle dělá z této značky něco unikátního. Kdybyste měli jen běhat po městě a bezhlavě mlátit gangstery, po deseti hodinách by přišel stereotyp z toho stejného pořád dokola. Takhle vývojáři již od prvního dílu rozdělili samotnou hratelnost do dvou hlavních celků: temný příběh plný násilí i soubojů. Druhá část je pak tvořena nepovinnými úkoly jako rybolov, vaření, navazování kontaktů s občany obou měst, zmíněný lov odpadlíků či plnění proseb od lidí na ulicích. Nepočítám další činnosti jako karaoke, kdy mačkáte do rytmu předem stanovené čudlíky, házení šipek do terče atp. Remake trojky je tak vylepšen do podoby Infinite Wealth, kdy jezdíte segwayem po městě (můžete chodit i po svých), děláte si přátelé vzájemnou výměnou telefonních kontaktů s lidmi, kupujete si desítky druhů oblečení či CD hudby. Staráte se o svou živnost na farmě. Je to takový simulátor běžného života, kdy zrovna nemáte chuť kopat členy gangů do hlavy.
To je můj pozemek!
Příběhově není trojka tolik temná jako Yakuza 0, Like a Dragon či Infinite Wealth, avšak nabízí zcela unikátní zápletku. Vy, Kazuma Kiryu, vedete dětský domov, nacházející se kousek od pláže na Okinawě. Co čert nechtěl, je o celou oblast extrémní zájem. O co horší to může být – jedná se o dva ministry, kteří zde chtějí vybudovat americkou vojenskou základnu nebo hotelový resort. Prašť jako uhoď. Vy i děti, o něž se staráte, tak stojíte v cestě státnímu zájmu. Musíte vypadnout. Nemáte kam, nechcete. Tady jste doma, nikam nepůjdete. Bude tedy docházet k prvním střetům s místními gangstery, s nimiž se však brzy skamarádíte. Následně budou Kazumovi nápomocni v jeho cestě za odhalením toho, kdo je chce vystěhovat, proč to dělá, co z toho bude mít a jak to vymyslet, aby k vystěhování vlastně ani nedošlo. Do toho zjistíte, že vážně postřelili šestého patriarchu Tojo klanu, unesli nevlastní dceru místního vůdce gangu, s nímž začínáte mít přátelské styky a pravděpodobně za vším asi stojí váš mentor Shintaro Kazama, který je však dávno mrtvý. Nebo měl alespoň podle všeho být. Jak je to možné? Nebudu vám více prozrazovat, samotný příběh je dobře vystavený, má tempo, gradaci, je chytlavý a vůbec nenudí. Rozhodně patří k těm lepším v této sérii. Nemá žádný zásadní zvrat, co by všechny dokázal šokovat tak, jako konec Like a Dragon či 0, každopádně já si ho užíval od začátku do samotného konce. Mile mě překvapil, protože se koluje (v diskuzích), že od trojky do šestky to jde s dějem celkem z kopce. Nultý díl byl zase vynikající. Já osobně čtyřku, pětku i šestku nehrál, v dohledné době to však napravím. Sám jsem zvědavý, co je na tom pravdy. Remake trojky je však zvládnutý na výbornou, scénář je vystavěn s postupnou gradací tempa i napětí. Samozřejmě obsahuje i dost humorné pasáže, jež však nechci moc prozrazovat. Nechci, abyste si zkazili moment překvapení.
Bum ho, parchanta!
Co se také značně pozměnilo, či vlastně doslova překopalo, je soubojový systém. Ten byl v původní trojce takový mdlý, nic říkající. Já ho osobně po jedničce i dvojce moc nemusel a to byl také důvod, proč jsem v půlce skončil, titul odinstaloval. Remake ho má úplně nový, udělaný na moderní dobu. Je zábavný, rychlý, akční, návykový. Máte možnost si vybrat ze dvou zcela odlišných stylů boje – pěsti kopy v podobě takového karate a pak také druhý, založený čistě na zbraních. Oba si následně za poctivě získané doby vylepšujete, k tomu všemu i sílu úderů či výši zdraví, které jsou univerzální pro oba styly. Zde se jedná o naprosto volný boj, který není na rozdíl od Like a Dragon nebo Infinite Wealth tahový. To znamená, že se volně pohybujete, můžete využívat interakci s prostředím a použít ho proti nepřátelům. V praxi to vypadá tak, že kolem sebe máte opřená jízdní kola. Jedno z nich můžete vzít a začít jím mlátit nepřátele až do jejich úplného bezvědomí. Pokud máte nabitý speciální útok, tak tím kolem či čímkoliv po ruce po stisknutí tlačítka trojúhelník na ovladači Kazuma udělá speciální likvidační kombo. Čím víc mlátíte gangstery v obou městech, tím více se nabíjí ukazatel (či si ho můžete doplnit pitím speciálních nápojů z automatů či dostupných v obchodech). Jako další lahůdku pak mohu zmínit další speciální útočnou mechaniku, která když se nabije a následně aktivuje, udělá z Kazumy naprosté, napumpované zvíře. Zničíte vše, čeho se dotknete.
