Marvel’s Spider-Man 2 – Recenze
30 října, 2023Studio Insomniac Games je pro Sony dar z nebes. S trochou nadsázky by se dalo říct, že jim zachránilo letošní sezónu a s ještě větší nadsázkou pak i celé portfolio her, které se mohou pyšnit nálepkou „PS5 only“. Sony se zkrátka jejich akvizice v roce 2020 neuvěřitelně vyplatila. O to víc, že studio stálo 229 milionů dolarů, což je dnes ve světle jiných obřích akvizic skoro až směšná částka. Studio vloženou důvěru zatím nezklamalo. Ještě před samotnou akvizicí vytvořilo pro Playstation 4 fenomenální Marvel’s Spider-Man, následoval neméně úspěšný Ratchet and Clank: Rift Apart a Marvel’s Spider-Man: Miles Morales. Právě hry se Spider-manem v hlavní roli byly onou trefou do černého. Insomniac Games se pavoučího hrdiny zhostili skvěle, vtiskli mu svou vlastní vizi a prodeje obou dílů se počítají v milionech.
Nutno ale podotknout, že měli cestičku ušlapanou. Těžko byste dnes hledali více oblíbeného superhrdinu, než je právě Peter Parker. Ten své slávě kromě původních komiksů samozřejmě vděčí hlavně filmům. Trilogie s Tobey Maguirem odstartovala doslova „pavoučí mánii“ a díky tomu, že se nakonec Sony dohodla a půjčila práva i Marvelu, mohl se Spider-man objevit i v Avengers. Tím bylo dílo dokonáno. Insomniac se ale na vlně obliby svezl dokonale a pro nás hráče je to jen dobře, je klidně možné, že jiné studio by se této úlohy tak dobře nezhostilo. Nyní tu máme regulerní pokračování, které má před sebou nelehký úkol. Dokáže vystoupit ze stínu prvního dílu? Na to najdete odpověď v mé recenzi.
Pokud jste nehráli první díl, ani spin-off Miles Morales, doporučuji to napravit. Druhý díl sice hned na začátku události předchozích her zrekapituluje v docela hezkém filmečku, ale nejde nijak do hloubky. Marvel’s Spider-Man 2 se odehrává devět měsíců po událostech v Marvel’s Spider-Man Miles Morales. Peter Parker po smrti tetičky May splácí její dům a začal učit na místní škole fyziku. Miles shodou náhod na této škole studuje. Je to již dospělejší mladý muž, kterému odpovědnost pomohla v tom najít sám sebe a vyrovnat se se smrtí otce. Poslední do trojky je MJ, která pracuje pro Daily Bugle pod vedením psychopatického J. Jonah Jamesona, který pavoučí hrdiny stále nenávidí.
Příběh hry se rozjede velice brzy, ale já se rozhodl, že vám z něj moc neprozradím. Byla by to škoda. Pokud bych měl něco na hře hned z počátku recenze vychválit až do nebes, bude to právě příběh a jeho styl vyprávění. Jednotlivé postavy jsou výborně vykresleny a prochází si postupným vývojem. Zápletka sice není nijak objevitelská (plno věcí si autoři vypůjčili z filmu Spider-Man 3), ale pro potřeby superhrdinské hry je dostačující. Zhruba v polovině hry navíc sklouzne do úplně jiné roviny, a vše dostane hutnou, skoro až temnou atmosféru. Budu si ale muset udělat trochu oslí můstek pro zbytek textu a tak nad rámec příběhu zmíním dvě postavy. Tou první je Peterův nejlepší kamarád Harry Osborn. Ten se objevil již v minulém díle a jelikož jeho smrtelnou nemoc se podařilo potlačit díky symbiontovi, je vám asi jasné, kam mířím. Vývojáři ostatně sami prozradili ještě před vydáním, že Venom půjde obou Spider-manům po krku. Tou druhou důležitou postavou hry je pak lovec Kraven. Ten se do New Yorku vydává čistě kvůli osobním ambicím, jelikož co může být pro lovce větší odměnou, než ulovit superhrdinu. Spider-man není jeho původním cílem, ale nakonec se jejich cesty střetnou a je to právě Kraven, který vlastně tahá za nitky a dostane Peter Parkera a Milese Moralese přesně tam, kam chce. Dost už ale příběhu, ať toho nakonec neřeknu víc než chci.
