Catherine: Full Body – Recenze

22 září, 2019 0 Od Zdeněk Kortan

Nevěra je zlá věc, ze které kolikrát člověk nemůže ani pořádně spát … třeba jako hlavní protagonista Vincent právě vydaného remasteru s podtitulem Full Body hry Catherine, jež vyšla původně v roce 2011 pro Playstation 3 a Xbox 360 od studia Atlus. To je velmi dobře známé zejména pro svou legendární sérii Persona, ale i v případě hry Cathrine během původního vydání odvedli velmi dobrou práci. Jak to dopadlo s remasterem?

Porno? Ale kdeže!

I přesto, že to může na první pohled vypadat jako zaměnitelné japonské anime či, v několika vybraných sekcích hentai, není tomu ve skutečnosti tak. Jedná se vskutku o psychologický romantický příběh s nádechem mysteriózna. Celý děj se točí okolo romantických vztahů hlavního hrdiny Vincenta, který v úvodu hry žije se svojí přítelkyní Katherine – ta už pomalu začíná myslet na svatbu, když v tom se z ničeho nic objeví na scéně mladá dívka jménem Catherine, která Vincenta, jak už asi čekáte, nějakým způsobem zaujme. Aby toho nebylo málo, Full Body obohatí ještě jedna postava něžného pohlaví, která svým půvabem zamotá Vincentovi hlavu, Rin. Zúčastněné ženy o sobě vzájemně vůbec neví a tak se rozehrává spletitý příběh, plný intrik, kde jde vám jako o hráči o jediné: aby z toho Vincent vyšel co nejlépe.

Musím říci, že vaše mozkové závity se zaručené nejednou pěkně přehřejí a proč? Protože, ačkoliv se to tak nemusí z vodních slov zdát, jedná se překvapivě o logickou hru s nečekaným gameplay obsahem, který však nemusí být každému po chuti…

GAMEPLAY

Vincent v noci prožívá noční můry, ocitá se v mystickém světě, ve kterém ovce chodí po dvou nohách a neznámý hlas našeptává, že hrdina musí vyšplhat na vrcholek věže nebo zemře. V nočních můrách se vždy musíte coby hráč po čtvercových blocích dostat na vrchol věže, přičemž jednotlivé bloky se od sebe navzájem rozlišují svými funkcemi a abyste postavili cestu pro hrdinu, musíte opravdu taktizovat a logicky uvažovat. Času také není nazbyt, protože bloky se pod vámi hroutí a pokud rychle nepřijdete na řešení, jak popolézt výše, jednoduše spadnete a zemřete. Ano, hra vás navede k tomu začít od checkpointu, ale pokusy jsou omezené, což je vlastně skvělé, protože vás to donutí jednotlivé tahy opravdu promýšlet, zejména, pokud jste třeba už v polovině levelu a vyčerpáte-li všechny pokusy, musíte začít celý level od začátku, to znamená šplhat po celé věži znovu. Stejně tak můžete některé své tahy zvrátit tím, že přetočíte zpět, ale ani tato možnost nemá nekonečno pokusů.

Jak postupujete, přidávají se i další a další typy bloků a speciálních pomocných předmětů, kdy několikrát narazíte i na bosse, kteří vám ničí již vybudovanou cestu a vy musíte jednak postavit cestu novou a zároveň před nepřítelem utéci a věřte, je to větší adrenalin než podvádět tři ženy zároveň!

Svou úlohu zde mají po dvou nohách chodící ovce, jejichž přítomnost ve šplhacích sekvencích má hlubší smysl, ale jelikož toto není spoileroidní recenze, nebudu nic více prozrazovat, jen to, co jsem napsal už na počátku a však, že hra má celkem hlubokou myšlenku a nic do ní není jen tak vloženo.

Škoda jen, že po nějaké době, i přes řadu výzev a logických hlavolamů, jejichž obtížnost můžete v nastavení měnit dle libosti, se šplhání po věžích stává rutinou, stejně tak i postava Vincenta se neovládá úplně nejlépe.

Kromě výběru obtížnosti jsou zde herní režimy Classic a Remix: v Classic věže tvoří jen kostky, v Remixu však jsou obsaženy i jiné tvary, je to na vašich preferencích, co si vyberete – zábavné jsou obě varianty.

O lezení po blocích však celá hra není: šplhací levely jsou protkány vkusnými příběhovými cutscénami s dobrým scénářem a ucházejícím dabingem (možnost výberu japonského nebo anglického znění), velká část příběhu se pak odehrává ve Stray Sheep baru, kam chodí pravidelně Vincent popíjet se svými kumpány. Zde přichází na řadu úplně jiné taktizování: se všemi slečnami si dopisujete prostřednictvím SMS a vybíráte své odpovědi z několika nabízených možností a snažíte se přitom, aby vaše nevěra nepraskla. Hra je velice dobře fázována a herní činnosti se mění. Je tu dost šplhání i dost konverzování. Musím však říci, že na můj vkus bych uvítal více toho role-play obsahu než toho hlavolamového, ale to je čistě můj osobní pocit. Vítanou boční aktivitou je možnost konverzování v baru s ostatními štamgasty, můžete poslouchat jejich strasti a nabízet vlastní pohled na věc, opět samozřejmě z několika volitelných odpovědí, čímž více proplouváte do světa Catherine: Full Body, navíc i tyto postranní aktivity mohou částečně ovlivňovat hlavní příběh.

Hra vám vydrží poměrně dlouho, neboť má několik různých scénářů k zakončení příběhové části a v remasteru jich je ještě o další dva konce více. Pro soutěživé hráče nechybí ani online mód s žebříčky a porovnáními s ostatními hráči z celého světa, kde můžete soutěžit proti sobě nebo můžete zkusit mód kooperace. Pokud by ani toto nestačilo, je zde přítomen ještě mód “Babel”, který je plný šplhacích výzev.

Po vizuální stránce je hra typickým anime, zejména v cutscénách. Hůře je na tom hra v gameplay sekcích, kdy mi evokuje levný port z mobilní hry pro Android. Ano, léta jsou na hře vidět, a tak bych přeci jen uvítal v tomto případě modernější kabátek, když už je řeč o remasteru. Po technické stránce hra jako hodinky, načítací časy jsou krátké a hra tak běží naprosto plynule. Bugy jsem během hraní žádné nezaznamenal.

ZÁVĚREM

Catherine: Full Body kromě bizarního příběhu, hratelných sekvencí a kombinací zdánlivě neslučitelných žánrů přináší dobře vyprávěné psychologicko-romanticko-hororové drama, neznamená to však, že styl prezentace hry bude po chuti každému, nicméně se jedná o poctivý remaster s velkým množstvím nového obsahu, takže i pro majitele původní hry se zde jedná o nutnou koupi. Nahotinky nebo odvážnější scény zde nečekejte, jedná se opravdu o logickou, netradiční a svým pojetím odvážnou hru, které malinko sráží stereotypnost šplhacích úrovní. Ve výsledku však Catherine: Full Body je kvalitní titul, který množstvím alternativních zakončení dokáže navnadit ke znovuhratelnosti.