Abych se přiznal, od oznámení, až po finální vydání, jsem veškeré dění okolo hry Returnal sledoval jen tak po očku a spíše s nezájmem a tak trochu i s obavami. S nezájmem proto, že mě žádná z ukázek a trailerů ničím vyloženě neohromila, naopak jsem měl neodbytný pocit, že půjde o tuctovou střílečku s nijak okouzlujícím vizuálem, která zkrátka jen vyplní určité sucho, které zatím na poli PS5 exklusivit panuje. A s obavami proto, že jsem měl trochu strach z toho, zda studio Housemarque dokáže překročit svůj stín a skočit do vod AAA produkce bez toho, aby se z jejich her vytratila ona jednoduchá, ale k dokonalosti dovedená zábava. No nebudu vám lhát, mé obavy byly zcela mimo realitu a nezájem se přetavil v čirou radost z hraní.
Pokud sledujete a ještě lépe hrajete hry od finského studia Housemarque, víte stejně dobře jako já, že jádrem jejich her je arkádová akční hratelnost. Dead Nation, Matterfall, Resogun. To je jen výběr několika jejich počinů, na které jsem si během pár vteřin vzpomněl. U všech sem strávil mnoho hodin, kde jsem si často rval vlasy, jelikož se rozhodně nejedná o nijak jednoduché hry. Ale všechny jako kdyby mě připravovaly na střet s tím nejlepším, co zatím studio Housemarque vyprodukovalo. A nejenom to. Housemarque na své cestě neuvěřitelně vyrostli. Ano, mají za sebou neuvěřitelný přešlap v podobě battle-royale hry Stormdivers, ale kdo ví, možná že i to pro ně bylo poučením, že se spíše mají držet toho, co umí nejlépe. Returnal je toho skvělým důkazem.
Předchozí hry od Housemarque rozhodně nikdy neměly nějak složitý příběh, leckdy by se dokonce o příběhu jako takovém dalo s úspěchem pochybovat. Returnal je v tomto ohledu ale úplným opakem a nabízí příběh, který by v pohodě zvládnul i filmové plátno. Dobrá, asi spíše pro náročnějšího diváka, který si pod pojmem sci-fi spíše představí Vesmírnou odyseu, nebo prvního Vetřelce, než Transformers. Hlavní hrdinkou hry je Selene, vesmírná průzkumnice, pracující pro společnost Astra. Při jedné ze svých misí narazí na podivný signál a i přes výslovné varování se rozhodne jeho zdroj prozkoumat. Přistání na planetě Atropos ale nedopadne dobře a její loď Helios je silně poškozena. Selene nezbývá nic jiného než se vydat na průzkum samotné planety ve snaze dostat se z ní pryč.
Že to nebude tak jednoduché zjistí velice brzy jednoduše tím, že zemře. Tady by její příběh klidně mohl skončit, ale Selene se probudí znovu, přesně na tom samém místě co minule a uvědomí si, že je uvězněna v časové smyčce, ze které zdá se není cesty ven. Tento jednoduchý koncept neustále se opakující smrti a znovuzrození je pak základním kamenem celé hratelnosti. S každým dalším novým životem totiž Selene získává další a další dílky do skládačky a společně s vizemi, které při smrti mívá, se snad dobere pravdy a poznání. Příběh jako takový je dospělý, plně spadající do kategorie mysteriózního thrilleru. Má to správné dávkování a velký prostor k tomu, aby si divák mohl sám jeho tajemství vyložit po svém.
Returnal se řadí do žánru, který v poslední době zažívá velkou oblibu a důkazem je např. loňský Hades, který posbíral desítky cen v různých anketách o nejlepší hry roku 2020. Returnal je tedy rogue-like hrou, kde po každé vaší smrti budete začínat úplně od začátku. To se samozřejmě může zdát být silně frustrující, ale věřte mi, že si na ten neustálý kolotoč života a smrti brzy zvyknete. Po každé smrti totiž budete o něco bohatší. Ne vše co při svém předchozím pokusu posbíráte totiž smrtí zaniká. Existují zde předměty, které u sebe již budete mít neustále a pomůžou vám při dalším hraní. Stejně tak si budete pamatovat všechna dostupná vylepšení vašich zbraní a hlavně, budete si pamatovat co vás zabilo a jak. Právě tyto poznatky a s nimi spojená křivka učení je zde skvělá, skoro až hmatatelná, a první nesmělé krůčky brzy nahradí suverénní průchod jednotlivými lokacemi.
Samotné hraní je pak vlastně docela jednoduché v tom smyslu, co nabízí. Returnal je akční hra z pohledu třetí osoby, kde primární úlohu hraje boj s mimozemskou faunou. Na začátku dostane vždy jen základní pistolku, ale během chvilky již budete v ruce třímat daleko silnější zbraň. Z každého zabitého protivníka vypadávají krystaly, které zde slouží jako platidlo a za ně si můžete kupovat různé vybavení, popřípadě bonusy ke své postavě. Smyslem celého hraní je pak snaha vylepšit se co nejvíce a zdolat bosse, díky čemuž se dostanete do další lokace. Pokud si myslíte, že hru lze hrát jako klasickou střílečku, se zlem se potážete. Své místo zde hraje i určitá rozvaha a plánování, jelikož časem si osvojíte, jaké bonusy nejvíc vyhovují vašemu hernímu stylu a jiné zas budete s klidem ignorovat.