Marvel’s Spider-Man 2 se stejně jako první díl odehrává v New Yorku a za jeho hranice se nepodíváme ani tentokrát. Nepovažuji to za žádnou výtku, je to jen konstatování faktu. Město je ale ve druhém díle skoro dvakrát tak větší, jelikož vývojáři nás zavedou i na druhý břeh řeky East River. Navštívíme tak např. Brooklyn a Queens. Nové čtvrti mají úplně jiný charakter než lesklé mrakodrapy na Manhattanu. Je v nich daleko víc zeleně, budovy jsou nižší, podíváme se i do zábavního parku. Nová část mapy je zkrátka úplně jiná a díky tomu jsem měl během hraní pocit, že se mi kulisy až tak neopakují. Bohužel, město se ani tak nemůže měřit třeba s Paříží z AC Unity, kde jsem měl skutečně pocit, že město žije a postupně jsem se v něm dokázal orientovat i bez mapy. New York v podání Insomniac Games na mě bohužel působí strašně sterilně, jedna ulice je stejná jak druhá, postrádal jsem lépe zapamatovatelné dominanty města a orientovat se v něm jinak, než sledováním ikony k nejbližšímu úkolu byla skoro nemožná věc. Chápu sice, že se autoři snažili udělat New York co nejvíc podobný realitě, ale pro hraní to asi není nejlepší přístup.
Samotné houpání se nad ulicemi je ale stejně opojné jako v minulém díle. Co víc, vývojáři si připravili plno vylepšení, jak pohyb udělat ještě přirozenější. Spider-man dostal i pár nových vychytávek. Může se například vymrštit do vzduchu jako z praku, dokáže pomocí pavučiny bleskurychle zatočit za roh a navíc se naučil létat. Poměrně brzy po úvodu hry rozvine nová pavučinová křídla a dá vám ochutnat New York jako ještě nikdy před tím. Toto plachtění nad ulicemi je skvěle zpracováno a využijete ho hlavně ve chvíli, kdy se potřebujete někam hodně rychle dostat, případně když se potřebujete dostat na druhý břeh řeky. Využívat totiž můžete vzdušné proudy, díky kterým budete svištit vzduchem neuvěřitelnou rychlostí. Tuto novinku v pohybu rozhodně vítam i když se přiznám, že mi více vyhovovalo houpat se na vystřelovacích pavučinách, ke Spider-manovi mi to sedí víc.
Soubojový systém je v podstatě stejný jako v minulém díle. Samozřejmě pár dílčích změn zde je, ale jádro zůstalo stejné. Vše je založeno na osvědčeném systému „uskoč a bouchni“. Jakmile vás některý z protivníků chce zasáhnout, zafunguje váš pavoučí smysl a pomocí jednoho tlačítka se lze úderu vyhnout. A pak nebohého nepřítele zasypat údery a kopy a tak pořád dokolečka. Některým úderům se vyhnout nelze, ale můžete je zablokovat. To se týká hlavně silnejších protivníků. Kromě toho máte v arzenálu nepřeberné množství všech možných gadgetů, můžete protivníka přilepit pavučinami ke stěně, můžete ho vymrštit do vzduchu a dorazit ho dříve než dopadne na zem, můžete po nich házet různé předměty. Vše se samozřejmě dá řetězit do komb, můžete protivníky dorazit pomocí silného úderu, můžete se léčit nebo používat speciální, extra silné ultimátní útoky. Zkrátka vše to, co v prvním díle a ještě o něco málo víc. Vývojáři se rozhodli neměnit něco, o čem jsou přesvědčeni že funguje.
Menší evolucí prošel i stealth systém. Je sice vidět, že pokračování na kradmý postup už skoro vůbec nespoléhá a drtivá většina misí je připravena tak, aby u nich vynikla hlavně klasická rubanice, ale pár pasáží, kde je lepší se pohybovat potají zde je. V nich můžete protivníky pomocí pavučiny přivázat ke stropu, můžete je i nalákat na místo kam potřebujete a nově si můžete pomocí pavučiny, kterou vystřelíte na druhý konec místnosti vytvářet vlastní pavoučí cestičky. Tyto pasáže jsem si nakonec hodně oblíbil a docela mě mrzí, že jich vývojáři nevyužívali častěji. Druhou vadou na kráse je, že nelze oba hrdiny ovládat alespoň trochu současně. Během soubojů se sice někdy stane, že vám na pomoc přijde druhý Spider-man, ale nelze za něj v tu chvíli hrát, ani mu udělit nějaký jednoduchý povel. Zajímavé ale je, že přesně to lze v jedné z vedlejších misí, kde můžete s jednou postavou skutečně spolupracovat. Je mi tak trochu záhadou, proč se něco podobného nedostalo i do zbytku hry, však se to vyloženě nabízí.
