One Piece: Pirate Warriors 4 – Recenze

Začíná mě jímat pocit, že šéfredaktor chce  změnit můj názor na japonské anime hry. Jelikož tento žánr her není zrovna mým šálkem kávy. Uvidíme jestli One Piece: Pirate Warriors 4 dokáže můj názor změnit. Anime One Piece je tu s námi již od roku 1999, od té doby bylo vytvořeno přes 900 epizod a 14 filmů, což je rozhodně úctyhodné číslo. Avšak první herní adaptaci vytvořilo herní studio Omega Force až v roce 2012 pro konzoly Playstation 3 a nesla jméno ONE PIECE: PIRATE WARRIORS. Velká pecka to nebyla, hra měla spíše průměrná hodnocení. Ovšem s každým dalším dílem se hra zlepšovala a získávala o něco lepší ohlasy.

One Piece sleduje příběh chlapce nesoucího jméno Monkey D. Luffy, který potom co neúmyslně zdlabe ďábelské ovoce, dostane zvláštní schopnosti, díky nimž je pružný, natahovatelný, tvarovatelný, zkrátka jako guma. On a jeho věrná pirátská posádka hledá bájný poklad „One Piece“, díky kterému by se stal dalším pirátským králem. One Piece: Pirate Warriors 4 se nesnaží o nic menšího než o shrnutí téměř všech epizod. Rekapituluje veškeré důležité momenty a navrch přidává i nové, které ještě nebyly v žádném předchozím herním titulu. Pro nováčky, jako jsem já, může být vyprávění příběhu trošku matoucí, již kvůli zmíněné rekapitulaci. Vývojáři se snaží vše odvyprávět jasně, ale stručně, a to velmi stručně. Veteránům série One Piece: Pirate Warriors to určitě problém dělat nebude. Spíše budou mít pocit, že zažívají dejavu, ale také vzrušení z nových momentů. 

Hra není zasazená do jednoho celistvého otevřeného světa, jak jsme z dnešních her zvyklí, ale na samostatné ostrovy, přičemž každý z těchto ostrovů nabízí postupně se odemykající příběhové mise. Ty pak následně probíhají v různě měnících se lokacích. Jednou budete bojovat v úzkých uličkách města, jindy zas v horských oblastech. Rozmanitých míst je zde opravdu mnoho a jen zřídka kdy se stane, že byste bojovali dvakrát na stejném místě, což je velice příjemné. Jenže ať už bojujte v úzkých uličkách města nebo na horských úpatích, vždy je zde bohužel jasně vytyčený koridor, ve kterém se dá pohybovat. Snažit se můžete sebe víc, hra vás stejně nikam jinam nepustí. Problém nastává tehdy, když jste na jednom místě a náhle se potřebujete dostat na místo druhé, které je naproti vám, ale mezi vámi a oním místem, je třeba řeka, nebo malá zídka, jenž by jinak šla lehce přeskočit. Proč problém? Je zde neviditelná stěna, která vás zkrátka nepustí. Tímto způsobem jste stále drženi ve vytyčeném prostoru. Kolikrát jste pak nuceni oběhnout bez mála půl mapy a věřte, že to člověka dokáže naštvat, když se to děje téměř pořád. Díky tomu ztrácíte jakýkoliv pocit volnosti. Škoda. 

Po vizuální stránce hra nepatří k těm nejhezčím titulům, prostředí okolo vás kolikrát vypadá velice ledabyle. Uznávám, že každá hra nemusí mít tu nejdokonalejší grafiku, ale v dnešní době člověk očekává trochu víc. Možná za to může i použitá stylizace, která se snaží nějakým způsobem ladit s originální anime předlohou, byť ve hře může právě člověk očekávat trochu více, zvláště, když se původně kreslený seriál zde má transformovat v komplexní trojrozměrný svět. Ovšem krásným zpestřením je zničitelné prostředí a je hezké, že při troše snahy můžete takové město proměnit v prach.

Kampaň nepatří k těm nejoriginálnějším. Hlavní i vedlejší úkoly jsou naprosto stejné, poraz nepřítele, zaber danou oblast, pomoz spojenci, znič objekt. Dá se říct, že mise jsou jen výplní mezi cut-scénami, které vypráví to nejdůležitější, příběh. Velkým plusem je, že si kampaň můžete projít online se svým kamarádem, nicméně ne vždy je to možné. Některé souboje s Bossy si budete muset vybojovat samy. Avšak to nic nemění na tom, že hraní v kooperaci je pak mnohem zábavnější a je zpříjemněno možností, moct si vybrat z poměrně velkého množství hratelných postav, přičemž za každou se hraje úplně jinak. Osobně jsem vyzkoušel mnoho postav, ale nejvíce mi sedla jen jedna a za tu jsem hrál většinu času. Myslím si, že většina hráčů to bude mít podobně.