Podobný přístup lze aplikovat i na zbraně. Je jich zde mnoho, každá se ovládá trochu jinak a lze říci, že si každý najde tu svou. Kromě základní pistolky brzy narazíte na karabinu, brokovnici, pulzní pušku i kyselinu vrhající mimozemskou zbraň, nebo raketomety. K některým zbraním ale vede dlouhá cesta, najdete je až v pozdější fázi hry. Jakmile ale nějakou zbraň najdete, je šance že ji pak objevíte klidně na začátku dalšího života. Samotné vylepšování zbraní je v Returnal výborně vymyšleno. Každá má několik perků, které si odemknete čistě tím, že danou zbraň používáte. Popisovat zde jednotlivé perky nějak podrobněji nemá smysl, to bychom tu byli ještě týden.
Ale alespoň pro pořádek: základní pistolka může mít třeba naváděné projektily, nebo se jednotlivé výstřely můžou odrážet mezi protivníky, pulzní puška zase může mít dodatečné poškození, nebo sníženou kadenci, která je ale vyvážená daleko větší silou. Všechny jednou odemknuté perky již nikdy nezapomenete a pokud najdete konkrétní zbraň, bude mít na sobě perky náhodně vygenerované. Postupně, jak budete zabíjet další a další nepřátele, budete si zvyšovat level zbraně. Každá nově nalezená zbraň pak bude již minimálně na tom levelu, jaký má vaše postava. Kromě toho budete mít i jednu zbraň na blízko. Tento meč nejenom že je neuvěřitelně silný, plno menších nepřátel zabije na jednu ránu, ale zároveň se díky němu dostanete na energetickými bariérami chráněná místa.
S bojem se pojí i systém Adrenalinu. Returnal po vás vyžaduje spíše akčnější přístup k hraní. Pokud budete úspěšní a nebudete dostávat zásahy, bude vám narůstat i úroveň adrenalinu, který pak v pěti úrovních odemyká další pasivní bonusy. Získáte tak možnost vidět skrz zdi pro lepší identifikaci nepřátel, nebo dodatečnou, samonaváděnou střelu. Adrenalin je naprosto klíčovým aspektem celého hraní a není dobré ho podceňovat, takto získané bonusy dávají skutečnou výhodu na bojišti. Ale pozor! Jakmile vás nepřátelé zasáhnou, cely pečlivě budovaný Adrenalin je vyresetován a začínáte opět od nuly.
Vaše zdraví je zde pojmenováno Integrita. Funguje samozřejmě klasicky, ale i tady si vývojáři připravili malou odlišnost. Během hraní budete nacházet lékárničky, ale pokud je seberete ve chvíli, kdy máte zdraví plné, získáte malý dílek jakési záložní životní energie a jakmile máte těchto dílků dostatek, zvedne se výše vaší maximální Integrity. Takto se dá základní hodnota životů zvýšit až třikrát a to už je dostatečná motivace k tomu, snažit se hrát tak, aby se vás nepřátelé ani nedotkli.
Během průzkumu planety budete nacházet parasity. Malé chobotnicím podobné parchanty. Lze je sebrat a nechat je napojit na vaše tělo a tím získat další bonusy. Jenže, tentokrát je to trochu složitější díky tomu, že každý parasit kromě bonusu, který vám pomůže, má vždy i „bonus“, který vám naopak uškodí. Je proto nutné si vždy pečlivě přečíst, co parasit způsobuje a rozmyslet si, zda výhoda převýší nevýhodu. Trochu jednodušší je to pak s artefakty, které rovněž můžete najít, nebo si je koupit. Nabízí totiž vždy jen výhodné bonusy, bez obav z toho, že si jejich sebráním ublížíte. Kromě toho se vám ještě může stát, že narazíte na truhly, nebo krystaly, které jsou „nakažené“. Sebrat je lze, ale hrozí, že infekce z nich prostoupí vaším tělem natolik, že vám způsobí závažné poškození. To pak může vyústit v poškození mapy a tím horší orientací, nebo nebudete moci sbírat lékárny atd. Infekce má ale vždy nějakou podmínku, kterou když splníte, zmizí. Jednou podmínkou je sebrání nějakého artefaktu, jindy třeba konkrétní počet nepřátel, které musíte zabít.