Peter Parker i Miles Morales se v boji spoléhají na trochu jiné věci. Peter má od začátku k dispozici své pavučinové mechanické paže a později získá schopnosti symbionta a Miles má zase k dispozici elektrické venom výboje. Díky tomu se jejich soubojový systém trochu liší a dokonce mají oba i oddělené stromy dovedností. Existuje i třetí strom dovedností, který je pro oba hrdiny společný. Každého z hrdinů si tak můžete upravit tak, jak vám vyhovuje a zároveň máte možnost jim vylepšovat ty schopnosti, které využijete u obou. Skvěle vymyšleno. Jednotlivé skilly si odemykáte buď tím, jak procházíte příběhem nebo tak, že sbíráte zkušenosti a za ně si pak skilly kupujete.
Kromě toho si můžete ještě vylepšovat různé vynálezy a vyrábět nové obleky, které jsou inspirovány různými variantami obleků, které měl Spider-man v komiksech. V minulém díle mělo získání nového obleku daleko větší význam, jelikož každý nový oblek odemkl nějakou jeho speciální vlastnost, kterou pak šlo sdílet mezi ostatními obleky. V novém díle jsou bohužel obleky už jen kosmetickou záležitostí, která nemá na hratelnost žádný dopad, což je dle mého krok zpět. Na druhou stranu to vývojářům uvolnilo ruce a do hry se tak dostalo neuvěřitelných 65 druhů obleků, což je absolutně šílené číslo a vybere si určitě každý.
Souboje s protivníky tvoří drtivou část hry. Většinou budete likvidovat řadové pěšáky z několika frakcí, kdy na vás hra bude posílat zástupy nepřátel, na kterých se rozehřejete a sem tam na vás vyrukuje někdo trochu silnější, na kterého už jen zuřivé mačkání tlačítka pro úder stačit nebude. Postupem času se ale tahle sebranka dost okouká a možná až přejí. Zpestřením jsou samozřejmě souboje s bossy, ale i tady bych měl pár výtek. Předně zhruba do poloviny hry, pokud nebudu počítat hned první velký souboj na začátku hry, se s bossy prakticky nepotkáte. Druhá polovina hry je na tom již lépe, ale tu mezeru již nedokáže dohnat. Bossů mi zkrátka přišlo málo, minimálně co se příběhu týče. Trochu zamrzí i fakt, že se ve hře mihne daleko více ikonických postav, které se Spider-manem nespočetněkrát zkřížily cestu, ale mají zde jen cameo role. Souboje s bossy jsou jinak ozdobou hry. Jsou dobře vymyšlené, často mají skutečně hodně fází, kdy se boj diametrálně změní a finální souboj patří k tomu nejlepšímu, co série zatím přinesla.
New York bývá často označován za město které nikdy nespí a ve hře to platí dvojnásob. V podstatě všude se něco děje a je jen na vás, jak si tento nepovinný obsah budete dávkovat. Náhodné události znáte z předchozích dílů, tady se nic nového neobjeví. Klasická přepadení, únosy, to budou věci které na první potkání udělají radost, ale postupem času se stávají už něčím, co budete absolutně ignorovat. Sběratele určitě potěší několik sbírek, které můžete hledat. Dávají docela smysl, dozvíte se tak o městě a jeho obyvatelích, případně jiných postavách něco víc a bavilo mě je plnit. Kromě toho všeho je ve hře i několik vyloženě vedlejších misí, které tvoří menší dějové linky a ty se vývojářům opravdu povedly, často se vyrovnají i hlavnímu příběhu a rozhodně je doporučuji plnit. Plněním těchto aktivit si postupně budete odemykat postup jednotlivými čtvrtěmi. To mě zpočátku přišlo jako dobrý nápad, ale jakmile jsem zjistil, že za tímto odemykáním je schovaná i možnost rychlého cestování, začal jsem ji chápat spíše jako nucení do plnění věcí, které vás možná nezajímají. Rychlé cestování je ale opravdu rychlé, stačí kliknout kamkoliv na mapu a během pár vteřin jste tam. Zvláštní ale je, že ve hře zůstaly stanice metra, jen jsou úplně k ničemu. Dá se do nich sice vstoupit, ale hra vás otočí na patě a pošle zase zpátky na ulici. Podivné, nechápu proč ve hře možnost cestování metrem nezůstala.
