Přes léto nebylo moc co hrát. Tuto recenzi píšu v pátek 14. srpna a schválně jsem se podíval na PS Store na tituly, které aktuálně vyšly. Nic zajímavého. Tedy kromě dvou jmen: první je výše zmíněný, druhý je bojovka od Marvelu, jejíž text budu teprve za pár dní dávat dohromady. Než začne přelom září/říjen, kdy půjdou do prodeje ty pořádné pecky, je celkem zbytečné sedět doma na zadku s rukama v bok a jen čekat, až přijde podzim. Dva kvalitní tituly se dají sehnat i teď během horkého a někdy i dost úmorného léta. Blue Reflection Quartet je dost nenápadné japonské RPG o dívkách na jedné tamní střední škole, která se proměnila v místo boje o přežití. Doslova. Já o této sérii nikdy neslyšel, i když její počátky sahají do roku 2017, kdy vyšla jednička. I dvojka mě kompletně minula. V Evropě se jim nedávala dostatečná pozornost, takže si myslím, že mohla proklouznout i těm značným fanouškům Japonska i jeho kultury. Vydavatel si proto řekl, že před regulérním třetím dílem asi zkusí prozkoumat trh s vkusem konzumentů videoher, zdali má vůbec význam dávat obrovské finanční prostředky do oficiálního pokračování. To, že je v místním regionu celkem populární, dokládá několik faktů: Blue Reflection má pokračování, vlastní seriál (byť jen s jednou jedinou sezónou), i mobilní hru.
Sám, když píšu knížky, dělám takovou recyklaci něčeho již dávno napsaného, ale vylepšeného – rozšířeného o další obsah. Když něco funguje, proč vymýšlet něco dalšího, co již fungovat nemusí? Očividně to stejné napadlo i samotného vydavatele, který z ničeho nic zaslal do redakce asi týden po oficiálním vydání do redakce jeden klíč. Kluci jsou u moře nebo někde u vody, já nesnáším cestování, takže je jasné, kdo se toho ujal. Každopádně od doby remakeu Riven a Myst jsem již dost opatrný na to, čeho se ujmu. Blue Reflection Quartet vypadal na videích dost rozporuplně, takže se mi nikdo nemůže divit, že padlo hodinové váhání. Naštěstí videa neukazovala komplexní hratelnost, jen útržky. To, co se zdálo mdlé, bylo nakonec dost povedené. Za cenu dvanácti stovek dostanete tedy upravené verze jedničky i dvojky, vytvořila se speciální chodící pasáž Ray, která se prolíná daným seriálem, a ještě byla upravena mobilní hra do podoby konzolového standardu dnešní doby. Já původně čekal, že mi vše zabere tak třicet hodin, pak se rychle vrhnu do psaní té bojovky od Marvelu (to se málem ani nepovedlo, jelikož neumím pracovat s gmailem, takže mi herní klíč ležel ve spamu asi pět dní…). Vývojáři naštěstí všechny díly řádně upravili, vylepšili tak, aby přinesly co nejlepší zážitek. Upřímně tam mohli dát i anglický dabing, ale asi bych chtěl už trochu moc.
Jak to tedy je?
Pokud bych to měl dát do jedné věty, jedná se o balíček čtyř titulů, které na sebe příběhem přímo navazují. Jedná se o komplexní svět, v němž strávíte v průměru asi osmdesát hodin čisté herní doby. Já mám už šedesát pět, chybí mi půlka dvojky. To zabere asi dalších třicet hodin, až poté mám celou sérii dokončenou. Když bych chtěl být masochista, dal bych si New game plus, jež je u Second Light přístupný. Co tedy vše dostanete? Blue Reflection 1, na niž navazuje Ray (doplněk k seriálu), dále si rovnou dejte Sun (předělaná mobilní hra). Na samotný závěr pak oficiální druhý díl z roku 2021 s podtitulem Second Light. Ti, kdož si nechtějí projít příběhem chronologicky, mají možnost si rovnou vybrat, co si chtějí zahrát. Začít tak můžete od konce, ale spousta zápletek, zvratů či vztahů vám uteče, nebudete vědět, co se vlastně děje. Nejlepší část je ironicky ta poslední. Než se k ní dostanete, připravte si tak čtyřicet hodin čisté doby, jež musíte pokořit, abyste se vůbec dostali ke dvojce. Ta samotná mi pak zabere odhadem šedesát hodin. Jsem v půlce a mám třicet již za sebou. Táhne se to, ale já dělám i nepovinné úkoly, užívám si tamní prostředí i atmosféru. Pro vydavatele to je vlastně i dobrá zpráva – kdyby to nebylo povedené, neměl bych v Blue Reflection Quartet již šedesát pět hodin. Dalším důkazem je to, že k napsání této recenze jsem se odhodlal doslova z donucení kvůli termínu publikace textu. Sice mi Jirka dal čas k důkladnému prozkoumání titulů, ale asi nemyslel celý měsíc. Je to opravdu masivní obsah, na který si budete muset vzít hodně ze svého osobního volna. Snad nemáte děti nebo rovnou celou rodinu, jíž se musíte věnovat. Na tento gigantický obsah si budete muset vymezit hodně volných dní (pokud zvládnete smažit dvanáct hodin denně) nebo dokonce týdnů!
