DRAGON QUEST I & II HD-2D Remake – Recenze
7 listopadu, 2025Je tomu rok, co vyšel třetí díl ve zcela novém provedení populární japonské série Dragon Quest (v USA je pod názvem Dragon Warrior). Já o ní nikdy neslyšel, ale při rešerši, jak vypadaly originální první dva díly mi vyjely několikahodinové tipy i rady, jak je oba úspěšně dokončit. Zajímalo mě, jak hra z roku 1986 vypadala. No, na tu dobu to šlo, ale o pár let později se dostala na NES, což byl dle mého názoru kariérní start série. Nejvíce to následně umocnil GameBoy Color, kam se Dragon Quest také podíval. Já GBA zcela minul, byl jsem vůbec rád, že se mi povedlo přemluvit mámu, aby mi tehdy koupila čipovaný PlayStation 1. Na této konzoli jsem navíc hrál spíše akční tituly, jediné mé skoro dokončené RPG bylo Final Fantasy 8, které mě ale neustále ubíjelo tunou nudných dialogů. Když mi z redakce před rokem přišel kód na remake třetího dílu, neměl jsem bohužel moc času, neboť jsem zrovna dokončoval svou prózu. Na chvíli jsem trojku zkusil, byla dobrá a šlo se dál. Nyní mám vše dopsáno, času je více, a i také proto jsem si řekl, že se důkladně podívám na DRAGON QUEST I & II HD-2D Remake, jež dorazila do redakce. Jeden zahraniční streamer ji už rozehrál, byla opravdu nádherná, já dostal slinu. Watch Dogs 3: Legion zůstal nedokončený, jelikož toto japonské RPG vyžaduje nechutnou hromadu vašeho času. Spěchat je zde zcela zakázané slovo. Ono to vlastně ani nejde. Buď si uděláte čas nebo ne. Nic mezitím není.
Dva kousky za cenu jednoho!
V jednom balení za cca osmnáct stovek korun tak dostáváte první dva díly ve zcela nové, moderní podobě. Příběh, průběh i (bohužel) obtížnost zůstaly beze změny. To je na jednu stranu dobře, ale na druhou se jedná i o jediný zápor. Oba díly jsou i dost rozdílné. Jednička se v žádném případě nerovná dvojce a naopak. První díl je i na snadnou obtížnost extrémně těžký, nic nepromíjí a hodně věcí si musíte najít v návodech na YouTube. Dám příklad: chcete porazit jednoho z hlavních bossů, ale nejde to, protože vás zabije na dvě rány i po několikahodinovém levelování? Použijte flétnu, která ho uspí. Nemáte ji? Pak ji musíte najít, to znamená hodiny, desítky hodin brouzdat po okolí. Koukat se za každý roh, jestli zrovna tam není něco, co by se mohlo hodit. Věřte mi, vše, co jde najít se bude náramně hodit. Jakmile však použijete zmíněnou flétnu, okamžitě to obrovské, zlaté (nechci spoilerovat) monstrum uspíte a vy máte několik kol pohodlného bití. Jak asi tušíte, jedná se o tahovou strategii, kde chodíte po světě, neustále na vás vyskakují po krajině všemožná monstra a vy se snažíte jich porazit co nejvíce, přežít a následně získat co nejvíce XP bodů. Při každém novém levelu pak automaticky získáte vylepšení zdraví, many, agility, síly, štěstí či dalších atributů. O nic se tak nemusíte starat, hra vám automaticky jednotlivé body přidělí. To usnadní někdy až extrémně těžké rozhodování, kam s pracně získanými zkušenostmi.
Náročnost je brutální
Nedaří se vám zabíjet monstra? Zkuste si u prodejce zbraní koupit nový meč. Nemáte peníze? Prodejte nepotřebné vybavení či choďte po světě, likvidujte příšerky, hledejte ukryté poklady uvnitř sudů. Pokud při hraní DRAGON QUEST I & II HD-2D Remake neobětujete maximum svého času, budete mít při každém souboji (u bossů to platí tisícinásobně!) velké problémy. Jak jsem již napsal, obtížnost je i na easy variantu nesmírně vysoká. Často tak budete umírat klidně i na jeden úder, když náhodou narazíte na monstra, která jsou o řadu levelů výš. Jako hrdina bojujete bohužel zcela sám. Musíte tedy zvažovat, zdali zaútočit nebo se raději vyléčit. Jedná se značně o Sophiinu volbu (žena v nacistickém táboře během druhé světové války, která byla donucena vybrat si, které z jejích dvou dětí umře hned a které nechají nacisté dále žít. Vybrala si to, jež mělo vyšší šanci na přežití, ale stejnak za čas zemřelo). Vyléčíte se, ale v dalším tahu vám boss udělí silný úder, takže se musíte uzdravit znovu a znovu. Stále dokola. Když zaútočíte, to je ta otázka. Odpověď? Chodit krajinou, grindit XP! Nic víc. Věřte mi však jedno, když ve tři ráno porazíte hlavního bosse, budete řvát štěstím tak moc, až vzbudíte své sousedy. Mně se to stalo. Druhá fáze Dragonlorda (hlavní padouch) je kromě Munduse z Devil May Cry 1 ta největší videoherní zkouška vašeho života. Porazit ho na easy je jako porazit cokoliv jiného v jakékoli jiné hře na extreme hard – permadeath. Dáte ho a jste za bohy. Jenže, co když ho nedáte, ale chcete vidět závěr?
