Control – Recenze

Studio Remedy, v čele s charismatickým Samem Lakem asi není nutné nějak sáhodlouze představovat. Mají na kontě minimálně dvě hry, které si dokázaly vybudovat status kultovních záležitostí. Tou první je bezesporu Max Payne. Akční hra s policistou v hlavní roli se, kromě ponurého příběhu, vyznačovala hlavně skvělou akcí s dnes již legendární “bullet time” hratelností. Druhou hrou, která bude navždy zapsána v herní síni slávy je Alan Wake. Zde Remedy upustili od adrenalinové akce a spíše se zaměřili na vyprávění příběhu. Následovala hra Quantum Break, která vznikla exkluzivně pro společnost Microsoft a popravdě nezaznamenala zdaleka takový úspěch, jako dvě výše zmíněné. Všechny tyto hry ale představovaly jakési milníky a zdá se, že každá z nich formovala směr, jakým se Remedy chtěli vydat. Výsledkem je tak hra Control. Ta si od každé z těchto her něco bere a zda se výsledný mix povedl, odhalí následující řádky.

Příběh hry Control se točí kolem dívky Jesse Faden. Ta jedné deštivé noci přijíždí do budovy FBC s cílem najít svého 17 let ztraceného bratra, který byl FBC unesen. Společnost FBC, Federal Bureau of Control, vyšetřuje paranormální jevy a příběh je tak doslova prošpikován tajemnem a událostmi, které se tak trochu vymykají zdravému rozumu. Události ale dostanou hned na začátku hry poměrně rychlý spád. Jesse, hnána touhou po odpovědích, vyhledá samotného ředitele FBC, ale v jeho kanceláři nalezne jen jeho tělo s vražednou zbraní vedle něj. Co jí vede k tomu zbraň zvednout nechme stranou. Každopádně právě tento moment je prvopočátkem všech následujících událostí. Zbraň totiž může držet jen osoba, která je hodna šéfovat celému FBC a Jesse se tak během minuty stává jeho novou ředitelkou. A tak je vržena do víru událostí, kde hledání pravdy o jejím bratrovi je jen jednou úlohou z mnoha, se kterými se musí vyrovnat.

Příběh má tak hned od počátku rychlé tempo. Celkově ale jeho podání a styl vyprávění dle mého nedosahuje kvalit předchozích her od studia Remedy. Zhruba od poslední třetiny už je poměrně jasné, jak se bude příběh dále vyvíjet, a ani poměrně překvapivé finále ve mě nezanechalo takový pocit, jako třeba Alan Wake. Rozhodně se ale nedá říct, že by Sam Lake opět nedokázal vymyslet silný a zajímavý příběh. Hra je navíc doslova napěchována stovkami dokumentů a audio záznamů, které odhalují mnohé skryté informace. Na můj vkus jich je snad až příliš a udržet pozornost při jejich studování je s přibývajícím počtem obtížné, ale vyplatí se. Pozorní hráči již například našli spojitost mezi Control a Alanem Wakem. Je tak jasné, že se obě hry odehrávají ve stejném universu. Tohle propojení obou her považuji za naprosto skvělý nápad a kdo ví, možná si tak Remedy připravují prostor pro případné pokračování příběhu slavného spisovatele.

Druhou hlavní roli, kromě Jesse Faden, hraje bezesporu samotná budova, v níž se vše odehrává. Ústředím FBC je místo zvané Oldest House. Ten se extrémně vymyká jakémukoliv standardnímu zařízení a spíše než klasickou budovou je místem, kde si čas a prostor podali ruce a pak šly každý svou vlastní cestou. V základu se sice jedná o klasickou, byť hodně moderní budovu, ale právě povaha toho, čím se společnost v ní sídlící zabývá, z ní dělá komplex, kde se překrývá několik realit a kde se vše mění v závislosti na tom, jak Jess stále hlouběji a hlouběji odhaluje její tajemství. Mohlo by se zdát, že zasadit příběh jen do jedné budovy nenabídne velkou variabilitu prostředí, ale opak je pravdou. Jistě, nejčastěji budete procházet kancelářskými prostorami, ale podíváte se i na místa, která byste v ní nečekali. Design celého Oldest House je excelentní. Dost možná je vrcholem Remedy a svět který pro hru Control stvořili je jedním z nejpůsobivějších, který jsem u her za poslední dobu viděl.

Orientace v něm je zpočátku složitější. K dispozici je sice mapa, ale není moc přehledná. Nakonec se ukázalo, že nejlépe se mi v budově orientovalo čistě sledováním všech možných cedulí a nápisů, stejně tak jako kdybyste hledali cestu na jakémkoliv českém úřadu s tím rozdílem, že v Control se skutečně dostanete tam, kam potřebujete. Postupem hrou pak budete díky přístupovým kartám odemykat další a další místa. Prozkoumávat celou budovu má smysl i díky tomu, že často narazíte na postavu, která Vám dá nějaký ten vedlejší úkol. Ty jsou sami o sobě poměrně zajímavé a tvoří tak dobrou nadstavbu základnímu příběhu. Nejde jen o prosté úkoly typu někam zajdi a někoho zabij (i na ty ale dojde řada), ale odhalují plno tajemství a zápletek, díky čemuž celý příběh hry dostává ucelenější obraz.

