Observer: System Redux – Recenze
14 listopadu, 2020Polsko se zemí, která v posledních několika letech ukázala, že je domovinou celé řady nadaných videoherních studií. My zde známe zejména pány a dámy z CD Projekt Red, ale stále více se nám do povědomí dostává také studio Bloober Team. To může většina z vás znát zejména pro jejich skvělý a děsivý kousek Layers of Fear. V loňském roce nám pak zprostředkovali herní adaptaci kultovního The Blair Witch Project. Jedním z jejich nejúspěšnějších počinů je ale cyberpunkový psychologický horor Observer, který vyšel pro konzolo dnes již minulé generace v roce 2017. Právě tento kousek se nyní dočkal své nové inkarnace s názvem Observer: System Redux, jenž zamířila na konzole nové generace. V mém případě na konzoli Xbox Series X.
Původní hru jsem nehrál, což je v tomto případě možná jakousi výhodou. Mohl jsem se totiž do místního temného světa roku 2084 ponořit podstatně hlouběji, než kdybych věděl, co mě kde čeká. Stálo mě to dokonce jednu krušnou noc, kdy i já jsem měl sny, kdy jsem nevěděl, jestli je něco skutečné či nikoliv. Observer: System Redux není hororem plným nárazových lekaček. Jde o postupnou gradaci hutné děsivé a tísnivé atmosféry v kombinaci s nepříliš přitažlivým prostředím polorozpadlého činžovního domu, která vám pomalu ale jistě napadá mysl a hraje si s vaší psychikou. Následkem toho si vlastně nikde nejste jistí tím, co se vlastně před vámi děje. Je to skutečné? Nebo jen iluze. Nejednou se ve mě probouzel pocit strachu z prostého otočení se za sebe. Jsem neskutečně překvapen z toho, jak úžasným psychologicky-hororovým zážitkem tato hra je a trochu se stydím, že jsem ji kolem sebe nechal jen tak projít.
Výše jsem zmínil, že hra je situována do roku 2084. Tato doba není pro lidstvo vůbec přívětivá. Většina lidí podlehla drogové závislosti, uvízla ve virtuální realitě nebo podlehla tělesným úpravám a neurálním čipům – to vše proto, aby unikly od reality. Proč tomu tak je? Lidstvo v krátkém časovém zažilo hned několik katastrof. Nejdříve značná část populace podlehla zákeřnému viru jménem Nanophag a aby toho nebylo málo následně vypukla další devastující světová válka. Obavy z Nanophagu však z lidí nikdy opadly, což vám obyvatelé místního činžáku dají velmi často zřetelně najevo. Ano, budoucnost zde není zářná a žit v ní, bych já osobně nechtěl. I přesto mě místní svět dokázal pohltit, byť jsem z něj viděl pouze jeden činžovní dům a jeho nádvoří.
Jak může takto omezené prostředí někoho zaujmout? To jsem si z počátku také říkal. Vývojáři však prokázali svou nápaditost a já jsem zůstal ohromen. Vlastně jsem netušil, kolik unikátních lokací se dá vytvořit na tak malé rozloze. Využit byl skutečně každý možný prostor a jelikož se ocitáme v dosti distopickém světě, vývojáři si pro nás připravili budovu v polorozpadlém stavu, kde žijí lidé spíše z okraje společnosti. Různé spadané zdi, závaly a podobně dokázali společně vytvořit poměrně solidní bludiště, v němž jsem se dokonce párkrát ztratil. Zejména ve sklepení části.
Příběh je ve hře Observer: System Redux jedním z hlavních pilířů a musím se přiznat, že jsem jej hltal plnými doušky. Z logického hlediska vám jej zde nebudu vyprávět a nadhodím sem pouze jakýsi plot. Hlavním hrdinou je elitní neurální detektiv jménem Daniel Lazarski, který se vydává do zmíněného domu pátrat po svém synovi Adamovi, jenž mu za záhadných okolností po letech volá. Po příjezdu na místo se ale Dan stane svědky hrůzných událostí, které vedou k úplnému lockdownu celého zařízení. My se tak v jeho kůži vydáme pátrat nejen po jeho synovi, ale i po pachateli, který za sebou nechal několik značně zohyzděných těl. Přiznávám, že konec byl více než překvapivý a cítil jsem z něj jistou inspiraci System Shockem.