Dvanáct stovek a minimálně osmdesát hodin velmi kvalitní zábavy. To je kombinace, která teď ke konci léta přišla vhod. Jasně – jsou to starší kousky, ale ruku na srdce, chci vidět člověka, který je všechny zná či dokončil. Navíc se nejedná o nudný stereotyp, každý díl přináší něco nového, je zpracován dost odlišně. Zatímco jednička je takový hokus – pokus, kdy se více kecá než bojuje, dvojka je v tomto již naplno vyvážená. Nevím, jak jinak bych měl jednotlivé díly ideálně rozebrat, takže je vypíšu jednotlivě, aby se to nemíchalo do sebe a čtenář pak nebyl zbytečně zmatený.
Blue Reflection 1 – vyšla v roce 2017, podle mě ji téměř celá Evropa i U.S.A. úplně minula. Tento nízkorozpočtový projekt byl velkým překvapením z hlediska výsledné kvality. Jednalo se o nadprůměrnou záležitost z prostředí japonské střední školy, kde je dán důraz pouze na tři dívky, které bojují proti dávným bohům, kteří chtějí upravit svět podle svého – zresetovat ho či sjednotit všechny lidi do jedné schránky, a všechny duše tam nacpat. Příběh pracuje s emocemi, takže pokud je nějaká místní dívka emočně rozhozená, musí se uklidnit ve fiktivním světě tím, že se najde fragment její duše a porazí různé příšery. Jednoduchý, funkční základ, který neurazí ani nenadchne. Hratelnost je zábavná, avšak dost repetitivní kvůli neustále totožným, opakujícím se nepovinným úkolům, které je nutné plnit pro zvyšování levelu. Bez vysoké úrovně je pak dost těžké porážet jednotlivé bosse, jejichž likvidace trvá i dvacet minut. Někdy je to otravná bolest, hlavně pokud musíte nějakého z nich opakovat, protože vás ke konci zabil. Jednotlivé světy jsou extrémně koridorové, stále dokola. Je jich asi pět, celková doba k dokončení jedničky je v rozmezí 25-35 hodin. Půlku času tak trávíte nekonečnými rozhovory o klasických dívčích problémech na oné japonské střední škole, zbylou půlku pak bojujete v oněch fiktivních světech, které jsou designované do podoby jednotlivých lidských emocí – hněv, strach atd. Nejde levelovat zabíjením příšer (dvojka už to tak naštěstí má), ale plněním právě povinných i nepovinných questů od různých školaček. Titul běží v plných šedesáti snímcích za sekundu, neseká se, fps nepadají. Grafika je místy pěkná (především pak prostory střední školy), ohavná je v magických světech. Dá se to však přežít. Příběh skvěle graduje a je skvěle vystavěný až na konci celé hry, což je škoda. Každopádně kdybych měl dát tomuto titulu komplexní známku, dávám 7/10 a má rozhodně mé doporučení.
Blue Reflection: Ray je doplněk k průměrně hodnocenému seriálu, jež má své kvality od druhé půlky (já ho neviděl, četl jsem však recenze). Jaké to je? Po jedničce vlastně nádherně odpočinkové. Máte dvě nové postavy, které si musí vzpomenout, že jsou Reflektorky (bojovnice proti zlu). Celý obsah je postaven na pouhém chození bez jediného boje, kdy si v jednotlivých pasážích snažíte vzpomenout, kdo vlastně jste. Celým cca dvouhodinovým obsahem vás provází dvě hrdinky z jedničky, takže se vrací silná nostalgie, když víte, jak končí právě první díl. Hra není špatná, ale je extrémně osekaná, navíc pokud jste neviděli daný seriál, asi budete často ztraceni tak, jako se to stalo mně. Opět – Ray běží v plynulých šedesáti snímcích za sekundu bez jediného zakolísání snímku. Grafika je identická s jedničkou, zde nedošlo k žádnému posunu. Za mě se jedná o dobrý doplněk v podání takového menšího příběhového DLC, které spojuje původní Blue Reflection se Sun. Já dávám 5/10 a určitě si ho zkuste. Stejně zabere jen dvě hodiny.
