Wild Hearts – Recenze
6 března, 2023RPG je žánr, který je ve svém nitru velmi rozmanitý a existuje celá řada sérií, které jeho větve definovali. Pokud jde ale o lov monster, tak jsme tu vždy měli jen jednoho krále a to Monster Hunter od Capcomu. Z temnot se ale vynořil nový vyzyvatel bažící po tomto postu. Tím je novinka od EA a Koei Tecmo – Wild Hearts. Titul, od něhož jsem nic moc nečekal, ale během prvních momentů ve mě vyvolal úžás, jenž jsem od tvůrců ze studia Omega Force nečekal. Ačkoliv mám jejich hry ze série Warriors rád, tak jejich kvalita spíše pozvolna klesala, ale jak se zdá, byla jen potřeba změna. Nový sok ikonického Lovce monster dává jasně najevo, že tu není do počtu.
Nebudu běhat dlouho kolem horké kaše. Wild Hearts si od legendy převzalo snad všechny funkční mechaniky a sem tam si něco vypůjčilo od poslední Zeldy. Výsledný mix ale rozhodně stojí za to, navíc když do toho tvůrci zamíchali také nějaké ty vlastní ingredience. V roli bezejmenného lovce se tak vydáváme do světa Azuma, který sužují obrovitá a nebezpečná stvoření známá jako Kemono – spojení zvířat a přírody. Na rozdíl od Monster Hunteru zde máme více definovanou hlavní příběhovou linku, jenž nám postupně odhaluje tajemství místního světa. To, že má hra strukturu vyprávění se mi rozhodně líbilo. V tomto směru u mě hra zabodovala více, než třeba poslední Monster Hunter World, s nímž je srovnání asi nejadekvátnější.
Kromě příběhové linky zde máme také celou řadu vedlejších úkolů a rozhodně nechybí ani možnost vydat se jen na lov s výhledem lepšího vybavení. Jelikož i zde je vylepšování zbraní, nebo tvorba lepších zbrojí závislé na surovinách, které máme k dispozici. I když můžeme po světě hledat různé suroviny jako různé minerály, či rostliny, tak hlavním zdrojem jsou vždy Kemono, případně menší stvoření místního světa, která vám také jistý zdroj materiálů pro tvorbu poskytují. Zbroje pak vždy reflektují to, z jakého materiálu jsou stvořeny, lépe řečeno z jakého Kemono. To hře zaručuje, že nebude nouze o různorodost, jelikož každý kousek je unikátem. Čím vyšší je pak úroveň jednotlivých Kemono, tím silnější zbroj lze pak ukout.
Do lovu monster ale značně promlouvá unikátní mechanika Karakuri. Jde o mechanické předměty, které můžete umisťovat do prostředí během boje. Jejich umístění je velice intuitivní, kdy lze následně kombinací více Karakuri postavit třeba i neprostupnou zeď, která Kemono dokáže odrazit. Stejně tak jej můžete použít jako odrazový můstek, či pomocí pochodní zapálit vaší zbraň a tak podobně. Tyto mechanické vychytávky značně ozvláštňují hratelnost a oddělují Wild Hearts od svého soka. Tato mechanika hry navíc přidává nový taktický prvek, s nímž je třeba během hraní počítat.
Karakuri má ale dvojí využití. Nutně jej tedy nemusíte použít v boji. Lze pomocí něj vytvářet tábory, lze třeba postavit speciální lanové dráhy, či věž pro vyhledávání Kemono. Možností je více a vcelku vytváří ideální tábor plný možností, kde si třeba i můžete vycraftit zmíněnou zbroj, či zbraň, jichž je ve hře celkem 9 druhů, což jsem předtím opomněl zmínit. Celá tato mechanika pak končí u vašeho mechanizovaného společníka, kterého v táboře rovněž můžete vylepšovat, máte-li k tomu patřičné suroviny.
Zmíněný kulatý nezbeda dokáže značně ovlivnit i průběh lovu. Ostatně může sloužit dost dobře jako návnada a často se tak zrak monstra upře právě k němu, což vám dává ideální příležitost zaútočit. Tady to tak trochu může připomínat Palico z Monster Hunteru a vlastně je to tak. Jak jsem řekl, tvůrci se vlastně nijak netají tím, kam sahá jejich inspirace a proč vlastně ne.
