NBA 2K21 – Recenze
8 září, 2020Basketball už od střední školy patří mezi mé velice oblíbené sporty, možná je dokonce tím nejoblíbenějším. V mnoha ohledech tak předčil i fotbal, který jsem osobně několik let závodně hrál. Nyní se sportu sice toliko aktivně nevěnuji, ale to mi nebrání, abych si minimálně ten basketball neužil v míře vrchovaté minimálně digitálně. Ačkoliv pravidelně vycházela dvojice basketbalových her, tak já vždy preferoval tu od 2K Sports, i když je pravdou, že jsem na dlouhou dobu uvízl na díle z roku 2017. Proto není žádným překvapením, že možnost zrecenzovat aktuální ročník NBA 2K21 jsem nemohl odmítnout. V hlavě se mi však honila zásadní myšlenka. Má smysl recenzovat nyní hru, která s novou generací konzolí vyjde ve zcela jiné formě, něž je aktuálně k dispozici? Dokonce jsem přemýšlel i nad tím, že tuto recenzi nezakončím známkou. To jsem ale okamžitě shodil ze stolu. Proč? Jelikož současný kousek si vaši pozornost jednoznačně zaslouží.
Na rozdíl od konkurenčních sportovních sérií se 2K Sports snaží, aby jejich NBA 2K bylo vždy něčím jedinečným. V loňském roce se to možná nepovedlo na 100%, ale i tak šlo o výtečně zpracovaný titul. Jestli letošní ročník chyby toho předešlého napravil nedokážu na stoprocentně říci. Když si vzpomenu na mou poslední zkušenost s touto sérií, tak mě trochu odrazovalo velmi nepřehledné menu. To je ale nyní absolutně pryč a vývojáři dokázali vše poměrně elegantně skrýt pod pětici menších dlaždic, kdy každá vám dává jasně najevo, co vlastně představuje. To mi náležitě zlepšilo orientaci ve hře. Za to opravdu od srdce děkuji.
V NBA 2K21 naleznete celou řadou klasických režimů, které jsou součástí prakticky každé sportovní hry jako My GM, kdy se chopíte role Generálního Manažera týmu, s nímž následně musíte náležitě hospodařit. Procházet jednotlivé drafty, vysílat scouty, hospodařit s rozpočtem týmu a pokud chcete, tak i hrát zápasy v té nejryzejší formě. Nechybí ani rozhovory s novináři, kde volíte své odpovědi a k tomu přidělené cut-scény. 2K dává ale tomuto režimu skutečně jakousi formu, jenž jinde nevidíte. Pokud se chcete oprostit od všech těchto serepetiček kolem a jenom si projít jednu celou sezónu se svým oblíbeným týmem, tak pochopitelně můžete skrze režim Season. Takto bych vlastně mohl dále pokračovat. Počínaje základním režimem Quick Play, přes tréninkový režim, denní zápasy, až po pouliční BlackTop, kde si tým můžete složit prakticky ze všech dostupných hráčů. Režim nabízí hry 1v1 až 5v5.
Jenže tyto klasické režimy úplně nejsou tím, co od NBA 2K očekáváte. Zde kralují ty, jenž se honosí předponou My jako MyCareer, MyTeam nebo MySeason. Pokud jde o poslední zmíněnou, tak zde si nastavíte Sezónu skutečně podle vlastních specifikací. Nastaveních je tolik, že mi z toho šla skutečně hlava kolem. Skvělá je zde určitě i možnost zahrnout do takové sezóny i týmy v barvách a sestavách, které jsou již dlouhá léta historií, vedle nich je možné hrát i za jeden z šesti doplňkových týmů. V jádru je tento režim, ale vylepšenou verzí klasického režimu Season. Asi se ale sluší zmínit, že je možné hrát režim Season také v rámci ženského WNBA a věřte mi, že tempo hry je skutečně trochu odlišné.
Mě osobně si nejvíce získal režim MyCareer, který zároveň zahrnuje i funkci MyPlayer, kdy si vytvoříte hráče podle svých vlastních představ a pokud si stáhnete i náležitou aplikaci, můžete svůj vlastní obličej přiřknout onomu hernímu charakteru, jenž si v tomto režimu střihne hlavní roli, jelikož MyCareer je vlastně příběhovou kampaní se vším všudy. Kromě vzhledu můžete svému virtuálnímu já následně přidělit i různé atributy, které definují jeho skill. Vaše volby, ale v případě příběhu pouze ohraničují vaše maximum. Váš hráč začíná pěkně od píky a musí se k vysněným hráčským zkušenostem teprve dopracovat.
Příběhový režim jako takový mě dostal. Nejde totiž o nic, co by jste si měli nechat ujít s tím, že je to něco méně cenného. Dokonce se nebojím tento režim označit jako daleko lépe zpracovaný, než podobný režim s FIFA, už jen tím, že hlavním hrdinou jste skutečně vy a ne někým smyšlená postava. Stačí, když přežijete fakt, že se vám říká Junior. Děj jako takový je poměrně dobře napsané sportovní drama, které mu nechybí i nějaká ta nutnost volby. Vývojáři dokonce vsadili na některé známé filmové tváře a udělali dobře. Příběh jsem si užíval plnými doušky. Nechybí v něm vypjaté momenty, bezmoc, i nějaká ta přirozená rivalita, která postupně graduje. Za mě v tomto ohledu obří palec nahoru. Jinak zde ani nemohu.
