Chorus – Recenze

Chorus – Recenze

13 prosince, 2021 0 Od Jakub Číhal

Žijeme v úžasné době. Alespoň co se toho tajemného, tmavého místa, kterému říkáme Vesmír týče. Technologické společnosti se předhánějí, kdo dřív přistane na Marsu, máme již několik vesmírných turistů, ďábel v převleku za Elona Muska střílí na oběžnou dráhu jeden satelit za druhým, ale skoro to vypadá, že tento trend jakoby hry tak trochu ignorovali. Samozřejmě, máme tady dost možná největší díru na peníze v podobě hry Star Citizen, ale vyloženě nových značek zas tolik nevychází. Fanoušci se tak musí upínat k léty otestovaným projektům jako je Elite Dangerous, No Man Sky, nebo Everpace. Společnost Fishlabs, která se doposud zaměřovala spíše na mobilní hry, se rozhodla otevřít dveře Vesmíru dokořán a o slovo se hlásí s vesmírnou akcí Chorus.

Příběh hry nás zavede do daleké budoucnosti, kdy známému Vesmíru vládne Kruh. Tato napůl náboženská skupina zdánlivě nabízí mír a prosperitu, ale opak je pravdou. Veškeré jejich snahy směřují jen k totálnímu ovládnutí všeho a všech a odmítnutí se rovná rozsudku smrti. Hlavním představitelem Kruhu je Prorok, který se pasoval doslova do role Boha a jeho slovo je všem svaté. Jeho kouzlu podlehla i Nara, svého času elitní pilotka Kruhu. Prorok v ní brzy rozpozná skoro až mystické síly, ujme se jí a stvoří z ní druhou nejmocnější bytost Kruhu, aby se stala vykonavatelem jeho moci. Společně putovali Vesmírem a podrobovali si jeden svět za druhým. V Naře ale začaly hlodat pochybnosti a vše vyvrcholilo v den, kdy Nara vedla útok proti obydlené planetě a na rozkaz Proroka celou planetu zlikvidovala. Smrt miliard živých bytostí Naru totálně změnil, uvědomila si jakému zlu doposud sloužila a rozhodla se Kruh opustit. S pocitem obrovské viny zmizela v hlubinách Vesmíru, živila se vším možným, ale jak to tak již bývá, její osud jí stejně dohonil a Naru tak čeká finální střet s Kruhem.

Jak vidíte, příběh hry je poměrně klasickým scifi, které si na nic nehraje a jde o takovou vesmírnou pohádku. Mě osobně toto nevadí, mám podobné příběhy rád a určitá jednoduchost v nich mi v žánru vlastně i docela sedí. Chorus v tomto nijak nevybočuje, ale i tak příběh přinese několik překvapení a zvratů a solidní finále. Poměrně brzy do hry vstoupí i druhý hlavní hrdina, kterým je – chvíle napětí – vesmírná loď Forsaken. Ta je s Narou úzce spojena, jelikož právě v této lodi kdysi Nara létala ve službách Kruhu. Po katastrofických událostech ale loď deaktivovala a ta několik let zůstala skryta. Nara i Forsaken jsou spolu spojeni víc než by se mohlo zpočátku zdát. Komunikují spolu a jelikož je Forsaken vybaven špičkovou umělou inteligencí, dojde mezi nimi i k několika konfliktům.

Chorus je v jádru klasickou vesmírnou akcí, kdy lítáte všude možně a likvidujete vše, co vám přijde do cesty. Letový model a vlastně i celé ovládání je poměrně dost zjednodušené, hra je spíše arkádou, než klasickým simulátorem. Hratelnost je pak založena na dvou klíčových elementech. Technické vyspělosti Forsakenu a schopnostech, kterými vládne Nara. Díky symbióze, která mezi Narou a její lodí vládne, se ale kombinace obou elementů stává doslova zdrcující silou, která si dokáže poradit s jakýmkoliv protivníkem.

Forsaken je zpočátku vybaven jen základním kulometem, ale to se velice brzy změní. Loď nakonec dokáže nést tři zbraně, které jsou ale od začátku předem dané a jiné druhy zbraní již nezískáte. Kromě původního kulometu, který slouží hlavně k ničení trupu nepřátelských lodí, získáte časem laser, který má výhodu vůči štítům a nakonec i rakety. Kromě toho disponuje ještě upgradovatelným trupem a vlastním generátorem štítů. Vybavení je pak možné vylepšovat na jakékoliv vesmírně stanici čistě za získanou měnu. Kromě toho může být Forsaken vybaven ještě několika volitelnými součástkami, které pak zajistí lepší regeneraci štítů, lepší manevrovatelnost, atd. Forsaken navíc disponuje několika schopnostmi, které mu dávají v boji obrovskou výhodu. Nebudu vypisovat všechny, ale minimálně jeho schopnost Dritfu, kdy doslova „smykujete“ vesmírem mě bavila, ač mi dělalo poměrně dlouho problémy, než mi přišla do krve.