To nejlepší, co Control nabízí je bezesporu samotná akce. Ta, jak jsme již dříve uvedli na pravou míru, si bere to nejlepší z Maxe Payna, doplňuje to o prvky z Alana Wakea a celý koktejl je pak dochucen tím, co nabízel Quantum Break. Výsledkem je čistá, dravá a návyková akce. Ve hře nehledejte žádný cover systém, jde o přímé střety s protivníky. Krýt se samozřejmě můžete, ale čistě tak, že si stoupnete za překážku, žádné automatické “přidřepávání” se zde nekoná. Jesse defacto disponuje jen jednou zbraní (k té se ještě vrátíme), ale kromě střelby je schopná používat i širokou škálu dovedností, které čerpá právě z paranormálního světa. Příběh Vám odhalí, proč tomu tak je, ale my si pro prostor recenze musíme vystačit jen s prostým výčtem těchto schopností.

Asi nejdůležitější silou, kterou Jess disponuje je telekineze. Je schopná si přitáhnout snad cokoliv, co není přivrtáno k podlaze a to pak obrovskou silou vrhnout proti nepříteli. Pokud zrovna nic není v dosahu, vyrve jednoduše kus zdi. Interakce s prostředím je natolik intuitivní, že přitahování předmětů se pro Vás brzy stane rutinní záležitostí, ale celá tato mechanika je neuvěřitelně efektivní. Telekinezi můžete i vylepšit a časem pomocí ní vrhat i oslabené protivníky, nebo jim vracet různé střely, které na Vás vystřelí. Stejným způsobem se naučíte kolem své postavy z různých drobných předmětů vytvořit štít, který tak trochu nahrazuje klasické krytí se za překážkami. Toužíte létat? Ani to pro Jess časem nebude problém. Jak vidíte, výsledný mix je skutečně bohatý a dává prostor k tomu, abyste hru hráli přesně podle svých představ.

Zbraň máte celou dobu v podstatě jen jednu. Jenže ona sama o sobě je předmětem, který spadá do světa paranormálních jevů a je tak schopná určité transformace. Jde jí modifikovat do podoby, resp. efektu brokovnice, samopalu, ale i odstřelovací pušky. U sebe můžete mít vždy dvě z těchto variant, ale já nakonec nejčastěji používal její úplně základní podobu a k ní kombinoval výše zmíněné speciální schopnosti. Jak Jess, tak i její zbraně, mají navíc několik slotů pro různé podpůrné modifikátory. Ty nalézáte ve formě předmětů, které buď použijete, nebo je rozeberete a z jejich zbytků se můžete pokosit vyrobit jiné. Jess má pak jednoduchý strom RPG prvků, jehož fungování je dobře známe z jiných her. Z každého zabitého protivníka získáte nějaké ty zkušenosti a s každým novým levelem pak dovednostní body, které můžete investovat do vylepšení zdraví, staminy, atd. K tomu je vždy jen potřeba navštívit kontrolní body na mapě, místa kde panuje relativní klid a zároveň slouží jako místa pro rychlé cestování.

Celou budovu FBC prostupuje neznámá a tajemná síla Hiss. Ta mění nejenom celou budovu, ale hlavně její zaměstnance. Právě z jejich řad se tak rekrutují Vaši protivníci. Je jich skutečně veliké množství, ale postrádají trochu vetší variabilitu. Tu pak vynahradí alespoň jejich silnější varianty. Tito bossové teprve ukáží, jak moc komplexní hrou Control je. Souboje obecně jsou rozhodně největším trumfem celé hry a až do úplného závěru se neomrzí.

Co se grafiky týče, troufám si tvrdit, že jsme dost možná svědky takového prvního náznaku cross-gen titulů, které nastíní, jak asi budou hry vypadat v následující generaci konzolí a grafických karet. Grafika je prostě dechberoucí, plná gejzírů všech možných efektů, particle systémů a propracované fyziky. Bohužel si to vybralo daň v podobě klesajících snímků. Jedinou výjimkou je snad konzole Xbox One X, kde se snímky docela drží, na ostatních konzolích je už ale situace o dost horší a i na konzoli PS4 Pro se klidně dostanou na hranici 15fps, což jde na vrub vývojářům, kteří odvedli velice špatnou práci s optimalizací. Další drobnou výtkou je pak pár případů, kdy vypadly titulky a někdy dokonce komplet zvuk. A neodpustím si ani výtku k checkpointům. V případě smrti totiž začínáte vždy v kontrolním bodě, který jste navštívili jako poslední. A pokud jste od té doby ušli delší cestu, nezbude Vám nic jiného, než ji celou znovu zopakovat.

ZÁVĚREM

Control podle prvotních ukázek působil trochu nemastným a neslaným dojmem. Možná z nich až moc byla cítit podoba s Quantum Break. Nakonec se ale ukázalo, že se z Control vyklubala špičková hra, kde Remedy zúročilo vše, co se naučilo ve svých předchozích hrách. Je to parádně zvládnutá akce se slušným příběhem, přibližně 10-15 hodin dlouhou herní dobou a skvělým audiovizuálem. Pár věcí jí sice trochu sráží na kolena, ale ve výsledku jde tak trochu o černého koně podzimní sezóny. A pokud máte jen trochu rádi tajemno a nadpřirozeno, může být Control hrou šitou na míru přesně pro Vás.

HODNOCENÍ:  8/10

Autor: Jakub Číhal
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: COMGAD s.r.o.

1 thought on “Control – Recenze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copyright © All rights reserved. | CoverNews by AF themes.