Bright Memory – Recenze

Bright Memory – Recenze

11 listopadu, 2020 1 Od Jiří Hora

Konzole Xbox Series X momentálně nedisponuje velkým množstvím exkluzivních titulů. Nicméně pár kousků by se našlo a je mezi nimi i kousek Bright Memory z dílny jediného vývojáře studia FYQD.  Jak možná víte, během letního Xboxového eventu bylo oznámeno, že hra Bright Memory:  Infinite vyjde na konzoli Xbox Series X, jenže stane se tak nejdříve v příštím roce. Titul, jenž jsem ale nyní měl možnost recenzovat jím rozhodně není. Mohli bychom jej přirovnat k takovému Ground Zerous série Metal Gear Solid, ale to bychom hru již nadhodnocovali. Bright Memory je vlastně jen placeným demem, které získáte za nějakých 230 korun, což za herní dobu mezi 30 – 40 minutami není zrovna málo.

Když bych chtěl na cenovce hledat jisté pozitivum, určitě jej najdu. Nákupem Bright Memory, bychom totiž měli získat i Bright Memory: Infinite jako tomu je na PC, ale jestli tomu tak skutečně bude, se teprve ukáže. My se ale pojďme věnovat prvnímu zmíněnému a velmi krátkému počinu, jenž ve mě zanechával poměrně smíšené pocity. Důvodů je hned několik, ale tím hlavním je jednoduše fakt, že si vlastně autor hry nedal vůbec práci s tím, aby hru plnohodnotně konvertoval pro konzole. Vydání tohoto pár let starého kousku, tak nejspíše umožnil lepší procesor v konzolích Xbox Series, přičemž Series S vám ani nedá potřebný zážitek z oné půlhodinky, jenž ve hře strávíte.

Proč zde ale mluvím o odfláknuté, či špatné, konverzi. Menu hry absolutně kašle na to, že se v něm pohybujete pomocí gamepadu. Na jednotlivé položky si musíte najet kurzorem. Jestliže se navíc rozhodnete svou návštěvou poctít položku nastavení, což silně doporučuji, tak zjistíte, že je kopií té z PC a to se vším všudy. Všimnete si toho zejména v grafických nastaveních, kde najdete všechny náležitosti počítačům vlastní. Bohužel zcela zbytečně. Když na konzoli Xbox Series X dáte veškerá nastavení na max, včetně vertikální synchronizace. Vše běží v perfektních 60 snímcích při rozlišení 4K. To je dobrá zpráva že? Tak proč autor toto nastavení zkrátka nenastavil jako defaultní a možnost úpravy vizuálu ze hry úplně neodstranil. Snad kromě položek s přítomností krve a tak podobně.

Myslíte, že jsem skončil? Kdepak! Pokud si chcete Bright Memory, i ve své krátké době, naplno vychutnat, budete si muset pohrát i s citlivostí ovládání. Nevím jakého blázna ve hře jakou BM je, napadlo dát citlivost rozhlížení téměř na bod mrazu. Dobře, dostaneme se tedy konečně do hry. HUD? Děs běs. Opět kompletně vychází z PC a používání jednotlivých schopností je skutečně silně neintuitivní. Tímto směrem cesta skutečně nevede. Jistě, můžete se jednoduše prostřílet do konce, ale tím hra ztrácí vše, co jí dělá jistým originálem.

Moc rád bych tu mluvil o tom,že mě titul nalákal alespoň příběhem a byť vím, že nějaký lore zde je, tak nemůžu říci, že by tomu hra odpovídala. Je to celé skutečně jak vytržené z nějakého kontextu, jako výše zmíněné demo. Kde nepotřebujete vědět jak to celé začne a jak to skončí, ale pouze jak se to hraje a jestli vás to má šanci zaujmout. Takže tu máme zhruba dvou minutovou pasáž v laboratoři, kde je zkoumán jistý dimenzionální portál a pak přibližně půlhodinovou část v poblíž jakéhosi chrámu, v němž všichni pátrají po jistém artefactu. Rozuzlení, zápletka? To vše zde nedává smysl. Je to jednoduše jako by vám někdo podal pár stránek z nějakého scénáře a zbytek někde zapomněl. Škoda. Doufal jsem minimálně v plnohodnotný prolog.