Věřím, že ale všechny místní lovce nejvíce zajímají samotná monstra Kemono. Jejich design se tvůrcům povedl, za mě je vlastně excelentní a minimálně v mých očích předčila všechna očekávání. Kemono jsou velkolepá stvoření s unikátním vzhledem, jenž sice vychází z reálných zvířat, ale díky jejich spojením s přírodou jako takovou, dostáváme něco jedinečného. Lov Kemono pak probíhá v několika fází, kdy je vhodné si jej nastudovat a následně odhalit slabiny, na něž pak vést většinu útoků. Je potřeba se jim dostat vysloveně pod kůži.
Jelikož nikde u Kemono není vidět healtbar, je třeba se mít neustále na pozoru. I když je stvoření dostatečně zraněné a vy vidíte, že tomu tak je, neznamená to, že je méně nebezpečné. Někdy je to přesně naopak. Zvláště, když monstrum přejde do “rage” modu, kdy je velmi obtížné se k němu vůbec přiblížit. Buď je třeba vyčkat, až tento stav pomine, či využít právě vhodně Karakuri. Co mě pak velice překvapilo je demolice prostředí. Kemono má takovou sílu, že nikdy nevíte, jestli je nějaká překážka překážkou. I velké silné stromy občas vezmou za své, zejména pokud jde o ty větší zástupce. Souboje tím nabírají na své velkoleposti a že ty rozměry jsou občas skutečně velkolepé.
Pokud jde o stvoření malých vzrůstů, jenž dáte většinou na jediné kombo, tak ani zde tvůrci nezapomněli na rozmanitost a po celém světě Azuma najdeme celou řadu roztodivných tvorů. Někteří se vás nebudou bát napadnout, ale celá řada z nich vás bude ignorovat. Ostatně občas to platí i o některých Kemono. Pokud na ně nezaútočíte, tak si vás mnohdy ani nevšimnou. Někdy navíc můžete narazit na dvě vzájemně bojující monstra. Líbí se mi tedy, že ekosystém žije a funguje.
Trochu mě mrzí fakt, že Wild Hearts nenabízí komplexní otevřený svět, i když se tak na první pohled jevil. Mapa je rozdělena na regiony a ty pak nabízejí jednotlivé otevřené lokace, kdy každý region nabízí odlišný biom a tedy také jiná Kemono. Svět jako takový působí krásně, živě, ale občas zlobí kvalita textur a také dohledová vzdálenost. Nepovedly se ale vodní plochy, zejména pokud jde o moře. To za mě je několik let nazpět. Tady si tvůrci mohli dát více záležet. Je vidět, že většinová část designerů byla zaměstnána u samotných monster, jenž jsou občas až velkým kontrastem mezi nimi a okolním prostředím.
Dalším negativem je technická stránka. Ačkoliv jsem se do titulu pustil až po vydání a tedy i s opravnými patchi, tak ve hře zlobil framerate. Hru jsem hrál v režimu priority snímkování, jenž cílí na 60 fps, ale nastala celá řada scén, kdy snímky znatelně padali k hranici 30. Prioritizace rozlišení v případě této hry nemá smysl. Ostřejší textury jsou spíše sporadické a za zámek na 30 snímcích to rozhodně nestojí. Na optimalizaci musí tvůrci ještě zapracovat. S ohledem na zbytek hry ale nemám už co dál vytknout. Soubojový systém je pro tento model rpg dobře známý, jen okořeněný novinkami autorů, monstra jsou perfektně nadesignovaná a tvorba postavy neskutečně komplexní, takže škoda těch pár neduhů.
ZÁVĚREM
Wild Hearts zaútočilo nekompromisně na krále žánru a rozhodlo se, že jej sesadí. Určit výsledek tohoto boje si netroufnu, ale máme zdá se, že studio Omega Force se opět našlo a přineslo do žánru toliko nutnou konkurenci. Kemono, co by nový druh monster, je nápaditý a designersky skvěle zvládnutý. Nově implementované mechaniky náležitě osvěžují hratelnost a svět je radost prozkoumávat. Velkým plusem je bližší návaznost na kontinuální příběh. Nebýt jen těch neduhů technického rázu, to by byl ten rank o něco výš.
8/10
Datum vydání: 17. února 2023 – Potřebné místo na disku: 72GB
Distributor ČR: Also.com – Česká lokalizace: NE
