Letošní rok se po pěti letech uzavírá novodobá trilogie ze série Tomb Raider. V rámci tohoto rebootu jsme mohli sledovat, jak se z obyčejné do archeologie zapálené dívky, stává ona legendární lovkyně pokladů a dobrodružka Lara Croft. O tuto trilogii se staralo po celou dobu studio Crystal Dynamics, avšak onen letošní a právě recenzovaný závěr se postaralo studio Eidos Montreal, jenž před sebou rozhodně nemělo lehký úkol, ale popralo se s ním se ctí. Eidos sám o sobě v sérii totiž nováčkem není, staral se o sérii právě před tímto rebootem. Nedá se tedy říct, že by osud trilogie byl ve špatných rukou. Je tedy Shadow of the Tomb Raider důstojným zakončením trilogie?

Na začátku samotné hry, narazíme tak nějak na klišé celé této trilogie. Hra totiž už po třetí začíná nehodou. Zde konkrétně pádem letadla. Upřímně si přeci jen vývojáři mohli vymyslet do třetice přeci jen trochu něco jiného, ale občas sám vím, jak je úvod obtížný, takže s nimi zároveň soucítím. Posuňme se však k samotné premise příběhu, který se teď z většiny odehrává v Peru a džunglí posetých oblastí, v nichž nechybí ani ostré skály. Lara je opět na stopě organizaci Trinity. Ta chce do svých spárů opět dostat tajemný artefakt a na Laře je jim v tom zabránit a zároveň tak uctít památku svého otce. Příběh si hodně pohrává s Mayskou mytologií a jejich předpovědi o konci světa. Což samo o sobě zní velice zajímavě a příběhu to už od začátku dodává nutnou dávku mysticismu a zároveň se už můžete připravovat na epickou jízdu, v níž mají figurovat události předcházející konci světa, zde tak zvanému The Cleansing.

Na titulu se mi opravdu líbí, že příběh má vše, co takové dobrodružné story má mít. Má tajemství, má spád, má charismatickou hrdinku a zajímavé vedlejší postavy a co víc, i spoustu zvratů. V tomto ohledu jsem byl s hrou vlastně naprosto spokojen a po stránce vyprávění, vlastně není novému Shadow of the Tomb Raider prakticky co vytknout. Temnou stranou mince se však stává samotná hrdinka Lara Croft. Sice chápu, že vývojáři chtěli vývoj naší oblíbené hrdinky někam posunout, ale nyní si opravdu říkám, jestli už to přeci jen není moc.

Lara zde totiž vypadá, jako by byla dcera drsňáka Johna Ramba a její strejda byl samotný speciální agent Sam Fisher. A vlastně je možná oba ještě strčí do kapsy.  Hodně tomu pomáhá fakt, že Lara si už se zabíjením prakticky nedělá žádné starosti. Ba naopak díky novým schopnostem jako je pokrytí se bahnem a splynutí tak s kořeny stromů či listy upínající se na různé převisy a zídky, působí jako by byla k tomuto účelu vycvičena. Jistě, vypadá to efektně, a nelze říct, že by nebyla taková eliminace zábavná. Protivníky můžete totiž likvidovat na různé způsoby, avšak celkově mi to nezapadá do kontextu se samotným žánrem hry. Třetí díl tak trochu působí, jakoby jste hráli dvě rozdílné hry v jedné. Jednu část vám budou tvořit akční pasáže jako vystřižené z akčnáků, na kterých ujížděli naši tátové, a tu druhou ta dobrodružná část, kde tvoří hlavní část příběh, průzkum různých hrobek a řešení puzzlů, tedy to co jsme vždy na sérii Tomb Raider měli rádi.

A tím se dostáváme tedy k druhé části hry. Té části, kterou vývojáři slíbili, že nabijí obsahem a budou jí věnovat opravdu spoustu svého času. No, je to na hře opravdu znát. Hrobek, ať už těch pro hlavní dějovou linku, nebo těch ostatních, je ve hře opravdu celá spousta. Jsou zde menší i větší hrobky, ale i lehčí a složitější hrobky. Na spoustu těch vedlejších narazíte normálně během hraní příběhové linky, po jiných musíte trochu zapátrat. Některé hrobky jsou však do určitě části hry nedostupné, jelikož vám bude zkrátka chybět nějaké to vybavení a tak se k nim po čase budete muset vrátit. Celkově ono proplétaní cest a otevírání další v lokacích, kde už jsem jednou byl, se mi opravdu líbí a hře to dodává jakýsi větší rozměr, než se na první pohled může zdát. Ta slibovaná péče, ohledně této části hry je zde opravdu cítit a to platí nejen pro hrobky samotné, ale i všemožné puzzly, jenž jsou také poměrně rozmanité. Nejvíce však oceníte ty, které jsou vytvořené hlavně pro příběhovou linku, jelikož jsou častokrát okořeněné i nějakou tou pěknou cut-scénou.