MyTeam je pak jakýmsi vrcholem hry, tedy režimem, jenž vás má u hry přimět zůstat i dlouho po vydání. Jde o variaci Ultimate Team, kterou známe u konkurence v podobě EA. Hráče pro svůj tým získáváte skrze různé balíčky karet, jejichž obsah je náhodně generovaný. V úplném prvopočátku si pak vyberete jeden ze Starter Packů, jenž odráží jméno jedné z basketballových legend. Se svým týmem se pak můžete pustit buďto do zápasů proti umělé inteligenci, což minimálně ze začátku silně doporučuji, nebo proti živým hráčům. Zde jsem dostal vždy solidně na kotel, snad tedy kromě jediného případu. Další balíčky karet je třeba si kupovat a to za ingame měnu, či je můžete získat samotným hraním. Lepší karty, ale čekejte za peníze. Zde tak trochu nešťastně nastupují mikrotransakce, díky nimž můžete mít lepší karty bez velkého snažení. Jde tak tedy trochu o Pay-2-Win mechaniku, která se mi úplně nelíbí. Bohužel ze série nejspíše jen tak nezmizí.
Asi je načase říci,jak se mi hra vlastně hrála. Musím se přiznat, že od mé poslední zkušenosti se sérií NBA 2K byl uražen pořádný kus cesty. Pohyby jsou daleko plynulejší, byť nějaké ty nemotornosti zde stále přetrvávají. Kontrola míče, příhrávky, dribling, to vše ale dosáhlo výrazných změn, což na první pohled působí velice dobře. Výtečný dojem na mě udělala ale kontrola samotného hráče v režimu MyCareer. Vzhledem k tomu, jak je basketbal rychlý sport, má tento režim daleko větší smysl, než například ve fotbale. K míči se zde dostanete daleko častěji a řekněme to tak, že je jednoduše více zahrajete. Zde opět musím připomenout fakt, že letošní ročník se má dočkat i své next-gen verze, která se má v mnoha ohledech po stránce hratelnosti lišit a představovat jasný pokrok mimo jiné i v hratelnosti. Proto se velice těším, až budu moci hru vyzkoušet na konzoli Xbox Series X. K této verzi mám přístup vzhledem k tomu, že recenzovaná verze je ta nejvyšší tedy Mamba Forever, která je věnovaná zesnulému Cobemu Bryantovi.
Trochu sem pátral a hledal rozdíly ve vizuálním zpracování mezi současným a loňským ročníkem a bohužel musím konstatovat, že k žádným výrazným změnám nedošlo. Je tedy pravdou, že NBA 2K21 vypadá náležitě k světu, ale vylepšení byste museli hledat snad jen pod lupou. Navíc je zde takový nemilý fakt, že přechod mezi úvodní scénou a hrou doprovází menší propad snímkování, za což může pravděpodobně fakt, že hra je v ukázkách nastavena na 30 fps, zatímco samotný gameplay pak na 60 snímků za sekundu. Myslím, a nejspíše nejsem sám, že ta skutečná síla nového dílu se s velkou pravděpodobností skutečně projeví až s verzemi pro Xbox Series X a Playstation 5. Opravdu jsem zvědav na to, jak hra bude vypadat a jak vlastně poběží.
Žádným překvapením asi nebude, když vyzdvihnu soundtrack, který je napěchovaný rapovými fláky, které ale mají skutečně patřičné grády a podtrhují sílu a atmosféru tohoto sportu. Tento hudební styl k němu patří asi jako Síla k Yodovi. Já osobně tento hudební směr nepodporuji, ale zde se mi vývojáři nějakým záhadným způsobem trefili do noty. Jo a věděli jste, že je možné si navrhnout i vlastní design bot? Ne, opravdu. Boty jsou jedním z důležitých nástrojů basketbalisty. Jsou nejen součástí jeho image, ale i vítaným společníkem na hřišti, takže si tu svou malou chvilku slávy nejspíše zaslouží.
Nad známkou, kterou naleznete níže pod recenzí jsem dlouho spekuloval. A je nutné brát v potaz fakt, že to skutečné NBA 2K21 může teprve přijít s novou generací. Ale myslím, že se svou současnou formou si hra pozornost každého fanouška basketbalu jednoduše zaslouží. Mě osobně si hra získala zejména svým příběhovým režimem, nicméně opomenout nemohu ani zatraceně skvěle vybalancovanou hratelnost. Jediné, co mě tak iritovalo jsou ony mikrotransakce. No nebyl by bez nich svět lepší?
ZÁVĚREM
NBA 2K21 je opět hrdým nástupcem úspěšné basketbalové série a to i ve své verzi pro současnou konzolovou generaci. Hra si vás získá svou vybalancovanou hratelností a vyzdvihnout je třeba i velice povedený příběhový režim. Vytknout lze snad jen to, že pokrok oproti loňsku není zas tolik výrazný, ale to by se mělo změnit s příchodem verzí pro nadcházející konzole. Ach ano, a ty otřesné mikrotransakce. Zde snad ani komentáře třeba není.
HODNOCENÍ: 8/10
Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X
Datum vydání: 4.9.2020 – Potřebné místo na disku: 78GB
Distributor ČR: Cenega Czech
Škoda že neni v nba 2k reprezentace
Je obecně škoda, že NBA od 2K zahrnuje výhradně zámořskou ligu, když myslím právě v recenzi zmiňované NBA 2K17 mělo obsahovalo i několik evropských klubů