Jak budete postupovat hrou, odhalíte postupně šest biomů, kde každý má úplně jinou podobu. Podíváte se do pouště, pralesů, do sněhem zavátých tunder a různých chrámových komplexů. Autoři hry poměrně nezakrytě přiznávají jasnou inspiraci filmy jako například Alien, nebo Prometheus. A myslím že taková inspirace rozhodně není chybou, ke hře se vyloženě hodí. Při každém novém pokusu se navíc jednotlivé biomy tu více, tu méně, změní. Hra je totiž vždy náhodně vygenerována a to platí jak pro jednotlivé levely, tak pro rozmístění nepřátel a předmětů. Ze začátku vám možná bude připadat, že je hra skutečně generována úplně komplet, časem ale zjistíte, že jednotlivé světy jsou náhodně poskládány z větších celků, nebo chcete-li arén. Pořád ale platí, že nikdy nevíte, co na vás čeká za dalšími dveřmi. Co ale víte je to, že tam bude něco, co vás chce sežrat.
Každé prostředí má své specifické obyvatele a všichni vám půjdou po krku. Nepřátel je kolem padesáti a narazíte na různé svítící psi, roboty, obrovské létající rejnoky, nebo podivné kamenné chobotnice. Vrcholem každého biomu je pak majestátní boss. Souboje s nimi patří k tomu nejlepšímu, co ve hře lze zažít. Každý boss je unikátní, má několik fází a jeho poražení je skutečnou výzvou. Právě zde oceníte a hlavně poznáte, zda jste se na něj pořádně připravili. Věřte mi, že prosprintovat rovnou k bossovi sice možné je, ale budete pro něj jen slabým protivníkem.
Grafika a celková technická kvalita Returnalu je přímo úměrná tomu, že vychází exklusivně na Playstation 5. Může se tak pyšnit dynamickým 4K rozlišením s podporou ray-tracingu a vše běží v pevných 60ti fps, které poklesnou jen málokdy. Hru pohání Unreal Engine a doslova hýří všemi možnými částicovými efekty, HDR vám zkusí vypálit oči z hlavy a každý z biomů má skvěle zvolenou barevnou paletu. Skutečně je hra vizuálně nádherná, za což vděčí hlavně skvělému designu a fantazii vývojářů. Doporučuji ji hrát se sluchátky na uších, má plnou podporu 3D audia a dokonale tak poznáte, z jakého směru se k vám nepřítel blíží.
A to nejlepší jsem si nechal na konec tohoto technického okénka. Returnal má naprosto fantastickou podporu ovladače Dualsense. Již úvodní intro vás překvapí s jakou pečlivostí je každý zvuk, pohyb a animace přenesen do haptické odezvy a jakmile uděláte prvních pár krůčků po Atroposu a vychutnáte si každou kapku deště, budete do hry maximálně vtaženi. Ještě lépe jsou ale využity adaptivní triggery. Tlačítko L2 slouží klasicky pro zaměřování. Stačí ho ale stisknout jen do půlky, kde ucítíte odpor a jakmile ho promáčknete úplně, přepnete zbraň do sekundárního módu. Jednoduché, ale geniální.
Poslední odstavec jsem si nechal pro trochu kontroverzní záležitost, kterou jste možná v posledních dnech zaregistrovali na diskusních fórech. Tou je poměrně vysoká obtížnost hry. S tím bych si dovolil souhlasit. Returnal skutečně trochu vybočuje z mainstreamu a není pro netrpělivé hráče. Zároveň si ale myslím, že je hodně férový a pokud pochopíte, jak funguje a jak správně si vybírat bonusy, jak maximalizovat zdraví a najdete zbraň která vám sedne, hra vás odmění skutečně špičkovou a návykovou hratelností. Co už ale úplně fér není je to, že velice často prostě nenajdete tu správnou kombinaci výše zmíněného a určitý prvek náhody, který vám jednoduše znemožní hrát hru tak jak byste chtěli, je tu vždy přítomen. A k tomu je potřeba počítat i s tím, že hra sem tam zkrátka spadne. To by možná nemuselo vadit, ale jen v případě, že by hra ukládala postup. To se zde ale neděje, hra se neukládá nikdy a jediná šance, jak si od hry odskočit je použít Rest mode. Osobně si nemyslím, že by hra měla mít možnost manuálního ukládání, ale alespoň by se měla umět sama uložit a předejít tak následkům toho, když spadne. Věřte mi, neexistuje větší frustrace, než když věnujete hraní dvě hodiny, jste skvěle vybaveni a těsně před bossem se najednou ocitnete v dashboardu.
ZÁVĚREM
Returnal je dle mého názoru hrou, která si vážně říká o nějakou tu cenu za hru roku. Pro mě osobně se z ní vyklubalo neuvěřitelné překvapení. Největší radost ale mám z toho, že Housemarque dokázali, že i s malým týmem jsou schopni vytvořit titul, který se může měřit s AAA produkcí. Pokud máte rádi ve hrách výzvu a zároveň chcete nakrmit vaší Playstation 5 něčím, co jí využije bezezbytku, nenajdete v současnosti lepší hru, než je právě Returnal.
Datum vydání: 30. dubna 2021 – Potřebné místo na disku: 56GB
Distributor ČR: Playstation Česká Republika
3 thoughts on “Returnal – Recenze”