Technicky je na tom Marvel’s Spider-Man 2 skvěle. První dobrou zprávou je, že hra vychází pouze na Playstation 5, minulou generaci již ignoruje a může tak těžit z daleko většího výkonu konzole. Na hře je to znát. Na výběr máte dva režimy. První se zaměřuje na 4K rozlišení, plnou podporu ray-tracingu, více lidí a aut v ulicích, ale běží pouze ve 30fps. Druhý režim se naopak snaží udržet 60fps a nabídne nižší rozlišení a míň detailů. I tento režim podporuje ray-tracing, ale v daleko horší kvalitě. Jenže, Insomniac Games mají v rukávu eso, které úplně mění pravidla hry.
Pokud to váš televizor podporuje, můžete zapnout režim 120hz, ve kterém pak hra poběží stabilních 40fps s naprosto stejnou kvalitou obrazu jako v režimu Kvalita. Pokud navíc zapnete podporu VRR, hra odemkne framerate a ten se tak pohybuje kolem 50-60 fps. V rámci testování hry jsme se s kolegy z jiných redakcí shodli, že tímhle končí veškeré výmluvy ohledně toho, že současná generace nezvládne vysoké rozlišení společně s ray-tracingem a více jak 30 fps. Lze to, Marvel’s Spider-Man 2 je toho důkazem. K dalším technickým laskominám patří skvělá podpora 3D audia a hlavně nápaditě využitá haptika a adaptivní triggery, které mají dopad i na hratelnost. Hra plně využívá i rychlé SSD disky. Někdy je až neuvěřitelné, jak rychle dokáže město zobrazit bez viditelného dočítání objektů.
Technická stránka jde pak ruku v ruce s tou grafickou. Hra vypadá skvěle, hlavně ve chvílích, kdy plachtíte nad městem, Slunce je těsně nad obzorem a osvětluje Central Park pod vámi. V takových momentech mi padala brada a byl jsem více ve Photo režimu, než přímo ve hře. V kontrastu s tím jsou ale jiná místa hry, kdy už to tak slavné není. Je trochu vidět, že nejvíc péče dostala hra právě ve chvíli, kdy se na pavučině houpete hodně vysoko, dole na ulicích to tak dobře již nevypadá. Tím nechci říct, že by v tu chvíli hra byla ošklivá, jen prostě vypadá trochu hůř. V porovnání s prvním dílem a hlavně jeho remastrovanou verzí je trochu vidět, že grafická stránka hry zas takový skok neudělala. Jasně, vše je trochu hezčí, na ulicích je víc aut a lidí, ale vzhledem k tomu, že první díl vyšel ještě na Playstation 4, bych zkrátka čekal větší rozdíl. Vyloženě špatně jsou pak na tom různé částicové efekty, voda, oheň nebo kouř často vypadají jak pouhé 2D textury. Hře celkově chybí trochu toho „filmového puncu“, takového toho pozlátka, které mají třeba hry od Naughty Dog.
ZÁVĚREM
Marvel’s Spider-Man 2 je výbornou akční adventurou, která dělá svým tvůrcům čest a hráči na Playstation 5 mají další důvod k radosti a ostatní důvod, proč si konzoli od Sony koupit. Já si hru náramně užil, ale postupem času mě hra dala jasně najevo, že je to zkrátka jen třetí porce toho samého. Tvůrci sice přicházejí s pár novými nápady, ale hodně jich je nedotažených, nebo nevyužívají plný svůj potenciál. I tak vám ale hra nabídne poutavý a napínavý příběh, dobrou hratelnost a fanouškům komiksů se Spider-manem plno pomrknutí. Já doufal v trochu větší evoluci žánru, druhý díl sice stojí na pevných základech dvou předchozích her, ale nic skutečně nového do série nepřinesl. Uvidíme co další díl. Dočkáme se ho určitě a zatím se můžeme těšit na Wolverina.
8/10
Datum vydání: 20. října 2023 – Potřebné místo na disku: 98 GB
Distributor ČR: Playstation Česká Republika – Česká lokalizace: ANO – titulky