Po vzoru předchozích dílu i zde narazíme na crafting, který se od restartu série stal její nedílnou součástí. Proto se nevyhnete sběru různých surovin, abyste si následně mohli vyrábět potřebné šípy, či vylepšovat zbraně a vybavení. Nehledě na to, že nyní je možné si přímo vyrábět i části obleku. Hlavní oděv totiž tvoří rovnou tři části, horní, dolní a boty. Vše ostatní je ve hře pouhým skinem, jenž vám však deaktivuje všechny bonusy hlavního oděvu. Ony hlavní části vám totiž mohou poskytovat i nějaký ten bonus. Například tiší pohyb, hladší doskok při pádu a tak podobně. A co nejde vyrobit, tak to si jednoduše můžete koupit u řady obchodníků. Žádnou revoluci nečekejte, to co fungovalo v předchozím díle, funguje i zde a stejně.

Nechybí zde ani strom schopností, který je zde stejně jako v předchozích dílech rozdělen do tří kategorií, kdy každá je opět zaměřena na něco jiného. Tudíž se lze zdokonalovat jak v lovu, tak v průzkumu, či v boji. Jen občas nepochopím to, proč vývojáři opět do stromu implementovali schopnosti, které Lara již dvakrát uměla v předchozích dílech jako třeba protiútok, či zvýrazňování nejrůznějších objektů v pohledu Instinktů. Zvýrazňovací schopnosti jsou však úplně pasé, pokud se rozhodnete tuto možnost vypnout, či vůbec nepoužívat. Rozhodně o učení se novým schopnostem nouze během hry nebude.

Novinkou ve hře je centrální HUB, do kterého se v průběhu hry budete stále vracet. Tím je zde Hidden City, či chcete-li městečko uprostřed Peruánské džungle zvané Paititi. Zde se nejen odehrává část samotného příběhu hry, ale také je to místo, kde můžete koupit nové zbraně, doplnit zásoby, či se vydat na průzkum blízkého okolí, či plnit různé vedlejší úkoly, jenž si můžete u místních aktivovat. Městečko je ke všemu poměrně plné života, takže nepůsobí nikterak pustě, ale naopak vše působí velice přirozeně a živě, když se budete jen tak procházet jejími ulicemi, pak si všimnete, že lidé zde vykonávají různé činnosti, ale to jen tak na okraj.

Velkou pochvalu zaslouží hlavně technické zpracování. Po stránce chodu není hře co vytknout, během hraní jsem se nesetkal s jakýmkoliv záškubem obrazu, či tearingem. Na Xbox One X, kde jsem hru hrál, jsou nabízeny dva režimy grafiky. Kdy jeden běží v rozlišení 4K a to při 30 snímcích za sekundu, pokud však chcete ještě plynulejší chod, je možné zvolit možnost vyššího frameratu, tedy 60 fps na úkor rozlišení, které je pak dáno na 1080p. Já vždy preferuji spíše obrazovou kvalitu, takže jsem hrál na prvním režimu, což je vzhledem k naprosté plynulosti chodu při 30 fps zcela ideálním nastavením.

Vyzdvihnout je třeba grafické zpracování. Zde zobrazená krajina působí naprosto nádherně, čemuž vděčí hlavně nasvícení scény. Vegetace v džungli je hustá a detailní, to samé můžeme říci i o fauně ji obývající. Jeskyně a hrobky jsou taktéž velice detailně zpracované a jejich atmosféra se rozhodně nemíjí pocitovým účinkem, jenž ve vás budou tyto uzavřené prostory vyvolávat. No, a když už se dostanete k nějakému tomu výhledu, pak je načase zastavit a jen se kochat tím, co vývojáři vytvořili. Modely postav také stojí za zmínku a vývojáři modely postav zase posunuli o něco dále. Co však z předchozích dílů zůstalo beze změny, jsou animace samotné Lary. Ty by nějakou tu péči ještě zasloužili a teď nemyslím v cut-scénách, ale během samotného hraní, kdy byste nějaké to vylepšení oproti Rise of the Tomb Raider hledali jen stěží.

Nyní se vrátíme zpět na začátek a odpovíme si na otázku, jestli je Shadow of the Tomb Raider důstojným zakončením trilogie. Ano! Třetí díl nám ve velkolepém finále uzavírá to, co nám bylo otevřeno v roce 2013. Jen se nezbavíte pocitu, že hra se od druhého dílu trilogie moc nikam neposunula. Jde stále o velmi kvalitní titul s výborným příběhem a hratelností, ale zasloužil by si přeci jen o něco více.

ZÁVĚREM

Shadow of the Tomb Raider nám uzavírá příběh mladé Lary Croft, ze které se již stala ta neohrožená dobrodružka, kterou známe ze starších sérií. Opět jsme se dočkali výtečně napsaného příběhu, jemuž nechybí ani napětí ani zvraty, nehledě na dobře napsané charaktery. Dojem ze hry možná trochu kazí akční pasáže, a to hlavně tím, že z Lary je zde až moc velký stroj na zabíjení. Zbytek chemie ve hře funguje na výbornou, ale nečekejte žádnou výraznější revoluci. Jestli se vám předchozí díly líbily, tak vlastně nemáte nad čím váhat.

HODNOCENÍ: 8/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Distribuce ČR: Cenega Czech