The Outer Worlds 2 – Recenze
24 října, 2025Když jsem byl desetiletý kluk, jediné, co mě zajímalo, byl Syphon Filter 2 a Metal Gear Solid 1. Ano, Medal of Honor 2: Underground jsem hrál na denní bázi, ale nikdy mě žánr RPG či FPS nelákal. Během roku 2010 probíhala na XZONE speciální akce, která tehdy neměla obdoby – jednou týdně jeden titul jen za 50 % ze standardní ceny. Dopředu se neřekl jaký, zákazníci museli hádat. Pro chudého studenta byl (vlastně stále i dnes je…) rozdíl mezi cenovkou 1600 a 800 korun. Značný. Tento obchod se navíc zaměřoval více na mou konzoli XBOX 360 než na její konkurenci v podobě PlayStationu 3. To, co bych si vlastně nekoupil, protože za běžnou částku bych si vybral své preferované tituly, jsem se nyní mohl dostat ke všemu, co mě vlastně od mých deseti let minulo. Jednou z nich byla i série Fallout v podobě třetího dílu. Do té doby mě RPG žánr minul, proto došlo omylem k odpálení jaderné bomby ve městě, v němž jsem strávil jen malou chvilku a chtěl se tam důkladně podívat, vše prozkoumat, plnit nepovinné úkoly a nakoupit či prodat věci. Pozdě. Bum a bylo po městě. Mám na tyto situace smůlu, to se stává snad jenom mně. V The Outer Worlds 2 se mi stalo doslova to stejné, jen místo atomovky na kritickou oblast celého města spadla obří loď. Mou vinou. Ano, šlo jednoho z bossů ukecat více než jedním způsobem, ale své zkušenostní body jsem dal, pitomec, do střelby. Tím pádem mi chyběly ony potřebné zkušenosti ho přemluvit, aby se nebojovalo. Pokud by nebyl střet, nedošlo by k explozi jeho vesmírné lodi (skoro) na oběžné dráze a jejímu následnému pádu na dané město. O tom je vlastně celé The Outer Worlds 2–o rozhodování. Naprosto svobodném rozhodování, co chcete, aby následovalo.
Rozhodnutí, která silně pocítíte
Kdybych si načetl pozici, odkud ho šlo překecat, musel bych grindit hodně, hodně dlouho, abych vůbec nasbíral potřebné body a nemuselo dojít k této „politováníhodné situace“. Vaše rozhodnutí mají tedy váhu, dávejte si na to pozor. Vývojáři z Obsidian Entertainment vás nepenalizují za jakýkoliv postup, sami se svobodně rozhodnete. Musíte však počítat s následky. Já ani nevěděl, že ta loď rovnou žuchne na hlavní a jediné městečko na dané planetě. Naštěstí mi tam zbyl max jeden nepovinný vedlejší úkol, zbytek se mi povedlo úspěšně splnit. Přesto – už se tam nikdy nemůžu vrátit a to mě extrémně štve. Kdybych nebyl debil (jak zpívá Dan Landa), mohlo to dopadnout daleko lépe. Tohle však není jediný negativní následek mého jednání, co se mi přihodil. Hned po pádu té lodi jsem tam spěchal se podívat na onu katastrofu, na samém okraji přeživší budovy stojí nové NPC – člen do party! Paráda. Je to doktorka, příjemná, jen potřebuje zabít dvě větší, těžší monstra, aby dostala upgrade na svou zdeformovanou ruku. Já to s velkými obtížemi splnil a najednou vidím možnost s ní komunikovat. Chce mi říct něco nového, třeba je to další mise! I prd, sdělila mi, že jí došlo, který blb stojí za pádem oné vesmírné lodě. Následně mi hra poskytne nabídku odpovědí, jak se z toho vykecat. Na cokoliv kliknu, končí jejím definitivním odchodem. Jakákoliv akce, vyvolává adekvátní reakci. Já s ní tedy nemluvil, tím pádem zatím neodešla, byť se to stejnak přeci jen stane a nic s tím neudělám. Co se stalo, nemůže se odestát. The Outer Worlds 2 se svým konceptem – co uděláš, má permanentní následky – vrací právě k Fallout 3, kde se jednalo o to stejné. V jiných titulech, když něco (velmi slušnou formou řečeno) zkazíte, musíte dát možnost „návrat k poslednímu záchytnému bodu“. Poté to zkusit znovu, dokud neuspějete tak, jak se po vás chce. Zde to funguje přesně obráceně: co vykadíte, to si také sežerete. Do posledního sousta.