Na to vývojáři mysleli. Jako jedni z mála dokázali udělat zážitek z nádherného, dětského RPG (DRAGON QUEST I & II HD-2D Remake vřele doporučuji i pro děti nad 10 let věku). Můžete si během hry kdykoliv změnit obtížnost (ze začátku je složité najít samotné nastavení, ale je možné ho najít po zmáčknutí trojúhelníčku na ovladači, kde se objeví menu, vpravo dole v nabídce), což je parádní. Každopádně si jde i vypnout úmrtí vašeho hrdiny. Při žádném souboji tedy nemůže zemřít. Po náročném boji to zase můžete zcela v klidu vypnout. Je chození po světě super, ale časem se to začne až moc vléct – táhnout? Zrychlete si jednotlivé souboje z normálního průběhu až na ultra rychlý. Chcete za hodinku levelování zase standardní průběh boje? Rovnou se to dá vrátit. Zde vývojářům musím udělit obrovskou poklonu. Tak úžasně, přívětivě vytvořený přístup k hráči, to se jinde moc nevidí. Druhý díl je o dost lehčí, musel jsem si změnit obtížnost na normální. Po nějakých 22 hodinách čisté doby mi problémy udělal jen jeden z bossů, který obtěžoval víly. Zbývalo mi posledních 15 HP, celá parta mrtvá. Já měl možnost buď provést útok, následně doufat, že už mu moc zdraví nezbývá nebo se vyléčit. Já to risknul a samozřejmě, jak správně tušíte, opět vzbudil své sousedy. Drak chcípnul, „pojebal na kotník“. Ve dvojce již máte svou partu až dalších tří kamarádů i kamarádek, kdy si u nich nastavujete speciální úder či magii. Chcete u jedné z nich, aby jen léčila celý tým? Můžete jí zakázat útočit a používat kouzla nebo útoky. Bude tedy jen uzdravovat všechny členy týmu.
Prvně sami, pak v celé partě
První díl tak funguje na principu sólo průchodu, kdy chodíte po světě, plníte hlavní úkoly, objevujete města, hrady, pevnosti, skryté lesy či další lokality. V knihovnách objevujete skryté svitky, po jejichž použití získáváte kouzla. Pokud v bedně nenajdete meč, peníze nebo zbroj, můžete tam najít i speciální semínka. Ta vašemu hrdinovi dají následně sílu, výdrž, zdraví, manu nebo štěstí. Často musíte i k prodejci zbraní, který vám za vysoké ceny nabídne adekvátně silný meč. Jen pozor – hodně předmětů ukrytých v truhlách jsou prokleté. Po jejich nasazení nejdou odebrat, různým způsobem poškozují vaši postavu a vy musíte do kostela se nechat očistit. Prokletou věc okamžitě prodejte ani si ji nenasazujte. Jestli je prokletá či nikoliv, je vždycky napsané v popisku, pokud šipkou najedete na daný předmět. Dvojka už pracuje s celou partou, jež si rovnou rozdělte: ty budeš léčit, ty bojovat. Tři členové by měli sekat do nepřátel, minimálně jeden pouze léčitel a zbylý by měl být půl na půl. Je otázka, co je lepší. Dle mého názoru je parádní oboje. Jednička mi nabízela krásný, magický, stresující sólo průchod, kdy si hráč užívá ono původní (skoro) čtyřicet let staré japonské RPG. Dvojka je zase snazší, protože přináší již pomocníky. Mají svůj příběh, problémy i starosti. Byť to jsou stále děti, zlý Hargon soucit nemá.