Každá postava si může své schopnosti vylepšovat ve stromu schopností. Stromů máme hned několik. Jeden sdílený, při investování bodů do něj jsou automaticky vylepšování všechny postavy, a pak tu máme druhý určený pouze pro danou postavu. Stromy jsou znázorněny pomocí ostrovů, které na sebe navazují. Po odemčení jednoho se odemknou ostrovy navazující. Díky tomuto zobrazení stromy působí naprosto obřím dojmem, ale zdání klame. Po menším prozkoumání zjistíte, že ostrovy jsou takřka stejné. Když naplno vylepšíte ostrov, který zvedne sílu útoku, a chcete být ještě silnější, tak vám nezbude nic jiného, než poodemykat ostrovy vedoucí k dalšímu ostrovu, který zvedne sílu útoku. Bohužel to samé platí pro vylepšování obrany i výdrže. Samozřejmě zde nechybí možnost odemykání nových útoků nebo jejich vylepšování. Naštěstí hra nám dává možnost získat dostatek bodů a žetonů k tomu, aby se daly dostatečně vylepšovat všechny postavy. Tento systém je hezky vyvážený.

Tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu a to je boj. Soubojový systém je opravdu jednoduchý, nebál bych se říct, že je jeden z nejjednodušších, co jsem za poslední dobu měl možnost vyzkoušet. Hra nabízí klasické útoky jako primární, sekundární a speciální. Kombinací prvních dvou útoků dokážete dělat naprosto šílená komba, kterým se defacto nikdo neubrání. Už jen tyto dva útoky zajistí, že se z vás doslova stane nezastavitelná mašina na masakrování nepřátel.  Pokud vám to ale nestačí a chce něco víc, tak tu máme speciální útoky. Ty představují největší sbírku nejšílenějších útoků, jakou jsem měl tu možnost vidět. Například hlavní hrdina Luffy se nafoukne do koule obřích rozměrů, následně vyletí vpřed a zdecimuje vše, co mu stojí v cestě. Je jako nafukovací balónek, který nafouknete a pustíte, přišlo mi to velmi vtipné. Jednoduchost toho systému tkví v tom, že na ovládání stačí jen analog a dvě tlačítka. Nemusíte mačkat třikrát šipku dolu, dvakrát doleva, osmkrát čtvereček, pak křížek k tomu, abyste udělali super kombo. V jednoduchosti je krása, One Piece: Pirate Warriors 4 vás o tom přesvědčí.  Nemám tomu, co vytknout. 

To se ovšem nedá říct o umělé inteligenci. Nepřátelé, kterých je mapa plná k prasknutí, si vás pomalu ani nevšimnou, můžete v klidu napochodovat mezi ně. Budete obklopeni stovkami nepřátel a oni i přesto nijak nezareagují. Jsou jako ovce, které čekají na to, až přijdete a seřežete je na hromadu. Nepřestavují žádnou hrozbu, budete je doslova masakrovat po tisících. Ovšem jejich likvidace je nezbytná. Díky nim získáváte potřebné body do stromu schopností. Pokud chcete zabrat určitý sektor, vždy je zapotřebí zlikvidovat všechny nepřátele a jejich velitele. Člověk by si myslel, že u Bossů to bude jinak, ale opak je pravdou. Bossové sice po vás jdou, a předvádí jeden útok za druhým, ale hrozbu představují opravdu minimální. Občas se mi stávalo, že mini Bossové okolo mě jen proběhli a nechali mě být. Je jedno jestli se utkáte s mini Bossem nebo hlavním, každého z nich zničíte s minimální snahou i na vysoké úrovni obtížnosti.

Musím uznat, že do hry jsem šel s nechutí a plný předsudků, jelikož japonské anime hry nejsou můj šálek kávy. Prvních pár hodin jsem se opravdu nudil. Stačilo několik hodin strávených u konzole a hra si mě začala získávat a zarývat pod kůži. Nechuť zmizela a nastoupila radost z každé minuty u ní strávené. Je zde kladen velký důraz na boj, a ten je zde zpracovaný dobře. Hra je opravdu jednoduchá na ovládání, navíc jede v poměrně rychlém tempu a nenechá vás ani na chvilku vydechnout. Umělá inteligence zde možná pokulhává, to by ale vývojáři mohli změnit.

One Piece: Pirate Warriors 4 má mínusy, jenže která hra nám dává možnost postavit se proti tisícům nepřátelům a pomocí obřího tornáda je rozházet po celé mapě. Navíc si nepamatuji, kdy naposledy jsem měl možnost udělat desetitisícové kombo. Přiznám se, že i po dohrání jsem si hru opět zapnul a začal jsem hrát znova. Díky One Piece: Pirate Warriors 4 se značně změnil můj postoj k japonským anime hrám. Pokud vyjde pátý díl tak si ho určitě zařadím do své nemalé herní sbírky.


ZÁVĚREM

One Piece: Pirate Warriors 4 je hrou, jenž je na mé gusto až moc jednoduchá, i na vysokou obtížnost. S klidným srdcem jí ale mohu doporučit jak veteránům série, tak i nováčkům. Hraje se totiž zkrátka a jednoduše opravdu dobře.

HODNOCENÍ: 8/10


Autor: Jan Volejník
Testovaná verze: Playstation 4 Pro

Distributor ČR: Cenega Czech

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copyright © All rights reserved. | CoverNews by AF themes.