To stejné platí i o konverzacích, jak se členy týmu, tak s náhodnými NPC či osobami, zadávajícími vedlejší úkoly. Stále píšu o první planetě (kvůli dalším spoilerům se o dalších zmiňovat v tomto textu absolutně nebudu, nemusíte se bát), kde jsem strávil (nepočítám hodinový úvod) skoro třináct hodin čisté herní doby a i přesto se mi nepodařilo prozkoumat vše. Ano, kdykoliv chcete, se sem můžete pomocí vaší vesmírné lodi (nebojte, tu na další město omylem neshodíte, snad…) vrátit. Prozkoumat stále neobjevená místa i potkat na první průchod minuté postavy. NPC je hodně, zadali mi celkem asi deset vedlejších, delších misí od sbírání speciálních rostlin pro výzkum akademické pracovnice, přes sbírání časopisů v rámci nějakého odboje a zastavení propagandy k něčemu, co opět ovlivňuje život tam. V rámci menší občanské války mezi znesvářenými frakcemi se dostanete k jedné z nich, kde můžete plnit jejich vlastní zadání – zastavit šíření nějakého smradlavého, smrtícího hnusu, co se šíří po základně. Opět máte možnosti volby: buď to omylem opět zkazíte nebo je zachráníte. Co se mi povedlo napoprvé? Špatně jsem v jejich interním PC nastavil odvětrávání ventilace, zhoršil to a nenávratně je všechny odsoudil k pomalému, postupnému zániku. To mi sdělil jejich velitel až poté, co jsem pracně prošel celý komplex. Do té doby ani zmínka. Zde už to nešlo jinak, té frakce mi bylo líto, musela prostě přežít. Za každou cenu. Po pár vteřinovém hledání nějakého loadu, se záchrana zkusila znovu a hle – nyní se povedla na jedničku! Na místo ukončení vzájemné spolupráce (v případě vašeho neúspěchu) se v rámci zdaru přiznává i vysoká XP odměna. Je tedy jen na vás, jaké kroky budete činit a všechny mají následky.
To stejné se dá říci o další misi. Je zcela nepovinná, najdete si jen pokud si udržujete dobrý vztah s vaším parťákem ve zbrani. Ten po „hodinách kecání o jeho kolegovi“ zmíní, že ho chce navštívit a je jen na vás, jestli budete souhlasit či nikoliv. Já souhlasil, naprosto hltám veškeré nepovinné zadání, které The Outer Worlds 2 nabízí. Dostanete se přes půlku planety na jiné místo, kde je však vstup výslovně zakázán. Jedná se o nepřátelskou oblast, vy nevíte, co tam bude čekat. Jak budou ozbrojeni a čím? Po rychlém uložením hry jdu na věc. Metal Gear Solid zde nečekejte, i když je stealth plnou součástí v nabídce plnění úkolů. Po celkem tvrdé přestřelce najdete jedinou vězněnou přeživší a ta vás poprosí, abyste jí pomohli se dostat do vesmírné lodi (naštěstí jiné než ta, co padne na město), následně zkratovat obvody a nechat ji za letu vybouchnout. Kdybych měl možnost lepšího přemlouvání v rámci „řeči“, šla by ukecat, aby se neobětovala. Nebo jste mohli dát možnost „bomby“ a namísto nutnosti fyzicky skartovat specifické obvody v oné lodi, tam šlo jen umístit C4 a na dálku odpálit. Tím, že jsem neměl dostatečně vylepšenou řeč, nešlo jinak než ji nechat se obětovat. Proč jsem si já hňup nevylepšil danou abilitu? Je jich hodně, asi patnáct, levelování pomalé, zdlouhavé. Potřeboval jsem otevřít jedny zamčené dveře na opačné straně planety, abych si vyzobal pěkný loot, takže se musely dát tři těžce nasbírané body právě do lockpicking i inženýrství. Jedna schopnost otevírá zamčené zámky, ta druhá polootevřené, zaseknuté dveře. Buď a nebo.