Remake nabízí naprosto perfektní soubojový systém, který dokáže udržet hráče u televizních obrazovek i více než mých odehraných čtyřicet jedna hodin (čeká mě prequel Dark Ties, proto se ve trojce již nemůžu moc dlouho zdržovat). Stačí se „flákat“ po městě, plnit tunu nepovinných úkolů, za něž dostáváte peníze, které následně doporučuji primárně utrácet za vyšší sílu i zdraví. Hodí se to, protože se o to pak nemusíte starat v průběhu hry. Pokud si vše vylepšíte ihned na samotném začátku příběhové sekvence, máte po zbytek průchodu vlastně vystaráno a nic vás tak nepřekvapí. Obtížnostně se pak bude jednat o procházku růžovou zahradou. Kdybyste přeci jen měli problém, zkuste si od hlavní dějové linky dát na chvíli oraz, splnit několik vedlejších aktivit, za něž dostáváte jeny (japonská měna), ty pak vložit do potřebných upgradeů. Hlavně nezapomeňte nakupovat jídlo i pití (nebo si ho sami uvařit!) ve večerkách v obou městech. Při soubojích s bossy oceníte doplnění zdraví i speciálních útoků. Zachrání vám to kůži stejně jako mně. Bez toho se asi neobejdete. Hlavně to nepodceňte.
Stará dobrá klasika
V jednom videu od zahraničního YouTubera jsem se dozvěděl, že grafické zpracování remakeu trojky je velké zklamání. Mně to tedy nepřišlo, protože hráči dostali to, co každý rok od Like a Dragon – krásné audiovizuální zpracování v naprosto perfektně stabilních šedesáti snímcích za sekundu. Studio RGG se svým enginem dokázali téměř nemožném, jako se to povedlo u engineu u současných her ze série Resident Evil – doručit konzumentům pěknou grafiku na 60 fps bez propadů. Ruch obou měst je dostačující, prostředí je krásné, živé, uvěřitelné. Postupně se střídá den i noc, na konci hry si denní dobu můžete i sami vybírat. Modely obličejů jsou na vysoké úrovni, anglický dabing (konečně!) je také parádní. Jistě, od roku 2020 se toho moc nezměnilo, avšak je otázkou, zdali je nutnost něco zlepšovat. Mně osobně to stačí, protože se mi celkové audiovizuální zpracování velmi líbí a stále ho považuji za to nejlepší, na co jde na konzoli PS5 narazit. Musí se brát v úvahu i to, že již pomalu stárnoucí engine je daň za naprostou plynulost ve snímcích. Grafika je stále moc pěkná, ale začíná pomalu stárnout. Za pár let již nebude mít čím upoutat. Zatím se jedná o špičku, každopádně za pět let se z ní stane spíše obyčejný průměr až podprůměr. Na to by si mělo studio RGG dát velký pozor, aby nezaspalo dobu. Brzy se bude muset pohnout dopředu a buď svůj engine výrazně zlepšit nebo si vytvořit rovnou nový, který bude vhodný pro PS6. Tak jako tak – tokijské Kamurocho, čtvrť, co nikdy nespí i slunná Okinawa jsou živá, dechberoucí města. Když jste v nich, máte pocit opravdového ruchu, shonu i atmosféry. To, co mě tehdy, když jsem poprvé zkusil tuto sérii, fascinovalo, byl právě onen ruch nočního života plného barů, světel, neonů a lidí kolem. Naposledy ve mně tento pocit vyvolal Assassin´s Creed 1 (následně pak dvojka).
ZÁVĚREM
Yakuza 3 Kiwami je kompletně předělaná, ať hratelnostně nebo audiovizuálně. Kiryu, hlavní postava celé série, je zde v exilu, stará se o svěřené děti v dětském domově kousek od pláže na Okinawě. Co čert nechtěl, japonská vláda chce na jeho pozemku vybudovat buď americkou vojenskou základnu nebo hotelový resort. Ať tak či onak, Kazuma a jeho děcka musí pryč, jenže oni nechtějí. Kiryu tak musí postupně zjišťovat, kdo je chce vyhodit na ulici, jaké k tomu má důvody, proč byl jeho bývalý šéf postřelen a především, proč je střelec podobný jeho bývalému mentorovi Shintarovi Kazamovi. Příběh je postaven na postupné gradaci, je zajímavý, napínavý a velmi mě bavil. Hratelnostně se jedná o kompletní změnu – překopal se celý soubojový systém, aktivity v děcáku na Okinawě či se přidaly motorkářské bitky. Osobně jsem odehrál většinu dílů (kromě čtyřky, pětky a šestky), za mě se jedná o starou dobrou klasiku, který každý miluje a chce. Yakuza 3 remake je kvalitní dílo, obsahující více než čtyřicet hodin perfektně strávené zábavy, od níž nechcete odcházet. Já mám dokončeno, kdyby mě nečekal prequel Dark Ties, skočil bych do trojky ještě na nějakou dobu. Stále je co dělat. Aktivit je zde tolik, že nešlo zmínit všechny ani do tak vyčerpávající recenze. Za patnáct set korun tak dostanete jak perfektní remake trojky, tak i zmíněný Dark Ties, na něhož se text teprve bude psát. Za mě tento díl doporučuji všem – fanouškům i nováčkům. Chcete se sérií začít a nevíte, jaký díl vyzkoušet? Zkuste tento. Pak se již sami odpíchnete. Studiu RGG opět klobouk dolů! Kdo umí, ten umí. Kdo neumí, ten jen čumí opodál a vzteky závidí.
10/10
Testovaná verze: Playstation 5 Pro / Datum vydání: 12. února 2026 / Potřebné místo: 40GB / Distributor ČR: CENEGA Czech / Česká lokalizace: NE