Blue Reflection: Sun je kompletně předělaná mobilní hra do podoby té konzolové. Hodně se obsah osekal, je to znát, každopádně je zde nejvíce vidět posun vývojářů směrem k Second Light. Sun je přechod od „béčkové“ produkce směrem k té ačkové, profesionální tvorbě. Kamera je konečně plně ovladatelná všemi směry, v prvním díle či v Ray byla kamera ve škole statická na způsob Resident Evil, volnost otáček kolem sebe byla jen v magických světech, ale ty byly tak enormně koridorové, že to vlastně bylo dost jedno. Sun je hlavně příběhovým titulem s asi deseti soubojovými sekvencemi. Nepovinné úkoly jsou zde zastoupeny v rámci kecání s ostatními po škole, ale nedostáváte žádné XP body, zde se nedá levelovat. Po každém souboji se postavy samy vylepší, vy do toho nemůžete absolutně vůbec zasahovat. Pro někoho, kdo s RPG žánrem vlastně začíná, je Sun ta nejlepší volba, protože vás vede extrémně pevně za ruku. Vy sice musíte vybojovat sami všechny bitvy skrz nový soubojový systém, postavený více na akčním pojetí než jeho předchůdci, ale zbytek odmaká herní design sám. Nemusíte se složitě zabývat s nepovinnými úkoly ani vkládáním pracně získaných zkušenostních bodů do jednotlivých atributů svých postav. Jdete rovně, užíváte si boj, příběh i volný průchod skrz celou školu. Také postupně potkáváte nové a nové postavy včetně těch starých, ty všechny se pak objeví v oficiálním druhém díle. Sun je tedy takový spojovací most mezi jedničkou a právě dvojkou. Deset hodin čisté zábavy je povedených, hratelnostně odlehčených a mě to bavilo. Dávám 7/10.
Blue Reflection: Second Light je ta hra, kvůli které si celý tento balíček musíte jít okamžitě pořídit. Je to kvalitní japonské RPG čerpající své pracně získané zkušenosti z předchozích dílů (byť mobilní hra vyšla až po druhém dílu, časově je však zařazena před něj). Graficky, hratelnostně či co se týká příběhu – vše je na profesionální, vyšperkované úrovni, jež sice nedosahuje těch nejlepších her v historii, avšak má širší veřejnosti co nabídnout. Opět se nacházíte na opuštěné střední škole, události z jedničky i Sun se postupně napojují, propojují a následně dávají smysl. Veškeré předchozí hrozby se zde kombinují, zjišťujete, proč si nic nepamatujete a proč jste na opuštěné střední škole. Kde jsou vlastně všichni? Žijí ještě vůbec? Dá se osud zvrátit, nebo je konec světa naprosto neodvratný? Na odpovědi máte šedesát hodin čistého času plného zábavy, pěstování rostlin, stavění různých stánků s jídlem, stanů na noční přespávání venku před budovou. Soubojový systém je moderní a dobře zpracovaný. Levelování je klasické – své získané body dáváte do atributů jako jsou vyšší útoky, lepší úhyby či více zdraví. Byť Second Light nedosahuje úrovně konkurenční elitní špičky, přesto je to velmi zdařilý kousek do hráčské sbírky, který není dobré minout. Za mě je tento titul mezi 8,5/10 (poprvé jsem za dva roky psaní pro RespawnPoint udělil hodnocení, s polovičním bodem). Nemohu s čistým svědomím dát plnou devítku, avšak ani osmičku.
ZÁVĚREM
Blue Reflection Quartet balíček čtyř her za dvanáct stovek. Dostanete tak dost povedená, kvalitní japonská RPG za příjemnou cenu. Herní doba celého Quartetu je kolem osmdesáti hodin. Každý díl má svůj vlastní příběh, děj, hratelnost i grafiku. Vše se to propojuje do událostí Second Light, který je tím nejlepším z celého obsahu. Série Yakuza je o dva body lepší, to bez debat, jenže právě Yakuza si ode mě odnáší vždycky plné hodnocení. Matematicky pak Blue Reflection Quartet musí dostat 8/10, což je dle mého názoru oprávněné číslo. Já se královsky bavil, užíval si jednotlivé charaktery i jejich osobní tragédie či zvraty. Grafické zpracování je někdy dost průměrné (magické oblasti prvního dílu), jindy i dost nádherné (střední škola i její venkovní prostory dvojky). S tímto progresem, kdy se vývojáři neustále zlepšují, by byla trojka fenomenální. Snad se ho i nakonec dočkáme, ostatně já Blue Reflection Quartet beru jako marketingový průzkum vydavatele, jestli by bylo o oficiální pokračování vůbec zájem. Kvalitní tituly to jsou, ale u nás o nich asi nikdo neslyšel, což je velká škoda. Pro fanoušky RPG je toto určitě povinnost. Pro milovníky japonské kultury taktéž. Za dvanáct stovek se jedná o vyloženě must have, must buy záležitost.
8/10
Testovaná verze: Playstation 5 Pro / Datum vydání: 30. července 2026 / Potřebné místo: 13,92GB / Distributor ČR: N/A / Česká lokalizace: Ne