V The Outer Worlds 2 prostě nemůžete mít všechno ani po čtrnácti hodinách plnění všeho, co první planeta nabízí. Spousta budov, chatek či jiných prostor bude uzavřená pro opětovný návrat po dalším příběhovém postupu, kdy si postavu musíte zásadním způsobem zlepšit na všech frontách. Lékařství, inženýrství, boj na blízko, střelbu, řeč, vůdcovství, hackování či tunu dalších včetně speciálních perků, které ještě více vylepšují to, co právě vylepšujete. Musíte velmi strategicky vybírat, do čeho je zrovna nyní adekvátní narvat ty tři body (z každého levelu můžete vylepšovat rovnou třikrát po sobě). Dáte vše do inženýrství? Tím pádem už můžete otevírat polozavřené dveře, ale nemáte abilitu je otevírat pomocí hackingu. Každá budova se zpřístupní po konkrétním (většinou máte dvě možnosti) použití jedné ze schopností. Pokud dopředu neplánujete, vše vložíte do střelby, jako já, budete v loji. V takovém průšvihu, že neotevřete na celé planetě ani jeden jediný vchod. Nebojte, vše se dá dohnat, nově pracně získané body následně dát do dalších abilit a poté si něco zpřístupnit. První planetu mám, dle mého názoru, po těch čtrnácti hodinách čisté herní doby otevřenou z nějakých osmdesáti procent. Ano, tak je obří. Pro milovníky velkých světů je právě The Outer Worlds 2 ta pravá. Žádné koridorové střílení. Jedná se o pomalejší postup, chvilkovou přestřelku a tunu dialogů k tomu. Kdo nemá rád kecání o čemkoliv s kýmkoliv a chce jen nonstop akční přestřelky, musí o dům dál k Borderlands 4. Zde je to více o pomalém prozkoumávání, interakcemi s NPC, následně správně zvolených odpovědích. Mně to naprosto sedlo, protože se jedná o nutný protiklad k právě zmiňované Borderlands 4, kterou jsem také recenzoval. Hratelnost má The Outer Worlds 2 na jedničku. Jediným záporem je příběh, který tam vlastně ani pořádně není. Já si ho snad nevšiml, největší lore ze světa je skrz NPC postavy, deníky či audiology.
Prokleté PS5 PRO
Kromě plytkého příběhu (ani nemá cenu ho zmiňovat, fakt se jedná o naprostý, nutný základ, bez něhož budete zcela v pohodě) je tu ještě jeden větší nešvar – grafické zpracování. Nevím, jak to je u klasické PS5, ale na PRO je tu opět ta prokletá tráva a její blikání. Pokud se díváte na DigitalFoundry, víte, o čem mluvím. Tohle téma se u nich řeší snad u každé velké hry, jež vychází právě na tuto dost předraženou konzoli. Mohu zmínit tituly jako: Star Wars: Jedi Survivor, Silent Hill 2 či Silent Hill f. U prvních dvou se problém odstranil v rámci opravného patche. U titulu f se zatím čeká. To stejné platí i o The Outer Worlds 2, kde čekám na Day One Patch, který by tu blikající trávu měl výrazně zlepšit. Či rovnou kompletně spravit. Jak to blikání vypadá? Jde skrz travnatou planetu, když stojíte, je to celkem ok. Ano, skaliska problikávají, ale tráva se pohybuje normálně tak, jak má. Když jdete nebo běžíte, je to jiná situace. Stojí nehnutá, z ničeho nic se následně škubne, pohne se o několik centimetrů bez plynulého pohybu. Všude, nonstop. Je to neuvěřitelně otravné, když si vezmete, že fauna celé planety je tvořena travnatým porostem. Když na to koukáte hodinu, jde to. Prostě to zkousnete. Po čtrnácti hodinách toho máme tak akorát po krk. To je nevýhoda (byť jsem české distribuci neskonale vděčný) předběžných přístupů, které stále nemají Day One Patch. Jsem naprosto přesvědčen, že se tento problém vyřeší rovnou v den oficiálního prodeje, maximálně do čtrnácti dní od jeho zahájení, neboť podobně to bylo i v Jedi Survivor či Silent Hill 2 remake a během pár týdnů se vše vyřešilo.