Pokud jste původní hru nehráli stejně jako já, pak vás jistě zajímá, co je to takový neurální detektiv. Jeho obecný název je observer a jde o detektiva s několika augmentacemi, jenž mu umožňují vstoupit do myslí jiných lidí, mají-li implantovaný neurální čip. Tento postup je povolen pouze v případě živých subjektů. Vyšetřování ale Dana donutí porušit protokol a nahlédne do mysli mrtvých objetí. Taková mrtvá mysl je plná hrůzných výjevů jako vystřižených z těch nejhorších nočních můr. Protokoly ale mají své opodstatnění a situace se tak Danielovi v několika momentech vykne kontrole. To nás dostane až do takových stavů, v nichž jsem si okamžitě přišel jako ve hře Alien Isolation. Pocit, že vás něco sleduje byl intenzivní.
Observer: System Redux sice nedisponuje žádnými akčními pasážemi, ale to vůbec nevadí. Vše vyhrazuje svou,řekl bych až, jedinečnou atmosférou. Většinu vašeho času pátráte po důkazních materiálech. K tomu vám slouží dva různé režimy vidění. Bioscan vám umožní rozpoznat různé biologické materiály a chemické látky. Techno vize vám pak pomůže najít důležitá elektronická a kybernetická zařízení. V případě, že byste potřebovali vidět jen ve tmě, máme tu třetí, poměrně tradiční, vidění – noční vidění. Občas je třeba vyřešit i nějaký ten puzzle, či něco spustit, otevřít nebo odsunout a z toho důvodu je ve hře možná manipulace s celou řadou objektů, která je vyřešena poměrně elegantně. Nakonec je vaším nástrojem jakýsi holografický zápisník. Žádná mapa, nic. Hra vás rozhodně vodit za ručičku nebude. Je třeba vaše dobrá vnímavost a důvtip.
Vše výše popsané, je vlastně totožné s původní, tři roky starou, verzí. Novinkou jsou akorát dvě vedlejší vyšetřovací mise, ale hlavně nové vizuální zpracování. To je jedním slovem úchvatné. Člověk si může myslet, že tři roky stará hra nemůže prokouknout, ale opak je pravdou. Nové detailnější textury a zejména fenomenálně využitý Ray-tracing ukazují, že změna může být i po pár letech skutečně citelná. Světlo a stíny nově působí skutečněji a každý stín, který se jen mihne kolem vás může solidně vyděsit. Prostředí plné různých digitalizujících prvků mou mysl ohromilo, zvláště v kontrastu polo rozpadlého domu. Co k tomu říct ve zkratce? Byl jsem ohromen.
Mírné zklamání však přišlo z optimalizace. Ano, nové konzole jsou teprve na svém samém startu a vývojáři neměli ještě tolik času se s nimi seznámit, zvláště tak malá studia mezi něž patří i Bloober Team. Observer: System Redux navíc jistě musel často ustupovat nadcházejícímu xbox exkluzivnímu kousku The Medium. Ačkoliv je tedy framerate cílený na 60 snímků za sekundu, tak v případě, že aktivujete nativní 4K rozlišení, klesá až k 30. Takový skok je pak velmi čitelný a působí velmi nepřirozeně. Tento problém vyřešíte tím, necháte-li řídit rozlišení dynamicky systémem, což je někdy také čitelné. Nejde však o nic, co by nemohl vyřešit nějaký ten patch. I přes tyto jisté neduhy jsem si hru skutečně náležitě užil.
Mé reakce na hru jsou ve skrze silně pozitivní a není se čemu divit – tento kousek se vývojářům bez prupovídek povedl. Negativum je tak ona trochu pocuchaná optimalizace a pak trochu její délka. Pokud nebude doslova prolézat každý kout herního prostředí, vyslýchat všechny obyvatele činžáku a řešit všechny nekalosti , které zde mohou probíhat, tak novou verzi Observeru dohrajete za nějakých 5 hodin. V opačném případě to pak může být kolem 10 hodin. Já jsem ale občas příznivcem tvrzení, že někdy málo je více a v tomto konkrétním případě to funguje.
ZÁVĚREM
Observer: System Redux vás dostane svým výborně napsaným příběhem a skutečně hutnou, tísnivou, sychravou atmosférou distopické světa budoucnosti roku 2084. To vše je pak povýšeno na novou úroveň značně vylepšeným vizuálem, který vás ke hře ještě více připoutá. Škoda těch několika drobných nedostatků mírně srážející výsledné hodnocení. Máte-li však rádi kyperpunkovou tématiku a nátlak na vlastní psychiku, pak není nad čím váhat.
HODNOCENÍ: 8/10
Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox Series X
Datum vydání: 10. listopadu 2020 – Potřebné místo na disku: 10,2GB
Distributor ČR: N/A