Nara pak disponuje několika schopnostmi, které jsou tak trochu na hraně magie. Umí skenovat pomocí mysli prostor kolem sebe, dokáže se teleportovat i s celou lodí za protivníky a dostat se tak do ideální palebné pozice, či vysílat energetické výboje, které jednou ranou vyřadí protivníkovi štíty. A právě toto společně s výbornou ovladatelností Forsakenu, stojí za tím, že budete mít při hraní pocit podobný, jako musel mít Luke Skywalker, když likvidoval Hvězdu smrti. Pocit síly a nadřazenosti v soubojích je doslova hmatatelný a minimálně řadoví nepřátelé vám budou připadat jen jako otravné mouchy.

Hlavní příběhová linka vám zabere cca 12 hodin, záleží samozřejmě na zvolené obtížnosti. U té se trochu pozastavím. Přišla mi někdy hodně nevyvážená a často se střídali úseky, které jsem dával s prstem  v nose s těmi, které jsem musel několikrát opakovat. O to víc mě tak rozčilovaly podivné checkpointy, kdy jsem musel pořád dokola znovu a znovu letět na místo, kde se spustí příslušný souboj. Stejný nešvar byl i při klasickém loadingu, kdy hra ignorovala místo i čas, kdy jsem hru opustil a já se objevil u úplně jiné planety a následoval dlouhý výlet, abych po několika minutách dorazil tam, kde jsem hru vypínal. A když už jsme to nakousli, dojíme to.

Světy, které během hraní navštívíte jsou velice rozmanité a skvěle ztvárněné. Uvidíte jak pásy asteroidů, tak ledové světy, nebo obrovské aglomerace. Svět Chorusu navíc není úplně prázdný a kromě hlavních příběhových misí nabízí plno vedlejšího obsahu. Kromě jednoduchého sbíraní surovin a peněz tak můžete plnit desítky vedlejších misí, které nejsou jen náhodně generovány, ale nabízí plno zajímavých úkolů, představí plno NPC, které vám prozradí něco víc o příběhu, získáte tak i několik zajímavých upgradů a hlavně, pokud vás hra obecně baví, nahrajete v ní díky tomuto nepovinnému obsahu klidně další desítku hodin. Bohužel, jak v hlavních, tak vedlejších misích se časem dostaví určitá jednotvárnost v tom, jak nám je hra předkládá. Začne mise, zničíte pár vln nepřátel a pak se většinou objeví někdo silnější a po jeho zdolání buď mise končí, nebo se znovu zopakuje podobný scénář. Zde je vidět, že autoři zatím s produkcí mimo mobilní zařízení nemají tolik zkušeností.

Povedlo se ale technické zpracování. Grafika je příjemně detailní, lodě mají dostatek detailů a souboje pak provází nespočet různých efektů. Povedlo se i nasvícení, které na trupech lodí rozehraje hru světel a stínů, nebo při průletu kolem planetky najednou oslní váš pohled záře nejbližší hvězdy. Hra vám dá na výběr mezi dvěma režimy zobrazení. Lepší vizuální kvalita si vezme daň ve snížení snímkovací frekvenci na dle mého nehratelných 30fps. Proto rozhodně doporučuji druhý režim, ve kterém hra jede s občasnými propady solidních 60fps a kvalita obrazu mi vlastně přišla úplně stejná. Výborný je i zvuk a hlavně hudební doprovod, který skvěle dokresluje dění na obrazovce. Co se ale opravdu nepovedlo je podoba hlavní hrdinky, tady mají vývojáři konkurenci několik světelných let před sebou.


ZÁVĚREM

Chorus mě osobně příjemně překvapil. Před mnoha lety jsem doslova hltal hry jako Wing Commander, Tie Fighter nebo Descent a za každý další vesmírný simulátor jsem rád. I když v případě hry Chorus jde spíše o vesmírnou arkádu. Hraje se dobře, kouká se na ní ještě lépe, příběh neurazí a jako bonus u nás vychází s cenovkou kolem tisícovky. To je dost argumentů k tomu, abych ji doporučil všem, kteří se rádi proletí vesmírem.

7/10

Datum vydání: 3. prosince 2021 – Potřebné místo na disku: 32,4GB
Distributor ČR: COMGAD s.r.o.