Monster Hunter Rise: Sunbreak – Recenze

Po více než roce jsem měl možnost opět otestovat své nervy, jelikož na Nintendo Switch dorazilo koncem června velké a poměrně očekávané rozšíření Sunbreak pro hru Monster Hunter Rise, která bylo rozhodně solidní evolucí toho, co série představovala před vydáním eponymního Monster Hunter World. Mou recenzi si samozřejmě můžete přečíst zcela jistě vám to osvětlí více, než jeden řádek. Každopádně Sunbreak toho neslibovalo málo a s klidným srdcem jej můžu vynést na stejnou úroveň jako skvělé rozšíření Iceborne pro druhou zmíněnou hru, jenž dobyla velké konzolové platformy a následně PC.

Vzhledem k tomu, že od vydání rozšíření uplynul téměř měsíc, je jasné, že jsem v něm utopil desítky hodin a nebudu vám lhát, že značná část z nich byla jen o tom, abych se opět dostal do patřičné formy, než se vydám na další výpravu. Základní hra značným způsobem testovala moje nervy a to do značné míry více, než kterákoliv Souls-like hra. Jednoduše je to tím, že lov monster v této sérii není během na krátkou trať a jen jeho stopováním a následným lovem strávíte klidně celou hodinu a když vás takové monstrum dostane, tak mi věřte, že máte sto chutí rozlomit váš nebohý Switch vejpůl. Nicméně dost bylo pláče, jdeme se podívat, jak Sunbreak obstálo, či jak jsem v něm obstál já sám.

Rád bych řekl, že Sunbreak si můžete jednoduše koupit a hrát, ale není tomu tak, podobně jako Iceborne, i Sunbreak je určen skutečně těm z vás, jenž dosáhli ve hře určité části, v tomto případě je třeba, aby se vám odemkl systém hodnocení, což je vlastně takový pomyslný střed tohoto, kam se lze v základní hře dostat a jde vlastně o jakýsi konec základní části příběhu, z níž pak rozšíření jako takové vlastně vychází. Nemějte však strach, normálním postupem hrou a díky skvěle vybalancovanému systému grindu budete mít v dané části hry patřičné vybavení na to, abyste se do hraní rozšíření mohli s klidným srdcem pustit. Tohle málo kdo umí vybalancovat a lidem z CAPCOMu posílám v tomto ohledu poklonu.

Příběh Monster Hunter Rise nám tedy pokračuje a já se mohl vydat do zcela nové oblasti s názvem Elgada, která na vás dýchne svěžím vánkem přímořského přístavu, jímž je. Musím říci, že příběh vás lehce strhne a určitě je vítanou změnou, že koncepce úkolů byla zjednodušena, takže se nikdo neztratí v tom, který úkol je určený k hraní sólo a který k hraní ve skupině. V nové lokaci je pouze jedna tabule s tím, že každý úkol je velmi dobře vyvážený a v rámci příběhu se skrze ně dočkáte poměrně zajímavých zvratů. To jsem vítal, vzhledem k tomu, že jsem lovcem samotářem.

Zde jsem uvítal novou mechaniku s názvem Follower Quest, kde na výpravy můžete vzít nějakou NPC postavu, tedy jiného lovce, který vám bude během lovů pomáhat, jde také o takové berličky v příběhu, který díky tomu z počátku příjemně utíká vzhledem k tomu, že první mise nejsou příliš obtížné, to se ale postupně mění a opět jsem se tak dostal do fáze, kdy jsem si trhal vlasy na hlavě. Monstra jsou později velmi agresivní a mnohdy útočí častěji smrtícími útoky/schopnostmi.

Umělá inteligence byla v případě Monster Hunter Rise na vysoké úrovni a ne jinak je tomu i nyní. Monstrum dá se říci, sleduje každou vaši akci a chyby nelítostně trestá. Řeknu vám pravdu, že v žádné soulsovce jsem neměl až takové nervy jako v tomto případě, ale to už jsem ostatně jednou zmínil. Ačkoliv může být ale řada lovů nepříjemná a to vzhledem k obtížnosti, je lov právě tím, co vás u hry drží nejvíce, jelikož pocit zadostiučinění je k nezaplacení, když tedy nezemřete.

Co  můžete být frustrující, tak pokud chcete dosáhnout lepšího stupně kvality v případě nějakého vybavení, či zbraně, musíte se častokrát vydat na lov stejného monstra vícekrát, což někoho může odrazovat. Jednoduše materiálu není nikdy dost. Naštěstí prvotní zkušenosti s lovem konkrétního monstra jsou vždy cenou lekcí a opakované lovy, tak bývají mnohdy snazší, zvláště když už víte, kde má jaké monstrum slabinu. Je ale třeba také zmínit, že takovéto lovy se nepočítají do postupu v rámci příběhu.

Sunbreak sebou samozřejmě nepřinesl jen novou lokaci a nová skvělá monstra k lovu, ale také nějaké ty nové mechaniky. Určitě příjemnou novinkou je Switch Skill Swap, který se hodí v pozdějších fázích hry. Ale musím se přiznat, že i když nese své ovoce, moc jsem jí ve víru boje, či zběsilých úprků nepoužíval, jelikož jsem na ni jednoduše zapomněl a to je určitě škoda.

Během lovů mě osobně potěšilo, že tvůrci zapracovali na animacích a hlavně přidali i řadu nových spojených se samotným bojem a jednotlivými zbraněmi, které máme k dispozici. Asi nebude žádným překvapením, když zmíním, že je zde několik nových parádních kousků, ty logicky vycházejí z přítomnosti nových monster, na která je nutné si zpočátku počkat, ale následně stojí za to. Tvůrci mě nechávali čekat pokud jde o nový obsah, zejména z počátku se pohybujete v dobře známých lokacích. Tyto lokace mají ale naštěstí také nové oblasti k průzkumu. Vše se okrývá velmi pozvolna, ale poměrně rychle se tím necháte pohltit.

Z hlediska technické stránky je na tom Sunbreak stejně jako tomu bylo v případě původní hry Monster Hunter Rise. Jak v docku, tak v handheld režimu si hra drží víceméně stabilních 30 snímků za sekundu a je úplně jedno jestli se pohybujete v hustých lesích, pláních, jeskyních, či v malebném přístavu Elgada. No a co musim vyzdvihnut nakonec? Fenomenální a eponymní hudební podkres, který vás vede hrou a z už tak skvělých soubojů s monstry dělá epickou záležitost.

---

ZÁVĚREM

Monster Hunter Rise byl skvělou hrou a evolucí v rámci série, která má poslední dlouhá léta domov na platformě Nintendo. Rozšíření Sunbreak to celé posouvá zase o něco dále a to zejména jemnými úpravami hratelnosti, některými zjednodušeními, ale také novinkami, jímž vévodí zejména nové lokace a nová monstra. Jestli jsou na rozšíření nějaké chyby? Jistě, přesně ty stejné, které tu byly i v původní hře, ale vadí to něčemu? Nikoliv. Pro milovníky série Monster Hunter je toto zkrátka povinnost.

9/10

Datum vydání: 30. června 2022
Distributor ČR: Conquest Entertainment/Nintendo Česká Republika

---