Tím se dostávám k příběhu. Jedná se o klasický příběh na hrdiny. Jednička je o zlém Dragonlordovi, který se chce zmocnit kouzelné moci, unese k tomu i princeznu. Vy, pravděpodobně potomek hrdinského Erdricka, dostanete od krále úkol – najít jeho ztracenou dceru. Nechci spoilerovat, zda se to podaří, ale druhý cíl bude porážka samotného zlosyna celé hry Dragonlorda. Ano, ten, jenž má dvě fáze a byl naprosto brutální. Holt, přesná kopie videohry staré skoro čtyřicet let! Jakmile ho dáte, ten pocit vás bude provázet až do smrti. Je to jako když se vám narodí dítě – budete na sebe extrémně hrdí. Až vzbudíte ony sousedy. O čem je dvojka? Ta se odehrává o mnoho desítek let později, zde se ujímáte dětí – potomků právě hrdiny z jedničky. Hargon, hlavou zloduch napadne jedno ze tří království, kompletně ho zdecimuje. Král jednoho ze dvou zbylých vás – svého syna – pošle zjistit, co se stalo. Cestou naberete další hrdiny, následujících třicet hodin čisté doby budete prozkoumávat na souši i na moři nádherný, pestrý, magický i nebezpečný svět. Pro fanoušky RPG se jedná o naprostou senzaci! Obě zápletky DRAGON QUEST I & II HD-2D Remake jsou samozřejmě jednoduché. Berte však v potaz, že oba tituly budou mít oněch skoro čtyřicet let. Každopádně příběh plně odpovídá žánru i stylu obou titulů. V něčem dětský, v jiném zase dospělý. Dragon Quest je však obsahem naprosto vhodný i pro děti od deseti let (jedná se jen o mé doporučení, v tomto věku jsem hrál špionážní thrillery i Final Fantasy 8).
Audiovizuální zpracování
To je jednou z největších devíz celé DRAGON QUEST I & II HD-2D Remake. Je absolutně nádherné. 2D zpracování, kdy jde kamera neustále s vámi, takže nedochází k tomu debilnímu přepínání jako v prvních Resident Evil titulech. Grafika je animovaná, dětská, roztomilá. Jak říká Harribo: vhodné pro děti i dospělé. Nebo tak nějak. Krajina žije – vše se hýbe. Oheň plápolá, stromy se ve větru prohýbají, ptáci vzlétnou v moment, kdy se k nim přiblížíte. Vše v obalu videoher z osmdesátých i devadesátých let. Monstra jsou nápaditá, více než na souboj se často budete dívat, jak jsou skvěle nakreslena. Hrady, zámky, zříceniny, dungeony, les či další krajina je okouzlující. Všechno běží na šedesáti snímcích za sekundu s tím, že se příšery v boji pohybují zpomaleně, což je uděláno schválně, aby to působilo retro stylem. Pro nostalgiky se jedná o herní zážitek roku. Pro fandy RPG platí to samé. A pro ostatní? Vynikající dárek k Vánocům. Grafické zpracování nadchne jak obě zmíněné skupiny, tak dětské obecenstvo či příležitostné pařany. Je úplně pro každého, v tom je její kouzlo. Hudba je sice pokaždé stejná, ale nenudí. Já si ji probrukoval i při čistění zubů. Když někam vstoupíte, bude tam hrát zcela ta stejná skladba. V kobkách hororová, pomalá. Na hradě zase pompézní, probíjející energií. Ani po celkových 55 hodinách, co mám v obou dílech kompletně dohromady nahráno, mě v žádném případě neotravovala. Jediné, co jsem musel udělat, bylo si ji ztlumit. Japonci to mají vždycky extrémně nahlas, přepálené. Tohle se mi stalo i u Final Fantasy 7 Remake.
ZÁVĚREM
DRAGON QUEST I & II HD-2D Remake obsahuje dvě hry za cenu jedné. Jedná se o klasické japonské RPG ze staré školy, kdy chodíte po krajině, zabíjíte monstra, zlepšujete si svůj level, objevujete města, pevnosti, hrady i kobky. Jedná se o značně obtížnostně náročnou hru (jen první díl), která se dá usnadnit nastavením, kdy nemůžete zemřít v boji. Jedná se tedy o titul vhodný i pro děti od deseti let, protože stylem je pro ně jak dělaná. Kdo by rád neprozkoumal zatuchlou, smradlavou jeskyni, že? Ve dvojce již máte svou partu, takže se jedná o usnadnění v soubojích. Příběh je klasický, pohádkový. Audiovizuálně se jedná o klenot v rámci remake titulů. Nádherná, kreslená, dětská, roztomilá. Hratelnostně se jedná o špičku v oboru. Nabízí přesně to, na čem staví tento žánr – objevování, průzkum, tahové souboje, kamarádství. Pro milovníky fantasy RPG se jedná o naprostou povinnost. Pokud si ji nekoupíte na Vánoce, jste blázni! Za ty peníze rozhodně stojí. Za mě osobně (kromě Cronos: The New Dawn) se jedná o hru roku 2025.
10/10
Testovaná verze: Playstation 5 Pro / Datum vydání: 30. října 2025 / Potřebné místo: 12GB / Distributor ČR: CENEGA Czech / Česká lokalizace: NE