Když už ne příběh, tak vizuální stránka mohla vše napravit a v oné scéně z laboratoře, to tak na ten jeden krátký okamžik i mohlo působit, ale ne. Okolní scenérie se nás snaží oslnit různými odlesky, mlhou a efekty, jenže kouknete-li se blíže zjistíte, že se žádný zázrak nekoná. Ano,nejde o tří áčkovou produkci a na jednoho člověka jde jistě o obdivuhodnou práci s assety, ale je to omluva? Kde je to dech beroucí vizuální zpracování, jenž nám bylo v létě servírováno? Dočkáme se jej vůbec? Když hra běží na stejném enginu a kompletní hra z něj vychází, neměla by také vypadat stejně jako ta nadcházející tvorba? Možná ano, možná ne. Do hry totiž opět vstupuje fakt, že s aktuální verzí nikdo od vydání PC nic nedělal a když myslím nic, tak nic. Osobně doufám, že Bright Memory: Infinite nakonec ukáže, že se máme na co těšit, jinak nás čeká skutečně hořké zklamání.

Ano, Bright Memory se jeví jako zklamání a dozajista jím z velké části je, ale minimálně po stránce samotného gameplaye má titul co nabídnout. Máte-li rádi rychlé akce, kde vaši nepřátelé topí ve vlastní krvi. Ne, až tolik jako DOOM to není, byť stříkající krev přítomna je. Mě osobně zaujala spíše přítomná kombinace klasické frenetické střílečky a rychlé hack-n-slash akce, ještě navíc říznutá systémem rpg. Nějakým záhadným způsobem to na mě zafungovalo a titul jsem nakonec dohrál celkem tříkrát díky přítomnému Continue+, kde pokračujete se všemi dosaženými schopnostmi. Vše ale trochu kazí již jednou zmíněné prostředí z PC, jelikož použití speciálních schopností je katastrofálně nadefinované.

Kupodivu největším a milým překvapením byla rozmanitost nepřátel. Na to, v jak krátkém herních úseku se pohybujeme, tak jsem jich spatřil skutečně dost a došlo i na dva bossfighty. Během 30 – 40 minut poměrně úctyhodné číslo. Kromě klasických vojáků vedených cápkem jménem Carter, zde narazíte hlavně na jakési nemrtvé vojáky, nepříliš vzdálené klasickým kostlivcům. Ti nejsou nic speciálního. Ani obří netopýři. Zajímavé byly jisté silnější jednotky z nichž jedna kombinovala samurajského válečníka s vlkem a druhá pak lva, agamu a pásovce. Rozhodně unikátní kousky. Mrkneme se na bosse. Tím prvním bylo klasické zjevení jakéhosi padlého rytíře. Nic co bychom neviděli kdekoliv jinde. Unikátem byl rozhodně finální boss s tělem lávového obra bez hlavy. Tedy hlavu měl, jen né na krku, ale pupku.

Moc rád bych toho ke hře napsal více. Ale systém schopností je natolik primitivní a v dané délce nesmyslný, že jej netřeba více popisovat. Hlavní postava? Ano, Shelia je jistým způsobem sympaťačka, ale to je tak vše. Jelikož jde navíc o hru východního ražení, pak nechybí také možnost měnit Shelie kostýmy, mezi nimiž nechybí ani ty perverzní školačky. Já skutečně doufám, že Bright Memory: Infinite ze mě vyžene pachuť této ochutnávky, která možná promrhala svým potenciálem. Pokud by byla hra součástí Game Passu, jděte do ní, ale za aktuální cenu? No raději se poohlédněte jinde, pokud tedy nevíte, co s penězi.


ZÁVĚREM

Letní návnada na Bright Memory: Infinite zafungovala, ale aktuální “prolog” s názvem Bright Memory bohužel zklamal a nedokáže obhájit ani svou cenu, byť může všem přijít nízka. Za své peníze dostanete velmi krátký herní zážitek, který sice může zaujmout svým pojetím a hratelností, ale na všech zbylých frontách dostává solidně nakopáno. Doufejme, že plnohodnotný nástupce se ukáže ve zcela jiném světle.

HODNOCENÍ: 4/10


Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox Series X

Datum vydání: 10. listopadu 2020 – Potřebné místo na disku: 4GB
Distributor ČR: Oficiální Xbox Store