Teď to pozitivní – audiovizuální zpracování je dechberoucí. Obloha, kde vidíte cizí plenty a oblaka, je naprostým luxusem. NPC postavy, jejich modely jsou krásné, detailní. Svět je jedna báseň. Povedlo se mi dostat i na další dvě planety (z toho jedna obchodní), nejsou na jedno brdo, každá má svůj unikátní design i styl. Zarostlá fauna střídá zapadlou obchodní loď, ze které se můžete dále přesunout na vyprahlou poušť. Ozvučení je solidní, jen v jednom případě při průchodu kolem stráží se mi ve sluchátkách zvýšil hlas dané osoby, i když jsem u ní už dávno nestál. Jako by mluvila půl metru ode mě, přesto já už od ní byl na padesát metrů. To však bylo jediné. Grafickému zpracování se nedá vlastně nic vytknout, leda chybí déšť či jiné změny počasí. Automatické, plynulé střídání dne a noci je samozřejmostí, nebojte. The Outer Worlds 2 z PRO tahá vlastně maximum, co konzole dokáže zvládnout a plní to na jedničku. Jen ta tráva, ach jo…!
ZÁVĚREM
The Outer Worlds 2 je dechberoucí RPG z první osoby (můžete si kameru změnit i na třetí), která je postavena na dialozích, průzkumu planet, střelbě a permanentních rozhodnutích, která buď nepotěší vás nebo vaše okolí v něm žijící. To, jak se rozhodnete, je jen vaše volba, ale musíte být připraveni za to nést adekvátní následky. Abilit, nutných pro důkladný průzkum jednotlivých oblastí, je velké množství. Vylepšovat je budete pomalu a postupně, ale odměna vás nemine – nové zbraně, oblečení, vylepšení či informace. Audiovizuální zpracování je naprosto fenomenální, kde se bod strhává za probleskující trávu i okolní terén, což se opraví v Day One Patch. Druhý bod strhávám za příběh, který kdyby nebyl, nepoznáte rozdíl. Pokud na vás byla akční tématika Borderlands 4 až moc, hledáte pomalejší, komornější přístup k hratelnosti, The Outer Worlds 2 je zcela jasná volba. Milovníkům RPG žánru nabízí ze sebe to nejlepší, co dokáže. Technický neduh se do pár týdnů odstraní, poté si jeden bod zase přidejte. Pokud máte milující rodiče, ochotné vám koupit něco dražšího pod stromeček, The Outer Worlds 2 je za nějakých devatenáct set korun dle mého názoru ideální volbou. Nic jiného už hledat nemusíte. Tohle je ten klenot, co chcete mít na Vánoce doma a po Štědrém dnu machrovat před kamarády, že jste omylem shodili vesmírnou loď na klíčové město na plentě. Vývojářům z Obsidian Entertainment právem smekám svůj imaginární klobouk.
8/10
Testovaná verze: Playstation 5 Pro / Datum vydání: 29. října 2025 / Potřebné místo: 77GB / Distributor ČR: Xbox CZ/SK / Česká lokalizace: NE
